BERLÍN – Toto desetiletí je v boji proti tuberkulóze úspěšné. Pravděpodobně splníme rozvojový cíl tisíciletí OSN snížit prevalenci a mortalitu TBC do roku 2015 na polovinu oproti roku 1990. Nejméně dvanáct nových vakcín a léků je ve fázi klinických zkoušek a Světová zdravotnická organizace schválila nový diagnostický test s názvem GeneXpert.
Tento pokrok je velmi důležitý i s ohledem na uspokojení, které ke konci dvacátého století vedlo k úplnému zastavení výzkumu a vývoje nových možností intervence proti tuberkulóze. V současnosti používané léky proti TBC byly vyvinuty v letech 1950 až 1970. Vakcína Bacille Calmette–Guérin (BCG) je už téměř 100 let stará a nejrozšířenější diagnostický test, totiž mikroskopická detekce bacilů ve sputu, byl vyvinut před 130 lety.
Není divu, že účinnost těchto nástrojů zeslábla. Současná vakcína brání těžké tuberkulóze u novorozenců, avšak nikoliv nejrozšířenější plicní TBC ve všech věkových skupinách. A mikroskopický test dává téměř v polovině případů nesprávné výsledky.
O TBC rádi přemýšlíme jako o chorobě minulosti. Ve skutečnosti se aktivní formou nemoci nakazí devět milionů lidí ročně a každý pátý na ni zemře. Tuberkulózní bacil tak na seznamu nejsmrtelnějších mikrobů figuruje na druhém místě, hned za virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV).
Původcem TBC je nakažena třetina světové populace, avšak pouze u jednoho z deseti těchto lidí se rozvine aktivní onemocnění. Špatné je, že nakažení jedinci v sobě nosí původce celý život. A jakmile dojde k oslabení jejich imunitního systému, může nemoc propuknout. Když se v 80. letech rozšířil virus HIV, který narušuje imunitní systém, došlo také k opětovnému nástupu tuberkulózy, která je dnes hlavní příčinou úmrtí osob nakažených HIV. Společnou infekcí HIV a bakterie Mycobacterium tuberculosis, která je u většiny případů TBC hlavním původcem, dnes trpí zhruba 15 milionů lidí.
Tuberkulózní bacil navíc svádí zákopovou válku, když získává rezistenci vůči konvenčním antibiotikům a základním vakcinačním přístupům a zároveň oddaluje diagnózu a stanovování citlivosti na léky. Zatímco pandemie přicházejí náhle, rychle se šíří a vzbuzují enormní obavy z bezprostředního ohrožení, TBC se už desetitisíce let šíří pomalu, ale setrvale a trpělivě čeká na nové příležitosti.
Léčba TBC vyžaduje minimálně tři různé léky podávané po dobu nejméně šesti měsíců. Porovnejme to s antibiotickou léčbou například urogenitální infekce, která trvá maximálně několik týdnů. V důsledku toho je spolupráce nemocných při léčbě TBC obzvláště slabá, což představuje živnou půdu pro vznik multirezistentní (MDR) tuberkulózy, kterou už v konvenčním terapeutickém režimu nelze léčit. Multirezistentním tuberkulózním bacilem je nakaženo přibližně 50 milionů lidí.
Léčba MDR-TBC je sice možná, ale svízelná – trvá zhruba dva roky a používají se při ní léky, které nejsou tak účinné ani tak neškodné jako základní medikamenty. Náklady na tuto léčbu jsou přitom desetkrát až stokrát vyšší. A zatímco zdravotnické systémy v bohatém světě dokážou pokrýt i tyto zvýšené náklady, pro chudé země je cena příliš vysoká, což znamená, že se tento typ TBC neléčí vůbec nebo jen nedostatečně.
V 85 zemích byla navíc diagnostikována takzvaná extenzivně rezistentní (XDR) tuberkulóza, která je prakticky neléčitelná. V mnoha místech s největším výskytem XDR-TBC se tak stala preferovanou léčbou chirurgická resekce postižených částí plic. Vítejte zpět v preantibiotické éře!
Otázka tedy nestojí tak, zda potřebujeme nové léky, vakcíny a diagnostiku, nýbrž kdy se stanou dostupnými. Nový test GeneXpert diagnostikuje nejen TBC, ale současně i MDR-TBC, což znamená, že dokáže rychle nasměrovat adekvátní léčbu a bránit infekci kontaktních osob – což je skutečný průlom. Bohužel je tento test drahý a komplikovaný, takže si ho mnoho chudých zemí nemůže dovolit.
Řada dalších léků – z nichž některé jsou nové a jiné upravené pro nový účel – je v současné době v poslední fázi klinických zkoušek a jeden nový lék pro léčbu MDR-TBC schválili regulátoři v USA ještě před jejich dokončením. Zkouška účinnosti první potenciální vakcíny však nedávno skončila hořkým neúspěchem. To, co bylo v minulém desetiletí dobrou zprávou, je tak dnes jen jiskřičkou naděje.
Stále nás tedy čeká dlouhá cesta, přičemž výzkum a vývoj nových léků a vakcín lze urychlit pouze při navýšení finančních prostředků. Motivace soukromého sektoru na vývoji nových forem intervence proti TBC je bohužel příliš slabá. Zapotřebí jsou nové přístupy, jako je partnerství mezi veřejnými výzkumnými institucemi a soukromou sférou. V klinických zkouškách nejslibnějších léků a vakcín je třeba pokračovat, ale zároveň se musíme vrátit k „rýsovacímu prknu“ a vymyslet úplně novou taktiku.
Současné výdaje na výzkum a vývoj zaměřený na TBC se odhadují na 500 milionů dolarů ročně. Zapotřebí jsou však více než 2 miliardy dolarů ročně. Tato částka se může jevit jako nerealisticky vysoká, ale je to jen zanedbatelná část z odhadovaných 160 miliard dolarů, které se celosvětově vynakládají na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Ještě důležitější je, že ekonomická zátěž TBC se odhaduje na plných 20 miliard dolarů ročně – a v případě zahrnutí ztrát lidského kapitálu je ještě vyšší.
Rozhodneme-li se snášet tyto ztráty i nadále, pak možná krátkodobě nějaké peníze ušetříme. Moudřejší cestou je však podniknout nezbytné investice dnes, a tím se vyhnout mnohem vyššímu účtu zítra.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
BERLÍN – Toto desetiletí je v boji proti tuberkulóze úspěšné. Pravděpodobně splníme rozvojový cíl tisíciletí OSN snížit prevalenci a mortalitu TBC do roku 2015 na polovinu oproti roku 1990. Nejméně dvanáct nových vakcín a léků je ve fázi klinických zkoušek a Světová zdravotnická organizace schválila nový diagnostický test s názvem GeneXpert.
Tento pokrok je velmi důležitý i s ohledem na uspokojení, které ke konci dvacátého století vedlo k úplnému zastavení výzkumu a vývoje nových možností intervence proti tuberkulóze. V současnosti používané léky proti TBC byly vyvinuty v letech 1950 až 1970. Vakcína Bacille Calmette–Guérin (BCG) je už téměř 100 let stará a nejrozšířenější diagnostický test, totiž mikroskopická detekce bacilů ve sputu, byl vyvinut před 130 lety.
Není divu, že účinnost těchto nástrojů zeslábla. Současná vakcína brání těžké tuberkulóze u novorozenců, avšak nikoliv nejrozšířenější plicní TBC ve všech věkových skupinách. A mikroskopický test dává téměř v polovině případů nesprávné výsledky.
O TBC rádi přemýšlíme jako o chorobě minulosti. Ve skutečnosti se aktivní formou nemoci nakazí devět milionů lidí ročně a každý pátý na ni zemře. Tuberkulózní bacil tak na seznamu nejsmrtelnějších mikrobů figuruje na druhém místě, hned za virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV).
Původcem TBC je nakažena třetina světové populace, avšak pouze u jednoho z deseti těchto lidí se rozvine aktivní onemocnění. Špatné je, že nakažení jedinci v sobě nosí původce celý život. A jakmile dojde k oslabení jejich imunitního systému, může nemoc propuknout. Když se v 80. letech rozšířil virus HIV, který narušuje imunitní systém, došlo také k opětovnému nástupu tuberkulózy, která je dnes hlavní příčinou úmrtí osob nakažených HIV. Společnou infekcí HIV a bakterie Mycobacterium tuberculosis, která je u většiny případů TBC hlavním původcem, dnes trpí zhruba 15 milionů lidí.
Tuberkulózní bacil navíc svádí zákopovou válku, když získává rezistenci vůči konvenčním antibiotikům a základním vakcinačním přístupům a zároveň oddaluje diagnózu a stanovování citlivosti na léky. Zatímco pandemie přicházejí náhle, rychle se šíří a vzbuzují enormní obavy z bezprostředního ohrožení, TBC se už desetitisíce let šíří pomalu, ale setrvale a trpělivě čeká na nové příležitosti.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Léčba TBC vyžaduje minimálně tři různé léky podávané po dobu nejméně šesti měsíců. Porovnejme to s antibiotickou léčbou například urogenitální infekce, která trvá maximálně několik týdnů. V důsledku toho je spolupráce nemocných při léčbě TBC obzvláště slabá, což představuje živnou půdu pro vznik multirezistentní (MDR) tuberkulózy, kterou už v konvenčním terapeutickém režimu nelze léčit. Multirezistentním tuberkulózním bacilem je nakaženo přibližně 50 milionů lidí.
Léčba MDR-TBC je sice možná, ale svízelná – trvá zhruba dva roky a používají se při ní léky, které nejsou tak účinné ani tak neškodné jako základní medikamenty. Náklady na tuto léčbu jsou přitom desetkrát až stokrát vyšší. A zatímco zdravotnické systémy v bohatém světě dokážou pokrýt i tyto zvýšené náklady, pro chudé země je cena příliš vysoká, což znamená, že se tento typ TBC neléčí vůbec nebo jen nedostatečně.
V 85 zemích byla navíc diagnostikována takzvaná extenzivně rezistentní (XDR) tuberkulóza, která je prakticky neléčitelná. V mnoha místech s největším výskytem XDR-TBC se tak stala preferovanou léčbou chirurgická resekce postižených částí plic. Vítejte zpět v preantibiotické éře!
Otázka tedy nestojí tak, zda potřebujeme nové léky, vakcíny a diagnostiku, nýbrž kdy se stanou dostupnými. Nový test GeneXpert diagnostikuje nejen TBC, ale současně i MDR-TBC, což znamená, že dokáže rychle nasměrovat adekvátní léčbu a bránit infekci kontaktních osob – což je skutečný průlom. Bohužel je tento test drahý a komplikovaný, takže si ho mnoho chudých zemí nemůže dovolit.
Řada dalších léků – z nichž některé jsou nové a jiné upravené pro nový účel – je v současné době v poslední fázi klinických zkoušek a jeden nový lék pro léčbu MDR-TBC schválili regulátoři v USA ještě před jejich dokončením. Zkouška účinnosti první potenciální vakcíny však nedávno skončila hořkým neúspěchem. To, co bylo v minulém desetiletí dobrou zprávou, je tak dnes jen jiskřičkou naděje.
Stále nás tedy čeká dlouhá cesta, přičemž výzkum a vývoj nových léků a vakcín lze urychlit pouze při navýšení finančních prostředků. Motivace soukromého sektoru na vývoji nových forem intervence proti TBC je bohužel příliš slabá. Zapotřebí jsou nové přístupy, jako je partnerství mezi veřejnými výzkumnými institucemi a soukromou sférou. V klinických zkouškách nejslibnějších léků a vakcín je třeba pokračovat, ale zároveň se musíme vrátit k „rýsovacímu prknu“ a vymyslet úplně novou taktiku.
Současné výdaje na výzkum a vývoj zaměřený na TBC se odhadují na 500 milionů dolarů ročně. Zapotřebí jsou však více než 2 miliardy dolarů ročně. Tato částka se může jevit jako nerealisticky vysoká, ale je to jen zanedbatelná část z odhadovaných 160 miliard dolarů, které se celosvětově vynakládají na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Ještě důležitější je, že ekonomická zátěž TBC se odhaduje na plných 20 miliard dolarů ročně – a v případě zahrnutí ztrát lidského kapitálu je ještě vyšší.
Rozhodneme-li se snášet tyto ztráty i nadále, pak možná krátkodobě nějaké peníze ušetříme. Moudřejší cestou je však podniknout nezbytné investice dnes, a tím se vyhnout mnohem vyššímu účtu zítra.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.