kuhlow1_STEFANI REYNOLDSAFP via Getty Images_new structrues spring meetings STEFANI REYNOLDS/AFP via Getty Images

Co je zapotřebí k dlouhodobému míru a prosperitě

WASHINGTON – Ruská válka na Ukrajině je humanitární katastrofou, která porušuje Chartu OSN a mezinárodní humanitární právo a současně zhoršuje společensko-ekonomické a ekologické krize po celém světě. Zároveň jde o nejnovější projev globálního systému, který nezlepšuje životní podmínky lidí. Naše nedokonalé reakce na klimatické změny, ztrátu biodiverzity, pandemii covid-19, rostoucí náklady na energii i potraviny a také na válku odhalují, že mezinárodní systémy zoufale potřebují nově koncipovat.

Ekonomický model založený na snaze o neomezenou výrobu a spotřebu nás vystavil zhroucení klimatu a ekosystému. Nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu zdůrazňují závažnost klimatické krize a ubývající příležitosti ke klimaticky odolnému rozvoji.

Vlády musí dostát závazkům, že zajistí veřejnou podporu investicím do čisté energie a jejímu prosazování a že utlumí dotace fosilních paliv. Válka na Ukrajině však zvyšuje tlak na fiskální autority, aby udržely, ba dokonce ještě zvýšily podporu fosilním palivům a intenzivnímu, protekcionistickému zemědělství. Politici si proto musí uvědomit, že současná krize představuje příležitost, jak investovat do rychlejšího přechodu na čistou energii a odolné zemědělství – přičemž tyto aktivity současně vytvoří zelená pracovní místa.

Klimatické finance by se měly zaměřit na ty, kdo jsou nejvíce zasažení klimatickými změnami a mají nejmenší možnosti je řešit. Stoupající ceny potravin a energií dělaly chudším zemím problémy už před válkou. Dnešní ještě vyšší ceny ohrožují potravinovou bezpečnost a Světový potravinový program může mít problémy tuto krizi řešit s ohledem na to, že historicky odebírá více než polovinu pšenice z Ukrajiny.

Mír je nezbytný pro zajištění, aby všechny společnosti i příroda vzkvétaly. Mír a dlouhodobá prosperita však závisejí na naší schopnosti vytvořit spravedlivou, přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly. Tento týden a v nadcházejících měsících budou mít vlády a multilaterální organizace jako Světová banka a Mezinárodní měnový fond příležitost položit základy k dosažení této vize.

Trust odolnosti a trvalé udržitelnosti navrhovaný MMF může přispět k zajištění, že nedávno alokovaná zvláštní práva čerpání (rezervní aktivum fondu) v objemu 650 miliard dolarů nasměrují více nákladově efektivních a flexibilních financí do nejzranitelnějších zemí. Současně mohou vyšší finance na rozvoj napomoci k rozšíření zelené industrializace a zaměstnanosti a současně podpořit země, které realizují odklon od uhlíkově intenzivních sektorů.

Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Introductory Offer: Save 30% on PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Světová banka zase musí nasadit své finanční páky k financování rychlejšího a spravedlivějšího přechodu na čistou energii. Měla by podpořit země trpící pandemií, fyzickými dopady klimatických změn a hospodářskými šoky války tím, že učiní větší závazek k financování adaptace, zprostředkování koncesních úvěrů a nasazení nástrojů pro zmírňování rizik, aby pomohla přilákat větší objem soukromých financí.

Vedle podpory spravedlivého přechodu znamená transformace globálního ekonomického a finančního systému také změnu „pravidel hry“. Přírodní zdroje a služby zajišťované přírodou musí být náležitě ohodnoceny a externality náležitě odhaleny, oceněny a zakomponovány do finančních trhů.

Zároveň musíme změnit způsob, jakým měříme pokrok, protože HDP už tomuto účelu nevyhovuje. Místo aby nám totiž pomáhal řešit nejpalčivější problémy, sám k nim přispívá, neboť podněcuje nadměrnou spotřebu. Náhrada HDP novým měřítkem, které bude sledovat blahobyt a prosperitu napříč generacemi, by podpořila investice do přírodního a sociálního kapitálu a také přechod na přírodně pozitivní globální ekonomiku, která bude respektovat meze biosféry a působit v jejich rámci. Cíle trvale udržitelného rozvoje stanovené OSN měly dělat právě to, avšak zatím jsme tyto závazky nedoprovodili akcí.

Dosažení konsensu o nových pravidlech si vyžádá nové globální zplnomocnění v oblasti ekonomiky a přírody – jakýsi nový Bretton Woods, který svede dohromady vlády, podniky, finance, akademickou sféru a občanskou společnost. Musíme si uvědomit, že naše ekonomiky jsou závislé na přírodě a zakotvené v ní. A musíme také aktualizovat řídící struktury MMF a Světové banky, abychom zohlednili ekonomickou sílu rozvíjejících se trhů a poskytli silnější hlas (a více hlasovacích práv) nedostatečně zastoupeným zemím.

Mají-li vlády přesvědčit firmy a investory k přesunu kapitálu směrem k nízkouhlíkovým, sociálně inkluzivním a přírodně pozitivním aktivitám, musí do svého rozhodovacího procesu zakomponovat přírodní a společenské systémy. Je to jediný způsob, jak sladit fiskální a další hospodářské politiky s mezinárodními klimatickými, přírodními a rozvojovými cíli. Tento proces by měl zahrnovat zveřejňování informací o přírodních kmenových akciích a doprovodných rizicích, závazcích a investičních požadavcích v každoročních rozpočtových zprávách. Navíc je potřeba standardizovat firemní výkaznictví o rizicích souvisejících s klimatem a přírodou (na základě doporučení Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu a v konečném důsledku také Společného týmu pro zveřejňování finančních informací týkajících se přírody) a učinit ho povinným pro firmy i finanční instituce.

Investice do přírodně pozitivních činností s čistou nulou by se měly zvýšit, a naopak ekologicky škodlivé dotace je třeba eliminovat. Odvrácení ztrát na přírodě si vyžádá 700 miliard dolarů ročně, ale i to je jen zlomek nákladů na dotace fosilních paliv, které ročně činí 5,9 bilionu dolarů. Stejný druh smělých ekonomických intervencí, které posloužily k řízení pandemie, je nutné použít i v boji proti klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity. V situaci, kdy řada zemí navyšuje své půjčky, aby se zotavila po pandemii, je vhodná doba rozšířit globální finanční záchrannou síť, pěstovat trhy zelených suverénních dluhů a podporovat nové finanční nástroje, jako jsou dluhopisy přírodního výkonu.

Snížením kapitálových nákladů pro ty, kdo investují do odolnosti, můžeme také rozproudit širší hospodářské reformy, které urychlí pokrok směrem k zelenější a inkluzivnější prosperitě. V době, kdy je v důsledku přírodních ztrát v ohrožení ekonomická hodnota přesahující 44 bilionů dolarů a kdy přechod na čistou nulu vyžaduje investice do řešení založených na přírodě musí být zahájení reforem s cílem dosáhnout spravedlivějšího a zelenějšího světa hlavní prioritou.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank musí na jarních zasedáních MMF a Světové banky nejen řešit bezprostřední potravinovou a energetickou krizi, ale zároveň vydláždit cestu k dlouhodobějším reformám. Světoví lídři, kteří se letos v červnu sejdou na jednání Stockholm+50 a v druhé polovině letošního roku pak na konferenci o biodiverzitě COP15 v Kchun-mingu, tím získají solidní základ, na němž budou moci začít stavět spravedlivou a přírodně pozitivní globální ekonomiku čisté nuly, kterou potřebujeme.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/JrsKo7Tcs