PEKING – Zdá se, že poprvé po několika letech je namístě zdravá dávka optimismu. Globální ekonomika – pomineme-li pár problémových míst – konečně překonává finanční krizi. Technologické objevy dostaly obnovitelnou energii na úroveň, na níž může konkurovat fosilním palivům. A mezinárodní společenství má nakročeno k uzavření klíčových dohod o trvale udržitelném rozvoji a boji proti klimatickým změnám.
Přesto přetrvává riziko, že tyto úspěchy budou promrhány, neboť politici, špičkoví podnikatelé a investoři se zaměřují na krátkodobé otázky na úkor rýsujících se hrozeb pro globální ekonomiku. Máme-li dosavadní pokrok potvrdit, budeme muset vyřešit selhání naší finanční soustavy přímo u kořenů a zavést takové standardy, regulace a postupy, které ji uvedou do souladu s dlouhodobými potřebami inkluzivnější trvale udržitelné ekonomiky.
Letos má svět potenciál toho dosáhnout. Zdá se, že přechod na zelenou ekonomiku je už dnes spíše jistotou než toužebnou nadějí, neboť investice do čisté energie jsou díky sílícímu veřejnému povědomí a technologickým pokrokům stále praktičtější. Podle nedávné zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se v roce 2014 globální investice do obnovitelné energie zvýšily o 17%, přestože se ceny ropy propadly. Hnacím motorem tohoto trendu byl boom solární energie v Číně a Japonsku a zvyšující se evropské investice do mořské větrné energie.
Akciové burzy od Šanghaje po São Paolo zavedly do výkaznictví požadavek informovat investory o tom, jak firmy zapracovávají do svých strategií trvalou udržitelnost. Odstartovaly zelené dluhopisy, jejichž emise přesáhly v roce 2014 hodnotu 40 miliard dolarů a se zaváděním jasnějších standardů a regulací budou pravděpodobně stále populárnější. A dokonce i centrální banky zaměřily pozornost na životní prostředí. Čínská lidová banka se spojila s UNEP při identifikaci praktických kroků k zajištění „zelené“ reformy finančních trhů a Bank of England (BoE) zahájila uvážlivé posuzování systémových rizik souvisejících s klimatickými změnami pro sektor britského pojišťovnictví.
V září budou zahájeny Cíle trvale udržitelného rozvoje OSN, první celosvětově přijaté a měřitelné cíle zaměřené na ukončení chudoby a hladu při současné ochraně životního prostředí a přírodních zdrojů planety. A také se očekává, že se mezinárodní společenství na sklonku letošního roku dohodne na závazcích snížení emisí a financování boje proti klimatickým změnám.
Přestože však signály ukazují správným směrem, výsledek zdaleka není zaručený. Propásneme-li správný okamžik, mohly by nám úspěchy proklouznout mezi prsty. Skutečná otázka souvisí s načasováním a s nezvratnými škodami, které by napáchala případná zdržení. Více než 80% ze 140 zemí zkoumaných ve zprávě UNEP o „inkluzivním bohatství“ zaznamenalo zhoršení kvality svého přírodního kapitálu. Ekonomické škody vyplývající ze zhoršení životního prostředí se odhadují zhruba na 7 bilionů dolarů ročně, z čehož je velká část nezvratná. Čím déle budeme čekat, tím horší budou naše problémy.
Zapotřebí je rozsáhlé mezinárodní úsilí o harmonizaci finančních a kapitálových trhů způsoby, jež budou podporovat trvale udržitelný rozvoj. Současné uspořádání naší finanční soustavy v podstatě zaručuje to, co guvernér BoE Mark Carney označil za „tragédii obzorů“ – tržní selhání pramenící z neschopnosti investorů, firem a vlád zabývat se problémy typu klimatických změn, jejichž důsledky se projeví až daleko v budoucnu.
Politici a špičkoví podnikatelé uvádějí řadu důvodů, proč se zaměřovat na bezprostřední otázky. Už samotné politické kroky potřebné ke snížení rizik další finanční krize koneckonců nutí banky a správce aktiv k tomu, aby půjčovali a investovali krátkodobě a nechávali si ujít mnohdy ziskovější, ale méně likvidní dlouhodobější příležitosti.
Krátkodobé tlaky budou přítomné vždy, avšak lze je překonat správnými nástroji: kvalitnějším oceňováním ekologických rizik, úvěrovými ratingy citlivými vůči klimatu, zodpovědností věřitelů za životní prostředí a snahou o zmírnění ekologických rizik spojených s finanční stabilitou. Trvale udržitelná budoucnost je na dosah, avšak pouze v případě, že budeme realizovat takovou politiku, která ji umožní.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
PEKING – Zdá se, že poprvé po několika letech je namístě zdravá dávka optimismu. Globální ekonomika – pomineme-li pár problémových míst – konečně překonává finanční krizi. Technologické objevy dostaly obnovitelnou energii na úroveň, na níž může konkurovat fosilním palivům. A mezinárodní společenství má nakročeno k uzavření klíčových dohod o trvale udržitelném rozvoji a boji proti klimatickým změnám.
Přesto přetrvává riziko, že tyto úspěchy budou promrhány, neboť politici, špičkoví podnikatelé a investoři se zaměřují na krátkodobé otázky na úkor rýsujících se hrozeb pro globální ekonomiku. Máme-li dosavadní pokrok potvrdit, budeme muset vyřešit selhání naší finanční soustavy přímo u kořenů a zavést takové standardy, regulace a postupy, které ji uvedou do souladu s dlouhodobými potřebami inkluzivnější trvale udržitelné ekonomiky.
Letos má svět potenciál toho dosáhnout. Zdá se, že přechod na zelenou ekonomiku je už dnes spíše jistotou než toužebnou nadějí, neboť investice do čisté energie jsou díky sílícímu veřejnému povědomí a technologickým pokrokům stále praktičtější. Podle nedávné zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se v roce 2014 globální investice do obnovitelné energie zvýšily o 17%, přestože se ceny ropy propadly. Hnacím motorem tohoto trendu byl boom solární energie v Číně a Japonsku a zvyšující se evropské investice do mořské větrné energie.
Akciové burzy od Šanghaje po São Paolo zavedly do výkaznictví požadavek informovat investory o tom, jak firmy zapracovávají do svých strategií trvalou udržitelnost. Odstartovaly zelené dluhopisy, jejichž emise přesáhly v roce 2014 hodnotu 40 miliard dolarů a se zaváděním jasnějších standardů a regulací budou pravděpodobně stále populárnější. A dokonce i centrální banky zaměřily pozornost na životní prostředí. Čínská lidová banka se spojila s UNEP při identifikaci praktických kroků k zajištění „zelené“ reformy finančních trhů a Bank of England (BoE) zahájila uvážlivé posuzování systémových rizik souvisejících s klimatickými změnami pro sektor britského pojišťovnictví.
V září budou zahájeny Cíle trvale udržitelného rozvoje OSN, první celosvětově přijaté a měřitelné cíle zaměřené na ukončení chudoby a hladu při současné ochraně životního prostředí a přírodních zdrojů planety. A také se očekává, že se mezinárodní společenství na sklonku letošního roku dohodne na závazcích snížení emisí a financování boje proti klimatickým změnám.
Přestože však signály ukazují správným směrem, výsledek zdaleka není zaručený. Propásneme-li správný okamžik, mohly by nám úspěchy proklouznout mezi prsty. Skutečná otázka souvisí s načasováním a s nezvratnými škodami, které by napáchala případná zdržení. Více než 80% ze 140 zemí zkoumaných ve zprávě UNEP o „inkluzivním bohatství“ zaznamenalo zhoršení kvality svého přírodního kapitálu. Ekonomické škody vyplývající ze zhoršení životního prostředí se odhadují zhruba na 7 bilionů dolarů ročně, z čehož je velká část nezvratná. Čím déle budeme čekat, tím horší budou naše problémy.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Zapotřebí je rozsáhlé mezinárodní úsilí o harmonizaci finančních a kapitálových trhů způsoby, jež budou podporovat trvale udržitelný rozvoj. Současné uspořádání naší finanční soustavy v podstatě zaručuje to, co guvernér BoE Mark Carney označil za „tragédii obzorů“ – tržní selhání pramenící z neschopnosti investorů, firem a vlád zabývat se problémy typu klimatických změn, jejichž důsledky se projeví až daleko v budoucnu.
Politici a špičkoví podnikatelé uvádějí řadu důvodů, proč se zaměřovat na bezprostřední otázky. Už samotné politické kroky potřebné ke snížení rizik další finanční krize koneckonců nutí banky a správce aktiv k tomu, aby půjčovali a investovali krátkodobě a nechávali si ujít mnohdy ziskovější, ale méně likvidní dlouhodobější příležitosti.
Krátkodobé tlaky budou přítomné vždy, avšak lze je překonat správnými nástroji: kvalitnějším oceňováním ekologických rizik, úvěrovými ratingy citlivými vůči klimatu, zodpovědností věřitelů za životní prostředí a snahou o zmírnění ekologických rizik spojených s finanční stabilitou. Trvale udržitelná budoucnost je na dosah, avšak pouze v případě, že budeme realizovat takovou politiku, která ji umožní.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.