NEW YORK – Oceány se mění – a není to k lepšímu. Dobře podložené vědecké důkazy dokládají, že jsou čím dál prázdnější, teplejší a kyselejší a v důsledku toho se mořský život dostává pod výrazný tlak. Máme ale i dobré zprávy: důkazy rovněž naznačují, že oceány se dokážou regenerovat a svět už se dohodl, že takový výsledek umožní.
Světoví lídři v září 2015 přijali Cíl udržitelného rozvoje pro oceány (CUR 14) jako součást Programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Zahrnuje zásadní mety, například zmírnit acidifikaci mořských vod, zabezpečit ochranu biotopů a druhů, podstatně omezit znečišťování a potlačit nezákonný rybolov a subvence, které vedou k nadměrnému rybolovu.
V posledku CUR 14 slibuje zachování oceánů a do budoucna zajištění jejich udržitelného využívání. Lze jej však splnit jedině odvážným a bezodkladným úsilím, opřeným o solidaritu mezi vládami, občany a podniky.
Tento týden se vlády a experti sjíždějí do New Yorku, aby zahájili sestavování globální „výzvy k činnosti“ s cílem realizovat CUR 14. Výzva, která bude zveřejněna v červnu, na vůbec první Konferenci OSN o oceánech, by měla obsahovat pevný závazek k ochraně alespoň 30 % oceánů do roku 2030 a zajistit, aby se zbylých 70 % využívalo udržitelně. Členské státy OSN se také musí zavázat, že zacelením zející díry ve správě oceánů, která je vystavuje drancování, zajistí rozšíření nástrojů právní ochrany biodiverzity otevřených moří.
Nadto se výzva musí věnovat ještě jedné prioritní oblasti: změně klimatu. Zdraví oceánů nebude možné zajistit bez současného řešení této naléhavé globální výzvy. Pro splnění CUR 14 je tedy nutné, aby mezinárodní společenství potvrdilo věrnost pařížské klimatické dohodě a oznámilo konkrétní kroky směřující k dosažení čistých nulových emisí uhlíku do roku 2050.
Abychom se vyhnuli dalším planým slibům, všechny závazky se musí opírat o jasný plán financování a podléhat pravidelným kontrolám dodržování. Vlády, OSN a další aktéři by měli sestavit harmonogram dohledu a kontrol, aby zajistili, že plnění cílů bude transparentní, finančně zajištěné a v souladu s časovým plánem.
Na podporu těchto snah naléhavě vyzýváme generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby jmenoval zvláštního představitele pro oceány, pověřeného zlepšováním jejich správy a zajištěním toho, aby byl v úplnosti naplněn potenciál CUR 14. Takový představitel musí dostat dostatek prostředků k odvedení potřebné práce.
Oceány doposud trpěly desítkami let zneužívání a zanedbávání. Přistupovalo se k nim jako k odpadkovému koši, který je pro všechny zdarma, a švédskému stolu, kde s úbytkem jídla sílí soupeření. Financovali jsme jejich ničení, bez ohledu na důsledky. Ty však už nelze ignorovat. Přestože ještě v roce 2014 jsme jako tehdejší globální pověřenci pro oceány museli vést usilovnou kampaň, aby oceány získaly svůj samostatný globální cíl, dnes je těžké uvěřit, že o postavení oceánů v CUR se vůbec kdy pochybovalo. Stejný pocit bychom měli mít v roce 2030, až budou zcela splněny mety CUR 14.
Jedinou cestou k tomuto úspěchu je společné úsilí – nejen ze strany pověřenců pro oceány a aktérů podobného ražení. Ozvat se musí lidé na celém světě a požadovat opravdové činy, které zajistí regeneraci oceánů. Krátce, oceány se musí stát záležitostí všech.
Abychom tento proces dali do pohybu, vstoupili jsme do sítě Ocean Unite, která podněcuje ochranáře, podnikatelské lídry, mladé lidi a aktivisty, aby využili rostoucího zájmu o tyto otázky a vytvářeli koalice, které dokážou vytlačit zdraví oceánů na vrchol politických a ekonomických agend po celém světě.
Tyto snahy už začínají mít vliv: občané se mobilizují na ochranu oceánů a tvůrci politik na jejich výzvy začínají reagovat. Teď je řada na podnikatelské komunitě, aby snažení posílila.
Podnikatelé mají na zvrácení úpadku zdraví oceánů jasný zájem. Z oceánů čerpáme HDP v hodnotě 2,5 bilionu dolarů, tedy 5 % úhrnného světového HDP. To je ekvivalent HDP sedmé největší ekonomiky světa. Oceán je také celosvětově největší zaměstnavatel, který je přímou oporou živobytí více než tří miliard lidí a zdrojem potravy pro víc než 2,6 miliardy. Obnova oceánů je tudíž nepřekonatelnou podnikatelskou příležitostí.
Hodnota oceánů přitom dalece přesahuje ekonomiku. Poskytují polovinu vzduchu, který dýcháme, a pomáhají podporovat mír a prosperitu. Budoucnost oceánů je budoucností světa.
V době, kdy hrozí, že aktivní spolupráci v oblasti životního prostředí podkope politika, je boj za naše společné globální životní prostředí důležitější než kdy dřív. Naše zodpovědnost za zdraví oceánů je stejně hluboká, zásadní a trvalá jako naše závislost na nich. Tomu nemohou konkurovat žádné politické úvahy. Je načase, abychom se – občané, podniky i vlády – sjednotili v boji za své oceány.
Z angličtiny přeložil David Daduč
NEW YORK – Oceány se mění – a není to k lepšímu. Dobře podložené vědecké důkazy dokládají, že jsou čím dál prázdnější, teplejší a kyselejší a v důsledku toho se mořský život dostává pod výrazný tlak. Máme ale i dobré zprávy: důkazy rovněž naznačují, že oceány se dokážou regenerovat a svět už se dohodl, že takový výsledek umožní.
Světoví lídři v září 2015 přijali Cíl udržitelného rozvoje pro oceány (CUR 14) jako součást Programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Zahrnuje zásadní mety, například zmírnit acidifikaci mořských vod, zabezpečit ochranu biotopů a druhů, podstatně omezit znečišťování a potlačit nezákonný rybolov a subvence, které vedou k nadměrnému rybolovu.
V posledku CUR 14 slibuje zachování oceánů a do budoucna zajištění jejich udržitelného využívání. Lze jej však splnit jedině odvážným a bezodkladným úsilím, opřeným o solidaritu mezi vládami, občany a podniky.
Tento týden se vlády a experti sjíždějí do New Yorku, aby zahájili sestavování globální „výzvy k činnosti“ s cílem realizovat CUR 14. Výzva, která bude zveřejněna v červnu, na vůbec první Konferenci OSN o oceánech, by měla obsahovat pevný závazek k ochraně alespoň 30 % oceánů do roku 2030 a zajistit, aby se zbylých 70 % využívalo udržitelně. Členské státy OSN se také musí zavázat, že zacelením zející díry ve správě oceánů, která je vystavuje drancování, zajistí rozšíření nástrojů právní ochrany biodiverzity otevřených moří.
Nadto se výzva musí věnovat ještě jedné prioritní oblasti: změně klimatu. Zdraví oceánů nebude možné zajistit bez současného řešení této naléhavé globální výzvy. Pro splnění CUR 14 je tedy nutné, aby mezinárodní společenství potvrdilo věrnost pařížské klimatické dohodě a oznámilo konkrétní kroky směřující k dosažení čistých nulových emisí uhlíku do roku 2050.
Abychom se vyhnuli dalším planým slibům, všechny závazky se musí opírat o jasný plán financování a podléhat pravidelným kontrolám dodržování. Vlády, OSN a další aktéři by měli sestavit harmonogram dohledu a kontrol, aby zajistili, že plnění cílů bude transparentní, finančně zajištěné a v souladu s časovým plánem.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Na podporu těchto snah naléhavě vyzýváme generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby jmenoval zvláštního představitele pro oceány, pověřeného zlepšováním jejich správy a zajištěním toho, aby byl v úplnosti naplněn potenciál CUR 14. Takový představitel musí dostat dostatek prostředků k odvedení potřebné práce.
Oceány doposud trpěly desítkami let zneužívání a zanedbávání. Přistupovalo se k nim jako k odpadkovému koši, který je pro všechny zdarma, a švédskému stolu, kde s úbytkem jídla sílí soupeření. Financovali jsme jejich ničení, bez ohledu na důsledky. Ty však už nelze ignorovat. Přestože ještě v roce 2014 jsme jako tehdejší globální pověřenci pro oceány museli vést usilovnou kampaň, aby oceány získaly svůj samostatný globální cíl, dnes je těžké uvěřit, že o postavení oceánů v CUR se vůbec kdy pochybovalo. Stejný pocit bychom měli mít v roce 2030, až budou zcela splněny mety CUR 14.
Jedinou cestou k tomuto úspěchu je společné úsilí – nejen ze strany pověřenců pro oceány a aktérů podobného ražení. Ozvat se musí lidé na celém světě a požadovat opravdové činy, které zajistí regeneraci oceánů. Krátce, oceány se musí stát záležitostí všech.
Abychom tento proces dali do pohybu, vstoupili jsme do sítě Ocean Unite, která podněcuje ochranáře, podnikatelské lídry, mladé lidi a aktivisty, aby využili rostoucího zájmu o tyto otázky a vytvářeli koalice, které dokážou vytlačit zdraví oceánů na vrchol politických a ekonomických agend po celém světě.
Tyto snahy už začínají mít vliv: občané se mobilizují na ochranu oceánů a tvůrci politik na jejich výzvy začínají reagovat. Teď je řada na podnikatelské komunitě, aby snažení posílila.
Podnikatelé mají na zvrácení úpadku zdraví oceánů jasný zájem. Z oceánů čerpáme HDP v hodnotě 2,5 bilionu dolarů, tedy 5 % úhrnného světového HDP. To je ekvivalent HDP sedmé největší ekonomiky světa. Oceán je také celosvětově největší zaměstnavatel, který je přímou oporou živobytí více než tří miliard lidí a zdrojem potravy pro víc než 2,6 miliardy. Obnova oceánů je tudíž nepřekonatelnou podnikatelskou příležitostí.
Hodnota oceánů přitom dalece přesahuje ekonomiku. Poskytují polovinu vzduchu, který dýcháme, a pomáhají podporovat mír a prosperitu. Budoucnost oceánů je budoucností světa.
V době, kdy hrozí, že aktivní spolupráci v oblasti životního prostředí podkope politika, je boj za naše společné globální životní prostředí důležitější než kdy dřív. Naše zodpovědnost za zdraví oceánů je stejně hluboká, zásadní a trvalá jako naše závislost na nich. Tomu nemohou konkurovat žádné politické úvahy. Je načase, abychom se – občané, podniky i vlády – sjednotili v boji za své oceány.
Z angličtiny přeložil David Daduč