Americké rozhodnutí zaměřit se na íránské agenty v Iráku, již se mohou podílet na podpoře násilných milic, je dalším dokladem obrovského vlivu, který Írán v neklidné zemi uplatňuje. Spojené státy ale ve skutečnosti růstu íránského vlivu napomohly, když svrhly režim Saddáma Husajna a režim Tálibánu v Afghánistánu, čímž odstranily dva činitele, které po dvě dekády držely íránský režim v sevření. Vysoké ceny ropy navíc plní státní pokladnu a Írán využívá příležitosti, již vytvořilo zabřednutí Ameriky v Iráku a narůstající mezinárodní váha Ruska a Číny.
Írán rovněž sklízí plody dlouhodobých investic. Irácké šíitské skupiny podporuje už od počátku 80. let 20. století a obdobně dlouholeté spojenectví jej váže se Sýrií. V Libanonu Írán pomohl vytvořit Hizballáh, který nedávno přežil otevřenou válku s Izraelem a je vůdčím oponentem protisyrské vlády, již podporuje Západ. Investice Íránu do Palestiny je novější, ale jeho podpora tamní vlády vedené Hamásem, která jinde přišla zkrátka, není o nic méně důležitá. Coby země se 70 miliony obyvatel má Írán potenciál ovlivnit také šíitské komunity v Kuvajtu, Saúdské Arábii, Bahrajnu a SAE.
Íránský vzestup probouzí na arabském Středním východě znepokojení, zejména v Saúdské Arábii a Jordánsku, ale i v Egyptě. Třebaže jde o šíitskou zemi v převážně sunnitském regionu, íránský radikální islamismus souzní se zpolitizovaným islamismem, jenž dodává energii většině arabských opozičních hnutí, a jeho militantní vzdor vůči USA a podpora skupin, které zatahují do boje Izrael, jsou velmi populární jak v arabských ulicích, tak v arabských médiích. Na jiné úrovni vzestup Íránu, zpevněný podezřením, že usiluje o získání jaderných zbraní, hrozí, že probudí dějinné nesnášenlivosti mezi sunnity a šíity a mezi Peršany a Araby.
Írán i arabské státy se usilovně snaží s důsledky nově nalezené průbojnosti Íránu se vyrovnat. Jistěže, vyplácí se íránská dlouholetá podpora regionálních šíitských skupin. Jeho úspěchy v Iráku, Libanonu a Palestině však v některých kruzích vyvolávají silné znepokojení, ba až nepřátelství. V Iráku se už prudký šíitský vzestup proměnil v sektářskou občanskou válku a nedávno hrozilo, že k témuž důsledku dojde i v Libanonu.
Nebude-li Írán se svou rostoucí mocí dobře nakládat, mohl by bezděky vyvolat neutuchající sektářskou válku po celém regionu, závody v jaderném zbrojení se Saúdskou Arábií a Egyptem a válku s Izraelem, USA anebo s oběma. Mohl by také do situace vtáhnout významné sunnitské mocnosti, jako je Egypt a Turecko, které čas od času bývaly v regionu dominantní, ale v poslední době se stáhly. Přespříliš íránských úspěchů a příliš mnoho sunnitských debaklů by také mohlo vyvolat nesmírný tlak v Sýrii, kde sunnitské většině vládne menšinový alawitský režim. Ztrátou Damašku by Írán naráz přišel o vliv v Sýrii, Libanonu a Palestině.
Administrativa íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda se drží své radikální rétoriky, snad s výhledem do budoucna na éru po Bushovi, až se USA z Iráku stáhnou a Írán vyvine jaderné zbraně. Avšak Írán cítí i potřebu své protivníky uklidnit. Tak například, zatímco Írán sice asi není americkou přítomností v Iráku nadšen, uvědomuje si, jak blízko má tato země k totální občanské válce. Vyjádřil proto ochotu spolupracovat s USA na nalezení cesty k hladkému přistání pro Irák. Obdobně platí, že ačkoliv Írán podporuje Hizballáh, brzdí zároveň jeho otevřenou vzpouru, která by mohla vyvolat hlubší sunnitskou protireakci v regionu. Írán se v Perském zálivu snaží ujistit své arabské sousedy, že íránská moc není namířena proti nim a že by ve skutečnosti mohla být pilířem bezpečnosti zálivu.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Arabský svět je ovšem rozštěpený ohledně toho, jak se s nenadálým vzestupem íránské moci vyrovnat. Pnutí je obzvlášť silné v Saúdské Arábii, která varovala USA před riziky možného rozpadu Iráku a teď se ocitá v nerovném zápase s Íránem. Část království tvrdí, že Saúdská Arábie se musí Íránu postavit, zastat se sunnitskoarabských zájmů a stát se činnou regionální mocností. Jiní Saúdové jsou přesvědčeni, že konfrontace povede pouze k širším válkám a vyzývají k dialogu a dohodě. Z tohoto pohledu nezpůsobil současné problémy regionu Írán, nýbrž USA.
Regionální politika Íránu ještě není na úrovni jeho nově nabytého čelného postavení; nepřináší mu o nic víc přátel než nepřátel a mohla by promrhat nečekané zisky, jež mu v posledních třech letech spadly do klína. Jestliže se Írán a arabské státy – a spolu s nimi USA a mezinárodní společenství – s dnešními napětími moudře nevypořádají, region by mohl vstoupit do období neutuchajícího válčení.
Cesta vpřed ovšem existuje, neboť všichni zúčastnění v regionu mají společný zájem na bezpečnosti a stabilitě. Lídři v Teheránu, Rijádu, Washingtonu a dalších klíčových hlavních městech musí pochopit, jakou daň by si vyžádalo další špatné vedení, ustoupit od okraje propasti a pracovat na společných řešeních, než bude pozdě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Donald Trump's return to the White House will almost certainly trigger an unmanaged decoupling of the world’s most important geopolitical relationship, increasing the risk of global economic disruption and crisis. After all, Chinese leaders will be far less conciliatory than they were during his first term.
thinks Xi Jinping's government will be less accommodative of the “Tariff Man's” demands this time around.
No matter how committed Donald Trump and his oligarch cronies are to a tax cut, the laws of arithmetic cannot be repealed. If only a handful of Republican lawmakers keep their promise not to increase the US budget deficit, there is no way that the incoming administration can enact its economic agenda and keep the government running.
points out that no amount of bluster or strong-arming can overcome the laws of arithmetic.
Americké rozhodnutí zaměřit se na íránské agenty v Iráku, již se mohou podílet na podpoře násilných milic, je dalším dokladem obrovského vlivu, který Írán v neklidné zemi uplatňuje. Spojené státy ale ve skutečnosti růstu íránského vlivu napomohly, když svrhly režim Saddáma Husajna a režim Tálibánu v Afghánistánu, čímž odstranily dva činitele, které po dvě dekády držely íránský režim v sevření. Vysoké ceny ropy navíc plní státní pokladnu a Írán využívá příležitosti, již vytvořilo zabřednutí Ameriky v Iráku a narůstající mezinárodní váha Ruska a Číny.
Írán rovněž sklízí plody dlouhodobých investic. Irácké šíitské skupiny podporuje už od počátku 80. let 20. století a obdobně dlouholeté spojenectví jej váže se Sýrií. V Libanonu Írán pomohl vytvořit Hizballáh, který nedávno přežil otevřenou válku s Izraelem a je vůdčím oponentem protisyrské vlády, již podporuje Západ. Investice Íránu do Palestiny je novější, ale jeho podpora tamní vlády vedené Hamásem, která jinde přišla zkrátka, není o nic méně důležitá. Coby země se 70 miliony obyvatel má Írán potenciál ovlivnit také šíitské komunity v Kuvajtu, Saúdské Arábii, Bahrajnu a SAE.
Íránský vzestup probouzí na arabském Středním východě znepokojení, zejména v Saúdské Arábii a Jordánsku, ale i v Egyptě. Třebaže jde o šíitskou zemi v převážně sunnitském regionu, íránský radikální islamismus souzní se zpolitizovaným islamismem, jenž dodává energii většině arabských opozičních hnutí, a jeho militantní vzdor vůči USA a podpora skupin, které zatahují do boje Izrael, jsou velmi populární jak v arabských ulicích, tak v arabských médiích. Na jiné úrovni vzestup Íránu, zpevněný podezřením, že usiluje o získání jaderných zbraní, hrozí, že probudí dějinné nesnášenlivosti mezi sunnity a šíity a mezi Peršany a Araby.
Írán i arabské státy se usilovně snaží s důsledky nově nalezené průbojnosti Íránu se vyrovnat. Jistěže, vyplácí se íránská dlouholetá podpora regionálních šíitských skupin. Jeho úspěchy v Iráku, Libanonu a Palestině však v některých kruzích vyvolávají silné znepokojení, ba až nepřátelství. V Iráku se už prudký šíitský vzestup proměnil v sektářskou občanskou válku a nedávno hrozilo, že k témuž důsledku dojde i v Libanonu.
Nebude-li Írán se svou rostoucí mocí dobře nakládat, mohl by bezděky vyvolat neutuchající sektářskou válku po celém regionu, závody v jaderném zbrojení se Saúdskou Arábií a Egyptem a válku s Izraelem, USA anebo s oběma. Mohl by také do situace vtáhnout významné sunnitské mocnosti, jako je Egypt a Turecko, které čas od času bývaly v regionu dominantní, ale v poslední době se stáhly. Přespříliš íránských úspěchů a příliš mnoho sunnitských debaklů by také mohlo vyvolat nesmírný tlak v Sýrii, kde sunnitské většině vládne menšinový alawitský režim. Ztrátou Damašku by Írán naráz přišel o vliv v Sýrii, Libanonu a Palestině.
Administrativa íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda se drží své radikální rétoriky, snad s výhledem do budoucna na éru po Bushovi, až se USA z Iráku stáhnou a Írán vyvine jaderné zbraně. Avšak Írán cítí i potřebu své protivníky uklidnit. Tak například, zatímco Írán sice asi není americkou přítomností v Iráku nadšen, uvědomuje si, jak blízko má tato země k totální občanské válce. Vyjádřil proto ochotu spolupracovat s USA na nalezení cesty k hladkému přistání pro Irák. Obdobně platí, že ačkoliv Írán podporuje Hizballáh, brzdí zároveň jeho otevřenou vzpouru, která by mohla vyvolat hlubší sunnitskou protireakci v regionu. Írán se v Perském zálivu snaží ujistit své arabské sousedy, že íránská moc není namířena proti nim a že by ve skutečnosti mohla být pilířem bezpečnosti zálivu.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Arabský svět je ovšem rozštěpený ohledně toho, jak se s nenadálým vzestupem íránské moci vyrovnat. Pnutí je obzvlášť silné v Saúdské Arábii, která varovala USA před riziky možného rozpadu Iráku a teď se ocitá v nerovném zápase s Íránem. Část království tvrdí, že Saúdská Arábie se musí Íránu postavit, zastat se sunnitskoarabských zájmů a stát se činnou regionální mocností. Jiní Saúdové jsou přesvědčeni, že konfrontace povede pouze k širším válkám a vyzývají k dialogu a dohodě. Z tohoto pohledu nezpůsobil současné problémy regionu Írán, nýbrž USA.
Regionální politika Íránu ještě není na úrovni jeho nově nabytého čelného postavení; nepřináší mu o nic víc přátel než nepřátel a mohla by promrhat nečekané zisky, jež mu v posledních třech letech spadly do klína. Jestliže se Írán a arabské státy – a spolu s nimi USA a mezinárodní společenství – s dnešními napětími moudře nevypořádají, region by mohl vstoupit do období neutuchajícího válčení.
Cesta vpřed ovšem existuje, neboť všichni zúčastnění v regionu mají společný zájem na bezpečnosti a stabilitě. Lídři v Teheránu, Rijádu, Washingtonu a dalších klíčových hlavních městech musí pochopit, jakou daň by si vyžádalo další špatné vedení, ustoupit od okraje propasti a pracovat na společných řešeních, než bude pozdě.