WASHINGTON – V bitvě za snížení emisí skleníkových plynů a za odvrácení nejhorších dopadů klimatických změn má svět jeden obrovský zdroj, který do značné míry zůstává nevyužitý: ženy.
Chceme-li předejít katastrofálním dopadům klimatických změn, pak musíme pochopit, co – a kdo – je hnacím motorem transformace v místě. Investice do žen, která bude znamenat zlepšení jejich přístupu ke vzdělání, k ekonomickým vstupům a ke kapitálu, dává vládám slušnou šanci, že své ambiciózní klimatické cíle splní.
Několik studií ukázalo, jak může prosazování rovnosti pohlaví podněcovat klimatickou akci. U států s větším zastoupením žen v zákonodárných sborech existuje vyšší pravděpodobnost, že schválí ekologické dohody a smlouvy. A když se více žen zapojí do skupinových rozhodnutí o správě země, pak tato rozhodnutí více šetří životní prostředí. Navíc se odhaduje, že zvýšení produktivity drobných farmářek by mohlo do roku 2050 snížit uhlíkové emise až o dvě miliardy tun.
Přechod na čistou energii vyžaduje i přechod pravomocí. Jinak řečeno změna energetických systémů vyžaduje i změnu systémů mocenských. Přestože ženy vytvářejí polovinu světové produkce potravin, vlastní méně než 20% světové zemědělské půdy. A ačkoliv ženy představují 45% zemědělské pracovní síly v rozvojových zemích (a 37% celosvětově), získávají v tomto sektoru pouze 7% investic. Kdyby se ženy v rozvojových státech těšily stejnému přístupu k výrobním zdrojům jako muži, dokázaly by na svých farmách zvýšit výnosy o 20-30%, a zachránit tak 100-150 milionů lidí před hrozbou hladu.
V současné době však ženy a dívky nesou na svých bedrech nepřiměřeně vysoký díl dopadů klimatických změn. Podle Organizace spojených národů představují ženy 80% z celkového počtu osob, které se kvůli klimatickým změnám musely přesunout jinam, a existuje u nich 14krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na klimatickou katastrofu než u mužů. Do roku 2025 by přitom klimatické změny mohly způsobit, že přinejmenším 12,5 milionu dívek ročně neukončí vzdělání. A jak uvedl Malalin fond, „po klimatických šocích postižené rodiny často vezmou dívky ze školy, aby pomáhaly s rozšířenými povinnostmi v domácnosti – například s nošením vody a dřeva – nebo aby brzkým sňatkem zmírnily problém nedostatku prostředků v rodině“. V Botswaně představovaly dívky 70% všech dětí, které během sucha přestaly chodit do školy, zatímco v etiopských regionech, které suchem trpěly nejvíce, se během této doby zvýšil počet sňatků dětí v průměru o 119%.
Když extrémní meteorologické jevy připraví živitele rodin o jejich živobytí a domovy, už si nemohou dovolit, aby jejich děti místo práce studovaly: někdy se tak stávají nevěsty i z dívek ve věku 11 či 12 let. To znamená promarněný talent, ztracený potenciál a v mnoha případech i brzké mateřství. Dětí s nižším vzděláním jsou navíc méně zběhlé v trvale udržitelných zemědělských postupech.
Dobré je, že investice do žen a dívek slibuje vysoké výnosy v oblasti podpory růstu, zvyšování odolnosti a posilování adaptačního úsilí. Chceme-li však této příležitosti využít, musíme popustit uzdu fantazii a vyvinout soustředěné úsilí, abychom ženy zviditelnili – zejména v prostředí politického rozhodování. Na egyptské Konferenci OSN o změně klimatu (COP27) představovaly ženy méně než 34% národních týmů. A v roce 2020 vedly ženy pouze 15% ministerstev životního prostředí ve 193 zemích.
Vyčlenění kapitálu na podporu žen v zemědělství, na udržení dívek ve školách, na financování podnikatelek a na podporu krizových informačních sítí, v jejichž čele stojí ženy, je už dlouho považováno za základní předpoklad dosažení cíle inkluzivního hospodářského růstu. Zároveň to však přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a k udržení globálního oteplování v hranicích 1,5° Celsia, jak je stanovila pařížská klimatická dohoda.
Představte si svět, v němž mají farmářky stejný přístup ke vstupům, ženy mají dostatek prostředků, aby se staly podnikatelkami v oboru čisté energie, dívky se učí dovednosti potřebné k tomu, aby mohly obsadit nová zelená pracovní místa, a ženami vedené sítě, jako je Women Wetem Weta na Vanuatu, poskytují včasná varování před katastrofami a zachraňují své komunity. Je to svět založený na principu „více za více“: více dětí dostane vzdělání, více společností se stane soběstačnými a všichni se mohou těšit z větší prosperity, bezpečnosti a stability.
Aby se tato vize realizovala, musí lidé v mocenském postavení využít tohoto okamžiku plného nástrah i možností a zajistit, aby ženy a dívky mohly naplnit svůj potenciál a přitom podporovaly společný boj proti klimatickým změnám a jejich dopadům. Energetický přechod je příležitostí pro nás všechny. Jeho maximální využití bude vyžadovat investice do těch, kdo ho poženou vpřed.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka
WASHINGTON – V bitvě za snížení emisí skleníkových plynů a za odvrácení nejhorších dopadů klimatických změn má svět jeden obrovský zdroj, který do značné míry zůstává nevyužitý: ženy.
Chceme-li předejít katastrofálním dopadům klimatických změn, pak musíme pochopit, co – a kdo – je hnacím motorem transformace v místě. Investice do žen, která bude znamenat zlepšení jejich přístupu ke vzdělání, k ekonomickým vstupům a ke kapitálu, dává vládám slušnou šanci, že své ambiciózní klimatické cíle splní.
Několik studií ukázalo, jak může prosazování rovnosti pohlaví podněcovat klimatickou akci. U států s větším zastoupením žen v zákonodárných sborech existuje vyšší pravděpodobnost, že schválí ekologické dohody a smlouvy. A když se více žen zapojí do skupinových rozhodnutí o správě země, pak tato rozhodnutí více šetří životní prostředí. Navíc se odhaduje, že zvýšení produktivity drobných farmářek by mohlo do roku 2050 snížit uhlíkové emise až o dvě miliardy tun.
Přechod na čistou energii vyžaduje i přechod pravomocí. Jinak řečeno změna energetických systémů vyžaduje i změnu systémů mocenských. Přestože ženy vytvářejí polovinu světové produkce potravin, vlastní méně než 20% světové zemědělské půdy. A ačkoliv ženy představují 45% zemědělské pracovní síly v rozvojových zemích (a 37% celosvětově), získávají v tomto sektoru pouze 7% investic. Kdyby se ženy v rozvojových státech těšily stejnému přístupu k výrobním zdrojům jako muži, dokázaly by na svých farmách zvýšit výnosy o 20-30%, a zachránit tak 100-150 milionů lidí před hrozbou hladu.
V současné době však ženy a dívky nesou na svých bedrech nepřiměřeně vysoký díl dopadů klimatických změn. Podle Organizace spojených národů představují ženy 80% z celkového počtu osob, které se kvůli klimatickým změnám musely přesunout jinam, a existuje u nich 14krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na klimatickou katastrofu než u mužů. Do roku 2025 by přitom klimatické změny mohly způsobit, že přinejmenším 12,5 milionu dívek ročně neukončí vzdělání. A jak uvedl Malalin fond, „po klimatických šocích postižené rodiny často vezmou dívky ze školy, aby pomáhaly s rozšířenými povinnostmi v domácnosti – například s nošením vody a dřeva – nebo aby brzkým sňatkem zmírnily problém nedostatku prostředků v rodině“. V Botswaně představovaly dívky 70% všech dětí, které během sucha přestaly chodit do školy, zatímco v etiopských regionech, které suchem trpěly nejvíce, se během této doby zvýšil počet sňatků dětí v průměru o 119%.
Když extrémní meteorologické jevy připraví živitele rodin o jejich živobytí a domovy, už si nemohou dovolit, aby jejich děti místo práce studovaly: někdy se tak stávají nevěsty i z dívek ve věku 11 či 12 let. To znamená promarněný talent, ztracený potenciál a v mnoha případech i brzké mateřství. Dětí s nižším vzděláním jsou navíc méně zběhlé v trvale udržitelných zemědělských postupech.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Dobré je, že investice do žen a dívek slibuje vysoké výnosy v oblasti podpory růstu, zvyšování odolnosti a posilování adaptačního úsilí. Chceme-li však této příležitosti využít, musíme popustit uzdu fantazii a vyvinout soustředěné úsilí, abychom ženy zviditelnili – zejména v prostředí politického rozhodování. Na egyptské Konferenci OSN o změně klimatu (COP27) představovaly ženy méně než 34% národních týmů. A v roce 2020 vedly ženy pouze 15% ministerstev životního prostředí ve 193 zemích.
Vyčlenění kapitálu na podporu žen v zemědělství, na udržení dívek ve školách, na financování podnikatelek a na podporu krizových informačních sítí, v jejichž čele stojí ženy, je už dlouho považováno za základní předpoklad dosažení cíle inkluzivního hospodářského růstu. Zároveň to však přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a k udržení globálního oteplování v hranicích 1,5° Celsia, jak je stanovila pařížská klimatická dohoda.
Představte si svět, v němž mají farmářky stejný přístup ke vstupům, ženy mají dostatek prostředků, aby se staly podnikatelkami v oboru čisté energie, dívky se učí dovednosti potřebné k tomu, aby mohly obsadit nová zelená pracovní místa, a ženami vedené sítě, jako je Women Wetem Weta na Vanuatu, poskytují včasná varování před katastrofami a zachraňují své komunity. Je to svět založený na principu „více za více“: více dětí dostane vzdělání, více společností se stane soběstačnými a všichni se mohou těšit z větší prosperity, bezpečnosti a stability.
Aby se tato vize realizovala, musí lidé v mocenském postavení využít tohoto okamžiku plného nástrah i možností a zajistit, aby ženy a dívky mohly naplnit svůj potenciál a přitom podporovaly společný boj proti klimatickým změnám a jejich dopadům. Energetický přechod je příležitostí pro nás všechny. Jeho maximální využití bude vyžadovat investice do těch, kdo ho poženou vpřed.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka