BRUSEL – Téměř rok po invazi Ruska na Ukrajinu vstupuje válka do nové fáze. Po neúspěšném útoku na Kyjev, ke kterému došlo na jaře loňského roku, a po ohromující ukrajinské protiofenzivě, která vedla k osvobození Charkova na severu a Chersonu na jihu, zahájil ruský prezident Vladimir Putin odvetné tažení za využití dronů a raket, jež je zaměřeno na civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu. Po problémech na bojišti tak nyní usiluje Putin o to, aby Ukrajinci museli v co největším počtu strávit zimu v chladu a tmě.
Frontová linie se v posledních měsících příliš neposunula. Nadále však probíhají tvrdé boje (s mnoha oběťmi) a zdá se, že se Rusko připravuje na velkou jarní ofenzivu. Ruská ekonomika funguje ve válečném režimu, kremelská propagandistická mašinérie jede na plné obrátky a šíří směsici apokalyptických výhrůžek a imperiálního blouznění. Poslední ruský nezávislý zpravodajský server – Meduza – a poslední ruská lidskoprávní organizace – Sacharovovo centrum – jsou nucenyukončit činnost. V Moskvě vládne nálada vzdoru.
Za těchto okolností je namístě, aby spojenci Ukrajiny rozšířili svou vojenskou pomoc, mimo jiné tím, že Ukrajině dodají bojové tanky. Cílem je, aby Ukrajina porazila agresora. V takový výsledek však nemůžeme doufat, pokud Ukrajině neposkytneme prostředky k jeho dosažení. Alternativou je vleklá opotřebovávací válka, která povede k dalším obětem na životech na Ukrajině, k větší nejistotě pro Evropu a k pokračujícímu utrpení po celém světě (v důsledku toho, že Rusko zneužívá dodávky energie a potravin jako zbraně).
Partneři Ukrajiny se již zavázali, že jí poskytnou pokročilé systémy protivzdušné obrany, jako je americký raketový systém Patriot, účinnější houfnice a další obrněná bojová vozidla. Před nedávným velkým průlomem nicméně probíhala intenzivní diskuse o tom, zda dodat tanky, jako je v Německu vyrobený Leopard 2 nebo americký M1 Abrams. Já osobně již dlouho tvrdím, že Ukrajině musíme poskytnout prostředky, které jí umožní Rusko zatlačit zpět. Ukrajinské síly tanky potřebují, aby prolomily současnou patovou situaci v zákopové válce a znovu nabraly tempo postupu jako na podzim, kdy nazpět dobyly Charkov a Cherson.
Dosažení „tankové dohody“ bylo časově náročné a vyžadovalo intenzivní jednání, mimo jiné i na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci. K průlomu došlo poté, co Německo souhlasilo s dodáním tanků Leopard 2, a to v koordinaci s USA, které poskytnou přibližně 30 tanků M1 Abrams. Tyto prostředky nebude možno dodat okamžitě, nehledě na to, že budou vyžadovat intenzivní výcvik a údržbu, ale výsledek se neprojeví pouze na bojišti. Rusku jsme vyslali další silný signál, že se Putin – opět – mýlil, když pochyboval o našem odhodlání.
Někdo bude samozřejmě tvrdit, že více zbraní povede k prodloužení války a zvýší hrozbu další eskalace a že jediným řešením jsou diplomatická jednání. Zatímco však Evropané budou vždy ochotni naslouchat každému, kdo o vyjednávání seriózně usiluje a přeje si válku spravedlivě ukončit, Rusko dosud dává jasně najevo, že má v úmyslu pokračovat ve válečných zločinech. Všechny dosavadní pokusy o jednání s Putinem vyšly naprázdno. Dokud se toto nezmění, musíme vycházet z předpokladu, že jedinou možností, jak válku ukončit, je poskytnout Ukrajině prostředky k vytlačení agresora.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Úkolem EU je proto podporovat Ukrajinu ze všech sil. A to také děláme. Společně s vládami členských států EU jsme již zmobilizovali zbraně a související dodávky pro Ukrajinu v hodnotě 12 miliard EUR (13,1 miliardy USD), z nichž 3,6 miliardy EUR pochází z Evropského mírového nástroje. Když započítáme i makrofinanční a humanitární pomoc, naše celková podpora dosahuje výše téměř 50 miliard EUR.
Kromě toho je EU v současnosti hlavním zajišťovatelem vojenského výcviku ukrajinského personálu. Prostřednictvím vojenské pomocné mise EU v Polsku a Německu bychom do dubna měli vycvičit 15 000 vojáků a jsme připraveni tento počet zdvojnásobit a výcvik poskytnout dalším 15 000 vojákům – mimo jiné se zaměřením na používání tanků, jako je Leopard 2.
EU rovněž pracuje na desátém souboru sankcí a během několika mála měsíců již snížila svoji závislost na dovozu energie z Ruska. Můžete si být jistí: sankce fungují. Ruská ropa se obchoduje se slevou ve výši 40 USD oproti ropě Brent a očekává se, že denní příjmy Ruska z energie klesnou z přibližně 800 milionů EUR na 500 milionů EUR poté, co se tento měsíc projeví naše nejnovější opatření. Válka přichází Kreml draho, a čím déle bude trvat, tím se bude její cena zvyšovat.
V lednu loňského roku jsem těsně před invazí navštívil Donbaskou oblast a viděl jsem frontovou linii. Tato cesta se mi ze zřejmých důvodů vryla do paměti. Při zpáteční cestě přes Kyjev mi ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl: „Blíží se invaze a my víme, že nepřijdete bojovat po našem boku.“ Ale potom se rychle zeptal: „Dáte nám zbraně, které potřebujeme, abychom se mohli bránit?“
Popravdě řečeno, nebyl jsem si jistý, jak zareagovat, protože jsem nevěděl, jak silné bude evropské odhodlání. Dnes je odpověď jednoduchá. Před summitem EU–Ukrajina, na který tento týden odjíždím do Kyjeva, nikdo nepochybuje o tom, že Evropa obstála. Nyní musíme Ukrajině nadále poskytovat prostředky, které jí umožní porazit agresora, obnovit svrchovanost a nalézt své místo v Evropské unii.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US President Donald Trump’s import tariffs have triggered a wave of retaliatory measures, setting off a trade war with key partners and raising fears of a global downturn. But while Trump’s protectionism and erratic policy shifts could have far-reaching implications, the greatest victim is likely to be the United States itself.
warns that the new administration’s protectionism resembles the strategy many developing countries once tried.
It took a pandemic and the threat of war to get Germany to dispense with the two taboos – against debt and monetary financing of budgets – that have strangled its governments for decades. Now, it must join the rest of Europe in offering a positive vision of self-sufficiency and an “anti-fascist economic policy.”
welcomes the apparent departure from two policy taboos that have strangled the country's investment.
BRUSEL – Téměř rok po invazi Ruska na Ukrajinu vstupuje válka do nové fáze. Po neúspěšném útoku na Kyjev, ke kterému došlo na jaře loňského roku, a po ohromující ukrajinské protiofenzivě, která vedla k osvobození Charkova na severu a Chersonu na jihu, zahájil ruský prezident Vladimir Putin odvetné tažení za využití dronů a raket, jež je zaměřeno na civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu. Po problémech na bojišti tak nyní usiluje Putin o to, aby Ukrajinci museli v co největším počtu strávit zimu v chladu a tmě.
Frontová linie se v posledních měsících příliš neposunula. Nadále však probíhají tvrdé boje (s mnoha oběťmi) a zdá se, že se Rusko připravuje na velkou jarní ofenzivu. Ruská ekonomika funguje ve válečném režimu, kremelská propagandistická mašinérie jede na plné obrátky a šíří směsici apokalyptických výhrůžek a imperiálního blouznění. Poslední ruský nezávislý zpravodajský server – Meduza – a poslední ruská lidskoprávní organizace – Sacharovovo centrum – jsou nucenyukončit činnost. V Moskvě vládne nálada vzdoru.
Za těchto okolností je namístě, aby spojenci Ukrajiny rozšířili svou vojenskou pomoc, mimo jiné tím, že Ukrajině dodají bojové tanky. Cílem je, aby Ukrajina porazila agresora. V takový výsledek však nemůžeme doufat, pokud Ukrajině neposkytneme prostředky k jeho dosažení. Alternativou je vleklá opotřebovávací válka, která povede k dalším obětem na životech na Ukrajině, k větší nejistotě pro Evropu a k pokračujícímu utrpení po celém světě (v důsledku toho, že Rusko zneužívá dodávky energie a potravin jako zbraně).
Partneři Ukrajiny se již zavázali, že jí poskytnou pokročilé systémy protivzdušné obrany, jako je americký raketový systém Patriot, účinnější houfnice a další obrněná bojová vozidla. Před nedávným velkým průlomem nicméně probíhala intenzivní diskuse o tom, zda dodat tanky, jako je v Německu vyrobený Leopard 2 nebo americký M1 Abrams. Já osobně již dlouho tvrdím, že Ukrajině musíme poskytnout prostředky, které jí umožní Rusko zatlačit zpět. Ukrajinské síly tanky potřebují, aby prolomily současnou patovou situaci v zákopové válce a znovu nabraly tempo postupu jako na podzim, kdy nazpět dobyly Charkov a Cherson.
Dosažení „tankové dohody“ bylo časově náročné a vyžadovalo intenzivní jednání, mimo jiné i na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci. K průlomu došlo poté, co Německo souhlasilo s dodáním tanků Leopard 2, a to v koordinaci s USA, které poskytnou přibližně 30 tanků M1 Abrams. Tyto prostředky nebude možno dodat okamžitě, nehledě na to, že budou vyžadovat intenzivní výcvik a údržbu, ale výsledek se neprojeví pouze na bojišti. Rusku jsme vyslali další silný signál, že se Putin – opět – mýlil, když pochyboval o našem odhodlání.
Někdo bude samozřejmě tvrdit, že více zbraní povede k prodloužení války a zvýší hrozbu další eskalace a že jediným řešením jsou diplomatická jednání. Zatímco však Evropané budou vždy ochotni naslouchat každému, kdo o vyjednávání seriózně usiluje a přeje si válku spravedlivě ukončit, Rusko dosud dává jasně najevo, že má v úmyslu pokračovat ve válečných zločinech. Všechny dosavadní pokusy o jednání s Putinem vyšly naprázdno. Dokud se toto nezmění, musíme vycházet z předpokladu, že jedinou možností, jak válku ukončit, je poskytnout Ukrajině prostředky k vytlačení agresora.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Úkolem EU je proto podporovat Ukrajinu ze všech sil. A to také děláme. Společně s vládami členských států EU jsme již zmobilizovali zbraně a související dodávky pro Ukrajinu v hodnotě 12 miliard EUR (13,1 miliardy USD), z nichž 3,6 miliardy EUR pochází z Evropského mírového nástroje. Když započítáme i makrofinanční a humanitární pomoc, naše celková podpora dosahuje výše téměř 50 miliard EUR.
Kromě toho je EU v současnosti hlavním zajišťovatelem vojenského výcviku ukrajinského personálu. Prostřednictvím vojenské pomocné mise EU v Polsku a Německu bychom do dubna měli vycvičit 15 000 vojáků a jsme připraveni tento počet zdvojnásobit a výcvik poskytnout dalším 15 000 vojákům – mimo jiné se zaměřením na používání tanků, jako je Leopard 2.
EU rovněž pracuje na desátém souboru sankcí a během několika mála měsíců již snížila svoji závislost na dovozu energie z Ruska. Můžete si být jistí: sankce fungují. Ruská ropa se obchoduje se slevou ve výši 40 USD oproti ropě Brent a očekává se, že denní příjmy Ruska z energie klesnou z přibližně 800 milionů EUR na 500 milionů EUR poté, co se tento měsíc projeví naše nejnovější opatření. Válka přichází Kreml draho, a čím déle bude trvat, tím se bude její cena zvyšovat.
V lednu loňského roku jsem těsně před invazí navštívil Donbaskou oblast a viděl jsem frontovou linii. Tato cesta se mi ze zřejmých důvodů vryla do paměti. Při zpáteční cestě přes Kyjev mi ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl: „Blíží se invaze a my víme, že nepřijdete bojovat po našem boku.“ Ale potom se rychle zeptal: „Dáte nám zbraně, které potřebujeme, abychom se mohli bránit?“
Popravdě řečeno, nebyl jsem si jistý, jak zareagovat, protože jsem nevěděl, jak silné bude evropské odhodlání. Dnes je odpověď jednoduchá. Před summitem EU–Ukrajina, na který tento týden odjíždím do Kyjeva, nikdo nepochybuje o tom, že Evropa obstála. Nyní musíme Ukrajině nadále poskytovat prostředky, které jí umožní porazit agresora, obnovit svrchovanost a nalézt své místo v Evropské unii.