Střední Asie je v těchto dnech častým tématem zpráv – a zdá se, že jde většinou o zprávy špatné. Nahodilý čtenář, divák a posluchač se již obeznámil s tím, že jde o vnitrozemský region s chudými státy – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem –, pro něž je společná izolovanost, mrhání přírodními zdroji, zhoršování životního prostředí a politické systémy ze sovětské éry.
A přesto jde zároveň o region se vzdálenou minulostí obrovských hospodářských a kulturních úspěchů za časů hedvábné stezky, který se nedávno dostal do centra dění jako ohnisko nového globálního soupeření připomínajícího studenou válku. Může si střední Asie znovu osvojit klíčovou roli v centru obrovské euroasijské pevniny, obklopeném nejdynamičtějšími ekonomikami světa – Čínou, Ruskem a Indií?
Zatímco v případě Afriky vyvíjí mezinárodní společenství chvályhodné úsilí pomoci tomuto kontinentu vymanit se v příštím desetiletí z těžké závislosti na dárcovských penězích, neméně závažné problémy spojené s hospodářským rozvojem a bezpečností obyvatel ve střední Asii obecně nejsou zcela chápány. Dějiny a zeměpisná poloha – měřená vzdáleností od nejbližších přístavů – izolovaly tyto země fyzicky, ekonomicky i sociálně a prohloubily obtíže plynoucí z jejich přechodu na tržní hospodářství. V důsledku toho si ukazatele rozvoje a kvality vládnutí ve střední Asii nezadají s mnoha státy subsaharské Afriky.
Ve Zprávě o lidském rozvoji ve střední Asii, kterou nedávno zveřejnil Rozvojový program OSN, se uvádí, že středoasijské státy mají obrovskou příležitost zužitkovat svou polohu v centru dynamicky se rozvíjejícího kontinentu, bohatství přírodních zdrojů i stále silný potenciál k vytvoření prosperujícího, stabilního a soudržného regionu. To bude vyžadovat, aby se otevřely zbytku světa, spolupracovaly se sebou navzájem i s ostatními sousedy a radikálně reformovaly své zastaralé politické systémy.
Regionální spolupráce by měla zahrnovat řadu oblastí od obchodu a dopravy až po vodu a energii, ale také úsilí o kontrolu pašování drog. Zpráva odhaduje, že po splnění těchto podmínek a po zlepšení investičního prostředí a kvality vládnutí mohou středoasijské země v průběhu deseti let zdvojnásobit své příjmy, modernizovat ekonomiky, propojit se se zbytkem světa a dramaticky zlepšit životní úroveň svých občanů.
V současné době trpí celý region obrovskými dopravními a přepravními omezeními. Obchodní lhůty a náklady jsou nepřirozeně vysoké kvůli neuceleným a zdlouhavým hraničním procedurám, vysokým celním sazbám, korupci a nedostatečným investicím do dopravní infrastruktury. Lepší celnice, hraniční a přepravní management, vylepšené dopravní koridory a konkurenceschopnější dopravní služby by mohly snížit tyto náklady na polovinu. Vstupem do Světové obchodní organizace, zlepšením investičního klimatu a ukončením zásahů proti drobným obchodníkům – většinou jde o chudé ženy, které se snaží vydělat na živobytí – by vlády poskytly místním firmám a zemědělcům přístup na trhy, a přilákaly tak potřebné nové investice.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Střední Asie je obdařena hojností energetických a vodních zdrojů, přestože se jich velká část promrhá neefektivním využíváním a špatnou údržbou infrastruktury. Odhaduje se, že následkem špatného vodohospodářství dochází každoročně ke ztrátě zemědělské produkce v hodnotě 1,7 miliard dolarů. Region má předpoklady stát se jedním z hlavních dodavatelů ropy a plynu na světové energetické trhy a jeho velké řeky mají při správném udržování kapacitu poskytovat dostatek vody pro zavlažování i pro vývoz elektřiny do Číny, Indie a Ruska. K realizaci efektivního vodního a energetického hospodářství na regionální úrovni je však zapotřebí spolupráce jak uvnitř regionu, tak i s klíčovými sousedy.
Regionu rovněž hrozí riziko následků obchodu s drogami. Nelegální drogy se sice přepravují přes všechny středoasijské země, ale největší tíhu této metly nese vzhledem ke své poloze severně od afghánských hranic Tádžikistán. Odhaduje se, že rok co rok projde Tádžikistánem až 100 tun heroinu, což se rovná odhadu roční poptávky celé severní Ameriky a západní Evropy. Nebudou-li středoasijské státy a jejich sousedé spolupracovat při kontrole výroby, užívání a obchodování s drogami, nepodaří se tento zdroj závažných zdravotních rizik, korupce a zločinnosti vymýtit.
Dobrou zprávou dneška je, že většina středoasijských republik, jejich sousedé i mezinárodní společenství si uvědomují důležitost spolupráce, otevřenosti a integrace. Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán se aktivně otevírají a spolupracují na mnoha frontách. Ne všichni mají bohužel zájem o otevřené hranice a úzkou spolupráci: Turkmenistán se drží stranou a hranice Uzbekistánu zůstávají v podstatě uzavřené.
Spolupráce se očividně netýká jen vlád zemí v regionu; zapojit se musí také firmy, obchodníci a občanská společnost. Přesto bude úkolem vedoucích regionálních představitelů, aby překonali překážky otevřenosti a spolupráce. Tržně orientované reformy a kvalitní vláda jsou podmínkou efektivních přeshraničních styků. Mezinárodní společenství, které má na prosperující, stabilní a soudržné střední Asii společný zájem, může a mělo by při tomto úsilí sehrát podpůrnou roli.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The United States is not a monarchy, but a federal republic. States and cities controlled by Democrats represent half the country, and they can resist Donald Trump’s overreach by using the tools of progressive federalism, many of which were sharpened during his first administration.
see Democrat-controlled states as a potential check on Donald Trump’s far-right agenda.
Though the United States has long led the world in advancing basic science and technology, it is hard to see how this can continue under President Donald Trump and the country’s ascendant oligarchy. America’s rejection of Enlightenment values will have dire consequences.
predicts that Donald Trump’s second administration will be defined by its rejection of Enlightenment values.
Střední Asie je v těchto dnech častým tématem zpráv – a zdá se, že jde většinou o zprávy špatné. Nahodilý čtenář, divák a posluchač se již obeznámil s tím, že jde o vnitrozemský region s chudými státy – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem –, pro něž je společná izolovanost, mrhání přírodními zdroji, zhoršování životního prostředí a politické systémy ze sovětské éry.
A přesto jde zároveň o region se vzdálenou minulostí obrovských hospodářských a kulturních úspěchů za časů hedvábné stezky, který se nedávno dostal do centra dění jako ohnisko nového globálního soupeření připomínajícího studenou válku. Může si střední Asie znovu osvojit klíčovou roli v centru obrovské euroasijské pevniny, obklopeném nejdynamičtějšími ekonomikami světa – Čínou, Ruskem a Indií?
Zatímco v případě Afriky vyvíjí mezinárodní společenství chvályhodné úsilí pomoci tomuto kontinentu vymanit se v příštím desetiletí z těžké závislosti na dárcovských penězích, neméně závažné problémy spojené s hospodářským rozvojem a bezpečností obyvatel ve střední Asii obecně nejsou zcela chápány. Dějiny a zeměpisná poloha – měřená vzdáleností od nejbližších přístavů – izolovaly tyto země fyzicky, ekonomicky i sociálně a prohloubily obtíže plynoucí z jejich přechodu na tržní hospodářství. V důsledku toho si ukazatele rozvoje a kvality vládnutí ve střední Asii nezadají s mnoha státy subsaharské Afriky.
Ve Zprávě o lidském rozvoji ve střední Asii, kterou nedávno zveřejnil Rozvojový program OSN, se uvádí, že středoasijské státy mají obrovskou příležitost zužitkovat svou polohu v centru dynamicky se rozvíjejícího kontinentu, bohatství přírodních zdrojů i stále silný potenciál k vytvoření prosperujícího, stabilního a soudržného regionu. To bude vyžadovat, aby se otevřely zbytku světa, spolupracovaly se sebou navzájem i s ostatními sousedy a radikálně reformovaly své zastaralé politické systémy.
Regionální spolupráce by měla zahrnovat řadu oblastí od obchodu a dopravy až po vodu a energii, ale také úsilí o kontrolu pašování drog. Zpráva odhaduje, že po splnění těchto podmínek a po zlepšení investičního prostředí a kvality vládnutí mohou středoasijské země v průběhu deseti let zdvojnásobit své příjmy, modernizovat ekonomiky, propojit se se zbytkem světa a dramaticky zlepšit životní úroveň svých občanů.
V současné době trpí celý region obrovskými dopravními a přepravními omezeními. Obchodní lhůty a náklady jsou nepřirozeně vysoké kvůli neuceleným a zdlouhavým hraničním procedurám, vysokým celním sazbám, korupci a nedostatečným investicím do dopravní infrastruktury. Lepší celnice, hraniční a přepravní management, vylepšené dopravní koridory a konkurenceschopnější dopravní služby by mohly snížit tyto náklady na polovinu. Vstupem do Světové obchodní organizace, zlepšením investičního klimatu a ukončením zásahů proti drobným obchodníkům – většinou jde o chudé ženy, které se snaží vydělat na živobytí – by vlády poskytly místním firmám a zemědělcům přístup na trhy, a přilákaly tak potřebné nové investice.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Střední Asie je obdařena hojností energetických a vodních zdrojů, přestože se jich velká část promrhá neefektivním využíváním a špatnou údržbou infrastruktury. Odhaduje se, že následkem špatného vodohospodářství dochází každoročně ke ztrátě zemědělské produkce v hodnotě 1,7 miliard dolarů. Region má předpoklady stát se jedním z hlavních dodavatelů ropy a plynu na světové energetické trhy a jeho velké řeky mají při správném udržování kapacitu poskytovat dostatek vody pro zavlažování i pro vývoz elektřiny do Číny, Indie a Ruska. K realizaci efektivního vodního a energetického hospodářství na regionální úrovni je však zapotřebí spolupráce jak uvnitř regionu, tak i s klíčovými sousedy.
Regionu rovněž hrozí riziko následků obchodu s drogami. Nelegální drogy se sice přepravují přes všechny středoasijské země, ale největší tíhu této metly nese vzhledem ke své poloze severně od afghánských hranic Tádžikistán. Odhaduje se, že rok co rok projde Tádžikistánem až 100 tun heroinu, což se rovná odhadu roční poptávky celé severní Ameriky a západní Evropy. Nebudou-li středoasijské státy a jejich sousedé spolupracovat při kontrole výroby, užívání a obchodování s drogami, nepodaří se tento zdroj závažných zdravotních rizik, korupce a zločinnosti vymýtit.
Dobrou zprávou dneška je, že většina středoasijských republik, jejich sousedé i mezinárodní společenství si uvědomují důležitost spolupráce, otevřenosti a integrace. Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán se aktivně otevírají a spolupracují na mnoha frontách. Ne všichni mají bohužel zájem o otevřené hranice a úzkou spolupráci: Turkmenistán se drží stranou a hranice Uzbekistánu zůstávají v podstatě uzavřené.
Spolupráce se očividně netýká jen vlád zemí v regionu; zapojit se musí také firmy, obchodníci a občanská společnost. Přesto bude úkolem vedoucích regionálních představitelů, aby překonali překážky otevřenosti a spolupráce. Tržně orientované reformy a kvalitní vláda jsou podmínkou efektivních přeshraničních styků. Mezinárodní společenství, které má na prosperující, stabilní a soudržné střední Asii společný zájem, může a mělo by při tomto úsilí sehrát podpůrnou roli.