Smlouva je obzvlášť nejasná tam, kde používá jazyk ústav. Takzvaná „Charta základních práv" se například jeví jako ochrana občanských svobod. Ve skutečnosti se ale týká výhradně konání institucí Evropské unie. „Ustanovení této charty jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a agenturám Unie, jakož i členským státům, pokud uplatňují právo Unie" (čl. II-51). Tam, kde Smlouva zaručuje konkrétní práva, následuje tato doložka: „v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují uplatňování těchto práv".
Smlouva je obzvlášť nejasná tam, kde používá jazyk ústav. Takzvaná „Charta základních práv" se například jeví jako ochrana občanských svobod. Ve skutečnosti se ale týká výhradně konání institucí Evropské unie. „Ustanovení této charty jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a agenturám Unie, jakož i členským státům, pokud uplatňují právo Unie" (čl. II-51). Tam, kde Smlouva zaručuje konkrétní práva, následuje tato doložka: „v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují uplatňování těchto práv".