Výzkum na zvířatech se provádí kvůli získávání poznatků o nemocích a způsobech jejich léčby a kvůli hodnocení toxicity léčiv před započetím testů na lidech. Studie prováděné na zvířatech sehrávají zásadní úlohu téměř u všech významných lékařských pokroků.
Ačkoliv výzkumníci usilují o nalezení způsobů jak testování na zvířatech omezit nebo nahradit, současné technologie ještě mnoho typů výzkumů na zvířatech nahradit nedokáží. Nuffieldova rada pro bioetiku odhaduje, že celosvětově je každý rok kvůli výzkumu utraceno 50 až 100 milionů zvířat, od much po opice, přičemž zhruba 90% výzkumně využívaných obratlovců tvoří hlodavci.
Aby výzkum na zvířatech přinášel užitečné poznatky, je zapotřebí solidních pokusných zjištění: jiní vědci v odlišných lokalitách by je měli být schopni zopakovat. To vyžaduje důkladné porozumění každému živočišnému druhu a jeho biologii.
Postupně se rozrůstají důkazy o tom, že většina savců využívaných ve výzkumu, zejména hlodavců, je svými životními podmínkami duševně stresována. Stres se obecně definuje jako stav, který nastává, když mozek pobídne tělo k úsilí o změny s cílem přizpůsobit se novému nebo nadměrnému nároku a jedinec si uvědomuje, že tento požadavek překoná osobní možnosti, jež má k dispozici. Reakci vyvolávají stresové hormony, které zaplavují tělo a proměňují každý orgán i biochemické funkce, což má dalekosáhlé účinky na metabolismus, růst a reprodukci.
Ačkoliv životní prostředí laboratorních zvířat bývá obvykle dobře řízeno s ohledem na světlo, teplotu a vlhkost, vyskytuje se v zařízeních, kde se výzkumy na zvířatech provádějí, mnoho nekontrolovaných zdrojů hluku, z nichž většinu působí lidská činnost. Patří sem vysokotlaké hadice, uklízeči klecí, klimatizace či topná tělesa a dále vrzající dveře, vozíky, pojízdné židle a cinkající klíče.
Obzvláště hlodavci jsou vůči těmto zvukům citliví a studie ukazují, že této citlivosti časem neubývá, jak se běžně předpokládá. Tyto hluky mohou změnit chování hlodavců, ba dokonce mohou mít negativní vliv na jejich zdraví. Je překvapivé, že mnozí vědci si přesto nejsou vědomi toho, že hlasité zvuky v jejich zvířecích zařízeních mohou narušit výsledky výzkumů a ohrozit jejich data.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Kromě problémů s hlukem jsou výzkumná zvířata často umístěna v těsných klecích bez jakýchkoli úprav, jako jsou kola, plošiny či trubky. Takové prostředky zvířatům umožňují určitým způsobem ovládat své prostředí, například pohybem do další úrovně v kleci uniknout útoku jiného jedince nebo se skrývat.
Badatelé často projevují neochotu umístit takové objekty do klecí svých zvířat proto, že tak nečiní ani jiní výzkumníci. Avšak rigorózní standardizace životních podmínek, zejména vede-li ke zcela holému prostředí, zvyšuje riziko, že dojdeme k výsledkům, specifickým pro úzký soubor okolností, jež nebude možné porovnat s výsledky jiných vědců.
Jsou-li zvířata ve stresu, mohou mít setrvale zvýšené koncentrace stresových hormonů, snížené koncentrace pohlavních hormonů a narušený imunitní systém. Kvůli těmto nekontrolovaným proměnným se zvířata stávají nevhodnými subjekty vědeckých studií. Abychom zajistili dobré vědecké výsledky, výzkumná zvířata by měla být zdravá a projevovat normální chování, kromě specifických účinků, které jsou předmětem výzkumu. Badatelé často odmítají otázky týkající se vlivů životních podmínek na údaje získané z pokusů a tvrdí, že tyto účinky se „vyruší“, protože kontrolní zvířata jsou držena ve stejných podmínkách. Avšak výsledky vyvozované z takových pokusů se váží ke stresovaným zvířatům a nelze je s jistotou extrapolovat na zdravá zvířata.
Sílící využívání geneticky upravených myší od jejich nástupu před 20 lety tento problém umocňuje. Geneticky modifikované myši buď postrádají určitý gen nebo genovou dvojici (myši po genovém knokautu), nebo si nesou kousek cizí DNA zabudované do jejich vlastních chromozomů (transgenické myši) a používají se k vyvozování funkcí konkrétních genů. Studie začínají ukazovat, že životní podmínky zvířat mohou zcela změnit výsledky genetických studií.
Humánnějším a účinnějším způsobem jak zajistit validitu a užitečnost experimentů na zvířatech je poskytnout jim podmínky, které minimalizují činnosti vážící se ke stresu, jako je přehnaná hygiena nebo soupeření. Navíc by životní prostředí mělo zvířatům dávat možnost projevovat chování, které je pro jejich druh běžné. Bylo by možné projevy normálního a nenormálního chování u každého druhu institucionálně schválit a dát všem badatelům k dispozici jejich seznam. Vytváření prostředí, které by vyhovovalo psychologickým a fyziologickým potřebám zvířat, by bylo mnohem vhodnější než minimalismus, jinak známý též jako „standardizace“, který se používá dnes.
Konkrétní podmínky používané k dosažení těchto cílů by se zřejmě mezi laboratořemi lišily. Konečný výsledek by byl ale tentýž. Výrazně by se zlepšilo jak blaho zvířat, tak kvalita vědy, což by přinášelo data, která bychom mohli smysluplně využívat při našem pátrání po lékařských poznatcích.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
In 2024, global geopolitics and national politics have undergone considerable upheaval, and the world economy has both significant weaknesses, including Europe and China, and notable bright spots, especially the US. In the coming year, the range of possible outcomes will broaden further.
offers his predictions for the new year while acknowledging that the range of possible outcomes is widening.
Výzkum na zvířatech se provádí kvůli získávání poznatků o nemocích a způsobech jejich léčby a kvůli hodnocení toxicity léčiv před započetím testů na lidech. Studie prováděné na zvířatech sehrávají zásadní úlohu téměř u všech významných lékařských pokroků.
Ačkoliv výzkumníci usilují o nalezení způsobů jak testování na zvířatech omezit nebo nahradit, současné technologie ještě mnoho typů výzkumů na zvířatech nahradit nedokáží. Nuffieldova rada pro bioetiku odhaduje, že celosvětově je každý rok kvůli výzkumu utraceno 50 až 100 milionů zvířat, od much po opice, přičemž zhruba 90% výzkumně využívaných obratlovců tvoří hlodavci.
Aby výzkum na zvířatech přinášel užitečné poznatky, je zapotřebí solidních pokusných zjištění: jiní vědci v odlišných lokalitách by je měli být schopni zopakovat. To vyžaduje důkladné porozumění každému živočišnému druhu a jeho biologii.
Postupně se rozrůstají důkazy o tom, že většina savců využívaných ve výzkumu, zejména hlodavců, je svými životními podmínkami duševně stresována. Stres se obecně definuje jako stav, který nastává, když mozek pobídne tělo k úsilí o změny s cílem přizpůsobit se novému nebo nadměrnému nároku a jedinec si uvědomuje, že tento požadavek překoná osobní možnosti, jež má k dispozici. Reakci vyvolávají stresové hormony, které zaplavují tělo a proměňují každý orgán i biochemické funkce, což má dalekosáhlé účinky na metabolismus, růst a reprodukci.
Ačkoliv životní prostředí laboratorních zvířat bývá obvykle dobře řízeno s ohledem na světlo, teplotu a vlhkost, vyskytuje se v zařízeních, kde se výzkumy na zvířatech provádějí, mnoho nekontrolovaných zdrojů hluku, z nichž většinu působí lidská činnost. Patří sem vysokotlaké hadice, uklízeči klecí, klimatizace či topná tělesa a dále vrzající dveře, vozíky, pojízdné židle a cinkající klíče.
Obzvláště hlodavci jsou vůči těmto zvukům citliví a studie ukazují, že této citlivosti časem neubývá, jak se běžně předpokládá. Tyto hluky mohou změnit chování hlodavců, ba dokonce mohou mít negativní vliv na jejich zdraví. Je překvapivé, že mnozí vědci si přesto nejsou vědomi toho, že hlasité zvuky v jejich zvířecích zařízeních mohou narušit výsledky výzkumů a ohrozit jejich data.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Kromě problémů s hlukem jsou výzkumná zvířata často umístěna v těsných klecích bez jakýchkoli úprav, jako jsou kola, plošiny či trubky. Takové prostředky zvířatům umožňují určitým způsobem ovládat své prostředí, například pohybem do další úrovně v kleci uniknout útoku jiného jedince nebo se skrývat.
Badatelé často projevují neochotu umístit takové objekty do klecí svých zvířat proto, že tak nečiní ani jiní výzkumníci. Avšak rigorózní standardizace životních podmínek, zejména vede-li ke zcela holému prostředí, zvyšuje riziko, že dojdeme k výsledkům, specifickým pro úzký soubor okolností, jež nebude možné porovnat s výsledky jiných vědců.
Jsou-li zvířata ve stresu, mohou mít setrvale zvýšené koncentrace stresových hormonů, snížené koncentrace pohlavních hormonů a narušený imunitní systém. Kvůli těmto nekontrolovaným proměnným se zvířata stávají nevhodnými subjekty vědeckých studií. Abychom zajistili dobré vědecké výsledky, výzkumná zvířata by měla být zdravá a projevovat normální chování, kromě specifických účinků, které jsou předmětem výzkumu. Badatelé často odmítají otázky týkající se vlivů životních podmínek na údaje získané z pokusů a tvrdí, že tyto účinky se „vyruší“, protože kontrolní zvířata jsou držena ve stejných podmínkách. Avšak výsledky vyvozované z takových pokusů se váží ke stresovaným zvířatům a nelze je s jistotou extrapolovat na zdravá zvířata.
Sílící využívání geneticky upravených myší od jejich nástupu před 20 lety tento problém umocňuje. Geneticky modifikované myši buď postrádají určitý gen nebo genovou dvojici (myši po genovém knokautu), nebo si nesou kousek cizí DNA zabudované do jejich vlastních chromozomů (transgenické myši) a používají se k vyvozování funkcí konkrétních genů. Studie začínají ukazovat, že životní podmínky zvířat mohou zcela změnit výsledky genetických studií.
Humánnějším a účinnějším způsobem jak zajistit validitu a užitečnost experimentů na zvířatech je poskytnout jim podmínky, které minimalizují činnosti vážící se ke stresu, jako je přehnaná hygiena nebo soupeření. Navíc by životní prostředí mělo zvířatům dávat možnost projevovat chování, které je pro jejich druh běžné. Bylo by možné projevy normálního a nenormálního chování u každého druhu institucionálně schválit a dát všem badatelům k dispozici jejich seznam. Vytváření prostředí, které by vyhovovalo psychologickým a fyziologickým potřebám zvířat, by bylo mnohem vhodnější než minimalismus, jinak známý též jako „standardizace“, který se používá dnes.
Konkrétní podmínky používané k dosažení těchto cílů by se zřejmě mezi laboratořemi lišily. Konečný výsledek by byl ale tentýž. Výrazně by se zlepšilo jak blaho zvířat, tak kvalita vědy, což by přinášelo data, která bychom mohli smysluplně využívat při našem pátrání po lékařských poznatcích.