SEATTLE – Podle nejnovějšího sčítání vydají deníky Washington Post, New York Times a Wall Street Journal dohromady celkem tisíc článků denně. A třebaže zpráva neuvádí, kolik lidí si je všechny přečte, dá se docela dobře předpokládat, že se to ještě nikomu nepodařilo.
Každý z nás pravděpodobně přehlédne desetitisíce důležitých zpráv ročně. Největší událost, která lidem v roce 2019 unikla, se však odehrála 10. října v konferenčním sále ve francouzském Lyonu, kde se skupina vládních činitelů, podnikatelských špiček a filantropů zavázala, že věnuje celkem 14 miliard dolarů organizaci s názvem Global Fund.
Mnoho lidí neví, čím Global Fund je, dokud neuslyší celý jeho název: Globální fond boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Fond byl založen krátce po přelomu tisíciletí, kdy statisíce dětí umíraly na preventabilní onemocnění. Krize AIDS dosahovala vrcholu a média popisovala tento virus jako „zlovolnou“ metlu, která zasahuje celou subsaharskou Afriku. Jeho nezadržitelné šíření, předpovídali někteří, povede ke kolapsu celých států. Byla to mezinárodní krize, která vyžadovala mezinárodní reakci.
V Organizaci spojených národů zmobilizoval tehdejší generální tajemník Kofi Annan svět kolem rozvojových cílů tisíciletí – souboru konkrétních cílů souvisejících s bojem proti chudobě a potíráním nemocí – a za účelem jejich dosažení založil Global Fund.
Fond neměl být pouhou koalicí vlád, ale měl se stát novým typem multilaterálního podniku. Zároveň přitáhl partnery z podnikatelského a filantropického sektoru, včetně nově založené Nadace Billa a Melindy Gatesových. Díky tomuto inkluzivnímu přístupu mohla iniciativa čerpat z širší palety expertních znalostí.
V posledních dvou desetiletích proměnil Global Fund způsob, jímž bojujeme proti AIDS, tuberkulóze a malárii – třem největším zabijákům v chudých zemích. Díky sloučení zdrojů dosáhl úspor z rozsahu u život zachraňujících produktů, jako jsou antimalarická síťová lůžka nebo antiretrovirální léky. A pak díky spolupráci s téměř 100 zeměmi vybudoval mohutný nabídkový řetězec, aby tyto potřeby zajistil. Během tohoto období počet úmrtí na AIDS poklesl oproti vrcholu o 50% a rovněž počet úmrtí na malárii se od přelomu milénia snížil zhruba o 50%. Nyní má fond nové zdroje ve výši 14 miliard dolarů, aby mohl v této práci pokračovat.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Toto doplnění zdrojů je nesmírně důležitou zprávou – za prvé a především kvůli samotnému počtu životů, které pomůže zachránit. Fond předpovídá, že 14 miliard dolarů postačí ke snížení počtu úmrtí na zmíněné tři nemoci téměř o dalších 50% do roku 2023. To v překladu znamená 16 milionů zachráněných životů.
To, co se stalo 10. října v Lyonu, je však stěžejní i z dalšího důvodu: dokládá to, že stojíme na přelomovém bodu v dějinách, z něhož se svět může vydat tím či oním směrem.
Na jedné straně představovalo nedávné úspěšné fundraisingové úsilí svědectví o způsobu, jímž se svět rozhodl v prvních letech tohoto století řešit humanitární krize. Ukazuje se, že multilateralismus zafungoval – a zafungoval mimořádně dobře.
Ve stejném období vznikly také organizace typu Gavi, the Vaccine Alliance, což je globální aliance protagonistů z veřejného a soukromého sektoru, která si klade za cíl dostat vakcíny k některým z nejchudších dětí světa. Dosud pomohla aliance Gavi imunizovat více než 760 milionů dětí. A míra pokrytí vakcínou DTP3 (záškrt-tetanus-černý kašel) v zemích s podporou Gavi se zvýšila z 59% v roce 2000 na 81% v roce 2018 – to je pouhé čtyři procentní body pod celosvětovým průměrem. (Rovněž Gavi bude během příštího roku potřebovat získat nové zdroje.)
Na druhé straně by nás však měla zarážet skutečnost, že od počátku tisíciletí nevznikla žádná podobná multilaterální organizace – alespoň ne v takovém měřítku.
Global Fund se podařilo vybrat 14 miliard dolarů v době sílícího izolacionismu. Zdá se, že mnohé vlády dnes raději jdou vlastní cestou, místo aby se podílely na rozsáhlých přístupech k řešení problémů, které v posledních 20 letech tak dobře fungovaly. Brexit je toho jedním z dokladů. Mezi další patří rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody z roku 2015 nebo výzva jeho administrativy k rozsáhlému omezení americké zahraniční pomoci (k němuž díky Kongresu zatím nedošlo).
Často si kladu otázku, co by se stalo, kdyby krize AIDS vypukla o 20 let později. Bylo by možné založit Global Fund i dnes? Domnívám se, že odpověď zní záporně. V dnešním prostředí by se podpora pro takovou iniciativu získávala jen velmi těžko.
Říjnová zpráva z Lyonu je tedy součástí příběhu, který stále pokračuje. Uvědomí si svět, že multilaterální koalice fungují, a obrátí kurz? Nebo je éra multilateralismu u konce?
Doplnění zdrojů Global Fund je možná nejlepší zprávou, kterou jste zatím v roce 2019 neslyšeli. Pokud však nezastavíme sklouzávání k izolacionismu a nezačneme obnovovat globální společenství, pak už podobné zprávy možná neuslyšíte nikdy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The Norwegian finance ministry recently revealed just how much the country has benefited from Russia's invasion of Ukraine, estimating its windfall natural-gas revenues for 2022-23 to be around $111 billion. Yet rather than transferring these gains to those on the front line, the government is hoarding them.
argue that the country should give its windfall gains from gas exports to those on the front lines.
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
SEATTLE – Podle nejnovějšího sčítání vydají deníky Washington Post, New York Times a Wall Street Journal dohromady celkem tisíc článků denně. A třebaže zpráva neuvádí, kolik lidí si je všechny přečte, dá se docela dobře předpokládat, že se to ještě nikomu nepodařilo.
Každý z nás pravděpodobně přehlédne desetitisíce důležitých zpráv ročně. Největší událost, která lidem v roce 2019 unikla, se však odehrála 10. října v konferenčním sále ve francouzském Lyonu, kde se skupina vládních činitelů, podnikatelských špiček a filantropů zavázala, že věnuje celkem 14 miliard dolarů organizaci s názvem Global Fund.
Mnoho lidí neví, čím Global Fund je, dokud neuslyší celý jeho název: Globální fond boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Fond byl založen krátce po přelomu tisíciletí, kdy statisíce dětí umíraly na preventabilní onemocnění. Krize AIDS dosahovala vrcholu a média popisovala tento virus jako „zlovolnou“ metlu, která zasahuje celou subsaharskou Afriku. Jeho nezadržitelné šíření, předpovídali někteří, povede ke kolapsu celých států. Byla to mezinárodní krize, která vyžadovala mezinárodní reakci.
V Organizaci spojených národů zmobilizoval tehdejší generální tajemník Kofi Annan svět kolem rozvojových cílů tisíciletí – souboru konkrétních cílů souvisejících s bojem proti chudobě a potíráním nemocí – a za účelem jejich dosažení založil Global Fund.
Fond neměl být pouhou koalicí vlád, ale měl se stát novým typem multilaterálního podniku. Zároveň přitáhl partnery z podnikatelského a filantropického sektoru, včetně nově založené Nadace Billa a Melindy Gatesových. Díky tomuto inkluzivnímu přístupu mohla iniciativa čerpat z širší palety expertních znalostí.
V posledních dvou desetiletích proměnil Global Fund způsob, jímž bojujeme proti AIDS, tuberkulóze a malárii – třem největším zabijákům v chudých zemích. Díky sloučení zdrojů dosáhl úspor z rozsahu u život zachraňujících produktů, jako jsou antimalarická síťová lůžka nebo antiretrovirální léky. A pak díky spolupráci s téměř 100 zeměmi vybudoval mohutný nabídkový řetězec, aby tyto potřeby zajistil. Během tohoto období počet úmrtí na AIDS poklesl oproti vrcholu o 50% a rovněž počet úmrtí na malárii se od přelomu milénia snížil zhruba o 50%. Nyní má fond nové zdroje ve výši 14 miliard dolarů, aby mohl v této práci pokračovat.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Toto doplnění zdrojů je nesmírně důležitou zprávou – za prvé a především kvůli samotnému počtu životů, které pomůže zachránit. Fond předpovídá, že 14 miliard dolarů postačí ke snížení počtu úmrtí na zmíněné tři nemoci téměř o dalších 50% do roku 2023. To v překladu znamená 16 milionů zachráněných životů.
To, co se stalo 10. října v Lyonu, je však stěžejní i z dalšího důvodu: dokládá to, že stojíme na přelomovém bodu v dějinách, z něhož se svět může vydat tím či oním směrem.
Na jedné straně představovalo nedávné úspěšné fundraisingové úsilí svědectví o způsobu, jímž se svět rozhodl v prvních letech tohoto století řešit humanitární krize. Ukazuje se, že multilateralismus zafungoval – a zafungoval mimořádně dobře.
Ve stejném období vznikly také organizace typu Gavi, the Vaccine Alliance, což je globální aliance protagonistů z veřejného a soukromého sektoru, která si klade za cíl dostat vakcíny k některým z nejchudších dětí světa. Dosud pomohla aliance Gavi imunizovat více než 760 milionů dětí. A míra pokrytí vakcínou DTP3 (záškrt-tetanus-černý kašel) v zemích s podporou Gavi se zvýšila z 59% v roce 2000 na 81% v roce 2018 – to je pouhé čtyři procentní body pod celosvětovým průměrem. (Rovněž Gavi bude během příštího roku potřebovat získat nové zdroje.)
Na druhé straně by nás však měla zarážet skutečnost, že od počátku tisíciletí nevznikla žádná podobná multilaterální organizace – alespoň ne v takovém měřítku.
Global Fund se podařilo vybrat 14 miliard dolarů v době sílícího izolacionismu. Zdá se, že mnohé vlády dnes raději jdou vlastní cestou, místo aby se podílely na rozsáhlých přístupech k řešení problémů, které v posledních 20 letech tak dobře fungovaly. Brexit je toho jedním z dokladů. Mezi další patří rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody z roku 2015 nebo výzva jeho administrativy k rozsáhlému omezení americké zahraniční pomoci (k němuž díky Kongresu zatím nedošlo).
Často si kladu otázku, co by se stalo, kdyby krize AIDS vypukla o 20 let později. Bylo by možné založit Global Fund i dnes? Domnívám se, že odpověď zní záporně. V dnešním prostředí by se podpora pro takovou iniciativu získávala jen velmi těžko.
Říjnová zpráva z Lyonu je tedy součástí příběhu, který stále pokračuje. Uvědomí si svět, že multilaterální koalice fungují, a obrátí kurz? Nebo je éra multilateralismu u konce?
Doplnění zdrojů Global Fund je možná nejlepší zprávou, kterou jste zatím v roce 2019 neslyšeli. Pokud však nezastavíme sklouzávání k izolacionismu a nezačneme obnovovat globální společenství, pak už podobné zprávy možná neuslyšíte nikdy.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka