LUCEMBURK – Voda, společně se vzduchem, je zřejmě nejdůležitějším přírodním zdrojem planety. Funkční vodohospodářské soustavy jsou jednou z technických opor civilizace, což z vodních krizí často dělá otázku života a smrti.
V současnosti chybí asi dvěma miliardám lidí přístup k nezávadné pitné vodě a zhruba polovina obyvatel světa přinejmenším část roku zažívá silný nedostatek vody. Rostoucí populace a žíznivé ekonomiky už dnes přetěžují naše omezené sladkovodní zdroje. Do roku 2030 globální poptávka po vodě překročí udržitelnou nabídku o 40 %. Jak poroste poptávka po vodě a budou se zvyšovat teploty, nedostatek vody bude ohrožovat víc lidí na životě a živobytí – a tedy stabilitu společností po celém světě.
Jak tuto tendenci zvrátit, aby voda posilovala komunity, dávala našim ekonomikám jistotu a zachovala obyvatelnost planety? Tak jako u globálních veřejných statků typu čistého životního prostředí je tu tendence zaměřovat se na dnešní náklady na zlepšování stavu, namísto větších dlouhodobých přínosů investic do zachování přírodních zdrojů. Vodohospodářství je dnes podfinancované a chronicky mu schází kapacity k uspokojení poptávky. Jestliže však chceme splnit cíl udržitelného rozvoje spočívající v zajištění čisté vody a sanitačních zařízení pro každého, musíme současné celosvětové výdaje v oblasti vody zvýšit na čtyřnásobek, na víc než bilion dolarů ročně (1,21 % globálního HDP). Také musíme kompenzovat 470 miliard dolarů, o něž každoročně přicházíme v důsledku povodňových škod a nedokonalého zavlažování.
Díky ochraně životního prostředí a klimatu posiluje každý cent investovaný do vodního hospodářství naše ekonomiky, nyní i do budoucna. Když Evropská investiční banka loni v prosinci poskytla Jordánsku půjčku ve výší 200 milionů eur k financování odsolovacího zařízení u Rudého moře a vodovodu do hlavního města Ammánu, tamní ministryně plánování a mezinárodní spolupráce Zeina Toukan označila tyto projekty za zásadní jak pro vodní bezpečnost, tak pro komplexní hospodářský rozvoj. Podobné uvažování o tom, jak si ceníme vody a zacházíme s ní, si musíme osvojit všichni.
Stejně jako u mnoha jiných výzev nedokáže tuto velkou investiční mezeru vyplnit samotný veřejný sektor. Významnou úlohu musí hrát podniky. Podle CDP, neziskové organizace shromažďující údaje o vlivech na životní prostředí, je celosvětově ohrožena hodnota podniků přesahující 300 miliard dolarů, nebude-li podniknuto nic k řešení nedostatku vody. Vypořádat se s tímto problémem ovšem bude stát jen pětinu tohoto úhrnu, 55 miliard dolarů.
Pokud podniky zavedou nové technologie ke snížení vlastní spotřeby vody a k využití odpadních vod jako zdroje energie, tepla, živin a materiálů, mohou snížit svou ekologickou stopu a uvolnit víc vody k využití ostatními. CDP vyčíslila hodnotu takových „příležitostí souvisejících s vodou“ na 711 miliard dolarů, v čemž se odrážejí nejen úspory na spotřebě vody, ale i růst potenciálních dlouhodobých trhů s chytrými vodohospodářskými technologiemi a přínosy lepších společenských vztahů. Vzhledem k tomu, že ve většině části světa je voda laciná, podniky mají často malou motivaci investovat do úspor vody nebo do zlepšení účinnosti výrobních procesů náročných na vodu.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Abychom soukromý sektor přesvědčili, že se má na ochranu vodní soustavy zaměřit, musíme nejprve začít o penězích placených za vodu uvažovat jako o skutečné investici, nikoli jako o výdaji, který se nemůže nikdy vrátit. Zadruhé, této vodě je nezbytné přiřadit náležitou hodnotu, aby pro spotřebitele a podniky vznikly potřebné pobídky k jejímu hospodárnějšímu používání a aby se ochrana vody ekonomicky vyplácela. To v případě vody vyžaduje jemné vyvažování, protože finančně schůdný přístup k pitné vodě a sanitačním zařízením je uznané lidské právo – což znamená, že z něho nelze slevovat. Zatřetí, globální spolupráce a nové přeshraniční programy usilující o aktivizaci rozsáhlejších investic v oblasti vody by překonaly tržní selhání a předešly tomu, aby se voda politizovala a používala jako zbraň.
Konference OSN o vodě 2023, která tento týden probíhá v New Yorku, první takové shromáždění od roku 1977, je jedinečnou příležitostí diskutovat o vodní bezpečnosti, zpříma se s krizí vypořádat a přiznat, že vodohospodářské investice mají pro udržitelnou a spravedlivou ekonomiku neméně podstatný význam než investice do čisté energetiky. Můžeme stanovit nová pravidla pro nápravu koloběhu vody a zajištění ucelenějšího přístupu k udržitelnému rozvoji všude na světě, od Nizozemska a Lucemburska po Nigérii a Laos. Konečně musíme najít způsoby, jak k financování opatření v oblasti vody pobízet veřejné a soukromé zdroje, které jsou ochotné si počkat, než jejich investice ponesou ovoce.
Právě voda dostane Cíle udržitelného rozvoje za cílovou pásku. Musíme ji konečně začít uznávat za fundamentální součást naších investičních portfolií a umístit ji do centra našich hospodářských politik.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
LUCEMBURK – Voda, společně se vzduchem, je zřejmě nejdůležitějším přírodním zdrojem planety. Funkční vodohospodářské soustavy jsou jednou z technických opor civilizace, což z vodních krizí často dělá otázku života a smrti.
V současnosti chybí asi dvěma miliardám lidí přístup k nezávadné pitné vodě a zhruba polovina obyvatel světa přinejmenším část roku zažívá silný nedostatek vody. Rostoucí populace a žíznivé ekonomiky už dnes přetěžují naše omezené sladkovodní zdroje. Do roku 2030 globální poptávka po vodě překročí udržitelnou nabídku o 40 %. Jak poroste poptávka po vodě a budou se zvyšovat teploty, nedostatek vody bude ohrožovat víc lidí na životě a živobytí – a tedy stabilitu společností po celém světě.
Jak tuto tendenci zvrátit, aby voda posilovala komunity, dávala našim ekonomikám jistotu a zachovala obyvatelnost planety? Tak jako u globálních veřejných statků typu čistého životního prostředí je tu tendence zaměřovat se na dnešní náklady na zlepšování stavu, namísto větších dlouhodobých přínosů investic do zachování přírodních zdrojů. Vodohospodářství je dnes podfinancované a chronicky mu schází kapacity k uspokojení poptávky. Jestliže však chceme splnit cíl udržitelného rozvoje spočívající v zajištění čisté vody a sanitačních zařízení pro každého, musíme současné celosvětové výdaje v oblasti vody zvýšit na čtyřnásobek, na víc než bilion dolarů ročně (1,21 % globálního HDP). Také musíme kompenzovat 470 miliard dolarů, o něž každoročně přicházíme v důsledku povodňových škod a nedokonalého zavlažování.
Díky ochraně životního prostředí a klimatu posiluje každý cent investovaný do vodního hospodářství naše ekonomiky, nyní i do budoucna. Když Evropská investiční banka loni v prosinci poskytla Jordánsku půjčku ve výší 200 milionů eur k financování odsolovacího zařízení u Rudého moře a vodovodu do hlavního města Ammánu, tamní ministryně plánování a mezinárodní spolupráce Zeina Toukan označila tyto projekty za zásadní jak pro vodní bezpečnost, tak pro komplexní hospodářský rozvoj. Podobné uvažování o tom, jak si ceníme vody a zacházíme s ní, si musíme osvojit všichni.
Stejně jako u mnoha jiných výzev nedokáže tuto velkou investiční mezeru vyplnit samotný veřejný sektor. Významnou úlohu musí hrát podniky. Podle CDP, neziskové organizace shromažďující údaje o vlivech na životní prostředí, je celosvětově ohrožena hodnota podniků přesahující 300 miliard dolarů, nebude-li podniknuto nic k řešení nedostatku vody. Vypořádat se s tímto problémem ovšem bude stát jen pětinu tohoto úhrnu, 55 miliard dolarů.
Pokud podniky zavedou nové technologie ke snížení vlastní spotřeby vody a k využití odpadních vod jako zdroje energie, tepla, živin a materiálů, mohou snížit svou ekologickou stopu a uvolnit víc vody k využití ostatními. CDP vyčíslila hodnotu takových „příležitostí souvisejících s vodou“ na 711 miliard dolarů, v čemž se odrážejí nejen úspory na spotřebě vody, ale i růst potenciálních dlouhodobých trhů s chytrými vodohospodářskými technologiemi a přínosy lepších společenských vztahů. Vzhledem k tomu, že ve většině části světa je voda laciná, podniky mají často malou motivaci investovat do úspor vody nebo do zlepšení účinnosti výrobních procesů náročných na vodu.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Abychom soukromý sektor přesvědčili, že se má na ochranu vodní soustavy zaměřit, musíme nejprve začít o penězích placených za vodu uvažovat jako o skutečné investici, nikoli jako o výdaji, který se nemůže nikdy vrátit. Zadruhé, této vodě je nezbytné přiřadit náležitou hodnotu, aby pro spotřebitele a podniky vznikly potřebné pobídky k jejímu hospodárnějšímu používání a aby se ochrana vody ekonomicky vyplácela. To v případě vody vyžaduje jemné vyvažování, protože finančně schůdný přístup k pitné vodě a sanitačním zařízením je uznané lidské právo – což znamená, že z něho nelze slevovat. Zatřetí, globální spolupráce a nové přeshraniční programy usilující o aktivizaci rozsáhlejších investic v oblasti vody by překonaly tržní selhání a předešly tomu, aby se voda politizovala a používala jako zbraň.
Konference OSN o vodě 2023, která tento týden probíhá v New Yorku, první takové shromáždění od roku 1977, je jedinečnou příležitostí diskutovat o vodní bezpečnosti, zpříma se s krizí vypořádat a přiznat, že vodohospodářské investice mají pro udržitelnou a spravedlivou ekonomiku neméně podstatný význam než investice do čisté energetiky. Můžeme stanovit nová pravidla pro nápravu koloběhu vody a zajištění ucelenějšího přístupu k udržitelnému rozvoji všude na světě, od Nizozemska a Lucemburska po Nigérii a Laos. Konečně musíme najít způsoby, jak k financování opatření v oblasti vody pobízet veřejné a soukromé zdroje, které jsou ochotné si počkat, než jejich investice ponesou ovoce.
Právě voda dostane Cíle udržitelného rozvoje za cílovou pásku. Musíme ji konečně začít uznávat za fundamentální součást naších investičních portfolií a umístit ji do centra našich hospodářských politik.
Z angličtiny přeložil David Daduč