KODAŇ – Všimli jste si, že bojovníci za životní prostředí s téměř železnou pravidelností říkají nejen, že globální oteplování probíhá a že je špatné, ale také, že realita, jíž jsme svědky, je ještě horší, než jsme čekali?
Je to zvláštní, protože každé rozumné chápání postupu vědy by vedlo k očekávání, že jak prohlubujeme své znalosti, zjišťujeme, že skutečnost je občas horší, občas lepší, než jsme čekali, a že nejpravděpodobnější distribuce bude 50-50. Ekologičtí bojovníci ji ovšem téměř bez výjimky považují za 100-0.
Jestliže pravidelně narážíme na překvapení v jediném směru, jestliže se naše modely bortí pod překvapivými ranami čím dál horší reality, nevěští to našemu vědeckému přístupu nic dobrého. Ba lze prohlásit, že pokud se modely neustále v něčem mýlí, pak je to zřejmě tím, že jde o modely chybné. A nemůžeme-li důvěřovat svým modelům, nemůžeme vědět, jaký přístup si máme osvojit, chceme-li stav věcí ovlivnit.
Jestliže nám však nová fakta neustále dokládají, že důsledky změny klimatu jsou horší a horší, velkomyslné argumenty o vědecké metodě možná nemají velkou váhu. Právě na to jistě velké překrucování faktů o globálním oteplování převážně sází. Situace je opět horší, než jsme si mysleli, a navzdory našim selhávajícím modelům si vsadíme na to, že víme co přesně dělat: dramaticky snižovat emise CO2.
To, že jsou klimatické údaje systematicky horší, než se očekávalo, ale jednoduše není pravda; v mnoha ohledech dokonale vycházejí, nebo jsou dokonce lepší, než se čekalo. Skutečnost, že slyšíme opak, je dokladem závislosti médií na nejhorších možných zprávách, což ovšem vytváří žalostný základ pro promyšlené politické přístupy.
Nejsamozřejmějším tvrzením ohledně globálního oteplování je, že se naše planeta ohřívá. Během uplynulého století se ohřála o 1°C a klimatický panel (IPCC) Organizace spojených národů předpovídá, že během tohoto století se ohřeje o 1,6-3,8°C, zejména v důsledku přírůstků CO2. Průměr z 38 dostupných standardních sérií měření od IPCC ukazuje, že modely v této dekádě očekávají teplotní přírůstek v rozsahu asi 0,2°C.
To ale prozatím vůbec nepozorujeme. Platí to pro všechna povrchová měření teplot a ještě víc pro oboje satelitní měření. Teploty v této dekádě nejsou horší, než se čekalo; vlastně ani nestoupají. Ve skutečnosti klesají o 0,01 až 0,1°C za desetiletí. U nejdůležitějšího ukazatele globálního oteplování, totiž u vývoje teplot, bychom měli slyšet, že údaje jsou ve skutečnosti mnohem lepší, než se očekávalo .
Obdobné a pravděpodobně mnohem podstatnější je, že v posledních čtyřech letech, z nichž máme měření, se snižuje tepelný obsah světových moří. Energie ve smyslu teploty se sice z lehké atmosféry může relativně snadno vytratit, leč není jasné, kam by se teplo z globálního oteplování podělo – a to je opět rozhodně mnohem lepší, než se očekávalo .
Slýcháme neustále o tom, jak ledovce v Severním ledovém oceánu mizí rychleji, než se očekávalo, a že to je pravda. Nejserióznější vědci ale rovněž připouštějí, že globální oteplování je jen jednou částí příčin. Další částí je to, že takzvaná arktická oscilace struktury větrů nad Severním ledovým oceánem je teď ve stavu, který neumožňuje přírůstky ke starým ledovcům, neboť většinu ledu okamžitě vhání do oceánu.
Ještě důležitější je, že jen výjimečně slyšíme, že v Antarktidě ledu neubývá, ale že je za poslední rok nad průměrem. Modely IPCC by očekávaly úbytek mořského ledu na obou polokoulích, avšak zatímco situace v Arktidě je horší, než se čekalo, v Antarktidě je lepší.
Je ironické, že Associated Press, společně s mnoha dalšími tiskovými agenturami, nám v roce 2007 oznámila, že „Arktida kvílí“ a že Severozápadní průjezd je „poprvé v zaznamenaných dějinách“ otevřený. Avšak to, že je proslulý Severozápadní průjezd bez ledu, oznámila BBC už v roce 2000.
Jsme bez ustání zaplavováni zprávami o tom, jak stoupají hladiny moří a jak jedna studie za druhou zjišťují, že to bude mnohem horší, než předpovídá IPCC. Většina modelů ale dochází k výsledkům v rozsahu nárůstu hladiny moří dle IPCC o 18 až 59 centimetrů během tohoto století. Právě proto samozřejmě tisíce vědců IPCC tento rozsah stanovily. Jenže studie, které tvrdí, že půjde o metr či víc, se na předních stránkách novin pochopitelně vyjímají líp.
Od roku 1992 globální vzestup hladin moří měří satelity a ty nám doložily stabilní přírůstek o 3,2 milimetru za rok – zcela přesně podle předpovědi IPCC. Navíc za poslední dva roky se hladiny moří nezvýšily vůbec – ve skutečnosti mírně poklesly . Neměli bychom slyšet, že to je mnohem lepší, než se očekávalo ?
Hurikány byly mediálním obrázkem, který doprovázel slavný film Ala Gora o změně klimatu, a Spojené státy zajisté byly v letech 2004 a 2005 krutě zasaženy, což vedlo k neuváženým tvrzením o čím dál silnějších a pustošivějších bouřích v budoucnu. Během dvou let od té doby však byly škody výrazně podprůměrné, přičemž v roce 2006 prakticky vymizely. To je rozhodně lepší, než se očekávalo .
Gore na podporu údajného vědeckého konsenzu, že globální oteplování je příčinou větší ničivosti hurikánů, citoval výzkumníka z MIT Kerryho Emmanuela, který se hurikánům věnuje. Emmanuel teď ale zveřejnil novou studii, která ukazuje, že ani v dramaticky se ohřívajícím světě, se četnost ani intenzita hurikánů nemusí během příštích dvou století podstatným způsobem zvýšit. Tomuto závěru se v médiích mnoho pozornosti nedostalo.
Jistěže, ne všechno je lepší, než jsme si mysleli. Avšak jednostranné přehánění není cestou vpřed. Naléhavě potřebujeme vyváženost, abychom se dokázali rozumně rozhodovat.
KODAŇ – Všimli jste si, že bojovníci za životní prostředí s téměř železnou pravidelností říkají nejen, že globální oteplování probíhá a že je špatné, ale také, že realita, jíž jsme svědky, je ještě horší, než jsme čekali?
Je to zvláštní, protože každé rozumné chápání postupu vědy by vedlo k očekávání, že jak prohlubujeme své znalosti, zjišťujeme, že skutečnost je občas horší, občas lepší, než jsme čekali, a že nejpravděpodobnější distribuce bude 50-50. Ekologičtí bojovníci ji ovšem téměř bez výjimky považují za 100-0.
Jestliže pravidelně narážíme na překvapení v jediném směru, jestliže se naše modely bortí pod překvapivými ranami čím dál horší reality, nevěští to našemu vědeckému přístupu nic dobrého. Ba lze prohlásit, že pokud se modely neustále v něčem mýlí, pak je to zřejmě tím, že jde o modely chybné. A nemůžeme-li důvěřovat svým modelům, nemůžeme vědět, jaký přístup si máme osvojit, chceme-li stav věcí ovlivnit.
Jestliže nám však nová fakta neustále dokládají, že důsledky změny klimatu jsou horší a horší, velkomyslné argumenty o vědecké metodě možná nemají velkou váhu. Právě na to jistě velké překrucování faktů o globálním oteplování převážně sází. Situace je opět horší, než jsme si mysleli, a navzdory našim selhávajícím modelům si vsadíme na to, že víme co přesně dělat: dramaticky snižovat emise CO2.
To, že jsou klimatické údaje systematicky horší, než se očekávalo, ale jednoduše není pravda; v mnoha ohledech dokonale vycházejí, nebo jsou dokonce lepší, než se čekalo. Skutečnost, že slyšíme opak, je dokladem závislosti médií na nejhorších možných zprávách, což ovšem vytváří žalostný základ pro promyšlené politické přístupy.
Nejsamozřejmějším tvrzením ohledně globálního oteplování je, že se naše planeta ohřívá. Během uplynulého století se ohřála o 1°C a klimatický panel (IPCC) Organizace spojených národů předpovídá, že během tohoto století se ohřeje o 1,6-3,8°C, zejména v důsledku přírůstků CO2. Průměr z 38 dostupných standardních sérií měření od IPCC ukazuje, že modely v této dekádě očekávají teplotní přírůstek v rozsahu asi 0,2°C.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
To ale prozatím vůbec nepozorujeme. Platí to pro všechna povrchová měření teplot a ještě víc pro oboje satelitní měření. Teploty v této dekádě nejsou horší, než se čekalo; vlastně ani nestoupají. Ve skutečnosti klesají o 0,01 až 0,1°C za desetiletí. U nejdůležitějšího ukazatele globálního oteplování, totiž u vývoje teplot, bychom měli slyšet, že údaje jsou ve skutečnosti mnohem lepší, než se očekávalo .
Obdobné a pravděpodobně mnohem podstatnější je, že v posledních čtyřech letech, z nichž máme měření, se snižuje tepelný obsah světových moří. Energie ve smyslu teploty se sice z lehké atmosféry může relativně snadno vytratit, leč není jasné, kam by se teplo z globálního oteplování podělo – a to je opět rozhodně mnohem lepší, než se očekávalo .
Slýcháme neustále o tom, jak ledovce v Severním ledovém oceánu mizí rychleji, než se očekávalo, a že to je pravda. Nejserióznější vědci ale rovněž připouštějí, že globální oteplování je jen jednou částí příčin. Další částí je to, že takzvaná arktická oscilace struktury větrů nad Severním ledovým oceánem je teď ve stavu, který neumožňuje přírůstky ke starým ledovcům, neboť většinu ledu okamžitě vhání do oceánu.
Ještě důležitější je, že jen výjimečně slyšíme, že v Antarktidě ledu neubývá, ale že je za poslední rok nad průměrem. Modely IPCC by očekávaly úbytek mořského ledu na obou polokoulích, avšak zatímco situace v Arktidě je horší, než se čekalo, v Antarktidě je lepší.
Je ironické, že Associated Press, společně s mnoha dalšími tiskovými agenturami, nám v roce 2007 oznámila, že „Arktida kvílí“ a že Severozápadní průjezd je „poprvé v zaznamenaných dějinách“ otevřený. Avšak to, že je proslulý Severozápadní průjezd bez ledu, oznámila BBC už v roce 2000.
Jsme bez ustání zaplavováni zprávami o tom, jak stoupají hladiny moří a jak jedna studie za druhou zjišťují, že to bude mnohem horší, než předpovídá IPCC. Většina modelů ale dochází k výsledkům v rozsahu nárůstu hladiny moří dle IPCC o 18 až 59 centimetrů během tohoto století. Právě proto samozřejmě tisíce vědců IPCC tento rozsah stanovily. Jenže studie, které tvrdí, že půjde o metr či víc, se na předních stránkách novin pochopitelně vyjímají líp.
Od roku 1992 globální vzestup hladin moří měří satelity a ty nám doložily stabilní přírůstek o 3,2 milimetru za rok – zcela přesně podle předpovědi IPCC. Navíc za poslední dva roky se hladiny moří nezvýšily vůbec – ve skutečnosti mírně poklesly . Neměli bychom slyšet, že to je mnohem lepší, než se očekávalo ?
Hurikány byly mediálním obrázkem, který doprovázel slavný film Ala Gora o změně klimatu, a Spojené státy zajisté byly v letech 2004 a 2005 krutě zasaženy, což vedlo k neuváženým tvrzením o čím dál silnějších a pustošivějších bouřích v budoucnu. Během dvou let od té doby však byly škody výrazně podprůměrné, přičemž v roce 2006 prakticky vymizely. To je rozhodně lepší, než se očekávalo .
Gore na podporu údajného vědeckého konsenzu, že globální oteplování je příčinou větší ničivosti hurikánů, citoval výzkumníka z MIT Kerryho Emmanuela, který se hurikánům věnuje. Emmanuel teď ale zveřejnil novou studii, která ukazuje, že ani v dramaticky se ohřívajícím světě, se četnost ani intenzita hurikánů nemusí během příštích dvou století podstatným způsobem zvýšit. Tomuto závěru se v médiích mnoho pozornosti nedostalo.
Jistěže, ne všechno je lepší, než jsme si mysleli. Avšak jednostranné přehánění není cestou vpřed. Naléhavě potřebujeme vyváženost, abychom se dokázali rozumně rozhodovat.