WASHINGTON, DC – Jen o málo víc než dva roky poté, co covid-19 zapříčinil nejhlubší globální recesi od druhé světové války, je světová ekonomika opět v ohrožení. Tentokrát se souběžně potýká s vysokou inflací a pomalým růstem. I pokud se zabrání globální recesi, bolesti stagflace by mohly přetrvat několik let, s potenciálně destabilizačními důsledky pro ekonomiky s nízkými a středními příjmy – nepodaří-li se dosáhnout významných vzestupů nabídky.
Globální hospodářský růst, sevřen válkou na Ukrajině, dmoucí se inflací a stoupajícími úrokovými sazbami, se podle očekávání v roce 2022 propadne. Do nejnovějších prognóz Světové banky, zveřejněných dnes, se promítá značná degradace vyhlídek: očekává se, že globální růst letos prudce zpomalí na 2,9 %, z 5,7 % v roce 2021. Odrážejí také téměř třetinové sražení prognózy z ledna 2022, která na letošek odhadovala 4,1 %. Za většinou této degradace stojí vzedmutí cen energií a potravin, vedle poruch nabídky a obchodu vyvolaných válkou na Ukrajině a probíhající nezbytnou normalizací úrokových sazeb.
Růst příjmů a úbytky chudoby v rozvojových ekonomikách významně srazil už covid-19. Důsledky války na Ukrajině mnohým z nich tyto těžkosti ještě komplikují. Očekává se, že si v roce 2022 vydřou 3,4% růst – stěží polovinu tempa roku 2021 a výrazně méně oproti průměru v letech 2011 až 2019. Obdobě došlo ke strmému snížení u růstové prognózy pro středněpříjmové země v roce 2022, kde oproti lednovému očekávání ubylo 1,3 procentního bodu.
[Sem vložte první graf.]
Ve zhruba 40 % rozvojových ekonomik zůstane reálný příjem na hlavu v roce 2023 na úrovních z doby před covidem-19. Pro mnoho zemí bude těžké vyhnout se recesi. Vzhledem k podvázané nabídce zemního plynu, zejména k využití v hnojivech a elektrických sítích v chudších zemích, budou pro obnovení neinflačního růstu zásadní oznámení o významných navýšeních produkce na celém světě.
Nebezpečí, že nadprůměrná inflace a podprůměrný růst přetrvají několik let, fenomén naposledy zaznamenaný v 70. letech, je povážlivé. V letech 2021 až 2024 se očekává zpomalení globálního růstu o 2,7 procentního bodu – víc něž dvojnásobný úbytek tempa oproti období let 1976 až 1979. Kvůli slabým investicím ve většině světa pravděpodobně přetrvá tlumený růst po celou dekádu. Jelikož inflace se teď v mnoha zemích pohybuje na vrcholcích za desítky let a expanze nabídky se očekává povlovná, existuje riziko, že tempo růstu cen zůstane vyšší déle, než se v současnosti předvídá.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
[Sem vložte druhý a třetí graf.]
Nadto je dnes na rekordních výších externí veřejný dluh rozvojových ekonomik. Většina je vůči soukromým věřitelům a značná část zahrnuje variabilní úrokové sazby, které mohou nenadále vyletět. Jak se zpřísňují finanční podmínky a devalvují měny, dluhové ohrožení – dříve omezené na nízkopříjmové ekonomiky – se šíří do zemí se středními příjmy.
Další významný protivítr do rozvojového světa přináší odstraňování měnové vstřícnosti ve Spojených státech a dalších vyspělých ekonomikách, provázené z toho plynoucím vzestupem globálních výpůjčních nákladů. Kromě toho už během příštích dvou let bude spotřebována většina fiskální podpory poskytnuté v roce 2020 na boj s pandemií, třebaže dluhové hladiny zůstanou zvýšené. Až bude vstřícnost politik odbourána, bude důležité snížit nerovnost a usilovat o vyšší příjmy pro všechny nasazením fiskálních a měnových nástrojů, které posilují dodavatelské řetězce, drobné podniky a proces alokace kapitálu.
Současné poměry se ale také v několika důležitých ohledech od 70. let odlišují. Dolar, v 70. letech extrémně slabý, je silný. Ceny ropy v letech 1973-74 stouply čtyřnásobně a v letech 1979-80 dvojnásobně; dnes inflačně korigované ceny ropy dosahují jen dvou třetin úrovně roku 1980. Konečně bilance významných finančních institucí jsou obecně pevné, kdežto v 70. letech představovaly riziko.
[Sem vložte čtvrtý graf.]
Ekonomiky po celém světě jsou také oproti 70. letům flexibilnější, s nižším počtem strukturálních rigidit zahrnujících mzdy a trhy práce, a tvůrci politik jsou dnes v lepším postavení, aby dokázali stagflační protivětry rozhánět. Rámce měnové politiky jsou věrohodné: centrální banky ve vyspělých i mnoha rozvojových ekonomikách vyvíjejí svou činnost s jasnými mandáty v oblasti cenové stability. To ve spojení s faktem, že stávající technika a kapitál mají schopnost zajistit masivní zvýšení nabídky, pomáhá zachovat ukotvení dlouhodobých inflačních očekávání.
Snížení rizika stagflace bude vyžadovat, aby tvůrci politik po celém světě zavedli cílená opatření. V mimořádné éře překrývajících se globálních krizí budou muset tvůrci politik všude zaměřit své snahy na pět klíčových oblastí.
Zaprvé musí omezit újmu působenou lidem postiženým válkou na Ukrajině. Za tím účelem bude nutné koordinovat krizové reakce, včetně dodávek nouzové potravinové, lékařské a finanční pomoci do válkou zmítaných oblastí a sdílení břemene ubytování, podpory a případných přesunů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
Zadruhé musí tvůrci politik potlačovat nárůst cen ropy a potravin.Je nezbytné povzbudit nabídku klíčových potravinářských a energetických komodit. Trhy hledí vpřed, takže pomoci snížit ceny a inflační očekávání by mohla už pouhá oznámení budoucí nabídky. Všechny země by měly posilovat záchranné sociální sítě a vyvarovat se restrikcí vývozu a dovozu, jež cenové vzestupy ještě zvětšují.
Zatřetí je naléhavě zapotřebí zintenzivnit snahy v oblasti odpouštění dluhů. U zemí s nízkými příjmy byla dluhová zranitelnost akutní už před pandemií. Jak se dluhová tíseň šíří do zemí se středními příjmy, bez rychlého, uceleného a rozsáhlého odpuštění dluhů porostou rizika pro globální ekonomiku.
Začtvrté musí veřejné orgány posilovat připravenost zdravotnictví a snahy o potlačování covidu-19. Významnou globální prioritou musí být expanze očkovacích snah v nízkopříjmových zemích, včetně vakcinace proti covidu-19.
Zapáté je nezbytné urychlit přechod k nízkouhlíkovým zdrojům energie.Snižování závislosti na fosilních palivech si vyžádá víc investic do elektrických sítí, čistějších zdrojů energie a vyšší energetické účinnosti. Tvůrci národních politik by měli vytvářet klimaticky chytré regulatorní rámce, korigovat struktury pobídek a posilovat regulaci využívání půdy.
Obnovení dlouhodobé prosperity závisí na návratu k rychlejšímu růstu a stabilnějším politickém prostředí založeném na pravidlech. Existuje dobrý důvod očekávat, že jakmile skončí válka na Ukrajině, snahy rekonstruovat ukrajinské hospodářství a zotavit globální růst – mimo jiné ze strany Skupiny Světové banky – se vystupňují. Do té doby musí tvůrci politik zmírňovat rizika ohrožující po celém světě rozvoj: strmě stoupající ceny potravin a energií, vytrvalý stagflační tlak, čím dál hrozivější převisy dluhů, rostoucí nerovnost a nestabilitu a bezpočet hrozeb plynoucích ze změny klimatu.
Tento komentář byl napsán na základě zprávy Globální ekonomické vyhlídky, červen 2022, vydané Skupinou Světové banky.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
WASHINGTON, DC – Jen o málo víc než dva roky poté, co covid-19 zapříčinil nejhlubší globální recesi od druhé světové války, je světová ekonomika opět v ohrožení. Tentokrát se souběžně potýká s vysokou inflací a pomalým růstem. I pokud se zabrání globální recesi, bolesti stagflace by mohly přetrvat několik let, s potenciálně destabilizačními důsledky pro ekonomiky s nízkými a středními příjmy – nepodaří-li se dosáhnout významných vzestupů nabídky.
Globální hospodářský růst, sevřen válkou na Ukrajině, dmoucí se inflací a stoupajícími úrokovými sazbami, se podle očekávání v roce 2022 propadne. Do nejnovějších prognóz Světové banky, zveřejněných dnes, se promítá značná degradace vyhlídek: očekává se, že globální růst letos prudce zpomalí na 2,9 %, z 5,7 % v roce 2021. Odrážejí také téměř třetinové sražení prognózy z ledna 2022, která na letošek odhadovala 4,1 %. Za většinou této degradace stojí vzedmutí cen energií a potravin, vedle poruch nabídky a obchodu vyvolaných válkou na Ukrajině a probíhající nezbytnou normalizací úrokových sazeb.
Růst příjmů a úbytky chudoby v rozvojových ekonomikách významně srazil už covid-19. Důsledky války na Ukrajině mnohým z nich tyto těžkosti ještě komplikují. Očekává se, že si v roce 2022 vydřou 3,4% růst – stěží polovinu tempa roku 2021 a výrazně méně oproti průměru v letech 2011 až 2019. Obdobě došlo ke strmému snížení u růstové prognózy pro středněpříjmové země v roce 2022, kde oproti lednovému očekávání ubylo 1,3 procentního bodu.
[Sem vložte první graf.]
Ve zhruba 40 % rozvojových ekonomik zůstane reálný příjem na hlavu v roce 2023 na úrovních z doby před covidem-19. Pro mnoho zemí bude těžké vyhnout se recesi. Vzhledem k podvázané nabídce zemního plynu, zejména k využití v hnojivech a elektrických sítích v chudších zemích, budou pro obnovení neinflačního růstu zásadní oznámení o významných navýšeních produkce na celém světě.
Nebezpečí, že nadprůměrná inflace a podprůměrný růst přetrvají několik let, fenomén naposledy zaznamenaný v 70. letech, je povážlivé. V letech 2021 až 2024 se očekává zpomalení globálního růstu o 2,7 procentního bodu – víc něž dvojnásobný úbytek tempa oproti období let 1976 až 1979. Kvůli slabým investicím ve většině světa pravděpodobně přetrvá tlumený růst po celou dekádu. Jelikož inflace se teď v mnoha zemích pohybuje na vrcholcích za desítky let a expanze nabídky se očekává povlovná, existuje riziko, že tempo růstu cen zůstane vyšší déle, než se v současnosti předvídá.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
[Sem vložte druhý a třetí graf.]
Nadto je dnes na rekordních výších externí veřejný dluh rozvojových ekonomik. Většina je vůči soukromým věřitelům a značná část zahrnuje variabilní úrokové sazby, které mohou nenadále vyletět. Jak se zpřísňují finanční podmínky a devalvují měny, dluhové ohrožení – dříve omezené na nízkopříjmové ekonomiky – se šíří do zemí se středními příjmy.
Další významný protivítr do rozvojového světa přináší odstraňování měnové vstřícnosti ve Spojených státech a dalších vyspělých ekonomikách, provázené z toho plynoucím vzestupem globálních výpůjčních nákladů. Kromě toho už během příštích dvou let bude spotřebována většina fiskální podpory poskytnuté v roce 2020 na boj s pandemií, třebaže dluhové hladiny zůstanou zvýšené. Až bude vstřícnost politik odbourána, bude důležité snížit nerovnost a usilovat o vyšší příjmy pro všechny nasazením fiskálních a měnových nástrojů, které posilují dodavatelské řetězce, drobné podniky a proces alokace kapitálu.
Současné poměry se ale také v několika důležitých ohledech od 70. let odlišují. Dolar, v 70. letech extrémně slabý, je silný. Ceny ropy v letech 1973-74 stouply čtyřnásobně a v letech 1979-80 dvojnásobně; dnes inflačně korigované ceny ropy dosahují jen dvou třetin úrovně roku 1980. Konečně bilance významných finančních institucí jsou obecně pevné, kdežto v 70. letech představovaly riziko.
[Sem vložte čtvrtý graf.]
Ekonomiky po celém světě jsou také oproti 70. letům flexibilnější, s nižším počtem strukturálních rigidit zahrnujících mzdy a trhy práce, a tvůrci politik jsou dnes v lepším postavení, aby dokázali stagflační protivětry rozhánět. Rámce měnové politiky jsou věrohodné: centrální banky ve vyspělých i mnoha rozvojových ekonomikách vyvíjejí svou činnost s jasnými mandáty v oblasti cenové stability. To ve spojení s faktem, že stávající technika a kapitál mají schopnost zajistit masivní zvýšení nabídky, pomáhá zachovat ukotvení dlouhodobých inflačních očekávání.
Snížení rizika stagflace bude vyžadovat, aby tvůrci politik po celém světě zavedli cílená opatření. V mimořádné éře překrývajících se globálních krizí budou muset tvůrci politik všude zaměřit své snahy na pět klíčových oblastí.
Zaprvé musí omezit újmu působenou lidem postiženým válkou na Ukrajině. Za tím účelem bude nutné koordinovat krizové reakce, včetně dodávek nouzové potravinové, lékařské a finanční pomoci do válkou zmítaných oblastí a sdílení břemene ubytování, podpory a případných přesunů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
Zadruhé musí tvůrci politik potlačovat nárůst cen ropy a potravin.Je nezbytné povzbudit nabídku klíčových potravinářských a energetických komodit. Trhy hledí vpřed, takže pomoci snížit ceny a inflační očekávání by mohla už pouhá oznámení budoucí nabídky. Všechny země by měly posilovat záchranné sociální sítě a vyvarovat se restrikcí vývozu a dovozu, jež cenové vzestupy ještě zvětšují.
Zatřetí je naléhavě zapotřebí zintenzivnit snahy v oblasti odpouštění dluhů. U zemí s nízkými příjmy byla dluhová zranitelnost akutní už před pandemií. Jak se dluhová tíseň šíří do zemí se středními příjmy, bez rychlého, uceleného a rozsáhlého odpuštění dluhů porostou rizika pro globální ekonomiku.
Začtvrté musí veřejné orgány posilovat připravenost zdravotnictví a snahy o potlačování covidu-19. Významnou globální prioritou musí být expanze očkovacích snah v nízkopříjmových zemích, včetně vakcinace proti covidu-19.
Zapáté je nezbytné urychlit přechod k nízkouhlíkovým zdrojům energie.Snižování závislosti na fosilních palivech si vyžádá víc investic do elektrických sítí, čistějších zdrojů energie a vyšší energetické účinnosti. Tvůrci národních politik by měli vytvářet klimaticky chytré regulatorní rámce, korigovat struktury pobídek a posilovat regulaci využívání půdy.
Obnovení dlouhodobé prosperity závisí na návratu k rychlejšímu růstu a stabilnějším politickém prostředí založeném na pravidlech. Existuje dobrý důvod očekávat, že jakmile skončí válka na Ukrajině, snahy rekonstruovat ukrajinské hospodářství a zotavit globální růst – mimo jiné ze strany Skupiny Světové banky – se vystupňují. Do té doby musí tvůrci politik zmírňovat rizika ohrožující po celém světě rozvoj: strmě stoupající ceny potravin a energií, vytrvalý stagflační tlak, čím dál hrozivější převisy dluhů, rostoucí nerovnost a nestabilitu a bezpočet hrozeb plynoucích ze změny klimatu.
Tento komentář byl napsán na základě zprávy Globální ekonomické vyhlídky, červen 2022, vydané Skupinou Světové banky.
Z angličtiny přeložil David Daduč