PRAHA – Organizátoři kampaní týkajících se důležitých, leč komplikovaných témat, otrávení délkou času potřebného k veřejným diskusím, reagují často zveličováním svých tvrzení a doufají, že jedno konkrétní řešení protlačí do popředí veřejné debaty. Ať už je však snaha přitlačit veřejnost strašením k předem danému řešení jakkoli dobře myšlena, často se vymstí: jakmile lidé jednou zjistí, že byli klamáni, ztratí důvěru i zájem.
Minulý měsíc přinesl během jediného týdne hned dva příklady. Francouzský badatel Gilles-Eric Séralini se 19. září pokusil podnítit odpor veřejnosti proti geneticky modifikovaným potravinám zveřejněním, jak GM kukuřice, za použití pesticidu Roundup a bez něj, zapříčinila vznik obrovských nádorů a předčasnou smrt u 200 potkanů, kteří ji dva roky konzumovaly.
Předložením řady fotografií potkanů s nádory velikosti pingpongového míčku Séralini rozhodně upoutal pozornost veřejnosti. Francouzští ministři zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství slíbili okamžité prošetření a pohrozili zákazem dovozu GM kukuřice od společnosti Monsanto do Evropské unie. Rusko dovoz kukuřice od Monsanta skutečně zastavilo.
Jenže Séraliniho výzkum provázelo mnoho problematických otázek. V prvé řadě, potkani kmene Sprague-Dawley, které použil, jsou přirozeně náchylní k nádorům. Studie potkanů tohoto kmene dokládají, že před dosažením dvou let věku nádor vzniká u 88-96 % jedinců, kteří jsou při pokusech v kontrolní skupině. Veřejnost však viděla jen fotografie nádorově postižených potkanů, kteří konzumovali GM kukuřici a Roundup. Kdyby viděla podobně ohyzdné novotvary, které se vyvinou i u jinak krmených potkanů, veřejní činitelé by zřejmě nejednali tak ukvapeně.
Séralini použil jako kontrolní skupinu jen 20 potkanů, které krmil běžnou kukuřicí bez Roundupu. Z nich během dvou let zemřelo pět, což je neobvyklé, protože studie tisíců kontrolních potkanů kmene Sprague-Dawley ukazují, že během daného období měla uhynout asi polovina. Séralini použil svou nízkou úmrtnost jako základ a prohlásil – bez jakékoli statistické analýzy –, že vyšší úmrtnost (těsně pod 40 %) u zbývajících 180 potkanů krmených GM kukuřicí s Roundupem je podezřelá.
Séraliniho výsledky jsou navíc v rozporu s nejnovější metastudií 24 dlouhodobých studií (až dvouletých a pětigeneračních), která zjistila, že data „nenaznačují žádná zdravotní rizika“ a nevykazují „žádné statisticky významné odchylky“ mezi GM a konvenčními potravinami.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, is almost here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, upgrade to PS Digital Plus now at a special discounted rate.
Subscribe Now
Podivné je, že Séralini umožnil přístup ke svému referátu jen vybrané skupině žurnalistů a vyžadoval, aby podepsali dohodu o mlčenlivosti, která jim znemožňovala před zveřejněním o výzkumu hovořit s jinými odborníky. Třebaže však první vlna článků vyzněla jako tiskové zprávy, vědecká obec od té doby rázně promluvila. Například Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že „koncepce, výkazy a analýza studie, jak jsou v referátu popsány, jsou neadekvátní“.
Studii zčásti financovala skupina CRIIGEN, která vede kampaň proti biotechnologiím. Vědecké radě CRIIGEN nepředsedá nikdo jiný než Séralini, který také právě vydal knihu (ve francouzštině) a dokumentární film napadající GM potraviny.
Jde o významný debakl, protože GM plodiny jsou zdrojem zřetelných přínosů pro lidi i pro životní prostředí. Umožňují zemědělcům dosahovat vyšších výnosů s menšími vstupy (například pesticidy), takže ze stávající zemědělské půdy lze vypěstovat více potravin. Z toho tudíž plyne méně lidských zásahů do přírodních ekosystémů, což umožňuje vyšší biodiverzitu. Jenže do vědomí veřejnosti se samozřejmě pevně vtiskly Séraliniho obrázky rakovinou znetvořených potkanů pojídajících GM kukuřici.
Fiasko kolem Séraliniho bylo jen týden staré, když Climate Vulnerability Forum, skupina zemí vedených Bangladéšem, zveřejnila 26. září druhé vydání své zprávy Global Vulnerability Monitor. Novinové titulky, jež její zveřejnění provázely, byly opravdu zneklidňující: během příštích 18 let globální oteplování připraví o život 100 milionů lidí a ekonomiku přijde na víc než 6,7 bilionů dolarů ročně.
Tyto veřejnosti předložené zprávy byly mimořádně zavádějící – a zjevně měly šokovat a zneklidnit. Velká většina obětí na životech, jež zpráva uvádí, není ve skutečnosti důsledkem globálního oteplování. Ke 30 % úmrtí, jež studie uvádí, přispěje znečištění vzduchu ve vnějších prostorách – způsobené spalováním fosilních paliv, nikoli globálním oteplováním. A do 60 % všech úmrtí se promítá spalování biomasy (například zvířecího trusu a zbytků plodin) kvůli vaření a vytápění, což nemá žádnou souvislost s fosilními palivy ani s globálním oteplováním.
Počet úmrtí, jež zřejmě lze připsat na vrub změně klimatu, studie tudíž zveličila v úhrnu více než dvanáctinásobně a potenciální ekonomické náklady více než čtyřnásobně – prostě proto, aby upoutala pozornost. Avšak ti, kdo tvrdí, že řešením změny klimatu jsou elektromobily či solární panely – technologie, které budou mít jen okrajový přínos, vzhledem k jejich obrovským přírůstkovým nákladům –, ji budou používat jako kyj.
K technologiím, jež mohou rychle a bez velkých nákladů něco skutečně změnit, patří pračky spalin v emisích z továrních komínů, katalyzátory omezující emise výfukových plynů a mnoho dalšího. Soustředěností čistě na snižování CO2 zanedbáváme pomoc mnohem většímu počtu lidí, která by byla výrazně rychlejší a méně nákladná.
Obdobně platí, že břemeno znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách překonáme, jedině pokud budou lidé moci využívat benzin, propan a elektřinu z rozvodné sítě. Kdyby bylo doporučení zprávy Global Vulnerability Monitor k omezování fosilních paliv vzato vážně, výsledkem by byl pomalejší hospodářský růst a pokračující využívání trusu, lepenky a dalších nekvalitních paliv, a tedy prodlužování utrpení, jež způsobuje znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách.
Když vědeckou debatu nahradí taktika založená na strašení, nemůže z toho vzejít nic dobrého, ať už jde o GM plodiny či změnu klimatu. Všichni si zasloužíme lepší přístup.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Geopolitical turmoil must not be allowed to distract global decision-makers from the urgent imperative of tackling climate change. There is no excuse for letting COP29 conclude without delivering ambitious, credible financing commitments to support climate action – including the clean-energy transition – in developing economies.
hopes that geopolitical uncertainty will not thwart ambitious, credible climate-finance commitments.
Nicholas Agar
urges us not to put too much stock in Musk-style “Mars-shots,” describes how the humanities needs to evolve in our time of disorienting change, suggests that humanists might soon get bored with artificial intelligence, and more.
PRAHA – Organizátoři kampaní týkajících se důležitých, leč komplikovaných témat, otrávení délkou času potřebného k veřejným diskusím, reagují často zveličováním svých tvrzení a doufají, že jedno konkrétní řešení protlačí do popředí veřejné debaty. Ať už je však snaha přitlačit veřejnost strašením k předem danému řešení jakkoli dobře myšlena, často se vymstí: jakmile lidé jednou zjistí, že byli klamáni, ztratí důvěru i zájem.
Minulý měsíc přinesl během jediného týdne hned dva příklady. Francouzský badatel Gilles-Eric Séralini se 19. září pokusil podnítit odpor veřejnosti proti geneticky modifikovaným potravinám zveřejněním, jak GM kukuřice, za použití pesticidu Roundup a bez něj, zapříčinila vznik obrovských nádorů a předčasnou smrt u 200 potkanů, kteří ji dva roky konzumovaly.
Předložením řady fotografií potkanů s nádory velikosti pingpongového míčku Séralini rozhodně upoutal pozornost veřejnosti. Francouzští ministři zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství slíbili okamžité prošetření a pohrozili zákazem dovozu GM kukuřice od společnosti Monsanto do Evropské unie. Rusko dovoz kukuřice od Monsanta skutečně zastavilo.
Jenže Séraliniho výzkum provázelo mnoho problematických otázek. V prvé řadě, potkani kmene Sprague-Dawley, které použil, jsou přirozeně náchylní k nádorům. Studie potkanů tohoto kmene dokládají, že před dosažením dvou let věku nádor vzniká u 88-96 % jedinců, kteří jsou při pokusech v kontrolní skupině. Veřejnost však viděla jen fotografie nádorově postižených potkanů, kteří konzumovali GM kukuřici a Roundup. Kdyby viděla podobně ohyzdné novotvary, které se vyvinou i u jinak krmených potkanů, veřejní činitelé by zřejmě nejednali tak ukvapeně.
Séralini použil jako kontrolní skupinu jen 20 potkanů, které krmil běžnou kukuřicí bez Roundupu. Z nich během dvou let zemřelo pět, což je neobvyklé, protože studie tisíců kontrolních potkanů kmene Sprague-Dawley ukazují, že během daného období měla uhynout asi polovina. Séralini použil svou nízkou úmrtnost jako základ a prohlásil – bez jakékoli statistické analýzy –, že vyšší úmrtnost (těsně pod 40 %) u zbývajících 180 potkanů krmených GM kukuřicí s Roundupem je podezřelá.
Séraliniho výsledky jsou navíc v rozporu s nejnovější metastudií 24 dlouhodobých studií (až dvouletých a pětigeneračních), která zjistila, že data „nenaznačují žádná zdravotní rizika“ a nevykazují „žádné statisticky významné odchylky“ mezi GM a konvenčními potravinami.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, is almost here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, upgrade to PS Digital Plus now at a special discounted rate.
Subscribe Now
Podivné je, že Séralini umožnil přístup ke svému referátu jen vybrané skupině žurnalistů a vyžadoval, aby podepsali dohodu o mlčenlivosti, která jim znemožňovala před zveřejněním o výzkumu hovořit s jinými odborníky. Třebaže však první vlna článků vyzněla jako tiskové zprávy, vědecká obec od té doby rázně promluvila. Například Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že „koncepce, výkazy a analýza studie, jak jsou v referátu popsány, jsou neadekvátní“.
Studii zčásti financovala skupina CRIIGEN, která vede kampaň proti biotechnologiím. Vědecké radě CRIIGEN nepředsedá nikdo jiný než Séralini, který také právě vydal knihu (ve francouzštině) a dokumentární film napadající GM potraviny.
Jde o významný debakl, protože GM plodiny jsou zdrojem zřetelných přínosů pro lidi i pro životní prostředí. Umožňují zemědělcům dosahovat vyšších výnosů s menšími vstupy (například pesticidy), takže ze stávající zemědělské půdy lze vypěstovat více potravin. Z toho tudíž plyne méně lidských zásahů do přírodních ekosystémů, což umožňuje vyšší biodiverzitu. Jenže do vědomí veřejnosti se samozřejmě pevně vtiskly Séraliniho obrázky rakovinou znetvořených potkanů pojídajících GM kukuřici.
Fiasko kolem Séraliniho bylo jen týden staré, když Climate Vulnerability Forum, skupina zemí vedených Bangladéšem, zveřejnila 26. září druhé vydání své zprávy Global Vulnerability Monitor. Novinové titulky, jež její zveřejnění provázely, byly opravdu zneklidňující: během příštích 18 let globální oteplování připraví o život 100 milionů lidí a ekonomiku přijde na víc než 6,7 bilionů dolarů ročně.
Tyto veřejnosti předložené zprávy byly mimořádně zavádějící – a zjevně měly šokovat a zneklidnit. Velká většina obětí na životech, jež zpráva uvádí, není ve skutečnosti důsledkem globálního oteplování. Ke 30 % úmrtí, jež studie uvádí, přispěje znečištění vzduchu ve vnějších prostorách – způsobené spalováním fosilních paliv, nikoli globálním oteplováním. A do 60 % všech úmrtí se promítá spalování biomasy (například zvířecího trusu a zbytků plodin) kvůli vaření a vytápění, což nemá žádnou souvislost s fosilními palivy ani s globálním oteplováním.
Počet úmrtí, jež zřejmě lze připsat na vrub změně klimatu, studie tudíž zveličila v úhrnu více než dvanáctinásobně a potenciální ekonomické náklady více než čtyřnásobně – prostě proto, aby upoutala pozornost. Avšak ti, kdo tvrdí, že řešením změny klimatu jsou elektromobily či solární panely – technologie, které budou mít jen okrajový přínos, vzhledem k jejich obrovským přírůstkovým nákladům –, ji budou používat jako kyj.
K technologiím, jež mohou rychle a bez velkých nákladů něco skutečně změnit, patří pračky spalin v emisích z továrních komínů, katalyzátory omezující emise výfukových plynů a mnoho dalšího. Soustředěností čistě na snižování CO2 zanedbáváme pomoc mnohem většímu počtu lidí, která by byla výrazně rychlejší a méně nákladná.
Obdobně platí, že břemeno znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách překonáme, jedině pokud budou lidé moci využívat benzin, propan a elektřinu z rozvodné sítě. Kdyby bylo doporučení zprávy Global Vulnerability Monitor k omezování fosilních paliv vzato vážně, výsledkem by byl pomalejší hospodářský růst a pokračující využívání trusu, lepenky a dalších nekvalitních paliv, a tedy prodlužování utrpení, jež způsobuje znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách.
Když byli autoři konfrontováni se svým zveličováním, prohlásili, že „když snížíte rizikové znečištění vzduchu, není snadné nesnížit také emise související s oteplováním“. Jenže pro znečištění vzduchu ve vnitřních i vnějších prostorách platí spíš opak: emise s menším uhlíkovým dopadem by znamenaly vyšší počet úmrtí v důsledku znečištění vzduchu.
Když vědeckou debatu nahradí taktika založená na strašení, nemůže z toho vzejít nic dobrého, ať už jde o GM plodiny či změnu klimatu. Všichni si zasloužíme lepší přístup.
Z angličtiny přeložil David Daduč