ABUJA, NIGÉRIE – Během následujících 15 let vynaloží mezinárodní společenství 2,5 bilionu dolarů na rozvoj, přičemž bezpočtem dalších bilionů přispějí národní rozpočty. V září se představitelé 193 vlád světa sejdou v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, aby se dohodli na souboru globálních cílů, na něž se tyto prostředky použijí. Jedná se o obrovskou částku, a proto je životně důležité, abychom dospěli k nejchytřejším možným rozhodnutím.
Jelikož je přirozené, že politici slíbí všechno, má OSN v současné době posoudit neuvěřitelně širokou paletu 169 cílů. Jsou mezi nimi cíle ambiciózní („ukončit epidemie AIDS, tuberkulózy a malárie“), okrajové („podporovat trvale udržitelný cestovní ruch“) i neuskutečnitelné („do roku 2030 dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a zajistit slušnou práci pro všechny muže a ženy včetně mladých lidí a postižených osob“).
Slibovat všechno všem ale nedává žádný směr. Mít 169 priorit je po pravdě řečeno stejné jako nemít žádnou.
Proto můj mozkový trust Kodaňský konsensus požádal 82 čelních světových ekonomů, 44 expertů z různých sektorů a několik agentur OSN a nevládních organizací, aby vyhodnotili, které cíle by za každý vynaložený dolar, euro či peso vykonaly nejvíce dobrého. Tým předních ekonomů včetně několika nositelů Nobelovy ceny pak dal těmto cílům prioritu podle jejich užitku na jednotku peněz.
Ukazuje se, že ne všechny cíle jsou stejné. Některé vytvářejí za každý vynaložený dolar úžasný hospodářský, společenský a ekologický přínos. Řada jiných generuje za každý dolar hodnotu, která jen o málo převyšuje jeden dolar. Některé z nich dokonce vykazují čistou ztrátu: jeden vynaložený dolar přinese užitek v hodnotě nižší než jeden dolar.
Kdyby měl svět vložit peníze rovným dílem do všech 169 cílů OSN, dosáhlo by se za každý vynaložený dolar společenského přínosu v hodnotě zhruba 7 dolarů. To je úctyhodné, ale mohli bychom si počínat mnohem lépe.
Komise čelních ekonomů vytvořila mnohem kratší seznam čítající pouhých 19 cílů, jejichž splněním se na světě vykoná nejvíce dobrého. Každý dolar vynaložený na tyto cíle pravděpodobně přinese společenský prospěch v hodnotě 32 dolarů – to je více než čtyřnásobně efektivnější, než kdyby se investovalo do všech 169 cílů. Nakládat s výdaji na rozvoj chytře může být lepší než čtyřnásobně zvýšit globální rozpočet určený na pomoc.
Zkrácený seznam pokrývá spoustu oblastí; jednotlivé cíle však spojuje velikost užitku, který přinesou lidem, planetě a prosperitě.
Rozeberme si několik cílů, které by lidem opravdu výrazně pomohly. Tuberkulóza je „skrytá“ nemoc, avšak představuje mnohem větší problém než ebola, která opanovala novinové titulky. Nositeli bakterie TBC jsou více než dvě miliardy lidí a zhruba u 10% z nich se tato nemoc skutečně rozvine, výsledkem čehož je přibližně 1,5 milionu obětí ročně (oproti 20 000 obětí při nedávné epidemii eboly).
Léčba přitom není drahá a ve většině případů je vysoce účinná. Vynaložíme-li jeden dolar na diagnózu a léčbu, získáme zpět 43 dolarů, neboť lidem zajistíme mnoho dalších let plodného života.
Dalším výborným využitím prostředků je snížení dětské podvýživy. Správná výživa je klíčová obzvláště u malých dětí, protože umožňuje lepší rozvoj jejich mozku a těla, což má celoživotní přínos. Dobře živené děti zůstávají déle ve škole, více se naučí a nakonec se z nich stávají mnohem produktivnější členové společnosti. Z dostupných důkazů vyplývá, že poskytnutí kvalitnější výživy pro 68 milionů dětí ročně by za každý vynaložený dolar přineslo dlouhodobý společenský přínos v hodnotě 45 dolarů.
Skvělou hodnotu mají i některé cíle, z nichž má prospěch planeta. Snížení dotací fosilních paliv, jež dosahují částky téměř 550 miliard dolarů ročně, by omezilo znečištění a emise CO2 a současně uvolnilo prostředky pro investice do zdraví, vzdělání a infrastruktury. Celkově by každý dolar nevynaložený na dotace fosilních paliv přinesl planetě užitek v hodnotě přesahující 15 dolarů.
Jako překvapivě efektivní cíl se ukázala i péče o korálové útesy. Zdravé korálové útesy totiž udržují biodiverzitu, produkují více ryb a lákají větší počet turistů. Každý dolar vynaložený na jejich ochranu může přinést užitek v hodnotě 24 dolarů.
Zřejmě nejvýznamnějším průřezovým problémem je ovšem chudoba, která postihuje miliardy lidí a stojí v pozadí většiny dalších rozvojových problémů. Když jste chudí, vaše děti budou s vyšší pravděpodobností trpět podvýživou a podlehnou TBC. Když jste chudí, budete s vyšší pravděpodobností kácet a vypalovat deštné pralesy nebo lovit na korálových útesech ryby dynamitem.
Lepší výživa a širší přístup ke vzdělání jistě pomohou. Stejně tak ovšem pomohou cíle zaměřené na prosperitu, které umožní stamilionům lidí skoncovat s chudobou. Jak jsme byli opakovaně svědky – v Číně, Jižní Koreji, Chile, Indii i jinde –, menší počet obchodních restrikcí může zvýšit příjmy a omezit chudobu. Ekonomické modely ukazují, že úspěšná redukce obchodních bariér, jaká se předpokládá v probíhajícím kole multilaterálních obchodních jednání z Dauhá, by mohla do roku 2030 zvýšit globální HDP o 11 bilionů dolarů. To by znamenalo o 1000 dolarů ročně vyšší částku pro každého člověka v rozvojovém světě, díky čemuž by ohromujících 160 milionů lidí vybředlo z chudoby.
Tento seznam chytrých cílů nevyřeší všechny problémy světa; to nedokáže žádný realistický seznam, jakkoliv ambiciózní. Devatenáct cílů vybraných Kodaňským konsensem však může pomoci světovým vládám zaměřit se na klíčové priority. Tyto cíle přinesou za každý vynaložený dolar více než čtyřnásobný užitek, než kdyby se výdaje rozprostřely do všech 169 cílů. Vlády by měly přestat slibovat všechno všem a začít se soustředit na vykonání maxima možného.
Další informace o projektu a všech 19 cílech najdete na stránkách www.post2015consensus.com
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
ABUJA, NIGÉRIE – Během následujících 15 let vynaloží mezinárodní společenství 2,5 bilionu dolarů na rozvoj, přičemž bezpočtem dalších bilionů přispějí národní rozpočty. V září se představitelé 193 vlád světa sejdou v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, aby se dohodli na souboru globálních cílů, na něž se tyto prostředky použijí. Jedná se o obrovskou částku, a proto je životně důležité, abychom dospěli k nejchytřejším možným rozhodnutím.
Jelikož je přirozené, že politici slíbí všechno, má OSN v současné době posoudit neuvěřitelně širokou paletu 169 cílů. Jsou mezi nimi cíle ambiciózní („ukončit epidemie AIDS, tuberkulózy a malárie“), okrajové („podporovat trvale udržitelný cestovní ruch“) i neuskutečnitelné („do roku 2030 dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a zajistit slušnou práci pro všechny muže a ženy včetně mladých lidí a postižených osob“).
Slibovat všechno všem ale nedává žádný směr. Mít 169 priorit je po pravdě řečeno stejné jako nemít žádnou.
Proto můj mozkový trust Kodaňský konsensus požádal 82 čelních světových ekonomů, 44 expertů z různých sektorů a několik agentur OSN a nevládních organizací, aby vyhodnotili, které cíle by za každý vynaložený dolar, euro či peso vykonaly nejvíce dobrého. Tým předních ekonomů včetně několika nositelů Nobelovy ceny pak dal těmto cílům prioritu podle jejich užitku na jednotku peněz.
Ukazuje se, že ne všechny cíle jsou stejné. Některé vytvářejí za každý vynaložený dolar úžasný hospodářský, společenský a ekologický přínos. Řada jiných generuje za každý dolar hodnotu, která jen o málo převyšuje jeden dolar. Některé z nich dokonce vykazují čistou ztrátu: jeden vynaložený dolar přinese užitek v hodnotě nižší než jeden dolar.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Kdyby měl svět vložit peníze rovným dílem do všech 169 cílů OSN, dosáhlo by se za každý vynaložený dolar společenského přínosu v hodnotě zhruba 7 dolarů. To je úctyhodné, ale mohli bychom si počínat mnohem lépe.
Komise čelních ekonomů vytvořila mnohem kratší seznam čítající pouhých 19 cílů, jejichž splněním se na světě vykoná nejvíce dobrého. Každý dolar vynaložený na tyto cíle pravděpodobně přinese společenský prospěch v hodnotě 32 dolarů – to je více než čtyřnásobně efektivnější, než kdyby se investovalo do všech 169 cílů. Nakládat s výdaji na rozvoj chytře může být lepší než čtyřnásobně zvýšit globální rozpočet určený na pomoc.
Zkrácený seznam pokrývá spoustu oblastí; jednotlivé cíle však spojuje velikost užitku, který přinesou lidem, planetě a prosperitě.
Rozeberme si několik cílů, které by lidem opravdu výrazně pomohly. Tuberkulóza je „skrytá“ nemoc, avšak představuje mnohem větší problém než ebola, která opanovala novinové titulky. Nositeli bakterie TBC jsou více než dvě miliardy lidí a zhruba u 10% z nich se tato nemoc skutečně rozvine, výsledkem čehož je přibližně 1,5 milionu obětí ročně (oproti 20 000 obětí při nedávné epidemii eboly).
Léčba přitom není drahá a ve většině případů je vysoce účinná. Vynaložíme-li jeden dolar na diagnózu a léčbu, získáme zpět 43 dolarů, neboť lidem zajistíme mnoho dalších let plodného života.
Dalším výborným využitím prostředků je snížení dětské podvýživy. Správná výživa je klíčová obzvláště u malých dětí, protože umožňuje lepší rozvoj jejich mozku a těla, což má celoživotní přínos. Dobře živené děti zůstávají déle ve škole, více se naučí a nakonec se z nich stávají mnohem produktivnější členové společnosti. Z dostupných důkazů vyplývá, že poskytnutí kvalitnější výživy pro 68 milionů dětí ročně by za každý vynaložený dolar přineslo dlouhodobý společenský přínos v hodnotě 45 dolarů.
Skvělou hodnotu mají i některé cíle, z nichž má prospěch planeta. Snížení dotací fosilních paliv, jež dosahují částky téměř 550 miliard dolarů ročně, by omezilo znečištění a emise CO2 a současně uvolnilo prostředky pro investice do zdraví, vzdělání a infrastruktury. Celkově by každý dolar nevynaložený na dotace fosilních paliv přinesl planetě užitek v hodnotě přesahující 15 dolarů.
Jako překvapivě efektivní cíl se ukázala i péče o korálové útesy. Zdravé korálové útesy totiž udržují biodiverzitu, produkují více ryb a lákají větší počet turistů. Každý dolar vynaložený na jejich ochranu může přinést užitek v hodnotě 24 dolarů.
Zřejmě nejvýznamnějším průřezovým problémem je ovšem chudoba, která postihuje miliardy lidí a stojí v pozadí většiny dalších rozvojových problémů. Když jste chudí, vaše děti budou s vyšší pravděpodobností trpět podvýživou a podlehnou TBC. Když jste chudí, budete s vyšší pravděpodobností kácet a vypalovat deštné pralesy nebo lovit na korálových útesech ryby dynamitem.
Lepší výživa a širší přístup ke vzdělání jistě pomohou. Stejně tak ovšem pomohou cíle zaměřené na prosperitu, které umožní stamilionům lidí skoncovat s chudobou. Jak jsme byli opakovaně svědky – v Číně, Jižní Koreji, Chile, Indii i jinde –, menší počet obchodních restrikcí může zvýšit příjmy a omezit chudobu. Ekonomické modely ukazují, že úspěšná redukce obchodních bariér, jaká se předpokládá v probíhajícím kole multilaterálních obchodních jednání z Dauhá, by mohla do roku 2030 zvýšit globální HDP o 11 bilionů dolarů. To by znamenalo o 1000 dolarů ročně vyšší částku pro každého člověka v rozvojovém světě, díky čemuž by ohromujících 160 milionů lidí vybředlo z chudoby.
Tento seznam chytrých cílů nevyřeší všechny problémy světa; to nedokáže žádný realistický seznam, jakkoliv ambiciózní. Devatenáct cílů vybraných Kodaňským konsensem však může pomoci světovým vládám zaměřit se na klíčové priority. Tyto cíle přinesou za každý vynaložený dolar více než čtyřnásobný užitek, než kdyby se výdaje rozprostřely do všech 169 cílů. Vlády by měly přestat slibovat všechno všem a začít se soustředit na vykonání maxima možného.
Další informace o projektu a všech 19 cílech najdete na stránkách www.post2015consensus.com
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.