Organizátoři koncertů Live Earth, plánovaných na tuto sobotu, doufají, že celý svět uslyší naprosto zřetelné poselství: změna klimatu je nejvážnější hrozba, jíž planeta čelí. Live Earth, událost plánovaná bývalým viceprezidentem USA Alem Gorem, bude největší a nejmasověji prodanou show aktivismu celebrit v dějinách.
Dělat z globálního oteplování nejvyšší světovou prioritu ovšem znamená, že ostatní závažné problémy odsuneme na nižší příčky našeho seznamu úkolů. Někteří klimatičtí aktivisté to dokonce přiznávají: australský spisovatel Tim Flannery v nedávném interview řekl, že změna klimatu je „jediná záležitost, která by nás v příštím desetiletí měla trápit.“
Povězte tohle čtyřem milionům lidí, již umírají hlady, třem milionům obětí HIV/AIDS anebo miliardám lidí bez přístupu k čisté pitné vodě.
Člověkem vyvolaná změna klimatu si zaslouží pozornost – a díky Goreovi, Flannerymu a dalším ji má. Ještě než zazní první tón „osvětových“ koncertů, většina vyspělého světa už je přesvědčena, že globální oteplování je největší problém planety.
Svět však stojí před mnoha dalšími obrovskými výzvami. Ať se nám to líbí nebo ne, máme omezené množství peněz i omezenou schopnost soustředění na globální otázky. Měli bychom se zaměřit na dosažení toho nejlepšího pro co nejvíc lidí.
Projekt nazvaný Kodaňský konsenzus spojil špičkové myslitele, včetně čtyř ekonomů ověnčených Nobelovou cenou, aby zvážili, co lze dokázat s investicemi ve výši 50 miliard USD vyčleněnými na „zajištění dobra“ pro planetu.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Přezkoumali nejkvalitnější dostupné výzkumy a usoudili, že projekty vyžadující relativně nízké investice – opatření výživných látek pro ty, kdo trpí podvýživou, poskytnutí více prostředků na prevenci HIV/AIDS, vyvinutí řádného úsilí o zajištění pitné vody všem, komu schází – by bylo mnohem prospěšnější než miliardy dolarů, které můžeme utratit za snižování emisí uhlíku v boji proti změně klimatu.
Aktivisté zasazující se o snižování uhlíkových emisí tvrdí, že zaměření se výhradně na změnu klimatu bude mít mnoho přínosů. Poukazují například na to, že počet úmrtí způsobených malárií se bude zvyšovat společně s teplotami, protože potenciálně životu nebezpečným komárům se daří v teplejších oblastech. V tom mají pravdu. Ale není to tak jednoduché jako plakátový slogan „Bojuj proti změně klimatu a zažehnej malárii.“
Pokud by koncerty Live Earth nějak inspirovaly Ameriku a Austrálii k podpisu Kjótského protokolu, teploty by rostly nepatrně méně. Počet lidí ohrožených malárií by se do roku 2085 snížil asi o 0,2%. Výdaje na Kjótský protokol by přesto činily ohromujících 180 miliard dolarů ročně. Jinými slovy, zastánci boje proti změně klimatu jsou přesvědčeni, že máme ročně vynaložit 180 miliard dolarů na záchranu 1000 životů.
Za mnohem méně peněz bychom mohli každoročně zachránit 850 tisíc životů. Víme, že distribuce moskytiér a programy prevence malárie by mohly do roku 2015 snížit výskyt malárie na polovinu za asi 3 miliardy dolarů ročně – tedy za méně než 2% nákladů na Kjóto. Volba je neúprosná.
Někteří lidé řeknou, že skutečný problém tkví v tom, že Kjótský protokol není dost přísný. Jak ale poukazuji ve své připravované knize Cool It , i kdybychom teď hned dokázali globální oteplování zastavit – což možné není –, mohli bychom počet infekcí malárií snížit jen o 3,2% do roku 2085. Neměli bychom mít větší starost o 100% nakažených teď, jimž můžeme pomoci mnohem lépe, levněji a s mnohem větší účinností?
Když se díváme na důkazy, zjišťujeme znovu a znovu, že nejlepší řešení největších světových problémů nejsou ta, o nichž je nejvíc slyšet. Mohli bychom například zachránit mnohem víc lidí při mimořádných povětrnostních událostech, kdybychom trvali na normách výstavby budov odolávajících hurikánům, než když za svůj vezmeme cíl 90% snížení uhlíkových emisí do roku 2050, prosazovaný akcí Live Earth. Bylo by to snazší, mnohem méně nákladné a nakonec výrazně prospěšnější. Vskutku, experti Kodaňského konsenzu zjistili, že za každý dolar vložený do bitvy proti změně klimatu v kjótském stylu bychom v mnoha jiných oblastech mohli být až 120krát prospěšnější.
Zaslouží si úctu, že se organizátoři Live Earth tolik obávají o vzdálenou budoucnost, ale člověk se musí podivovat, proč je tak málo zájmu o mnohem horší současnost.
Nechci nikoho odradit od znepokojení nad změnou klimatu, jen chci povzbudit smysl pro perspektivu. Existuje široké pole prospěných věcí, které můžeme vykonat prostřednictvím praktických a finančně dostupných přístupů, jako je osvěta o HIV/AIDS, prevence malárie a zajištění výživných látek či vody.
Toto je poselství, které bych chtěl, aby zaznělo: měli bychom se zaměřit nejprve na nejlepší nápady. Právě to však tuto sobotu bohužel neuslyšíme.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The Norwegian finance ministry recently revealed just how much the country has benefited from Russia's invasion of Ukraine, estimating its windfall natural-gas revenues for 2022-23 to be around $111 billion. Yet rather than transferring these gains to those on the front line, the government is hoarding them.
argue that the country should give its windfall gains from gas exports to those on the front lines.
Organizátoři koncertů Live Earth, plánovaných na tuto sobotu, doufají, že celý svět uslyší naprosto zřetelné poselství: změna klimatu je nejvážnější hrozba, jíž planeta čelí. Live Earth, událost plánovaná bývalým viceprezidentem USA Alem Gorem, bude největší a nejmasověji prodanou show aktivismu celebrit v dějinách.
Dělat z globálního oteplování nejvyšší světovou prioritu ovšem znamená, že ostatní závažné problémy odsuneme na nižší příčky našeho seznamu úkolů. Někteří klimatičtí aktivisté to dokonce přiznávají: australský spisovatel Tim Flannery v nedávném interview řekl, že změna klimatu je „jediná záležitost, která by nás v příštím desetiletí měla trápit.“
Povězte tohle čtyřem milionům lidí, již umírají hlady, třem milionům obětí HIV/AIDS anebo miliardám lidí bez přístupu k čisté pitné vodě.
Člověkem vyvolaná změna klimatu si zaslouží pozornost – a díky Goreovi, Flannerymu a dalším ji má. Ještě než zazní první tón „osvětových“ koncertů, většina vyspělého světa už je přesvědčena, že globální oteplování je největší problém planety.
Svět však stojí před mnoha dalšími obrovskými výzvami. Ať se nám to líbí nebo ne, máme omezené množství peněz i omezenou schopnost soustředění na globální otázky. Měli bychom se zaměřit na dosažení toho nejlepšího pro co nejvíc lidí.
Projekt nazvaný Kodaňský konsenzus spojil špičkové myslitele, včetně čtyř ekonomů ověnčených Nobelovou cenou, aby zvážili, co lze dokázat s investicemi ve výši 50 miliard USD vyčleněnými na „zajištění dobra“ pro planetu.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Přezkoumali nejkvalitnější dostupné výzkumy a usoudili, že projekty vyžadující relativně nízké investice – opatření výživných látek pro ty, kdo trpí podvýživou, poskytnutí více prostředků na prevenci HIV/AIDS, vyvinutí řádného úsilí o zajištění pitné vody všem, komu schází – by bylo mnohem prospěšnější než miliardy dolarů, které můžeme utratit za snižování emisí uhlíku v boji proti změně klimatu.
Aktivisté zasazující se o snižování uhlíkových emisí tvrdí, že zaměření se výhradně na změnu klimatu bude mít mnoho přínosů. Poukazují například na to, že počet úmrtí způsobených malárií se bude zvyšovat společně s teplotami, protože potenciálně životu nebezpečným komárům se daří v teplejších oblastech. V tom mají pravdu. Ale není to tak jednoduché jako plakátový slogan „Bojuj proti změně klimatu a zažehnej malárii.“
Pokud by koncerty Live Earth nějak inspirovaly Ameriku a Austrálii k podpisu Kjótského protokolu, teploty by rostly nepatrně méně. Počet lidí ohrožených malárií by se do roku 2085 snížil asi o 0,2%. Výdaje na Kjótský protokol by přesto činily ohromujících 180 miliard dolarů ročně. Jinými slovy, zastánci boje proti změně klimatu jsou přesvědčeni, že máme ročně vynaložit 180 miliard dolarů na záchranu 1000 životů.
Za mnohem méně peněz bychom mohli každoročně zachránit 850 tisíc životů. Víme, že distribuce moskytiér a programy prevence malárie by mohly do roku 2015 snížit výskyt malárie na polovinu za asi 3 miliardy dolarů ročně – tedy za méně než 2% nákladů na Kjóto. Volba je neúprosná.
Někteří lidé řeknou, že skutečný problém tkví v tom, že Kjótský protokol není dost přísný. Jak ale poukazuji ve své připravované knize Cool It , i kdybychom teď hned dokázali globální oteplování zastavit – což možné není –, mohli bychom počet infekcí malárií snížit jen o 3,2% do roku 2085. Neměli bychom mít větší starost o 100% nakažených teď, jimž můžeme pomoci mnohem lépe, levněji a s mnohem větší účinností?
Když se díváme na důkazy, zjišťujeme znovu a znovu, že nejlepší řešení největších světových problémů nejsou ta, o nichž je nejvíc slyšet. Mohli bychom například zachránit mnohem víc lidí při mimořádných povětrnostních událostech, kdybychom trvali na normách výstavby budov odolávajících hurikánům, než když za svůj vezmeme cíl 90% snížení uhlíkových emisí do roku 2050, prosazovaný akcí Live Earth. Bylo by to snazší, mnohem méně nákladné a nakonec výrazně prospěšnější. Vskutku, experti Kodaňského konsenzu zjistili, že za každý dolar vložený do bitvy proti změně klimatu v kjótském stylu bychom v mnoha jiných oblastech mohli být až 120krát prospěšnější.
Zaslouží si úctu, že se organizátoři Live Earth tolik obávají o vzdálenou budoucnost, ale člověk se musí podivovat, proč je tak málo zájmu o mnohem horší současnost.
Nechci nikoho odradit od znepokojení nad změnou klimatu, jen chci povzbudit smysl pro perspektivu. Existuje široké pole prospěných věcí, které můžeme vykonat prostřednictvím praktických a finančně dostupných přístupů, jako je osvěta o HIV/AIDS, prevence malárie a zajištění výživných látek či vody.
Toto je poselství, které bych chtěl, aby zaznělo: měli bychom se zaměřit nejprve na nejlepší nápady. Právě to však tuto sobotu bohužel neuslyšíme.