NEW YORK – Znečištění je jedna z velkých existenčních výzev jedenadvacátého století. Ohrožuje stabilitu ekosystémů, podrývá hospodářský rozvoj a narušuje zdraví miliard lidí. Přesto se často přehlíží, jak v růstových strategiích jednotlivých zemí, tak v rozpočtech zahraniční pomoci, například Evropské komise a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj. Hrozba proto dál narůstá.
Prvním krokem k aktivizaci zdrojů, vůle lídrů a občanské angažovanosti, jichž je k minimalizaci ohrožení plynoucího ze znečištění zapotřebí, je zvýšit povědomí o jeho skutečném rozsahu. Proto jsme ustavili Komisi časopisu Lancet pro oblast znečištění a zdraví: abychom uspořádali komplexní údaje o účincích znečištění na zdraví, odhadli jeho ekonomickou cenu, stanovili spojitost s chudobou a navrhli konkrétní přístupy k jeho řešení.
Loni v říjnu jsme vydali zprávu, která tyto cíle splnila. Zjistili jsme, že znečištění má na svědomí devět milionů úmrtí za rok, čili 16 % všech úmrtí na světě. To je třikrát víc než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady a 15krát víc než všechny války, terorismus a jiné podoby násilí. V nejhůře postižených zemích je znečištění zodpovědné za víc než každé čtvrté úmrtí.
Konkrétní příčiny takových úmrtí jsou různé, vlivem složení znečišťujících látek. Jak se země rozvíjejí, ubývá znečištění vzduchu a vody v domácnostech – pradávných forem znečištění souvisejících s těžkou chudobou. Jevy spojené s hospodářským rozvojem – konkrétně urbanizace, globalizace a šíření jedovatých chemikálií a vozidel poháněných ropnými palivy – však způsobují vzestup znečištění ovzduší v exteriéru a půdy, jakož i znečištění s vazbou na chemické látky a vykonávané profese, dopadající obzvlášť tvrdě na města v rozvojových zemích.
Není překvapením, že největší část břemene nesou chudí. K téměř 92 % úmrtí souvisejících se znečištěním dochází v zemích s nízkými a středními příjmy. V zemích na všech příjmových úrovních jsou onemocnění způsobená znečištěním nejrozšířenější v řadách menšin, příslušníků vylučovaných skupin a osob jinak zranitelných. To je environmentální nespravedlnost celosvětového rozsahu.
Kromě lidské újmy způsobují choroby související se znečištěním ztráty produktivity, snižující HDP rozvojových zemí až o 2 % ročně. V zemích s vysokými příjmy tvoří 1,7 % výdajů za zdravotní péči, v zemích s nízkými a středními příjmy až 7 %. Ztráty co do společenského blaha v důsledku znečištění dosahují 4,6 bilionu dolarů ročně – 6,2 % globálního ekonomického výstupu. A to nebere v úvahu obrovské náklady, jež vyvolává změna klimatu, k níž největším dílem přispívá spalování silně znečišťujících fosilních paliv.
Navzdory těmto škodám se problém bude dál zhoršovat. Bez razantního zásahu by se jen počet úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší mohl do roku 2050 zvýšit o 50 %. Další narůstající výzvou je chemické znečištění, neboť se odhaduje, že od roku 1950 bylo vynalezeno 140 tisíc nových sloučenin, z nichž byla doposud jen příliš malá část testována s ohledem na bezpečnost či toxicitu. Obzvlášť ohrožení jsou kojenci a malé děti.
Znečištění není nějaké „nezbytné zlo“, které nevyhnutelně doprovází hospodářský rozvoj. S aktivním vedením, finančními prostředky a dobře formulovaným přístupem založeným na údajích lze znečištění minimalizovat; v zemích s vysokými a středními příjmy už byly vyvinuty a v praxi ověřeny životaschopné strategie, které se ukázaly jako účinné.
Tyto strategie uvádějí do rovnováhy právní, politická a technologická řešení. Podle zásady, že platí znečišťovatel, zahrnují například rušení daňových úlev a subvencí pro znečišťující průmyslová odvětví. Mimo to se tyto strategie drží jasných cílů a harmonogramů, podle nichž se neustále vyhodnocují, a dodržování se důrazně vymáhá. Přitom je lze přenést do měst a zemí všech příjmových úrovní po celém světě.
Pečlivé plánování a finančně dobře zajištěné uplatnění strategií k potlačování znečištění může rozvojovým zemím umožnit, aby předešly nejhorším katastrofám postihujícím člověka a životní prostředí, které v minulosti provázely hospodářský růst. Dávný předpoklad, že chudé země musí na cestě k prosperitě přestát určitou fází znečišťování a chorob, lze konečně dát do starého železa.
Takové strategie by v bohatých i chudých zemích vedly k udržitelnějšímu růstu HDP. Odstranění olova z benzinu vrátilo do ekonomik po celém světě miliardy dolarů, neboť potlačení expozice znamená méně kognitivních poruch a vyšší produktivitu. Zlepšení kvality ovzduší ve Spojených státech dosud přineslo 30 dolarů na každý dolar investic, tedy celkový přínos ve výši 1,5 bilionu dolarů díky investicím za 65 miliard dolarů od roku 1970.
Potlačování znečištění tak vytváří obrovské příležitosti k posílení hospodářského růstu a zároveň – což je ještě důležitější – chrání životy a zdraví lidí na celém světě. Komise časopisu Lancet vyzývá národní vlády a místní samosprávy, mezinárodní dárce, přední nadace, skupiny občanské společnosti a zdravotnické profesionály, aby úsilí o omezování znečištění posunuli oproti dnešku mnohem výš na žebříčku priorit.
To vyžaduje podstatné zvýšení objemu finančních prostředků přidělených na prevenci znečišťování v zemích s nízkými a středními příjmy, z národních rozpočtů i pomoci dárců. Na mezinárodní úrovni toho lze dosáhnout rozšířením stávajících programů nebo zřízením nových samostatných fondů, podobných Globálnímu fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Takové programy by měly vybudit a doplnit národní příspěvky a současně by měly poskytovat odbornou pomoc a podpůrný výzkum. Mezinárodní financování lze využít také k vytvoření „globální observatoře znečištění“.
Účinné omezování znečištění rovněž znamená, že bude nutné vetknout strategie prevence do všech budoucích strategií růstu a rozvoje, s vědomím, že úspěch je možný pouze v případě, že společnosti změní modely výroby, spotřeby a dopravy. Mezi klíčová opatření v této oblasti patří vytváření pobídek k širokému přechodu na neznečišťující zdroje energie, ukončení subvencí a daňových úlev pro znečišťovatele, zvýhodnění recyklace, opětovného užívání a oprav, nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami a podpora veřejné a aktivní dopravy.
Přechod na méně znečišťující systémy nebude snadný a setká se s tuhým odporem zájmových skupin po celém světě. Jak ale dokládá zpráva Komise časopisu Lancet, přechod k nízké míře znečišťování má zásadní význam pro zdraví, blahobyt a prosperitu našich společností. Nemůžeme si dovolit tuto globální metlu dál přehlížet.
Z angličtiny přeložil David Daduč
NEW YORK – Znečištění je jedna z velkých existenčních výzev jedenadvacátého století. Ohrožuje stabilitu ekosystémů, podrývá hospodářský rozvoj a narušuje zdraví miliard lidí. Přesto se často přehlíží, jak v růstových strategiích jednotlivých zemí, tak v rozpočtech zahraniční pomoci, například Evropské komise a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj. Hrozba proto dál narůstá.
Prvním krokem k aktivizaci zdrojů, vůle lídrů a občanské angažovanosti, jichž je k minimalizaci ohrožení plynoucího ze znečištění zapotřebí, je zvýšit povědomí o jeho skutečném rozsahu. Proto jsme ustavili Komisi časopisu Lancet pro oblast znečištění a zdraví: abychom uspořádali komplexní údaje o účincích znečištění na zdraví, odhadli jeho ekonomickou cenu, stanovili spojitost s chudobou a navrhli konkrétní přístupy k jeho řešení.
Loni v říjnu jsme vydali zprávu, která tyto cíle splnila. Zjistili jsme, že znečištění má na svědomí devět milionů úmrtí za rok, čili 16 % všech úmrtí na světě. To je třikrát víc než AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady a 15krát víc než všechny války, terorismus a jiné podoby násilí. V nejhůře postižených zemích je znečištění zodpovědné za víc než každé čtvrté úmrtí.
Konkrétní příčiny takových úmrtí jsou různé, vlivem složení znečišťujících látek. Jak se země rozvíjejí, ubývá znečištění vzduchu a vody v domácnostech – pradávných forem znečištění souvisejících s těžkou chudobou. Jevy spojené s hospodářským rozvojem – konkrétně urbanizace, globalizace a šíření jedovatých chemikálií a vozidel poháněných ropnými palivy – však způsobují vzestup znečištění ovzduší v exteriéru a půdy, jakož i znečištění s vazbou na chemické látky a vykonávané profese, dopadající obzvlášť tvrdě na města v rozvojových zemích.
Není překvapením, že největší část břemene nesou chudí. K téměř 92 % úmrtí souvisejících se znečištěním dochází v zemích s nízkými a středními příjmy. V zemích na všech příjmových úrovních jsou onemocnění způsobená znečištěním nejrozšířenější v řadách menšin, příslušníků vylučovaných skupin a osob jinak zranitelných. To je environmentální nespravedlnost celosvětového rozsahu.
Kromě lidské újmy způsobují choroby související se znečištěním ztráty produktivity, snižující HDP rozvojových zemí až o 2 % ročně. V zemích s vysokými příjmy tvoří 1,7 % výdajů za zdravotní péči, v zemích s nízkými a středními příjmy až 7 %. Ztráty co do společenského blaha v důsledku znečištění dosahují 4,6 bilionu dolarů ročně – 6,2 % globálního ekonomického výstupu. A to nebere v úvahu obrovské náklady, jež vyvolává změna klimatu, k níž největším dílem přispívá spalování silně znečišťujících fosilních paliv.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Navzdory těmto škodám se problém bude dál zhoršovat. Bez razantního zásahu by se jen počet úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší mohl do roku 2050 zvýšit o 50 %. Další narůstající výzvou je chemické znečištění, neboť se odhaduje, že od roku 1950 bylo vynalezeno 140 tisíc nových sloučenin, z nichž byla doposud jen příliš malá část testována s ohledem na bezpečnost či toxicitu. Obzvlášť ohrožení jsou kojenci a malé děti.
Znečištění není nějaké „nezbytné zlo“, které nevyhnutelně doprovází hospodářský rozvoj. S aktivním vedením, finančními prostředky a dobře formulovaným přístupem založeným na údajích lze znečištění minimalizovat; v zemích s vysokými a středními příjmy už byly vyvinuty a v praxi ověřeny životaschopné strategie, které se ukázaly jako účinné.
Tyto strategie uvádějí do rovnováhy právní, politická a technologická řešení. Podle zásady, že platí znečišťovatel, zahrnují například rušení daňových úlev a subvencí pro znečišťující průmyslová odvětví. Mimo to se tyto strategie drží jasných cílů a harmonogramů, podle nichž se neustále vyhodnocují, a dodržování se důrazně vymáhá. Přitom je lze přenést do měst a zemí všech příjmových úrovní po celém světě.
Pečlivé plánování a finančně dobře zajištěné uplatnění strategií k potlačování znečištění může rozvojovým zemím umožnit, aby předešly nejhorším katastrofám postihujícím člověka a životní prostředí, které v minulosti provázely hospodářský růst. Dávný předpoklad, že chudé země musí na cestě k prosperitě přestát určitou fází znečišťování a chorob, lze konečně dát do starého železa.
Takové strategie by v bohatých i chudých zemích vedly k udržitelnějšímu růstu HDP. Odstranění olova z benzinu vrátilo do ekonomik po celém světě miliardy dolarů, neboť potlačení expozice znamená méně kognitivních poruch a vyšší produktivitu. Zlepšení kvality ovzduší ve Spojených státech dosud přineslo 30 dolarů na každý dolar investic, tedy celkový přínos ve výši 1,5 bilionu dolarů díky investicím za 65 miliard dolarů od roku 1970.
Potlačování znečištění tak vytváří obrovské příležitosti k posílení hospodářského růstu a zároveň – což je ještě důležitější – chrání životy a zdraví lidí na celém světě. Komise časopisu Lancet vyzývá národní vlády a místní samosprávy, mezinárodní dárce, přední nadace, skupiny občanské společnosti a zdravotnické profesionály, aby úsilí o omezování znečištění posunuli oproti dnešku mnohem výš na žebříčku priorit.
To vyžaduje podstatné zvýšení objemu finančních prostředků přidělených na prevenci znečišťování v zemích s nízkými a středními příjmy, z národních rozpočtů i pomoci dárců. Na mezinárodní úrovni toho lze dosáhnout rozšířením stávajících programů nebo zřízením nových samostatných fondů, podobných Globálnímu fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Takové programy by měly vybudit a doplnit národní příspěvky a současně by měly poskytovat odbornou pomoc a podpůrný výzkum. Mezinárodní financování lze využít také k vytvoření „globální observatoře znečištění“.
Účinné omezování znečištění rovněž znamená, že bude nutné vetknout strategie prevence do všech budoucích strategií růstu a rozvoje, s vědomím, že úspěch je možný pouze v případě, že společnosti změní modely výroby, spotřeby a dopravy. Mezi klíčová opatření v této oblasti patří vytváření pobídek k širokému přechodu na neznečišťující zdroje energie, ukončení subvencí a daňových úlev pro znečišťovatele, zvýhodnění recyklace, opětovného užívání a oprav, nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami a podpora veřejné a aktivní dopravy.
Přechod na méně znečišťující systémy nebude snadný a setká se s tuhým odporem zájmových skupin po celém světě. Jak ale dokládá zpráva Komise časopisu Lancet, přechod k nízké míře znečišťování má zásadní význam pro zdraví, blahobyt a prosperitu našich společností. Nemůžeme si dovolit tuto globální metlu dál přehlížet.
Z angličtiny přeložil David Daduč