LONDON – Mezi 169 cíli obsaženými v Udržitelných rozvojových cílech (SDGs) – přijatých minulé září Organizací spojených národů, uprostřed záblesků pompézních událostí, podpory celebrit, poplácávání po zádech světovými lídry, dárci a nevládními organizacemi – byl pohřbený životně důležitý slib eliminovat do roku 2030 “úmrtí dětí, jímž lze předejít.” Je to případ pro naší generaci – ale takový, který bude vyžadovat více než jen komuniké OSN.
Poslední soubor mezinárodních rozvojových cílů, Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), rozhodně přinesl podstatný pokrok; počet dětí, které umíraly před dosažením pátého roku života, klesl z deseti milionů v roce 2000, kdy byly MDGs přijaty, na 5.9 milionu v roce 2015. Některé z nejchudších zemí světa zaznamenaly některé z nejvýznamnějších zisků.
Tento pokrok byl poháněn několika faktory, včetně klesající chudoby a velkých investic do komunitních systémů zdravotní péče. Nasazením zdravotních sester, porodních asistentek a dalších zdravotních pracovníků rozšířily tyto systémy nabídku prenatální péče, jednoduchých porodnických zásahů, zajistily čisté řezy porodní šňůry a poporodní péči. Kupříkladu Etiopie během poslední dekády nasadila menší armádu čítající 38 000 zdravotních pracovníků.
Mezinárodní spolupráce byla také klíčová. Pomoc pro děti a zdraví matek narostla od roku 2000 dramaticky a nyní činí 12 miliard dolarů ročně. Rozvojová pomoc umožnila vytvoření komunitních zdravotních programů a hrála klíčovou roli ve vývoji a nasazení vakcín, sítí proti moskytům a lékařské léčby, což od roku 2000 snížilo počty úmrtí hlavních smrtelných nemocí – zápalu plic, průjmů, malárie a spalniček - o zhruba 70%.
Nyní ty špatné zprávy. Za dobu, kterou vám trvá přečíst tento článek, zemře více než 30 dětí z důvodů, kterým se dalo předejít, nebo mohly být alespoň léčeny.
Každý rok zemře více než milion dětí v den svého narození a další milion během prvního roku života. Téměř polovina všech úmrtí dětí se odehraje v novorozeneckém období (prvních 28 dní) – a podíl roste. Drtivá většina těchto úmrtí mohla být odvrácena. Pokud však bude pokrok pokračovat stávajícím tempem, i tak zde bude v roce 2030 nějakých 3,6 milionu úmrtí ročně.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, is almost here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
K nastartování pokroku musíme rozvíjet zdravotní péči a další kroky, které cílí na chudobu, zranitelnost a nerovnost – faktory, které uvádějí mnoho dětí a jejich matek v nebezpečí. Učinit zdravotní péči dostupnou ve větší míře je rozhodně začátek. Chudí jsou však, bohužel příliš často, z péče vyloučeni, i když kliniky existují.
Vezměme si Indii, která představuje pětinu dětských úmrtí celosvětově. Téměř všechny ženy z nejbohatších 20% domácností požívají prenatální péče a kvalifikovaných asistentů u porodu; obdobné pokrytí u nejchudších je méně než 10% - horší než v subsaharské Africe. Hon za ekonomickým růstem udělal se snížením tohoto nepoměru jen málo.
A Indie je pouze jeden příklad. Každý rok porodí asi 36 milionů žen v nízko a středně příjmových zemích bez kvalifikovaných asistentů. Ještě většímu množství dětí se nedostane postnatální lékařské kontrole. Drtivá většina těchto žen a dětí má jednu věc společnou: jsou chudí. Pokud se dítě narodí matce s nízkými příjmy, tak skutečně roste riziko dětské úmrtnosti o faktor 2-3 a to ve většině Jižní Asie a subsaharské Afriky.
Rozdíly ve zdravotních výsledcích vycházející z bohatství výrazně přesahují těhotenství a porod. Děti, které se narodí chudým matkám, mají mnohem menší pravděpodobnost, že se jim dostane očkování či léčby potenciálně smrtelných chorob, jako je zápal plic či průjmy.
Výsledky průzkumu svědčí o tom, že náklady jsou hlavní bariérou, která vylučuje chudé matky a děti ze zdravotní péče. Nutit zoufale chudé ženy platit za zdraví své a svých dětí je receptem na nerovnost, neefektivnost a úmrtí dětí. Prokázaným prostředkem proti tomu je veřejně financovaná všeobecná zdravotní péče. Bohužel politické elity v zemích s vysokou mortalitou jako je Indie, Pákistán a Nigérie – ty stejné elity, které podepsaly SDGs – v tomto zřetelně selhaly.
Pokud to země se slibem v rámci SDGs o snížení dětské úmrtnosti myslí upřímně, musí brát vážně zajištění rovnosti ve zdravotní péči. Mohly by začít tím, že představí národní cíle v podobě snížení rozdílu v úmrtnosti mezi nejbohatšími 20% a nejchudšími 20% a to v období následujících sedmi let.
Nicméně cíle, které nejsou podpořeny financemi, nejsou hodny prohlášení, na kterém stojí. Vlády rozvojových zemí by měly investovat alespoň 5% HDP na zdraví, zrušit poplatky za mateřskou zdravotní péči a zajistit, že finanční zdroje – a zdravotničtí pracovníci – jsou alokováni takovým způsobem, který snižuje nerovnost ve zdravotní péči.
Zahraniční pomoc musí také hrát zásadní roli. Zde by se měl důraz posunout ze zajišťování zásahů dle specifického onemocnění k tvorbě zdravotních systémů. Potřebujeme globální společenskou smlouvu o zdraví, která by uzavřela finanční mezeru – zhruba 30 miliard dolarů – a zajistila všeobecné zdravotnické pokrytí, což vyžaduje propojení populace s kvalifikovanými zdravotníky, kteří jsou vybaveni k poskytování zdravotní péče. Jen subsaharská Afrika bude potřebovat nabrat a vyškolit asi milion komunitních zdravotníků, aby se tak zajistilo všeobecné pokrytí.
Jakákoliv strategie k dosažení cíle snížení dětské úmrtnosti do roku 2030 musí jít daleko za zdravotní sektor a soustředit se na širší nerovnosti – například ve výživě, vzdělání a přístupu k čisté vodě a hygieně – které se podílejí na dětské úmrtnosti. Dívky budou potřebovat zvýšenou ochranu, aby nebyly nuceny do časných sňatků a těhotenství.
Celosvětově čelí děti smrtelné kombinaci nerovnosti, nespravedlnosti a diskriminaci na základě pohlaví Zaslouží si něco lepšího. Slib eliminovat do roku 2030 dětská úmrtí, kterým lze předejít, je naší šancí zajistit, že to dostanou.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Over time, as American democracy has increasingly fallen short of delivering on its core promises, the Democratic Party has contributed to the problem by catering to a narrow, privileged elite. To restore its own prospects and America’s signature form of governance, it must return to its working-class roots.
is not surprised that so many voters ignored warnings about the threat Donald Trump poses to US institutions.
Enrique Krauze
considers the responsibility of the state to guarantee freedom, heralds the demise of Mexico’s democracy, highlights flaws in higher-education systems, and more.
LONDON – Mezi 169 cíli obsaženými v Udržitelných rozvojových cílech (SDGs) – přijatých minulé září Organizací spojených národů, uprostřed záblesků pompézních událostí, podpory celebrit, poplácávání po zádech světovými lídry, dárci a nevládními organizacemi – byl pohřbený životně důležitý slib eliminovat do roku 2030 “úmrtí dětí, jímž lze předejít.” Je to případ pro naší generaci – ale takový, který bude vyžadovat více než jen komuniké OSN.
Poslední soubor mezinárodních rozvojových cílů, Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), rozhodně přinesl podstatný pokrok; počet dětí, které umíraly před dosažením pátého roku života, klesl z deseti milionů v roce 2000, kdy byly MDGs přijaty, na 5.9 milionu v roce 2015. Některé z nejchudších zemí světa zaznamenaly některé z nejvýznamnějších zisků.
Tento pokrok byl poháněn několika faktory, včetně klesající chudoby a velkých investic do komunitních systémů zdravotní péče. Nasazením zdravotních sester, porodních asistentek a dalších zdravotních pracovníků rozšířily tyto systémy nabídku prenatální péče, jednoduchých porodnických zásahů, zajistily čisté řezy porodní šňůry a poporodní péči. Kupříkladu Etiopie během poslední dekády nasadila menší armádu čítající 38 000 zdravotních pracovníků.
Mezinárodní spolupráce byla také klíčová. Pomoc pro děti a zdraví matek narostla od roku 2000 dramaticky a nyní činí 12 miliard dolarů ročně. Rozvojová pomoc umožnila vytvoření komunitních zdravotních programů a hrála klíčovou roli ve vývoji a nasazení vakcín, sítí proti moskytům a lékařské léčby, což od roku 2000 snížilo počty úmrtí hlavních smrtelných nemocí – zápalu plic, průjmů, malárie a spalniček - o zhruba 70%.
Nyní ty špatné zprávy. Za dobu, kterou vám trvá přečíst tento článek, zemře více než 30 dětí z důvodů, kterým se dalo předejít, nebo mohly být alespoň léčeny.
Každý rok zemře více než milion dětí v den svého narození a další milion během prvního roku života. Téměř polovina všech úmrtí dětí se odehraje v novorozeneckém období (prvních 28 dní) – a podíl roste. Drtivá většina těchto úmrtí mohla být odvrácena. Pokud však bude pokrok pokračovat stávajícím tempem, i tak zde bude v roce 2030 nějakých 3,6 milionu úmrtí ročně.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, is almost here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
K nastartování pokroku musíme rozvíjet zdravotní péči a další kroky, které cílí na chudobu, zranitelnost a nerovnost – faktory, které uvádějí mnoho dětí a jejich matek v nebezpečí. Učinit zdravotní péči dostupnou ve větší míře je rozhodně začátek. Chudí jsou však, bohužel příliš často, z péče vyloučeni, i když kliniky existují.
Vezměme si Indii, která představuje pětinu dětských úmrtí celosvětově. Téměř všechny ženy z nejbohatších 20% domácností požívají prenatální péče a kvalifikovaných asistentů u porodu; obdobné pokrytí u nejchudších je méně než 10% - horší než v subsaharské Africe. Hon za ekonomickým růstem udělal se snížením tohoto nepoměru jen málo.
A Indie je pouze jeden příklad. Každý rok porodí asi 36 milionů žen v nízko a středně příjmových zemích bez kvalifikovaných asistentů. Ještě většímu množství dětí se nedostane postnatální lékařské kontrole. Drtivá většina těchto žen a dětí má jednu věc společnou: jsou chudí. Pokud se dítě narodí matce s nízkými příjmy, tak skutečně roste riziko dětské úmrtnosti o faktor 2-3 a to ve většině Jižní Asie a subsaharské Afriky.
Rozdíly ve zdravotních výsledcích vycházející z bohatství výrazně přesahují těhotenství a porod. Děti, které se narodí chudým matkám, mají mnohem menší pravděpodobnost, že se jim dostane očkování či léčby potenciálně smrtelných chorob, jako je zápal plic či průjmy.
Výsledky průzkumu svědčí o tom, že náklady jsou hlavní bariérou, která vylučuje chudé matky a děti ze zdravotní péče. Nutit zoufale chudé ženy platit za zdraví své a svých dětí je receptem na nerovnost, neefektivnost a úmrtí dětí. Prokázaným prostředkem proti tomu je veřejně financovaná všeobecná zdravotní péče. Bohužel politické elity v zemích s vysokou mortalitou jako je Indie, Pákistán a Nigérie – ty stejné elity, které podepsaly SDGs – v tomto zřetelně selhaly.
Pokud to země se slibem v rámci SDGs o snížení dětské úmrtnosti myslí upřímně, musí brát vážně zajištění rovnosti ve zdravotní péči. Mohly by začít tím, že představí národní cíle v podobě snížení rozdílu v úmrtnosti mezi nejbohatšími 20% a nejchudšími 20% a to v období následujících sedmi let.
Nicméně cíle, které nejsou podpořeny financemi, nejsou hodny prohlášení, na kterém stojí. Vlády rozvojových zemí by měly investovat alespoň 5% HDP na zdraví, zrušit poplatky za mateřskou zdravotní péči a zajistit, že finanční zdroje – a zdravotničtí pracovníci – jsou alokováni takovým způsobem, který snižuje nerovnost ve zdravotní péči.
Zahraniční pomoc musí také hrát zásadní roli. Zde by se měl důraz posunout ze zajišťování zásahů dle specifického onemocnění k tvorbě zdravotních systémů. Potřebujeme globální společenskou smlouvu o zdraví, která by uzavřela finanční mezeru – zhruba 30 miliard dolarů – a zajistila všeobecné zdravotnické pokrytí, což vyžaduje propojení populace s kvalifikovanými zdravotníky, kteří jsou vybaveni k poskytování zdravotní péče. Jen subsaharská Afrika bude potřebovat nabrat a vyškolit asi milion komunitních zdravotníků, aby se tak zajistilo všeobecné pokrytí.
Jakákoliv strategie k dosažení cíle snížení dětské úmrtnosti do roku 2030 musí jít daleko za zdravotní sektor a soustředit se na širší nerovnosti – například ve výživě, vzdělání a přístupu k čisté vodě a hygieně – které se podílejí na dětské úmrtnosti. Dívky budou potřebovat zvýšenou ochranu, aby nebyly nuceny do časných sňatků a těhotenství.
Celosvětově čelí děti smrtelné kombinaci nerovnosti, nespravedlnosti a diskriminaci na základě pohlaví Zaslouží si něco lepšího. Slib eliminovat do roku 2030 dětská úmrtí, kterým lze předejít, je naší šancí zajistit, že to dostanou.