NEW YORK – Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal obavy, že se globální energetická transformace obrátí opačným směrem. Americký prezident svým prohlášením „drill, baby, drill“ vyjádřil podporu těžbě fosilních paliv a slíbil, že zruší ekologické předpisy a ukončí „nový zelený podvod“. Země se stále otepluje – minulý měsíc byl nejteplejším lednem v historii měření a rok 2024 byl prvním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila předindustriální úroveň o 1,5 °C. Panují proto obavy, že budeme svědky celosvětového zpomalení odklonu od fosilních paliv.
Trump však nedokázal zelenou transformaci zahubit během svého prvního funkčního období a nepodaří se mu to ani tentokrát. Důvod je prostý – díky technologickým pokrokům, strmé křivce učení a klesajícím nákladům je čistá energie na většině míst levnější než fosilní paliva. Navíc v roce 2017 tato revoluce teprve začínala, zatímco nyní už běží na plné obrátky. Její dynamiku nepohání politika ani vládní intervence, ale trhy. Příkladem je skutečnost, že v zavádění obnovitelných zdrojů energie vede ve Spojených státech „červený“ (republikánsky orientovaný) Texas. Politika již nebude schopna americké energetické transformaci zabránit.
To však neznamená, že tento přerod nebude zpomalovat. Trumpova administrativa již podniká kroky k uvolnění ekologických a klimatických předpisů, prosazuje domácí těžbu ropy a zemního plynu, podporuje plynové elektrárny a ukončuje pobídky k zavádění čisté energie a elektromobilů. Exekutivní příkazy, které prezident podepsal hned první den, rozšířily výčet federálních pozemků dostupných pro těžbu ropy a zemního plynu, zrušily pozastavení schvalování nových terminálů na zkapalněný zemní plyn, které zavedl bývalý prezident Joe Biden, a pozastavily nové projekty větrných elektráren na federální půdě a v pobřežních vodách. S podporou republikánské většiny v Kongresu bude Trump usilovat o zrušení zhruba poloviny výdajů stanovených zákonem o snížení inflace (IRA), jeho ustanovení na podporu elektrických vozidel a větrných elektráren na moři a také daňových úlev na investice a výrobu.
To však k zastavení dalšího postupu energetické transformace v USA nebude stačit. Navzdory Trumpovu vyhlášení „stavu národní energetické nouze“ jsou USA od roku 2019 čistým vývozcem energie a už teď produkují více ropy než kterákoli jiná země v historii. Při nízkých cenách a už tak rekordní těžbě ropy a zemního plynu v USA se bude produkce fosilních paliv v nejbližší době jen stěží, ať už Trump udělá cokoli.
Zavádění čisté energie proto bude pokračovat, a to díky rostoucí poptávce po elektřině a klesajícím nákladům – zejména v případě solární energie. Americké elektrárenské společnosti budou stále agresivně investovat do obnovitelných zdrojů, aby udržely krok s rostoucí spotřebou energie a zajistily přiměřenost sítě, přestože se budou zároveň rozšiřovat i nové plynové elektrárny. Americké automobilky se nevzdají svých dlouhodobých plánů v oblasti elektromobility jen proto, že Trumpova administrativa zrušila dotace a financování nabíjecí infrastruktury. Kromě toho budou státy ovládané demokraty pokračovat v ambiciózní politice dekarbonizace stanovováním vlastních norem, stejně jako během Trumpova prvního funkčního období.
A co je možná ještě důležitější, smysluplné části zákona IRA zůstanou v platnosti díky politické podpoře republikánských voličů, kteří z nových investic a tvorby pracovních míst neúměrně profitovali. Moderní technologie čisté energie, jako jsou jaderné či geotermální zdroje a technologie zachycování a ukládání uhlíku, se budou dál těšit podpoře.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Pokud jde o energetickou transformaci v zahraničí, důsledky sestupu Ameriky z vedoucí pozice na poli globálního klimatu budou významné, nikoli však fatální. Trumpovo rozhodnutí o (opětovném) odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody a zastavení financování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu sníží peněžní toky na ekologická opatření pro rozvíjející se ekonomiky, v důsledku čehož v těchto zemích opadne nadšení přijímat opatření na ochranu klimatu. Pro některé státy (například Argentinu a Indonésii) bude tento krok impulsem, aby následovaly Trumpův příklad.
Stejně jako nelze zabránit ekologické transformaci v USA, není možné ji zastavit ani ve zbytku světa. Ostatní průmyslové země budou i nadále ve velké míře dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu a podléhat stejným tržním silám, jaké pohání vývoj v USA. Evropa považuje energetickou transformaci za způsob, jak snížit svou závislost na dovozu a zlepšit energetickou bezpečnost. Indie, která je nejrychleji rostoucím producentem emisí na světě, považuje dekarbonizaci za ekonomickou příležitost a nezbytný krok k omezení některých zdrojů znečištění ovzduší na světě. A většina dalších rozvíjejících se trhů chce urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie z čistě ekonomických důvodů.
Zásadní informací je, že Čína jakožto největší producent emisí na světě by měla dosáhnout vrcholu vypouštěných emisí o pět let dříve než v roce 2030, což byl její dříve stanovený cíl. Čínští výrobci solárních panelů, elektrických vozidel a baterií již dominují globálním dodavatelským řetězcům a nevzdají se svých ambicí expandovat jen kvůli změnám v americké poptávce nebo přístupu na trh. Spíše vnímají politiku Trumpovy administrativy jako příležitost k získání podílu na globálním trhu, což urychlí zavádění těchto technologií a povede k dalšímu poklesu cen. Zatímco Spojené státy v oblasti čisté energie dále zaostávají za Čínou, pokračující pokles nákladů na energii z obnovitelných zdrojů povzbudí další rozvíjející se trhy k tomu, aby upřednostnily domácí solární a větrnou energii před nestabilními dováženými fosilními palivy.
Ekonomické a technologické síly, které pohánějí revoluci směřující k čisté energii, jsou prostě příliš silné na to, aby je dokázala zastavit jedna země nebo politik. Celosvětová energetická transformace bude pokračovat, i když na cestě k ní bude ještě třeba překonat nejednu překážku.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Less than two months into his second presidency, Donald Trump has imposed sweeping tariffs on America’s three largest trading partners, with much more to come. This strategy not only lacks any credible theoretical foundations; it is putting the US on a path toward irrevocable economic and geopolitical decline.
Today's profound global uncertainty is not some accident of history or consequence of values-free technologies. Rather, it reflects the will of rival great powers that continue to ignore the seminal economic and social changes underway in other parts of the world.
explains how Malaysia and other middle powers are navigating increasingly uncertain geopolitical terrain.
NEW YORK – Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal obavy, že se globální energetická transformace obrátí opačným směrem. Americký prezident svým prohlášením „drill, baby, drill“ vyjádřil podporu těžbě fosilních paliv a slíbil, že zruší ekologické předpisy a ukončí „nový zelený podvod“. Země se stále otepluje – minulý měsíc byl nejteplejším lednem v historii měření a rok 2024 byl prvním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila předindustriální úroveň o 1,5 °C. Panují proto obavy, že budeme svědky celosvětového zpomalení odklonu od fosilních paliv.
Trump však nedokázal zelenou transformaci zahubit během svého prvního funkčního období a nepodaří se mu to ani tentokrát. Důvod je prostý – díky technologickým pokrokům, strmé křivce učení a klesajícím nákladům je čistá energie na většině míst levnější než fosilní paliva. Navíc v roce 2017 tato revoluce teprve začínala, zatímco nyní už běží na plné obrátky. Její dynamiku nepohání politika ani vládní intervence, ale trhy. Příkladem je skutečnost, že v zavádění obnovitelných zdrojů energie vede ve Spojených státech „červený“ (republikánsky orientovaný) Texas. Politika již nebude schopna americké energetické transformaci zabránit.
To však neznamená, že tento přerod nebude zpomalovat. Trumpova administrativa již podniká kroky k uvolnění ekologických a klimatických předpisů, prosazuje domácí těžbu ropy a zemního plynu, podporuje plynové elektrárny a ukončuje pobídky k zavádění čisté energie a elektromobilů. Exekutivní příkazy, které prezident podepsal hned první den, rozšířily výčet federálních pozemků dostupných pro těžbu ropy a zemního plynu, zrušily pozastavení schvalování nových terminálů na zkapalněný zemní plyn, které zavedl bývalý prezident Joe Biden, a pozastavily nové projekty větrných elektráren na federální půdě a v pobřežních vodách. S podporou republikánské většiny v Kongresu bude Trump usilovat o zrušení zhruba poloviny výdajů stanovených zákonem o snížení inflace (IRA), jeho ustanovení na podporu elektrických vozidel a větrných elektráren na moři a také daňových úlev na investice a výrobu.
To však k zastavení dalšího postupu energetické transformace v USA nebude stačit. Navzdory Trumpovu vyhlášení „stavu národní energetické nouze“ jsou USA od roku 2019 čistým vývozcem energie a už teď produkují více ropy než kterákoli jiná země v historii. Při nízkých cenách a už tak rekordní těžbě ropy a zemního plynu v USA se bude produkce fosilních paliv v nejbližší době jen stěží, ať už Trump udělá cokoli.
Zavádění čisté energie proto bude pokračovat, a to díky rostoucí poptávce po elektřině a klesajícím nákladům – zejména v případě solární energie. Americké elektrárenské společnosti budou stále agresivně investovat do obnovitelných zdrojů, aby udržely krok s rostoucí spotřebou energie a zajistily přiměřenost sítě, přestože se budou zároveň rozšiřovat i nové plynové elektrárny. Americké automobilky se nevzdají svých dlouhodobých plánů v oblasti elektromobility jen proto, že Trumpova administrativa zrušila dotace a financování nabíjecí infrastruktury. Kromě toho budou státy ovládané demokraty pokračovat v ambiciózní politice dekarbonizace stanovováním vlastních norem, stejně jako během Trumpova prvního funkčního období.
A co je možná ještě důležitější, smysluplné části zákona IRA zůstanou v platnosti díky politické podpoře republikánských voličů, kteří z nových investic a tvorby pracovních míst neúměrně profitovali. Moderní technologie čisté energie, jako jsou jaderné či geotermální zdroje a technologie zachycování a ukládání uhlíku, se budou dál těšit podpoře.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Pokud jde o energetickou transformaci v zahraničí, důsledky sestupu Ameriky z vedoucí pozice na poli globálního klimatu budou významné, nikoli však fatální. Trumpovo rozhodnutí o (opětovném) odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody a zastavení financování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu sníží peněžní toky na ekologická opatření pro rozvíjející se ekonomiky, v důsledku čehož v těchto zemích opadne nadšení přijímat opatření na ochranu klimatu. Pro některé státy (například Argentinu a Indonésii) bude tento krok impulsem, aby následovaly Trumpův příklad.
Stejně jako nelze zabránit ekologické transformaci v USA, není možné ji zastavit ani ve zbytku světa. Ostatní průmyslové země budou i nadále ve velké míře dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu a podléhat stejným tržním silám, jaké pohání vývoj v USA. Evropa považuje energetickou transformaci za způsob, jak snížit svou závislost na dovozu a zlepšit energetickou bezpečnost. Indie, která je nejrychleji rostoucím producentem emisí na světě, považuje dekarbonizaci za ekonomickou příležitost a nezbytný krok k omezení některých zdrojů znečištění ovzduší na světě. A většina dalších rozvíjejících se trhů chce urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie z čistě ekonomických důvodů.
Zásadní informací je, že Čína jakožto největší producent emisí na světě by měla dosáhnout vrcholu vypouštěných emisí o pět let dříve než v roce 2030, což byl její dříve stanovený cíl. Čínští výrobci solárních panelů, elektrických vozidel a baterií již dominují globálním dodavatelským řetězcům a nevzdají se svých ambicí expandovat jen kvůli změnám v americké poptávce nebo přístupu na trh. Spíše vnímají politiku Trumpovy administrativy jako příležitost k získání podílu na globálním trhu, což urychlí zavádění těchto technologií a povede k dalšímu poklesu cen. Zatímco Spojené státy v oblasti čisté energie dále zaostávají za Čínou, pokračující pokles nákladů na energii z obnovitelných zdrojů povzbudí další rozvíjející se trhy k tomu, aby upřednostnily domácí solární a větrnou energii před nestabilními dováženými fosilními palivy.
Ekonomické a technologické síly, které pohánějí revoluci směřující k čisté energii, jsou prostě příliš silné na to, aby je dokázala zastavit jedna země nebo politik. Celosvětová energetická transformace bude pokračovat, i když na cestě k ní bude ještě třeba překonat nejednu překážku.