BERLÍN – Letos v prosinci se vedoucí světoví představitelé sejdou v Paříži na Konferenci Organizace spojených národů o změnách klimatu, kde prodiskutují rozsáhlou dohodu o snížení uhlíkových emisí a omezení globálního oteplování. V předvečer tohoto jednání by vlády z celého světa měly vzít v úvahu jednu klíčovou, byť často přehlíženou skutečnost: největší příčinou současného zhoršování životního prostředí a nedostatku zdrojů je naše měnící se strava – která se navíc ani příliš neslučuje se zdravým životem.
Růst příjmů v uplynulých desetiletích urychlil výrazný posun ve stravovacích návycích lidí, při němž se stále důležitější složkou stravy stává zejména maso. A vzhledem k tomu, že chov a doprava dobytka vyžadují mnohem více potravin, půdy, vody a energie než rostlinná výroba, vyčerpává rostoucí poptávka po masu přírodní zdroje, zatěžuje systémy produkce potravin, poškozuje ekosystémy a zhoršuje klimatické změny.
Produkce masa je asi desetkrát náročnější na spotřebu vody než rostlinné kalorie a bílkoviny, když například jeden kilogram hovězího masa vyžaduje 15 415 litrů vody. Zároveň je to neefektivní způsob produkce potravin; k výrobě jedné kalorie masa je zapotřebí až 30 kalorií plodin.
Chov dobytka navíc spotřebovává třetinu celkových vodních zdrojů používaných v zemědělství (které představuje 71% celkové spotřeby vody na světě) a také přes 40% globální produkce pšenice, žita, ovsa a kukuřice. Zároveň využívá 30% světové plochy, na které kdysi žila divoká zvířata, takže se významně podílí na ztrátě biodiverzity a vymírání druhů.
Trvalo déle než století, než evropská strava dospěla do stavu, kdy se maso konzumuje při každém jídle včetně snídaně. V rozsáhlých oblastech Asie přitom k podobnému posunu došlo za pouhou generaci. Masitá strava vyvolala celosvětový problém obezity, mimo jiné a zejména v Číně, jejíž rozšiřující se mezinárodní vliv jde ruku v ruce s rozšiřující se šířkou v pase u jejích občanů.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Nejvíce masa na osobu spotřebují Lucemburčané a hned po nich Američané. Vzhledem k počtu obyvatel USA je už to samo o sobě problém. Kdyby zbytek světa dostihl Spojené státy – kde spotřeba masa činí v průměru 125,4 kilogramu na osobu ročně oproti skrovným 3,2 kilogramu v Indii –, mělo by to katastrofální ekologické důsledky.
Známky dalšího vývoje jsou už teď znepokojivé. Poptávka po masu se má v letech 2013 až 2025 zvýšit o 50%, přičemž celková spotřeba na Západě stále stoupá a v rozvojovém světě, zejména v Asii, roste závratným tempem.
Aby producenti masa tuto poptávku uspokojili, museli zaujmout extrémně problematický přístup k chovu dobytka. Ve snaze zajistit rychlé přírůstky na váze nekrmí zvířata trávou, kterou by přirozeně konzumovala, ale dávají jim obilí – takový přístup je ovšem významným zdrojem zátěže pro produkci obilí, přírodní zdroje i životní prostředí.
A aby toho nebylo málo, dostává dobytek formou injekcí obrovské množství hormonů a antibiotik. V USA se 80% všech prodaných antibiotik podává profylakticky dobytku. Přesto to nestačí k zastavení šíření nemocí; a protože řada nových a nově se šířících infekčních onemocnění člověka má původ u zvířat, snaží se veterináři, mikrobiologové a epidemiologové pochopit „ekologii nemocí“ (otázku, jak příroda a lidský vliv na ni přispívají k šíření nemocí).
Ačkoliv jsou environmentální a zdravotní náklady naší měnící se stravy široce doložené, zůstává tento problém do značné míry bez odezvy. V době, kdy se svět potýká se závažnou vodohospodářskou krizí, rychle rostoucími globálními teplotami, závratným populačním růstem a stále závažnějšími zdravotními problémy včetně koronárních onemocnění, se to musí změnit – a rychle.
Aby snížili tlak na zdroje, měli by producenti dobytka především přejít na technologie šetřící vodu, včetně kapkového zavlažování. Současně by vlády a skupiny občanské společnosti měly podporovat zdravější stravu, která se více opírá o rostlinné bílkoviny a kalorie.
Nedávný výzkum zjistil, že kdyby svět přestal pěstovat plodiny určené na krmivo pro zvířata nebo je převedl na biopaliva, mohl by nejen skoncovat s hladem ve světě, ale nasytit i čtyři miliardy dalších lidí – to je více než předpokládaný přírůstek do doby, kdy se globální populace stabilizuje. Spotřeba masa způsobuje každoročně víc emisí skleníkových plynů než provoz automobilů.
To neznamená, že se všichni musí stát vegetariány. I částečný posun v návycích v oblasti spotřeby masa – kdy spotřebitelé budou před hovězím masem dávat přednost jiným možnostem, například kuřecímu nebo mořským produktům – by však mohl mít dalekosáhlý dopad. Produkce hovězího masa totiž vyžaduje v průměru 28krát více půdy a 11krát více vody než chov ostatních kategorií dobytka, přičemž se při ní vyprodukuje pětinásobně více emisí skleníkových plynů a šestinásobně více reaktivního dusíku.
Zavedení vyvážené, převážně rostlinné stravy s minimální spotřebou červeného a zpracovaného masa by pomohlo chránit přírodní zdroje, přispělo k boji proti globálnímu oteplování způsobenému člověkem a snížilo riziko chronických onemocnění vlivem nezdravé stravy, včetně úmrtnosti na rakovinu. Stejně jako vlády pomocí zákonů, regulací a dalších nástrojů s obrovským úspěchem odrazují od kouření, musí také pobízet občany, aby se stravovali vyváženě – v zájmu svého zdraví i v zájmu naší planety.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
BERLÍN – Letos v prosinci se vedoucí světoví představitelé sejdou v Paříži na Konferenci Organizace spojených národů o změnách klimatu, kde prodiskutují rozsáhlou dohodu o snížení uhlíkových emisí a omezení globálního oteplování. V předvečer tohoto jednání by vlády z celého světa měly vzít v úvahu jednu klíčovou, byť často přehlíženou skutečnost: největší příčinou současného zhoršování životního prostředí a nedostatku zdrojů je naše měnící se strava – která se navíc ani příliš neslučuje se zdravým životem.
Růst příjmů v uplynulých desetiletích urychlil výrazný posun ve stravovacích návycích lidí, při němž se stále důležitější složkou stravy stává zejména maso. A vzhledem k tomu, že chov a doprava dobytka vyžadují mnohem více potravin, půdy, vody a energie než rostlinná výroba, vyčerpává rostoucí poptávka po masu přírodní zdroje, zatěžuje systémy produkce potravin, poškozuje ekosystémy a zhoršuje klimatické změny.
Produkce masa je asi desetkrát náročnější na spotřebu vody než rostlinné kalorie a bílkoviny, když například jeden kilogram hovězího masa vyžaduje 15 415 litrů vody. Zároveň je to neefektivní způsob produkce potravin; k výrobě jedné kalorie masa je zapotřebí až 30 kalorií plodin.
Celosvětové stavy dobytka převyšují 150 miliard kusů, oproti pouhým 7,2 miliardám lidí – což znamená, že dobytek zanechává větší přímou ekologickou stopu než my lidé. Chov dobytka způsobuje téměř 14,5% celosvětových emisí skleníkových plynů a značně přispívá ke znečištění vody.
Chov dobytka navíc spotřebovává třetinu celkových vodních zdrojů používaných v zemědělství (které představuje 71% celkové spotřeby vody na světě) a také přes 40% globální produkce pšenice, žita, ovsa a kukuřice. Zároveň využívá 30% světové plochy, na které kdysi žila divoká zvířata, takže se významně podílí na ztrátě biodiverzity a vymírání druhů.
Trvalo déle než století, než evropská strava dospěla do stavu, kdy se maso konzumuje při každém jídle včetně snídaně. V rozsáhlých oblastech Asie přitom k podobnému posunu došlo za pouhou generaci. Masitá strava vyvolala celosvětový problém obezity, mimo jiné a zejména v Číně, jejíž rozšiřující se mezinárodní vliv jde ruku v ruce s rozšiřující se šířkou v pase u jejích občanů.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Nejvíce masa na osobu spotřebují Lucemburčané a hned po nich Američané. Vzhledem k počtu obyvatel USA je už to samo o sobě problém. Kdyby zbytek světa dostihl Spojené státy – kde spotřeba masa činí v průměru 125,4 kilogramu na osobu ročně oproti skrovným 3,2 kilogramu v Indii –, mělo by to katastrofální ekologické důsledky.
Známky dalšího vývoje jsou už teď znepokojivé. Poptávka po masu se má v letech 2013 až 2025 zvýšit o 50%, přičemž celková spotřeba na Západě stále stoupá a v rozvojovém světě, zejména v Asii, roste závratným tempem.
Aby producenti masa tuto poptávku uspokojili, museli zaujmout extrémně problematický přístup k chovu dobytka. Ve snaze zajistit rychlé přírůstky na váze nekrmí zvířata trávou, kterou by přirozeně konzumovala, ale dávají jim obilí – takový přístup je ovšem významným zdrojem zátěže pro produkci obilí, přírodní zdroje i životní prostředí.
A aby toho nebylo málo, dostává dobytek formou injekcí obrovské množství hormonů a antibiotik. V USA se 80% všech prodaných antibiotik podává profylakticky dobytku. Přesto to nestačí k zastavení šíření nemocí; a protože řada nových a nově se šířících infekčních onemocnění člověka má původ u zvířat, snaží se veterináři, mikrobiologové a epidemiologové pochopit „ekologii nemocí“ (otázku, jak příroda a lidský vliv na ni přispívají k šíření nemocí).
Ačkoliv jsou environmentální a zdravotní náklady naší měnící se stravy široce doložené, zůstává tento problém do značné míry bez odezvy. V době, kdy se svět potýká se závažnou vodohospodářskou krizí, rychle rostoucími globálními teplotami, závratným populačním růstem a stále závažnějšími zdravotními problémy včetně koronárních onemocnění, se to musí změnit – a rychle.
Aby snížili tlak na zdroje, měli by producenti dobytka především přejít na technologie šetřící vodu, včetně kapkového zavlažování. Současně by vlády a skupiny občanské společnosti měly podporovat zdravější stravu, která se více opírá o rostlinné bílkoviny a kalorie.
Nedávný výzkum zjistil, že kdyby svět přestal pěstovat plodiny určené na krmivo pro zvířata nebo je převedl na biopaliva, mohl by nejen skoncovat s hladem ve světě, ale nasytit i čtyři miliardy dalších lidí – to je více než předpokládaný přírůstek do doby, kdy se globální populace stabilizuje. Spotřeba masa způsobuje každoročně víc emisí skleníkových plynů než provoz automobilů.
To neznamená, že se všichni musí stát vegetariány. I částečný posun v návycích v oblasti spotřeby masa – kdy spotřebitelé budou před hovězím masem dávat přednost jiným možnostem, například kuřecímu nebo mořským produktům – by však mohl mít dalekosáhlý dopad. Produkce hovězího masa totiž vyžaduje v průměru 28krát více půdy a 11krát více vody než chov ostatních kategorií dobytka, přičemž se při ní vyprodukuje pětinásobně více emisí skleníkových plynů a šestinásobně více reaktivního dusíku.
Zavedení vyvážené, převážně rostlinné stravy s minimální spotřebou červeného a zpracovaného masa by pomohlo chránit přírodní zdroje, přispělo k boji proti globálnímu oteplování způsobenému člověkem a snížilo riziko chronických onemocnění vlivem nezdravé stravy, včetně úmrtnosti na rakovinu. Stejně jako vlády pomocí zákonů, regulací a dalších nástrojů s obrovským úspěchem odrazují od kouření, musí také pobízet občany, aby se stravovali vyváženě – v zájmu svého zdraví i v zájmu naší planety.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.