CAMBRIDGE – Ekonomové chápou poskytování péče jako „zátěž“, kliničtí psychologové jako „překleňovací proces“, výzkumní pracovníci ve zdravotnictví se na něj dívají z pohledu nákladů a lékaři z pohledu klinické kompetentnosti. Pro mnoho lidí je však poskytování péče zásadní složkou jejich morální zkušenosti. Je to projev uznalosti, empatické představivosti, účasti, zodpovědnosti, solidarity i nejkonkrétnějších forem pomoci. Právě díky tomuto morálnímu aspektu se poskytovatelé péče a někdy i její příjemci cítí „přítomněji“ – a tím i lidštěji.
CAMBRIDGE – Ekonomové chápou poskytování péče jako „zátěž“, kliničtí psychologové jako „překleňovací proces“, výzkumní pracovníci ve zdravotnictví se na něj dívají z pohledu nákladů a lékaři z pohledu klinické kompetentnosti. Pro mnoho lidí je však poskytování péče zásadní složkou jejich morální zkušenosti. Je to projev uznalosti, empatické představivosti, účasti, zodpovědnosti, solidarity i nejkonkrétnějších forem pomoci. Právě díky tomuto morálnímu aspektu se poskytovatelé péče a někdy i její příjemci cítí „přítomněji“ – a tím i lidštěji.