BERLÍN – Je to již 30 let co Organizace pro výživu a zemědělství při OSN spustila Akční plán tropického lesnictví, první globální iniciativu k zastavení ztráty lesů. Od té doby probíhalo odlesňování v nezmenšení míře a poslední mezinárodní pokus ho zastavit – iniciativa známá jako Redukce emisí z odlesňování a degradace lesů (REDD+) – nevypadá, že by měla být o mnoho efektivnější. Ironií je, že nejvýznamnější výsledek těchto dvou dohod byla produkce drahých poradenských zpráv, což ani zdaleka nechrání světové lesy.
REDD+ vznikl jako součást Rámcové dohody OSN ke změně klimatu a dokončení smlouvy, která řídí její implementaci, se očekává v Paříži během Konference OSN o klimatických změnách. Pokud však světoví lídři myslí svůj záměr zastavit ztrátu lesů vážně, měli by od REDD+ upustit a nahradit ho mechanismem, který pojmenovává zásadní hybatele rozsáhlého odlesňování.
Chyby v REDD+ jsou evidentní v tom, jak přistupuje k problému, který má řešit. Převážná většina jeho projektů bere lesní národy a rolníky jako hlavní aktéry odlesňování. Projektoví manažeři REDDu se zdají být fanoušky zejména těch projektů, které zaměřují na omezení tradičních farmářských praktik, i když se vyhýbají úsilí o řešení skutečné příčiny odlesňování: expanzi průmyslového zemědělství, masivní projekty v infrastruktuře, těžba dřeva ve velkém měřítku a nekontrolovaná spotřeba.
Tyto slabiny ilustruje Socio Bosque Program, iniciativa REDD+ v Ekvádoru, jejíž snaha kontrolovat lesní společenství a rolníky přehlíží mnohem větší potenciální nebezpečí, způsobené průmyslovou činností. V rámci tohoto programu podepisují na lesích závislá společenství pětiletou smlouvu s ministerstvem životního prostředí, kde souhlasí s omezením využívání lesa výměnou za malé platby. Zároveň dokumentace programu nepokrytě anuluju tyto smlouvy v případech, pokud se oblast spadající do jeho jurisdikce stane kandidátem pro těžební či ropné průmyslové využití. Dnes je rolníkům zakazován vstup do lesů jako součást boje proti klimatickým změnám; zítra mohou být ty samé lesy vyrvány, aby se tak společnostem umožnila těžba fosilních paliv, která jsou zásadní příčinou odlesňování.
Existují znepokojivé důvody pro toto krátkozraké zaměření na rolníky a lesní národy a pro význačnost tohoto přístupu v agendách mezinárodních úřadů a u vyjednavačů o klimatu. Jak se ukazuje, REDD+ má méně co dočinění se zastavováním odlesňování, než má s povolováním industrializovaným zemím pokračovat ve znečišťování.
Základní přístup iniciativy je součástí širší snahy vytvořit trh pro emisní povolenky, což by znečišťovatelům umožnilo pokračovat ve vypouštění skleníkových plynů za předpokladu, že se budou schopni prokázat certifikátem, že někde jinde přispěli k prevenci vypuštění podobného množství. Lesy pod ochranou REDD+ jsou důležitým producentem těchto obchodovatelných certifikátů ke znečišťování, známých jako emisní povolenky. A implementace REDD skrze experimentální projekty poskytuje podporovatelům tohoto přístupu solidní základ pro rozvoj jejich agendy.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Pro industrializované země se emisní povolenky ukázaly jako snadná cesta ke splnění mezinárodních závazků, v rámci dohod jako je Kjótský protokol. Pokud dojde v Paříži k odsouhlasení REDD povolenek, země a společnosti budou moci platit rolníkům v Ekvádoru nebo jinde za ochranu stromů, které by, jak tvrdí programy typu REDD+, jinak tito rolníci pokáceli – a tím se vyhnou nutnosti přijmout obtížné domácí strukturální změny, které by vedly ke snížení emisí. V rámci pravidel řídících tyto transakce, vlastně nevadí, že se emise ve výsledku nesníží; co je podstatné, je že se získala obchodovatelná povolení pro znečišťování.
Bohužel jen málo z těch, co se setkají v Paříži, má motivaci ke zpochybňování tohoto přístupu. Pro vlády znamená program jako je REDD+ příležitost, jak se vyhnout politicky nákladným změnám. A pro mezinárodní ekologické skupiny jako je The Nature Conservancy, Conservation International, the World Wildlife Fund a the Wildlife Conservation Society znamená program přístup k mezinárodnímu rozvoji a filantropickému financování.
Tím, kdo z toho nejvíce profituje, jsou samozřejmě korporace, jejichž hlad po půdě pohání většinu masivního odlesňování. Kromě toho, že jim povoluje pokračující kácení stromů za předpokladu, že vytvoří dostatek uhlíkových povolenek, posouvá také REDD+ vinu za ztrátu lesů pryč z jejich akcí na společenství, která mají ve skutečnosti největší zájem na dlouhodobém zdraví lesů.
Pokud mají vyjednavači ve věci klimatu, kteří se setkají v Paříži, opravdový zájem o zastavení odlesňování a kontrolu nad klimatickými změnami, měli by ukončit REDD+ a pojmenovat hlavní důvody těchto problémů. Pařížská snaha by se měla soustředit na ukončení rozsáhlého odlesňování a ponechání fosilních paliv v zemi, místo snah o kontrolu životů lesních národů a rolníků.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
BERLÍN – Je to již 30 let co Organizace pro výživu a zemědělství při OSN spustila Akční plán tropického lesnictví, první globální iniciativu k zastavení ztráty lesů. Od té doby probíhalo odlesňování v nezmenšení míře a poslední mezinárodní pokus ho zastavit – iniciativa známá jako Redukce emisí z odlesňování a degradace lesů (REDD+) – nevypadá, že by měla být o mnoho efektivnější. Ironií je, že nejvýznamnější výsledek těchto dvou dohod byla produkce drahých poradenských zpráv, což ani zdaleka nechrání světové lesy.
REDD+ vznikl jako součást Rámcové dohody OSN ke změně klimatu a dokončení smlouvy, která řídí její implementaci, se očekává v Paříži během Konference OSN o klimatických změnách. Pokud však světoví lídři myslí svůj záměr zastavit ztrátu lesů vážně, měli by od REDD+ upustit a nahradit ho mechanismem, který pojmenovává zásadní hybatele rozsáhlého odlesňování.
Chyby v REDD+ jsou evidentní v tom, jak přistupuje k problému, který má řešit. Převážná většina jeho projektů bere lesní národy a rolníky jako hlavní aktéry odlesňování. Projektoví manažeři REDDu se zdají být fanoušky zejména těch projektů, které zaměřují na omezení tradičních farmářských praktik, i když se vyhýbají úsilí o řešení skutečné příčiny odlesňování: expanzi průmyslového zemědělství, masivní projekty v infrastruktuře, těžba dřeva ve velkém měřítku a nekontrolovaná spotřeba.
Tyto slabiny ilustruje Socio Bosque Program, iniciativa REDD+ v Ekvádoru, jejíž snaha kontrolovat lesní společenství a rolníky přehlíží mnohem větší potenciální nebezpečí, způsobené průmyslovou činností. V rámci tohoto programu podepisují na lesích závislá společenství pětiletou smlouvu s ministerstvem životního prostředí, kde souhlasí s omezením využívání lesa výměnou za malé platby. Zároveň dokumentace programu nepokrytě anuluju tyto smlouvy v případech, pokud se oblast spadající do jeho jurisdikce stane kandidátem pro těžební či ropné průmyslové využití. Dnes je rolníkům zakazován vstup do lesů jako součást boje proti klimatickým změnám; zítra mohou být ty samé lesy vyrvány, aby se tak společnostem umožnila těžba fosilních paliv, která jsou zásadní příčinou odlesňování.
Existují znepokojivé důvody pro toto krátkozraké zaměření na rolníky a lesní národy a pro význačnost tohoto přístupu v agendách mezinárodních úřadů a u vyjednavačů o klimatu. Jak se ukazuje, REDD+ má méně co dočinění se zastavováním odlesňování, než má s povolováním industrializovaným zemím pokračovat ve znečišťování.
Základní přístup iniciativy je součástí širší snahy vytvořit trh pro emisní povolenky, což by znečišťovatelům umožnilo pokračovat ve vypouštění skleníkových plynů za předpokladu, že se budou schopni prokázat certifikátem, že někde jinde přispěli k prevenci vypuštění podobného množství. Lesy pod ochranou REDD+ jsou důležitým producentem těchto obchodovatelných certifikátů ke znečišťování, známých jako emisní povolenky. A implementace REDD skrze experimentální projekty poskytuje podporovatelům tohoto přístupu solidní základ pro rozvoj jejich agendy.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Pro industrializované země se emisní povolenky ukázaly jako snadná cesta ke splnění mezinárodních závazků, v rámci dohod jako je Kjótský protokol. Pokud dojde v Paříži k odsouhlasení REDD povolenek, země a společnosti budou moci platit rolníkům v Ekvádoru nebo jinde za ochranu stromů, které by, jak tvrdí programy typu REDD+, jinak tito rolníci pokáceli – a tím se vyhnou nutnosti přijmout obtížné domácí strukturální změny, které by vedly ke snížení emisí. V rámci pravidel řídících tyto transakce, vlastně nevadí, že se emise ve výsledku nesníží; co je podstatné, je že se získala obchodovatelná povolení pro znečišťování.
Bohužel jen málo z těch, co se setkají v Paříži, má motivaci ke zpochybňování tohoto přístupu. Pro vlády znamená program jako je REDD+ příležitost, jak se vyhnout politicky nákladným změnám. A pro mezinárodní ekologické skupiny jako je The Nature Conservancy, Conservation International, the World Wildlife Fund a the Wildlife Conservation Society znamená program přístup k mezinárodnímu rozvoji a filantropickému financování.
Tím, kdo z toho nejvíce profituje, jsou samozřejmě korporace, jejichž hlad po půdě pohání většinu masivního odlesňování. Kromě toho, že jim povoluje pokračující kácení stromů za předpokladu, že vytvoří dostatek uhlíkových povolenek, posouvá také REDD+ vinu za ztrátu lesů pryč z jejich akcí na společenství, která mají ve skutečnosti největší zájem na dlouhodobém zdraví lesů.
Pokud mají vyjednavači ve věci klimatu, kteří se setkají v Paříži, opravdový zájem o zastavení odlesňování a kontrolu nad klimatickými změnami, měli by ukončit REDD+ a pojmenovat hlavní důvody těchto problémů. Pařížská snaha by se měla soustředit na ukončení rozsáhlého odlesňování a ponechání fosilních paliv v zemi, místo snah o kontrolu životů lesních národů a rolníků.