POSTUPIM – V současnosti probíhá tichá revoluce. Loni v listopadu Dubaj ohlásila výstavbu solárního parku, který bude vyrábět elektřinu za cenu nižší než 0,06 dolaru za kilowatthodinu – což je méně než náklady alternativní investiční varianty, totiž plynové či uhelné elektrárny.
Solární park – jenž má být podle očekávání zprovozněn v roce 2017 – je dalším zvěstovatelem budoucnosti, v níž obnovitelná energie vytěsní konvenční fosilní paliva. Nemine prakticky jediný týden, kdy by se neobjevila zpráva o nějakém velkém kontraktu na výstavbu solární elektrárny. Pouze v únoru byly ohlášeny nové solární projekty v Nigérii (1000 megawattů), Austrálii (2000 MW) a Indii (10 000 MW).
Nemůže být pochyb o tom, že tento vývoj je pro boj proti klimatickým změnám příznivý. Jeho hlavním hnacím motorem však není životní prostředí, nýbrž zisk, neboť zvýšená efektivita distribuce a v nezbytných případech i skladování energie snižuje náklady na její výrobu z obnovitelných zdrojů.
S dalšími pokroky v úsilí o zlepšení hospodaření s elektřinou z kolísavých zdrojů budou náklady na solární energii dále klesat. Podle nedávné studie Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (kterou si zadal mozkový trust Agora Energiewende) se do deseti let bude solární energie v mnoha regionech po celém světě vyrábět za 4-6 centů za kilowatthodinu. Do roku 2050 pak výrobní náklady klesnou na 2-4 centy za kilowatthodinu.
Jak poznamenává výkonný ředitel Agory Patrick Graichen, většina prognóz budoucí celosvětové nabídky energií nezohledňuje rýsující se vítězství solární energie nad konkurencí v podobě fosilních paliv. Teprve jejich aktualizace by vykreslila realistický obraz nákladů a dopadu naší výroby a spotřeby energie na světové klima, odhalila důležitost obnovitelné energie pro hospodářský rozvoj a umožnila lepší plánování energetické infrastruktury.
Neměli bychom podceňovat obrovský potenciál slunce a větru při vytváření globálního bohatství a v boji proti chudobě. Jak je sluneční energie stále cenově efektivnější, státy situované v slunečním pásu Země by mohly rozvíjet zcela nové podnikatelské modely, poněvadž levná a čistá energie jim umožní zpracovávat vlastní suroviny lokálně, a díky tomu k nim před exportem přidávat hodnotu – a zvyšovat zisk.
Na rozdíl od velkých konvenčních elektráren lze solární instalace vybudovat za několik měsíců; kromě toho, že jsou cenově efektivní, lze jimi rychle reagovat na rostoucí globální poptávku. A protože lze solární elektrárny obecně provozovat nezávisle na složitých meziregionálních elektrárenských sítích, znamenají pro méně rozvinuté země cestu, jak elektrifikovat ekonomiku bez nutnosti budovat drahou novou infrastrukturu.
Solární elektrárny by tak mohly hrát v energetice stejnou roli jako mobilní telefony v telekomunikacích: rychle dosáhnout do rozlehlých zanedbávaných komunit v řídce obydlených regionech, a to bez potřeby investovat do kabelů a doprovodné infrastruktury, která by kdysi bývala nezbytná. V Africe získalo od roku 2000 přístup k elektronickým komunikacím 66% populace. Není důvod, proč by solární energie nemohla zajistit podobný přístup k elektřině.
Vhodná doba pro investice do výroby solární energie ve velkém měřítku je právě nyní. Už proto, že náklady na výstavbu solárních elektráren jsou konečně natolik nízké, aby se v nich dala vyrábět elektřina za konkurenční a stabilní cenu po dobu více než 25 let. Cena ropy se možná propadla, ale opět se zvýší. Solární elektrárny fungují jako pojistka proti zákonitým cenovým výkyvům fosilních paliv.
A co je ještě důležitější, v mnoha zemích jsou dnes velmi nízké kapitálové náklady. Pro ekonomickou životaschopnost solárních elektráren je to rozhodující faktor, jelikož tyto elektrárny potřebují velmi malou údržbu, ale vyžadují relativně vysoké vstupní investice. Studie Fraunhoferova institutu ukazuje, že rozdíly v kapitálových výdajích jsou z hlediska nákladů na kilowatthodinu stejně významné jako rozdíly ve slunečním svitu. Solární energie je tak dnes v oblačném Německu levnější než ve slunečných oblastech, kde jsou vyšší náklady na půjčky.
Množství slunečního svitu v určité zemi se nedá změnit. Kapitálové náklady jsou však položkou, nad níž si daná země může udržet určitou míru kontroly. Vytvořením stabilního právního rámce, poskytnutím úvěrových garancí v kontextu mezinárodních dohod a zapojením centrálních bank do investic ve velkém měřítku mohou vlády napomoci k tomu, aby byla solární energie dostupnější.
Tyto a podobné faktory vysvětlují, proč se mezinárodní klimatická politika stále častěji zaměřuje nejen na solární energii, ale i na další formy obnovitelné energie. Převratné technologické pokroky zvýšily konkurenceschopnost těchto energetických zdrojů oproti fosilním palivům. V důsledku toho se z nástrojů, díky nimž je jejich zavádění dostupnější, stávají některé z nejdůležitějších zbraní, kterými v boji proti klimatickým změnám disponujeme.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
POSTUPIM – V současnosti probíhá tichá revoluce. Loni v listopadu Dubaj ohlásila výstavbu solárního parku, který bude vyrábět elektřinu za cenu nižší než 0,06 dolaru za kilowatthodinu – což je méně než náklady alternativní investiční varianty, totiž plynové či uhelné elektrárny.
Solární park – jenž má být podle očekávání zprovozněn v roce 2017 – je dalším zvěstovatelem budoucnosti, v níž obnovitelná energie vytěsní konvenční fosilní paliva. Nemine prakticky jediný týden, kdy by se neobjevila zpráva o nějakém velkém kontraktu na výstavbu solární elektrárny. Pouze v únoru byly ohlášeny nové solární projekty v Nigérii (1000 megawattů), Austrálii (2000 MW) a Indii (10 000 MW).
Nemůže být pochyb o tom, že tento vývoj je pro boj proti klimatickým změnám příznivý. Jeho hlavním hnacím motorem však není životní prostředí, nýbrž zisk, neboť zvýšená efektivita distribuce a v nezbytných případech i skladování energie snižuje náklady na její výrobu z obnovitelných zdrojů.
S dalšími pokroky v úsilí o zlepšení hospodaření s elektřinou z kolísavých zdrojů budou náklady na solární energii dále klesat. Podle nedávné studie Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (kterou si zadal mozkový trust Agora Energiewende) se do deseti let bude solární energie v mnoha regionech po celém světě vyrábět za 4-6 centů za kilowatthodinu. Do roku 2050 pak výrobní náklady klesnou na 2-4 centy za kilowatthodinu.
Jak poznamenává výkonný ředitel Agory Patrick Graichen, většina prognóz budoucí celosvětové nabídky energií nezohledňuje rýsující se vítězství solární energie nad konkurencí v podobě fosilních paliv. Teprve jejich aktualizace by vykreslila realistický obraz nákladů a dopadu naší výroby a spotřeby energie na světové klima, odhalila důležitost obnovitelné energie pro hospodářský rozvoj a umožnila lepší plánování energetické infrastruktury.
Neměli bychom podceňovat obrovský potenciál slunce a větru při vytváření globálního bohatství a v boji proti chudobě. Jak je sluneční energie stále cenově efektivnější, státy situované v slunečním pásu Země by mohly rozvíjet zcela nové podnikatelské modely, poněvadž levná a čistá energie jim umožní zpracovávat vlastní suroviny lokálně, a díky tomu k nim před exportem přidávat hodnotu – a zvyšovat zisk.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Na rozdíl od velkých konvenčních elektráren lze solární instalace vybudovat za několik měsíců; kromě toho, že jsou cenově efektivní, lze jimi rychle reagovat na rostoucí globální poptávku. A protože lze solární elektrárny obecně provozovat nezávisle na složitých meziregionálních elektrárenských sítích, znamenají pro méně rozvinuté země cestu, jak elektrifikovat ekonomiku bez nutnosti budovat drahou novou infrastrukturu.
Solární elektrárny by tak mohly hrát v energetice stejnou roli jako mobilní telefony v telekomunikacích: rychle dosáhnout do rozlehlých zanedbávaných komunit v řídce obydlených regionech, a to bez potřeby investovat do kabelů a doprovodné infrastruktury, která by kdysi bývala nezbytná. V Africe získalo od roku 2000 přístup k elektronickým komunikacím 66% populace. Není důvod, proč by solární energie nemohla zajistit podobný přístup k elektřině.
Vhodná doba pro investice do výroby solární energie ve velkém měřítku je právě nyní. Už proto, že náklady na výstavbu solárních elektráren jsou konečně natolik nízké, aby se v nich dala vyrábět elektřina za konkurenční a stabilní cenu po dobu více než 25 let. Cena ropy se možná propadla, ale opět se zvýší. Solární elektrárny fungují jako pojistka proti zákonitým cenovým výkyvům fosilních paliv.
A co je ještě důležitější, v mnoha zemích jsou dnes velmi nízké kapitálové náklady. Pro ekonomickou životaschopnost solárních elektráren je to rozhodující faktor, jelikož tyto elektrárny potřebují velmi malou údržbu, ale vyžadují relativně vysoké vstupní investice. Studie Fraunhoferova institutu ukazuje, že rozdíly v kapitálových výdajích jsou z hlediska nákladů na kilowatthodinu stejně významné jako rozdíly ve slunečním svitu. Solární energie je tak dnes v oblačném Německu levnější než ve slunečných oblastech, kde jsou vyšší náklady na půjčky.
Množství slunečního svitu v určité zemi se nedá změnit. Kapitálové náklady jsou však položkou, nad níž si daná země může udržet určitou míru kontroly. Vytvořením stabilního právního rámce, poskytnutím úvěrových garancí v kontextu mezinárodních dohod a zapojením centrálních bank do investic ve velkém měřítku mohou vlády napomoci k tomu, aby byla solární energie dostupnější.
Tyto a podobné faktory vysvětlují, proč se mezinárodní klimatická politika stále častěji zaměřuje nejen na solární energii, ale i na další formy obnovitelné energie. Převratné technologické pokroky zvýšily konkurenceschopnost těchto energetických zdrojů oproti fosilním palivům. V důsledku toho se z nástrojů, díky nimž je jejich zavádění dostupnější, stávají některé z nejdůležitějších zbraní, kterými v boji proti klimatickým změnám disponujeme.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.