PAŘÍŽ – Stejně jako ruská invaze na Ukrajinu obnažila nebezpečnou závislost Evropy na fosilních palivech, stále četnější a intenzivnější meteorologické jevy vyvolané klimatickými změnami ukazují, jakou smrt a zkázu závislost na fosilních palivech přináší. Je tedy pochopitelné, že politický a veřejný tlak na snížení emisí skleníkových plynů, odklon od nejistých dodávek primární energie a rozvoj nových, spolehlivých, bezpečných a dostupných zdrojů energie dosahují historických maxim. Místo abychom se však bezhlavě hnali dopředu, musíme pečlivě zvážit, které možnosti jsou nejreálnější, jak je budeme zavádět a jak budou fungovat v reálném světě.
Vezměme si jadernou energetiku. V situaci, kdy mnoho zemí i firem dává této variantě druhou (nebo i třetí) šanci, nabízí letošní Situační zpráva o světovém jaderném průmyslu (WNISR) cenné poznatky o tom, jak si tento sektor stojí.
Uplynulých 12 měsíců si možná budeme pamatovat jako bod zvratu v širším energetickém sektoru, ale nebude to kvůli jadernému průmyslu. Podíl jaderné energie na hrubé celosvětové komerční výrobě elektřiny klesl v roce 2021 na 9,8%, což je první pokles pod 10% za poslední čtyři desetiletí a současně jen o málo více než polovina maximálního podílu 17,5% zaznamenaného v roce 1996. Jadernou energii zároveň v roce 2021 vůbec poprvé překonaly energie větrná a solární, která se na hrubé výrobě elektřiny podílely z 10,2%.
Tyto protichůdné trajektorie jsou jasně patrné ve všech ukazatelích investic, zavádění a výkonu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) dosáhly jaderné reaktory v provozu rekordních hodnot v roce 2018, a to jak co do počtu (449), tak co do celkové kapacity (396,5 gigawattu). Podle zprávy IAEA bylo na konci roku 2021 celosvětově „v provozu“ 437 reaktorů, a to včetně 23 zařízení, v nichž se nejméně devět let nevyrobila žádná elektřina a možná se už ani nikdy nevyrobí.
Když instalovaná jaderná energie dosáhla v roce 2018 vrcholu bezmála 400 GW, sluneční a větrné kapacity vzrostly nad 1000 GW a měly nakročeno k dosažení 1660 GW do konce roku 2021. Za pouhé tři roky tak sluneční a větrná energie přidaly o dvě třetiny vyšší kapacitu, než jakou měly jaderné provozy při svém posledním vrcholu. A i když jaderné elektrárny obvykle vyrábějí víc elektřiny na jednotku instalované kapacity než větrné a sluneční elektrárny, rozdílnost těchto čísel je závratná.
Celkové investice do nevodních obnovitelných zdrojů dosáhly v roce 2021 rekordních 366 miliard dolarů, za které se do elektrických sítí přidalo nevídaných 257 GW (v čisté hodnotě), zatímco provozované jaderné kapacity klesly o 0,4 GW. Ve stejném roce bylo k síti připojeno pouze šest nových reaktorů, z toho polovina v Číně. V první polovině roku 2022 pak bylo připojeno pět nových reaktorů, z toho dva v Číně. Ačkoliv však má Čína nejvíc reaktorů ve výstavbě (k polovině roku 2022 je to 21 provozů), nestaví je v zahraničí.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Až donedávna plnilo tuto roli Rusko, které dominuje mezinárodnímu trhu s 20 provozy ve výstavbě, přičemž 17 jich v polovině roku 2022 stavělo v sedmi různých zemích. Sankce a potenciální budoucí geopolitický vývoj však na řadu těchto projektů vrhlo stín pochybností a například finské konsorcium už dnes ruší výstavbu komplexu založeného na ruské konstrukci.
Pouze 33 zemí dnes provozuje jaderné elektrárny a jen tři z nich – Bangladéš, Egypt a Turecko – budují reaktory vůbec poprvé (všechny ve spolupráci s ruským jaderným průmyslem). Šestadvacet z 53 stavebních projektů po celém světě trpí nejrůznějšími zdrženími, přičemž jen za loňský rok se 14 průtahů prodloužilo a dva nové byly nahlášeny.
WNISR vůbec poprvé vyhodnocuje také rizika jaderné energetiky a války. Panují značné celosvětové obavy ohledně jaderné elektrárny v ukrajinském Záporoží, kterou od 4. března 2022 okupují ruští vojáci. Kvůli opakovanému bombardování v oblasti a okolí trpí elektrárna častými výpadky vnějšího napájení, což vede IAEA k varováním, že situace je „neudržitelná“. Provoz jaderného zařízení vyžaduje dobře motivovaný, odpočatý a kvalifikovaný personál; ukrajinští zaměstnanci však v Záporoží pracují v obrovském stresu.
Klíčovým úkolem je nyní udržet nepřetržité chlazení reaktorového jádra i nádrže na vyhořelé palivo, a to i po odstavení reaktoru. Neschopnost odvádět teplo od zbytkového rozpadu radioaktivních prvků by během několika hodin vedla k roztavení jádra, případně během několika dní až týdnů k požáru vyhořelého paliva, což by potenciálně mohlo vést k rozsáhlému úniku radioaktivity.
Když dnes vedoucí světoví představitelé jednají na konferenci COP27 o agendě globální dekarbonizace, měli by se zaměřit na technologie, které lze rychle a univerzálně zavést tak, aby dokázaly nahradit fosilní paliva. Jak ukazují další a další vydání WNISR, jaderná energetika je příliš pomalá a příliš drahá na to, aby mohla konkurovat opatřením na zvýšení energetické účinnosti a obnovitelné energii.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
PAŘÍŽ – Stejně jako ruská invaze na Ukrajinu obnažila nebezpečnou závislost Evropy na fosilních palivech, stále četnější a intenzivnější meteorologické jevy vyvolané klimatickými změnami ukazují, jakou smrt a zkázu závislost na fosilních palivech přináší. Je tedy pochopitelné, že politický a veřejný tlak na snížení emisí skleníkových plynů, odklon od nejistých dodávek primární energie a rozvoj nových, spolehlivých, bezpečných a dostupných zdrojů energie dosahují historických maxim. Místo abychom se však bezhlavě hnali dopředu, musíme pečlivě zvážit, které možnosti jsou nejreálnější, jak je budeme zavádět a jak budou fungovat v reálném světě.
Vezměme si jadernou energetiku. V situaci, kdy mnoho zemí i firem dává této variantě druhou (nebo i třetí) šanci, nabízí letošní Situační zpráva o světovém jaderném průmyslu (WNISR) cenné poznatky o tom, jak si tento sektor stojí.
Uplynulých 12 měsíců si možná budeme pamatovat jako bod zvratu v širším energetickém sektoru, ale nebude to kvůli jadernému průmyslu. Podíl jaderné energie na hrubé celosvětové komerční výrobě elektřiny klesl v roce 2021 na 9,8%, což je první pokles pod 10% za poslední čtyři desetiletí a současně jen o málo více než polovina maximálního podílu 17,5% zaznamenaného v roce 1996. Jadernou energii zároveň v roce 2021 vůbec poprvé překonaly energie větrná a solární, která se na hrubé výrobě elektřiny podílely z 10,2%.
Tyto protichůdné trajektorie jsou jasně patrné ve všech ukazatelích investic, zavádění a výkonu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) dosáhly jaderné reaktory v provozu rekordních hodnot v roce 2018, a to jak co do počtu (449), tak co do celkové kapacity (396,5 gigawattu). Podle zprávy IAEA bylo na konci roku 2021 celosvětově „v provozu“ 437 reaktorů, a to včetně 23 zařízení, v nichž se nejméně devět let nevyrobila žádná elektřina a možná se už ani nikdy nevyrobí.
Když instalovaná jaderná energie dosáhla v roce 2018 vrcholu bezmála 400 GW, sluneční a větrné kapacity vzrostly nad 1000 GW a měly nakročeno k dosažení 1660 GW do konce roku 2021. Za pouhé tři roky tak sluneční a větrná energie přidaly o dvě třetiny vyšší kapacitu, než jakou měly jaderné provozy při svém posledním vrcholu. A i když jaderné elektrárny obvykle vyrábějí víc elektřiny na jednotku instalované kapacity než větrné a sluneční elektrárny, rozdílnost těchto čísel je závratná.
Celkové investice do nevodních obnovitelných zdrojů dosáhly v roce 2021 rekordních 366 miliard dolarů, za které se do elektrických sítí přidalo nevídaných 257 GW (v čisté hodnotě), zatímco provozované jaderné kapacity klesly o 0,4 GW. Ve stejném roce bylo k síti připojeno pouze šest nových reaktorů, z toho polovina v Číně. V první polovině roku 2022 pak bylo připojeno pět nových reaktorů, z toho dva v Číně. Ačkoliv však má Čína nejvíc reaktorů ve výstavbě (k polovině roku 2022 je to 21 provozů), nestaví je v zahraničí.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Až donedávna plnilo tuto roli Rusko, které dominuje mezinárodnímu trhu s 20 provozy ve výstavbě, přičemž 17 jich v polovině roku 2022 stavělo v sedmi různých zemích. Sankce a potenciální budoucí geopolitický vývoj však na řadu těchto projektů vrhlo stín pochybností a například finské konsorcium už dnes ruší výstavbu komplexu založeného na ruské konstrukci.
Pouze 33 zemí dnes provozuje jaderné elektrárny a jen tři z nich – Bangladéš, Egypt a Turecko – budují reaktory vůbec poprvé (všechny ve spolupráci s ruským jaderným průmyslem). Šestadvacet z 53 stavebních projektů po celém světě trpí nejrůznějšími zdrženími, přičemž jen za loňský rok se 14 průtahů prodloužilo a dva nové byly nahlášeny.
WNISR vůbec poprvé vyhodnocuje také rizika jaderné energetiky a války. Panují značné celosvětové obavy ohledně jaderné elektrárny v ukrajinském Záporoží, kterou od 4. března 2022 okupují ruští vojáci. Kvůli opakovanému bombardování v oblasti a okolí trpí elektrárna častými výpadky vnějšího napájení, což vede IAEA k varováním, že situace je „neudržitelná“. Provoz jaderného zařízení vyžaduje dobře motivovaný, odpočatý a kvalifikovaný personál; ukrajinští zaměstnanci však v Záporoží pracují v obrovském stresu.
Klíčovým úkolem je nyní udržet nepřetržité chlazení reaktorového jádra i nádrže na vyhořelé palivo, a to i po odstavení reaktoru. Neschopnost odvádět teplo od zbytkového rozpadu radioaktivních prvků by během několika hodin vedla k roztavení jádra, případně během několika dní až týdnů k požáru vyhořelého paliva, což by potenciálně mohlo vést k rozsáhlému úniku radioaktivity.
Když dnes vedoucí světoví představitelé jednají na konferenci COP27 o agendě globální dekarbonizace, měli by se zaměřit na technologie, které lze rychle a univerzálně zavést tak, aby dokázaly nahradit fosilní paliva. Jak ukazují další a další vydání WNISR, jaderná energetika je příliš pomalá a příliš drahá na to, aby mohla konkurovat opatřením na zvýšení energetické účinnosti a obnovitelné energii.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka