PAŘÍŽ/SANTA BARBARA – Multilaterální rozvojové banky (MRB) se historicky zdráhají investovat do jaderné energetiky a Světová banka žádnou jadernou elektrárnu nefinancuje už od roku 1959. Za absence fondů od MRB dosud většina mezinárodního financování u takových projektů pocházela od státních bank Ruska a Číny, což etablovalo ruské a čínské společnosti jako prvořadé dodavatele jaderných technologií do zemí s nízkými a středními příjmy.
Tento přístup sice dosud MRB umožňoval vyhýbat se kontroverzím, ale teď musí připustit, že se svět změnil. Naléhavá nutnost potlačovat emise skleníkových plynů společně s ruskou válkou na Ukrajině a následným vzestupem cen ropy a plynu zvyšují celosvětovou poptávku po jaderné energii. Jak se ve zpětném zrcátku vzdaluje fukušimská havárie z roku 2011, i Japonsko plánuje znovu spustit své reaktory. Francie, Nizozemsko a Spojené království oznámily plány postavit nové jaderné elektrárny, Švédsko výstavbu zvažuje a Evropská unie umožňuje jadernou energii označovat za zelenou investici. Ve Spojených státech se očekává, že federální vláda do sektoru během příští dekády napumpuje zhruba 40 miliard dolarů, a soukromých investic do jaderné energetiky strmě přibývá.
K této změně nálad dochází zároveň se svižnými technickými pokroky. Díky vývoji menších a bezpečnějších reaktorů jsou jaderné elektrárny levnější, rychleji se zavádějí do provozu a mají snadnější údržbu. Zatímco výstavba tradičních jaderných elektráren byla historicky zásadním národním vzepětím, kdy náklady často stoupaly do desítek miliard dolarů, takzvané malé modulární reaktory umožňují přístupy lépe vyhovující konkrétním podmínkám a zvladatelnější balíky financování.
Obzvlášť důležité je to pro rozvojové země, které musí vyřešit otázku, jak budou rozšiřovat svou energetickou nabídku a zároveň potlačovat emise skleníkových plynů, zatímco se budou rostoucí měrou industrializovat a urbanizovat. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že poptávka po energii v Africe do konce dekády vyskočí o třetinu, vlivem růstu počtu obyvatel a příjmů, jakož i lepší dostupnosti.
Ačkoliv podpora MRB ve prospěch obnovitelné energie pomáhá dostat rozvíjející se ekonomiky na cestu k uhlíkové neutralitě, pro pokrytí základního zatížení většina zemí stále spoléhá na výrobu elektřiny v uhelných a plynových elektrárnách. K završení odklonu od fosilních paliv musí vlády doplnit větrnou a solární energii nízkouhlíkovými zdroji, které nejsou závislé na povětrnostních podmínkách.
Bez jaderné energie (případně hydroenergetiky, ale ne všechny země mají tu možnost) bude pro vlády těžké své fosilní základní zatížení nahradit. Lze toho sice dosáhnout kombinací obnovitelné energetiky s bateriovým úložištěm v měřítku veřejné infrastruktury, ale náklady jsou prohibitivní a moderní baterie provázejí jejich vlastní těžkosti s udržitelností. Tuto úlohu by mohla plnit také geotermální energie, ale ta je v současnosti omezená na oblasti, kde se geotermální teplo vyskytuje blízko povrchu Země. Nové technologie by mohly dostupnost geotermální energie rozšířit, ale jsou nákladné.
Odhozením zdrženlivosti ohledně jaderné energetiky by MRB mohly rozšířit nabídku nízkouhlíkové energie a zároveň posílit globální bezpečnost. Ústup západních zemí od jaderné energetiky v průběhu posledních několika desítek let umožnil Rusku, aby se etablovalo jako přední mezinárodní dodavatel reaktorů, služeb a financování pro projekty jaderných elektráren. V době zvýšených geopolitických pnutí je v zájmu akcionářů MRB z řad demokratických vlád, aby vytvořili alternativu pro rozvíjející se země, které mají zájem o jadernou energii, ale zdráhají se vydat svou energetickou bezpečnost do závislosti na Rusku. Současně by MRB prosazovaly lepší standardy bezpečnosti a udržitelnosti.
Vzhledem k tomu, že mezinárodní rozvojové agentury se zpravidla přidržují vzoru MRB a soukromé financování projektů energetické infrastruktury v rozvojových zemích často závisí na politikách multilaterálních věřitelů pro zmírňování rizik, MRB by měly změnit svůj postoj k jaderné energetice. Světově prvořadými dodavateli pro takové projekty jinak zůstanou Rusko a Čína.
Jistěže, MRB musí navržené projekty v oblasti jaderné energetiky pečlivě hodnotit, aby se ujistily, že splňují příslušné technické normy a standardy udržitelnosti. Některé země s nedostatkem zdrojů a slabými institucemi sice nemusí být připravené vstoupit do oblasti jaderné energetiky, ale MRB mají jedinečné postavení k podpoře rozvíjejících se ekonomik hledajících alternativy k ruským a čínským technologiím a financování.
Bezprecedentní pobídka k reformě plyne také z klimatické krize. Spojené státy, Německo, expertní panel G20 i barbadoská premiérka Mia Mottley vyzvaly k posílení schopnosti MRB podporovat rozvojové země při zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni a k mobilizaci soukromých financí za tímto účelem. Světová banka zároveň nedávno zveřejnila „plán evoluční cesty“, jehož záměrem je posílit její kapacitu reagovat na změnu klimatu.
K podpoře rozvojových zemí ve zmírňování nejhorších účinků změny klimatu má zásadní význam reformovat MRB v oblasti struktury financování a energetických politik. Ruská válka proti Ukrajině navíc odhalila stěžejní úlohu multilaterální finanční soustavy coby opevnění před tyranií. Od začátku války už Světová banka vyplatila 16 miliard dolarů ve finanční podpoře Ukrajině a další multilaterální finanční instituce poskytly srovnatelné částky. Výslovným svolením, že MRB smějí financovat jadernou energetiku, by akcionářské vlády mohly oslabit stále podstatný vliv Ruska v rozvíjejících se zemích.
Elán, jejž přináší renesance jaderné energetiky, geostrategický imperativ potlačit úlohu Ruska coby dominantního mezinárodního poskytovatele infrastruktury v jaderné energetice a blížící se klimatická krize přinášejí MRB jedinečnou příležitost aktualizovat své politiky přístupu k jaderné energetice. S cílem mírnit změnu klimatu a směřovat do bezpečnější a udržitelnější budoucnosti se jí musí chopit.
Zda přednesené názory a argumenty jsou vyjádřením autorů a nemusejí odrážet oficiální stanoviska OECD ani jejích členských zemí.
Z angličtiny přeložil David Daduč
PAŘÍŽ/SANTA BARBARA – Multilaterální rozvojové banky (MRB) se historicky zdráhají investovat do jaderné energetiky a Světová banka žádnou jadernou elektrárnu nefinancuje už od roku 1959. Za absence fondů od MRB dosud většina mezinárodního financování u takových projektů pocházela od státních bank Ruska a Číny, což etablovalo ruské a čínské společnosti jako prvořadé dodavatele jaderných technologií do zemí s nízkými a středními příjmy.
Tento přístup sice dosud MRB umožňoval vyhýbat se kontroverzím, ale teď musí připustit, že se svět změnil. Naléhavá nutnost potlačovat emise skleníkových plynů společně s ruskou válkou na Ukrajině a následným vzestupem cen ropy a plynu zvyšují celosvětovou poptávku po jaderné energii. Jak se ve zpětném zrcátku vzdaluje fukušimská havárie z roku 2011, i Japonsko plánuje znovu spustit své reaktory. Francie, Nizozemsko a Spojené království oznámily plány postavit nové jaderné elektrárny, Švédsko výstavbu zvažuje a Evropská unie umožňuje jadernou energii označovat za zelenou investici. Ve Spojených státech se očekává, že federální vláda do sektoru během příští dekády napumpuje zhruba 40 miliard dolarů, a soukromých investic do jaderné energetiky strmě přibývá.
K této změně nálad dochází zároveň se svižnými technickými pokroky. Díky vývoji menších a bezpečnějších reaktorů jsou jaderné elektrárny levnější, rychleji se zavádějí do provozu a mají snadnější údržbu. Zatímco výstavba tradičních jaderných elektráren byla historicky zásadním národním vzepětím, kdy náklady často stoupaly do desítek miliard dolarů, takzvané malé modulární reaktory umožňují přístupy lépe vyhovující konkrétním podmínkám a zvladatelnější balíky financování.
Obzvlášť důležité je to pro rozvojové země, které musí vyřešit otázku, jak budou rozšiřovat svou energetickou nabídku a zároveň potlačovat emise skleníkových plynů, zatímco se budou rostoucí měrou industrializovat a urbanizovat. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že poptávka po energii v Africe do konce dekády vyskočí o třetinu, vlivem růstu počtu obyvatel a příjmů, jakož i lepší dostupnosti.
Ačkoliv podpora MRB ve prospěch obnovitelné energie pomáhá dostat rozvíjející se ekonomiky na cestu k uhlíkové neutralitě, pro pokrytí základního zatížení většina zemí stále spoléhá na výrobu elektřiny v uhelných a plynových elektrárnách. K završení odklonu od fosilních paliv musí vlády doplnit větrnou a solární energii nízkouhlíkovými zdroji, které nejsou závislé na povětrnostních podmínkách.
Bez jaderné energie (případně hydroenergetiky, ale ne všechny země mají tu možnost) bude pro vlády těžké své fosilní základní zatížení nahradit. Lze toho sice dosáhnout kombinací obnovitelné energetiky s bateriovým úložištěm v měřítku veřejné infrastruktury, ale náklady jsou prohibitivní a moderní baterie provázejí jejich vlastní těžkosti s udržitelností. Tuto úlohu by mohla plnit také geotermální energie, ale ta je v současnosti omezená na oblasti, kde se geotermální teplo vyskytuje blízko povrchu Země. Nové technologie by mohly dostupnost geotermální energie rozšířit, ale jsou nákladné.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Odhozením zdrženlivosti ohledně jaderné energetiky by MRB mohly rozšířit nabídku nízkouhlíkové energie a zároveň posílit globální bezpečnost. Ústup západních zemí od jaderné energetiky v průběhu posledních několika desítek let umožnil Rusku, aby se etablovalo jako přední mezinárodní dodavatel reaktorů, služeb a financování pro projekty jaderných elektráren. V době zvýšených geopolitických pnutí je v zájmu akcionářů MRB z řad demokratických vlád, aby vytvořili alternativu pro rozvíjející se země, které mají zájem o jadernou energii, ale zdráhají se vydat svou energetickou bezpečnost do závislosti na Rusku. Současně by MRB prosazovaly lepší standardy bezpečnosti a udržitelnosti.
Vzhledem k tomu, že mezinárodní rozvojové agentury se zpravidla přidržují vzoru MRB a soukromé financování projektů energetické infrastruktury v rozvojových zemích často závisí na politikách multilaterálních věřitelů pro zmírňování rizik, MRB by měly změnit svůj postoj k jaderné energetice. Světově prvořadými dodavateli pro takové projekty jinak zůstanou Rusko a Čína.
Jistěže, MRB musí navržené projekty v oblasti jaderné energetiky pečlivě hodnotit, aby se ujistily, že splňují příslušné technické normy a standardy udržitelnosti. Některé země s nedostatkem zdrojů a slabými institucemi sice nemusí být připravené vstoupit do oblasti jaderné energetiky, ale MRB mají jedinečné postavení k podpoře rozvíjejících se ekonomik hledajících alternativy k ruským a čínským technologiím a financování.
Bezprecedentní pobídka k reformě plyne také z klimatické krize. Spojené státy, Německo, expertní panel G20 i barbadoská premiérka Mia Mottley vyzvaly k posílení schopnosti MRB podporovat rozvojové země při zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni a k mobilizaci soukromých financí za tímto účelem. Světová banka zároveň nedávno zveřejnila „plán evoluční cesty“, jehož záměrem je posílit její kapacitu reagovat na změnu klimatu.
K podpoře rozvojových zemí ve zmírňování nejhorších účinků změny klimatu má zásadní význam reformovat MRB v oblasti struktury financování a energetických politik. Ruská válka proti Ukrajině navíc odhalila stěžejní úlohu multilaterální finanční soustavy coby opevnění před tyranií. Od začátku války už Světová banka vyplatila 16 miliard dolarů ve finanční podpoře Ukrajině a další multilaterální finanční instituce poskytly srovnatelné částky. Výslovným svolením, že MRB smějí financovat jadernou energetiku, by akcionářské vlády mohly oslabit stále podstatný vliv Ruska v rozvíjejících se zemích.
Elán, jejž přináší renesance jaderné energetiky, geostrategický imperativ potlačit úlohu Ruska coby dominantního mezinárodního poskytovatele infrastruktury v jaderné energetice a blížící se klimatická krize přinášejí MRB jedinečnou příležitost aktualizovat své politiky přístupu k jaderné energetice. S cílem mírnit změnu klimatu a směřovat do bezpečnější a udržitelnější budoucnosti se jí musí chopit.
Zda přednesené názory a argumenty jsou vyjádřením autorů a nemusejí odrážet oficiální stanoviska OECD ani jejích členských zemí.
Z angličtiny přeložil David Daduč