FÁS – Propad globálních cen ropy pustoší ekonomiky napříč Blízkým východem a severní Afrikou. Mnozí lídři v regionu už výrazné poklesy cen zažili, a tak mohou být v pokušení čekat opět na jejich vzestup. Jenže nynější kolaps je jiný a vlády potřebují nové energetické a rozvojové strategie. Úsilí Maroka stát se regionálním tahounem v oblasti obnovitelné energie nabízí reálnou možnost hospodářského rozvoje v dalších arabských zemích.
Maroko už nějaký čas investuje do rozsáhlých projektů obnovitelné energie; až teď se ale připojují do sítě. Zřejmě nejpůsobivější je gigantický areál solární energetiky Núr I, ležící v marocké poušti nedaleko města Warzázát. Núr I, spuštěný 4. února, využívá vyspělé technologie k uchovávání energie k využití v noci a za oblačných dní.
Od Núr I, považovaného za největší sluneční elektrárnu na světě, se očekává produkce dostatku energie pro víc než milion lidí, přičemž přebytečná elektřina se v posledku podle Světové banky vyveze do Evropy a Afriky. Vzhledem k tomu, že Maroko dováží 97 % své energetické nabídky a nemá vlastní naleziště ropy ani zemního plynu, vláda považuje rozvoj obnovitelné energetiky za jediný způsob jak zajistit setrvalý hospodářský rozvoj země. To je úvaha, jíž by si ostatní v regionu měli povšimnout.
Projekt Núr I, pokrývající plochu větší než 4,5 čtverečních kilometrů 500 tisíci zakřivenými zrcadly, z nichž některá jsou až 12 metrů vysoká, stál asi 700 milionů dolarů. Záměr je však takový, že bude jen jednou součástí obřího solárního areálu rozprostírajícího se na více než 30 kilometrech čtverečních. Do roku 2018 budou vybudovány tři další elektrárny, Núr II, Núr III a Núr-Mídelt, využívající kombinace technologií, včetně termosolárních a fotovoltaických. Projekt bude do roku 2020 generovat až 2000 megawattů denně, čímž pomůže snížit rozvojovou propast mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Samozřejmě že si projekt vyžádal obrovské investiční sumy. Z devíti miliard dolarů financování projektu poskytla zhruba miliardu německá investiční banka, 400 milionů Světová banka a 596 milionů Evropská investiční banka. Zbytek financování pochází od marocké vlády jako součást národní rozvojové strategie.
V blízké budoucnosti Maroko také vypracuje program větrné energetiky s výkonem alespoň 2000 MW denně a hydroenergetický projekt s výkonem 2000 MW. Ty by mohly zemi zajistit 42 % její celkové produkce elektřiny. To představuje bezpříkladný podíl obnovitelné energie jak na regionální, tak na mezinárodní úrovni.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Už dnes je větrná farma Tarfája, umístěná na pobřeží Atlantského oceánu na jihu Maroka, největší v Africe. Se 131 turbinami a denním výkonem přesahujícím 300 MW přispěje Tarfája ke snížení marockých emisí oxidu uhličitého o 900 tisíc tun ročně a sníží roční účet za dovoz ropy do země o víc než 190 milionů dolarů.
Přes toto zaměření na obnovitelné zdroje Maroko tradiční zdroje energie nevysadilo. Během příštích pěti let úřady vytvoří infrastrukturu potřebnou k zajištění snazší dostupnosti zkapalněného zemního plynu (LNG) pro domácí průmysl. Jedná se o obrovské úsilí, jehož součástí je přístav s dokem pro LNG a 400 kilometrů dlouhé potrubní vedení. Tento pozoruhodný projekt bude stát dalších 4,5 miliardy dolarů, které v úplnosti dodá soukromý sektor.
Jelikož poptávka po elektřině, zejména ze strany tuzemských expandujících průmyslových odvětví, roste o 7 % ročně, marocká vláda už dlouho ví, že nemůže sedět s rukama v klíně. Dnes je k elektrické rozvodné síti připojeno 90 % marocké populace, což představuje dramatické zvýšení od 90. let, kdy toto číslo dosahovalo pouhých 18 %. Během tohoto období investice země do elektrifikace stouply na víc než tři miliardy dolarů ročně.
Marocká vláda je přesvědčena, že reformy a rozvoj potvrdí její nástup do pozice regionálního lídra a vstupní brány do Afriky. Lepší dostupnost obnovitelné energie bude znamenat, že všechny podniky budou mít dostatek elektřiny k pokrytí svých potřeb, což je pro schopnost země diverzifikovat své hospodářství zásadní.
Investoři jsou si vědomi výjimečné zeměpisné polohy Maroka i jeho politické stability v regionu, jejž velice často brzdí nejistota. Marocký gigantický solární komplex a další investice pomohou posílit energetickou nezávislost země, snížit náklady a rozšířit dostupnost elektřiny. Ostatní v Africe a na Blízkém východě by tomu měli věnovat pozornost.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
FÁS – Propad globálních cen ropy pustoší ekonomiky napříč Blízkým východem a severní Afrikou. Mnozí lídři v regionu už výrazné poklesy cen zažili, a tak mohou být v pokušení čekat opět na jejich vzestup. Jenže nynější kolaps je jiný a vlády potřebují nové energetické a rozvojové strategie. Úsilí Maroka stát se regionálním tahounem v oblasti obnovitelné energie nabízí reálnou možnost hospodářského rozvoje v dalších arabských zemích.
Maroko už nějaký čas investuje do rozsáhlých projektů obnovitelné energie; až teď se ale připojují do sítě. Zřejmě nejpůsobivější je gigantický areál solární energetiky Núr I, ležící v marocké poušti nedaleko města Warzázát. Núr I, spuštěný 4. února, využívá vyspělé technologie k uchovávání energie k využití v noci a za oblačných dní.
Od Núr I, považovaného za největší sluneční elektrárnu na světě, se očekává produkce dostatku energie pro víc než milion lidí, přičemž přebytečná elektřina se v posledku podle Světové banky vyveze do Evropy a Afriky. Vzhledem k tomu, že Maroko dováží 97 % své energetické nabídky a nemá vlastní naleziště ropy ani zemního plynu, vláda považuje rozvoj obnovitelné energetiky za jediný způsob jak zajistit setrvalý hospodářský rozvoj země. To je úvaha, jíž by si ostatní v regionu měli povšimnout.
Projekt Núr I, pokrývající plochu větší než 4,5 čtverečních kilometrů 500 tisíci zakřivenými zrcadly, z nichž některá jsou až 12 metrů vysoká, stál asi 700 milionů dolarů. Záměr je však takový, že bude jen jednou součástí obřího solárního areálu rozprostírajícího se na více než 30 kilometrech čtverečních. Do roku 2018 budou vybudovány tři další elektrárny, Núr II, Núr III a Núr-Mídelt, využívající kombinace technologií, včetně termosolárních a fotovoltaických. Projekt bude do roku 2020 generovat až 2000 megawattů denně, čímž pomůže snížit rozvojovou propast mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Samozřejmě že si projekt vyžádal obrovské investiční sumy. Z devíti miliard dolarů financování projektu poskytla zhruba miliardu německá investiční banka, 400 milionů Světová banka a 596 milionů Evropská investiční banka. Zbytek financování pochází od marocké vlády jako součást národní rozvojové strategie.
V blízké budoucnosti Maroko také vypracuje program větrné energetiky s výkonem alespoň 2000 MW denně a hydroenergetický projekt s výkonem 2000 MW. Ty by mohly zemi zajistit 42 % její celkové produkce elektřiny. To představuje bezpříkladný podíl obnovitelné energie jak na regionální, tak na mezinárodní úrovni.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Už dnes je větrná farma Tarfája, umístěná na pobřeží Atlantského oceánu na jihu Maroka, největší v Africe. Se 131 turbinami a denním výkonem přesahujícím 300 MW přispěje Tarfája ke snížení marockých emisí oxidu uhličitého o 900 tisíc tun ročně a sníží roční účet za dovoz ropy do země o víc než 190 milionů dolarů.
Přes toto zaměření na obnovitelné zdroje Maroko tradiční zdroje energie nevysadilo. Během příštích pěti let úřady vytvoří infrastrukturu potřebnou k zajištění snazší dostupnosti zkapalněného zemního plynu (LNG) pro domácí průmysl. Jedná se o obrovské úsilí, jehož součástí je přístav s dokem pro LNG a 400 kilometrů dlouhé potrubní vedení. Tento pozoruhodný projekt bude stát dalších 4,5 miliardy dolarů, které v úplnosti dodá soukromý sektor.
Jelikož poptávka po elektřině, zejména ze strany tuzemských expandujících průmyslových odvětví, roste o 7 % ročně, marocká vláda už dlouho ví, že nemůže sedět s rukama v klíně. Dnes je k elektrické rozvodné síti připojeno 90 % marocké populace, což představuje dramatické zvýšení od 90. let, kdy toto číslo dosahovalo pouhých 18 %. Během tohoto období investice země do elektrifikace stouply na víc než tři miliardy dolarů ročně.
Marocká vláda je přesvědčena, že reformy a rozvoj potvrdí její nástup do pozice regionálního lídra a vstupní brány do Afriky. Lepší dostupnost obnovitelné energie bude znamenat, že všechny podniky budou mít dostatek elektřiny k pokrytí svých potřeb, což je pro schopnost země diverzifikovat své hospodářství zásadní.
Investoři jsou si vědomi výjimečné zeměpisné polohy Maroka i jeho politické stability v regionu, jejž velice často brzdí nejistota. Marocký gigantický solární komplex a další investice pomohou posílit energetickou nezávislost země, snížit náklady a rozšířit dostupnost elektřiny. Ostatní v Africe a na Blízkém východě by tomu měli věnovat pozornost.
Z angličtiny přeložil David Daduč