ŽENEVA – Zeptáte-li se někoho, které jsou dvě hlavní příčiny úmrtí dětí, s největší pravděpodobností vám odpoví, že malárie a HIV. Ve skutečnosti mají nejvíce dětských úmrtí na svědomí zápal plic a průjmová onemocnění – „zapomenutí zabijáci“, kteří si každý rok vyžádají více než dva miliony nejzranitelnějších životů.
Dohromady jsou tato dvě onemocnění příčinou 29% všech úmrtí dětí do pěti let věku. To je více než dvojnásobek celkového počtu úmrtí na HIV a malárii současně a téměř stejně mnoho jako počet úmrtí v důsledku všech dalších infekčních onemocnění, zranění a postneonatálních komplikací dohromady.
Jakkoliv je však tato statistika šokující, ještě překvapivější může být zjištění, do jaké míry lze zápalu plic a průjmovým onemocněním předcházet – lze to provádět tak účinně, že by se do roku 2025 dala zcela reálně zavést opatření, která by snížila počet obětí těchto komplikací téměř na nulu. A přesně o to se nyní snažíme.
Ambiciózní nový plán s názvem Integrovaný globální akční plán prevence a kontroly zápalu plic a průjmových onemocnění, který tento měsíc zahájily Světová zdravotnická organizace a UNICEF, si klade za cíl vystupňovat současné intervence a spojit celosvětové úsilí ve snaze snížit počet úmrtí na zápal plic na méně než tři případy na tisíc dětí a na průjmová onemocnění na méně než jeden případ na tisíc dětí. Tím by se účinně zabránilo zbytečným úmrtím více než dvou milionů dětí ročně.
V případě jakékoliv jiné nakažlivé nemoci nebo globální zdravotní hrozby by se takové snížení míry výskytu a úmrtnosti téměř rovnalo zázraku. U zápalu plic a průjmových onemocnění však máme všechny důvody věřit, že dokážeme uspět, protože už víme, co funguje.
Například u dětí, které nejsou prvních šest měsíců života plně kojené, existuje desetinásobně vyšší riziko úmrtí na průjmové onemocnění a patnáctinásobně vyšší riziko úmrtí na zápal plic. Také základní hygienická opatření, jako jsou důkladnější mytí rukou nebo přístup k čisté vodě, a lepší výživa mohou vést k podstatnému snížení rizika, přičemž tato opatření lze zajistit jednoduchými osvětovými programy.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Vysoce účinná je rovněž imunizace. Například vakcinace dětí proti rotaviru je může ochránit před patogenem, který je zodpovědný za 37% všech úmrtí dětí do pěti let věku na průjmová onemocnění, čímž se rok co rok zachrání 450 000 životů. Vakcíny existují také proti pneumokokovým onemocněním, která si ročně vyžádají půl milionu úmrtí na zápal plic a jeho následky.
Dohromady mohou tyto intervence podstatně snížit výskyt zápalu plic i průjmových onemocnění; problém tkví v tom, že se pomoc často nedostane k nejohroženějším dětem, například k dětem žijícím v extrémní chudobě nebo těžko dostupných komunitách v nejchudších zemích světa. Proto dnes potřebujeme Integrovaný globální akční plán.
Obě nemoci mají tolik společných příčin a rizikových faktorů, strategií prevence a intervencí i platforem zajišťování péče na klinikách, v komunitách a ve školách, že je logické spojit je dohromady. Mají-li však mít z pomoci prospěch i děti v těžko dostupných oblastech, je nutné naše úsilí značně zintenzivnit.
Ještě nedávno by něco takového jednoduše nebylo možné, přinejmenším na imunizační frontě. Vakcíny chránící před rotavirem a pneumokokovým onemocněním jsou sotva deset let staré. V minulosti trvalo v průměru 15 let, než se tyto nové vakcíny dostaly do rozvojových zemí – a i pak to bylo za takové ceny, že si je nejpotřebnější nemohli dovolit.
To je jeden z důvodů, proč byla založena moje organizace, aliance GAVI: aby pomáhala urychlovat zavádění nových vakcín a finančně i fyzicky je zpřístupňovat v rozvojových zemích. V rámci našeho jedinečného obchodního modelu kombinujícího veřejný a soukromý sektor spolupracujeme s partnery na posílení dodávek těchto vakcín při současném snižování jejich ceny. Od roku 2006 například cena vakcíny proti rotaviru klesla o 67% na pouhých 2,50 dolaru za dávku, zatímco cena dávky spojené pneumokokové vakcíny se propadla o 90% na 3,50 dolaru.
Taková cenová snížení hrají a dál budou hrát klíčovou roli při záchraně milionů dětí a naplňování rozvojového cíle tisíciletí snížit úmrtnost dětí o dvě třetiny. GAVI do dnešního dne pomohla státům imunizovat více než 13 milionů dětí proti pneumokokovým onemocněním a pět milionů dětí proti rotaviru, přičemž plánuje posílit svou činnost v zemích, kde je pokrytí populace imunizací nižší než 70%.
To vůbec neznamená, že stále nenarážíme na značné překážky. Pokud však něco o imunizaci víme, pak je to poznatek, že se můžeme dostat ke každému. Dokázali jsme to v případě neštovic, které jsou dnes vymýcené, a děláme to v případě obrny (v letošním roce se na celém světě vyskytlo méně než sto případů). Úkolem dneška je dokázat totéž se všemi našimi život zachraňujícími vakcínami – zejména s těmi, které účinkují proti největším zabijákům dětí.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
ŽENEVA – Zeptáte-li se někoho, které jsou dvě hlavní příčiny úmrtí dětí, s největší pravděpodobností vám odpoví, že malárie a HIV. Ve skutečnosti mají nejvíce dětských úmrtí na svědomí zápal plic a průjmová onemocnění – „zapomenutí zabijáci“, kteří si každý rok vyžádají více než dva miliony nejzranitelnějších životů.
Dohromady jsou tato dvě onemocnění příčinou 29% všech úmrtí dětí do pěti let věku. To je více než dvojnásobek celkového počtu úmrtí na HIV a malárii současně a téměř stejně mnoho jako počet úmrtí v důsledku všech dalších infekčních onemocnění, zranění a postneonatálních komplikací dohromady.
Jakkoliv je však tato statistika šokující, ještě překvapivější může být zjištění, do jaké míry lze zápalu plic a průjmovým onemocněním předcházet – lze to provádět tak účinně, že by se do roku 2025 dala zcela reálně zavést opatření, která by snížila počet obětí těchto komplikací téměř na nulu. A přesně o to se nyní snažíme.
Ambiciózní nový plán s názvem Integrovaný globální akční plán prevence a kontroly zápalu plic a průjmových onemocnění, který tento měsíc zahájily Světová zdravotnická organizace a UNICEF, si klade za cíl vystupňovat současné intervence a spojit celosvětové úsilí ve snaze snížit počet úmrtí na zápal plic na méně než tři případy na tisíc dětí a na průjmová onemocnění na méně než jeden případ na tisíc dětí. Tím by se účinně zabránilo zbytečným úmrtím více než dvou milionů dětí ročně.
V případě jakékoliv jiné nakažlivé nemoci nebo globální zdravotní hrozby by se takové snížení míry výskytu a úmrtnosti téměř rovnalo zázraku. U zápalu plic a průjmových onemocnění však máme všechny důvody věřit, že dokážeme uspět, protože už víme, co funguje.
Například u dětí, které nejsou prvních šest měsíců života plně kojené, existuje desetinásobně vyšší riziko úmrtí na průjmové onemocnění a patnáctinásobně vyšší riziko úmrtí na zápal plic. Také základní hygienická opatření, jako jsou důkladnější mytí rukou nebo přístup k čisté vodě, a lepší výživa mohou vést k podstatnému snížení rizika, přičemž tato opatření lze zajistit jednoduchými osvětovými programy.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Vysoce účinná je rovněž imunizace. Například vakcinace dětí proti rotaviru je může ochránit před patogenem, který je zodpovědný za 37% všech úmrtí dětí do pěti let věku na průjmová onemocnění, čímž se rok co rok zachrání 450 000 životů. Vakcíny existují také proti pneumokokovým onemocněním, která si ročně vyžádají půl milionu úmrtí na zápal plic a jeho následky.
Dohromady mohou tyto intervence podstatně snížit výskyt zápalu plic i průjmových onemocnění; problém tkví v tom, že se pomoc často nedostane k nejohroženějším dětem, například k dětem žijícím v extrémní chudobě nebo těžko dostupných komunitách v nejchudších zemích světa. Proto dnes potřebujeme Integrovaný globální akční plán.
Obě nemoci mají tolik společných příčin a rizikových faktorů, strategií prevence a intervencí i platforem zajišťování péče na klinikách, v komunitách a ve školách, že je logické spojit je dohromady. Mají-li však mít z pomoci prospěch i děti v těžko dostupných oblastech, je nutné naše úsilí značně zintenzivnit.
Ještě nedávno by něco takového jednoduše nebylo možné, přinejmenším na imunizační frontě. Vakcíny chránící před rotavirem a pneumokokovým onemocněním jsou sotva deset let staré. V minulosti trvalo v průměru 15 let, než se tyto nové vakcíny dostaly do rozvojových zemí – a i pak to bylo za takové ceny, že si je nejpotřebnější nemohli dovolit.
To je jeden z důvodů, proč byla založena moje organizace, aliance GAVI: aby pomáhala urychlovat zavádění nových vakcín a finančně i fyzicky je zpřístupňovat v rozvojových zemích. V rámci našeho jedinečného obchodního modelu kombinujícího veřejný a soukromý sektor spolupracujeme s partnery na posílení dodávek těchto vakcín při současném snižování jejich ceny. Od roku 2006 například cena vakcíny proti rotaviru klesla o 67% na pouhých 2,50 dolaru za dávku, zatímco cena dávky spojené pneumokokové vakcíny se propadla o 90% na 3,50 dolaru.
Taková cenová snížení hrají a dál budou hrát klíčovou roli při záchraně milionů dětí a naplňování rozvojového cíle tisíciletí snížit úmrtnost dětí o dvě třetiny. GAVI do dnešního dne pomohla státům imunizovat více než 13 milionů dětí proti pneumokokovým onemocněním a pět milionů dětí proti rotaviru, přičemž plánuje posílit svou činnost v zemích, kde je pokrytí populace imunizací nižší než 70%.
To vůbec neznamená, že stále nenarážíme na značné překážky. Pokud však něco o imunizaci víme, pak je to poznatek, že se můžeme dostat ke každému. Dokázali jsme to v případě neštovic, které jsou dnes vymýcené, a děláme to v případě obrny (v letošním roce se na celém světě vyskytlo méně než sto případů). Úkolem dneška je dokázat totéž se všemi našimi život zachraňujícími vakcínami – zejména s těmi, které účinkují proti největším zabijákům dětí.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.