WASHINGTON – Většinu času trávím prosazováním kroků, které by se daly pokládat za radikální. Dnes však prosazuji obyčejný zdravý rozum. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) navrhla nové pravidlo, podle něhož by veřejně obchodované společnosti musely zveřejňovat svá klimatická rizika a emise skleníkových plynů. Když nyní skončilo veřejné připomínkové řízení, SEC by měla nové pravidlo přijmout se vším všudy.
Navrhované pravidlo by v současném znění vyžadovalo, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů u svých provozů a také u zboží, které nakupují a prodávají. Týkalo by se všech firem veřejně obchodovaných ve Spojených státech, tedy obchodů v objemu 82 bilionů dolarů, na které SEC každoročně dohlíží.
Takové pravidlo může působit drasticky, ale ve skutečnosti jde jen o informace. Od firem by se mělo požadovat, ať se s investory dělí o informace, jak mohou klimatické změny ovlivnit jejich výnosy. Informace jsou denním chlebem finančních regulátorů, generálních ředitelů, investorů i trhů obecně. Za každým obchodem je investor rozhodující se na základě nejlepších dostupných informací. Na tom, že žádáme víc, není nic radikálního.
Krok SEC navíc přichází přesně ve správnou dobu. Firmy měly značný podíl na nákladech ve výši 145 miliard dolarů, které vznikly v roce 2021 v USA v souvislosti s meteorologickými a klimatickými jevy. Klimatická rizika jsou již dnes obrovská a lze očekávat, že dál porostou. Proto dvoustranická komise s výraznou účastí byznysu (v níž figuroval i World Resources Institute) doporučila v roce 2020 ve zprávě pro americkou Komisi pro komoditní termínové obchody (CFTC) nová pravidla zveřejňování.
Informace o dopadu klimatických změn na firmy jsou přesně tím, co generální ředitelé potřebují, aby mohli řídit rizika a využívat nových příležitostí. Investoři a vlády z celého světa stále více naléhají na větší informační průhlednost. Společný tým pro finanční údaje související s klimatem (TCFD) podporovaný skupinou G20 vydal svá doporučení už v roce 2017 a od té doby si získal podporu více než 3000 firem a 92 zemí z celého světa.
Navíc se očekává, že Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti vydá do konce tohoto roku nová klimatická pravidla. Čína testuje politiku povinného zveřejňování. Velká Británie zavede pravidla povinného zveřejňování na způsob TCFD v průběhu příštích tří let. A Evropská unie vypracovává taxonomii trvale udržitelných financí, která jde nad rámec zveřejňování klimatických rizik, když kategorizuje ekonomickou činnost podle jasných kritérií trvalé udržitelnosti. Všechny tyto iniciativy budou vyžadovat reporting o emisích skleníkových plynů na straně firem.
Pro řadu špičkových společností to není nic nového. Přední firmy jako Apple, Best Buy, Coca-Cola, Cargill, Ford, Gap, Hilton nebo Starbucks už klimatická rizika zveřejňují, a to včetně těch, která jsou spojená s jejich nabídkovými řetězci. Nejde přitom o okrajové firmy, ale o zástupce mainstreamové Ameriky. Dokonce i ropní a plynárenští giganti typu Shell, TotalEnergies nebo Equinor už dlouho informují o emisích v celém svém hodnotovém řetězci.
Činorodí generální ředitelé už dnes využívají informace o klimatických rizicích k identifikaci a zajišťování nových obchodních příležitostí. Jak v roce 2020 prohlásil předseda představenstva a generální ředitel společnosti General Electric Lawrence Culp: „Zejména jsme si vědomi projektových problémů, které je stále zapotřebí vyřešit, aby se ambice čisté nuly stala realitou… Zároveň se však domníváme, že tyto problémy jsou pro GE také klíčovými strategickými příležitostmi.“ Ředitelé a investoři stále více chápou, že ekonomika jednadvacátého století bude muset být zelená, efektivní a odolná. Tok kapitálu do investic s nálepkou trvalé udržitelnosti se v roce 2021 vyšplhal na rekordních 649 miliard dolarů.
Dostupnost a kvalita dat však zůstávají velmi nerovnoměrné. Firmy při zveřejňování klimatických rizik používají diametrálně odlišné přístupy. Některé počítají emise tak, jiné onak. Některé nehlásí „další nepřímé emise“ (z kategorie „scope 3“) spojené s používáním jejich produktů (tento problém by pravidlo SEC napravilo). A některé jsou zcela neprůhledné a emise nehlásí či neřídí vůbec. V důsledku toho řada firem – a jejich investorů – neví o klimatických rizicích ani o příležitostech, které nabízejí. Místo jednoznačnosti zde máme zmatek.
Kdyby se od firem žádalo, ať se drží jednotné sady informací ke zveřejnění, investoři by mohli mnohem lépe rozpoznat, kam by měly proudit peníze. Jakmile totiž investoři uvidí informace zveřejněné všemi firmami, budou moci lépe rozhodovat ve prospěch svých klientů a firmy budou mít rovné podmínky, což umožní žádoucí konkurenci.
Globální posun k povinnému zveřejňování už běží naplno. Bude-li SEC jednat hned, dokáže trhům poskytnout mnohem pevnější základ a USA pak mohou zůstat zemí, která globální pravidla spíše určuje, než aby je pouze dodržovala. Všichni finanční aktéři – firmy, investoři, vlády i běžní občané s penzijním spořením – se musí postavit čelem k rizikům spojeným s klimatickými změnami, z nichž některá se už naplnila. Žádat po firmách, aby svá rizika zveřejňovaly, není radikální, nýbrž prozíravé.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka
WASHINGTON – Většinu času trávím prosazováním kroků, které by se daly pokládat za radikální. Dnes však prosazuji obyčejný zdravý rozum. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) navrhla nové pravidlo, podle něhož by veřejně obchodované společnosti musely zveřejňovat svá klimatická rizika a emise skleníkových plynů. Když nyní skončilo veřejné připomínkové řízení, SEC by měla nové pravidlo přijmout se vším všudy.
Navrhované pravidlo by v současném znění vyžadovalo, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů u svých provozů a také u zboží, které nakupují a prodávají. Týkalo by se všech firem veřejně obchodovaných ve Spojených státech, tedy obchodů v objemu 82 bilionů dolarů, na které SEC každoročně dohlíží.
Takové pravidlo může působit drasticky, ale ve skutečnosti jde jen o informace. Od firem by se mělo požadovat, ať se s investory dělí o informace, jak mohou klimatické změny ovlivnit jejich výnosy. Informace jsou denním chlebem finančních regulátorů, generálních ředitelů, investorů i trhů obecně. Za každým obchodem je investor rozhodující se na základě nejlepších dostupných informací. Na tom, že žádáme víc, není nic radikálního.
Krok SEC navíc přichází přesně ve správnou dobu. Firmy měly značný podíl na nákladech ve výši 145 miliard dolarů, které vznikly v roce 2021 v USA v souvislosti s meteorologickými a klimatickými jevy. Klimatická rizika jsou již dnes obrovská a lze očekávat, že dál porostou. Proto dvoustranická komise s výraznou účastí byznysu (v níž figuroval i World Resources Institute) doporučila v roce 2020 ve zprávě pro americkou Komisi pro komoditní termínové obchody (CFTC) nová pravidla zveřejňování.
Informace o dopadu klimatických změn na firmy jsou přesně tím, co generální ředitelé potřebují, aby mohli řídit rizika a využívat nových příležitostí. Investoři a vlády z celého světa stále více naléhají na větší informační průhlednost. Společný tým pro finanční údaje související s klimatem (TCFD) podporovaný skupinou G20 vydal svá doporučení už v roce 2017 a od té doby si získal podporu více než 3000 firem a 92 zemí z celého světa.
Navíc se očekává, že Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti vydá do konce tohoto roku nová klimatická pravidla. Čína testuje politiku povinného zveřejňování. Velká Británie zavede pravidla povinného zveřejňování na způsob TCFD v průběhu příštích tří let. A Evropská unie vypracovává taxonomii trvale udržitelných financí, která jde nad rámec zveřejňování klimatických rizik, když kategorizuje ekonomickou činnost podle jasných kritérií trvalé udržitelnosti. Všechny tyto iniciativy budou vyžadovat reporting o emisích skleníkových plynů na straně firem.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Pro řadu špičkových společností to není nic nového. Přední firmy jako Apple, Best Buy, Coca-Cola, Cargill, Ford, Gap, Hilton nebo Starbucks už klimatická rizika zveřejňují, a to včetně těch, která jsou spojená s jejich nabídkovými řetězci. Nejde přitom o okrajové firmy, ale o zástupce mainstreamové Ameriky. Dokonce i ropní a plynárenští giganti typu Shell, TotalEnergies nebo Equinor už dlouho informují o emisích v celém svém hodnotovém řetězci.
Činorodí generální ředitelé už dnes využívají informace o klimatických rizicích k identifikaci a zajišťování nových obchodních příležitostí. Jak v roce 2020 prohlásil předseda představenstva a generální ředitel společnosti General Electric Lawrence Culp: „Zejména jsme si vědomi projektových problémů, které je stále zapotřebí vyřešit, aby se ambice čisté nuly stala realitou… Zároveň se však domníváme, že tyto problémy jsou pro GE také klíčovými strategickými příležitostmi.“ Ředitelé a investoři stále více chápou, že ekonomika jednadvacátého století bude muset být zelená, efektivní a odolná. Tok kapitálu do investic s nálepkou trvalé udržitelnosti se v roce 2021 vyšplhal na rekordních 649 miliard dolarů.
Dostupnost a kvalita dat však zůstávají velmi nerovnoměrné. Firmy při zveřejňování klimatických rizik používají diametrálně odlišné přístupy. Některé počítají emise tak, jiné onak. Některé nehlásí „další nepřímé emise“ (z kategorie „scope 3“) spojené s používáním jejich produktů (tento problém by pravidlo SEC napravilo). A některé jsou zcela neprůhledné a emise nehlásí či neřídí vůbec. V důsledku toho řada firem – a jejich investorů – neví o klimatických rizicích ani o příležitostech, které nabízejí. Místo jednoznačnosti zde máme zmatek.
Kdyby se od firem žádalo, ať se drží jednotné sady informací ke zveřejnění, investoři by mohli mnohem lépe rozpoznat, kam by měly proudit peníze. Jakmile totiž investoři uvidí informace zveřejněné všemi firmami, budou moci lépe rozhodovat ve prospěch svých klientů a firmy budou mít rovné podmínky, což umožní žádoucí konkurenci.
Globální posun k povinnému zveřejňování už běží naplno. Bude-li SEC jednat hned, dokáže trhům poskytnout mnohem pevnější základ a USA pak mohou zůstat zemí, která globální pravidla spíše určuje, než aby je pouze dodržovala. Všichni finanční aktéři – firmy, investoři, vlády i běžní občané s penzijním spořením – se musí postavit čelem k rizikům spojeným s klimatickými změnami, z nichž některá se už naplnila. Žádat po firmách, aby svá rizika zveřejňovaly, není radikální, nýbrž prozíravé.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka