NEW YORK – Pro mnoho spojenců Spojených států nespočívají vady obchodní války prezidenta Donalda Trumpa s Čínou – po schůzce Si a Trumpa v Argentině pozastavené na 90 dnů – v motivaci, nýbrž v přístupu. Evropa a Japonsko se v mnohém cítí stejně ukřivděně jako Trump. Nedokážou si ale připustit, že pro to, aby byl globální obchodní systém – a jejich vztahy s Čínou – spravedlivější a efektivnější, mohou také hodně udělat.
Ovšemže Čína musí podniknout kroky k reformě svých politik. V prvé řadě jsou čínské celní i necelní bariéry vyšší než ty, jež uplatňují USA a další země s vysokými příjmy (byť ne vyšší než u většiny rozvojových zemí se srovnatelnou výší příjmů). Zahraniční firmy, které chtějí působit v Číně, zase svazuje řada restrikcí, včetně omezení zahraničního vlastnictví domácích firem.
Snížení bariér na čínském trhu by prospělo nejen zahraničním výrobcům, ale i čínským domácnostem a firmám, které používají díly z dovozu. Liberalizace obchodu by působila jako snížení daní, neboť by zvýšila příjmy a zlepšila efektivitu, aniž by vláda musela zvětšit rozpočtový schodek. Dřívější zkušenost Číny s liberalizací obchodu, po přistoupení ke Světové obchodní organizaci před 17 lety, naznačuje, že ke zvýšení nezaměstnanosti by takový krok nevedl, jestliže čínský trh práce zůstane dostatečně pružný.
Čína by také udělala dobře, kdyby reagovala na další klíčovou stížnost a posílila ochranu duševního vlastnictví. Čínská vláda tvrdí, že od politiky vyžadující, aby zahraniční nadnárodní společnosti výměnou za přístup na trh sdílely své duševní vlastnictví, už před dvěma desítkami let upustila. Americké a evropské obchodní komory v Číně ale říkají, že skutečná praxe je jiná.
V minulosti, kdy vlastní inovační schopnost Číny byla slabá, by silnější ochrana duševního vlastnictví znamenala pouze vyšší renty pro zahraniční firmy. Dnes však, kdy čínské firmy vyvíjejí vlastní cenné duševní vlastnictví a jejich globální stopa se výrazně rozrostla, by silnější, vzájemná opatření na ochranu duševního vlastnictví prospěla čínským firmám stejně jako zahraničním.
Čína by dále měla reformovat své dotační programy a režim průmyslových politik. Daní a subvencí k podpoře určitých hospodářských činností využívá většina zemí. Podíl vládních programů, které spíš vytvářejí deformace a neefektivitu, než aby řešily nedostatky trhu, je přesto v Číně vyšší než v zemích s vysokými příjmy.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Mezi takové politiky patří dotace upřednostňující státní firmy před soukromými, které vedou k mrhání a ztrátám produktivity. Vládní programy by měly být podrobeny systematičtější analýze nákladů a výnosů, aby se srovnala hrací plocha v soutěži mezi čínskými a zahraničními firmami.
Pokud však má být globální obchod opravdu poctivý, vyspělé ekonomiky – a zejména Spojené státy – musí také zavést určité změny. Bariéry vůči čínskému zboží a investicím nejsou v těchto zemích tak nízké, jak se všeobecně věří.
V USA jsou například cla z dovozu mnoha textilních a oděvních výrobků, jichž je Čína nejefektivnějším výrobcem na světě, ve 20% pásmu, mnohem vyšším než průměrná americká sazba. Další zvyšování účinných cel, jimž čelí čínské firmy, je antidumpingový režim využívaný často jako nástroj protekcionismu, s pravidly vychýlenými v neprospěch čínských výrobců. Průměrná celní sazba USA výrazně bagatelizuje skutečné sazby cel uplatňovaných na čínské zboží.
Rovněž dohody USA o volném obchodu uměle odklánějí americkou poptávku od efektivnějších čínských výrobců k méně nákladově efektivním firmám v zemích jako Mexiko. Podstatou dohod o volném obchodu není navzdory slovu „volný“ v jejich názvu volnější obchod, neboť firmy ze zemí mimo jimi regulovaná území diskriminují ve prospěch někdy méně efektivních firem ze zemí zúčastněných. Tento efekt, jejž stávající pravidla Světové obchodní organizace dostatečně nepotlačují, podrývá efektivní alokaci zdrojů a škodí nejen pracujícím mimo oblast volného obchodu, již dohoda vytváří, ale v mnoha případech i domácnostem s nízkými příjmy uvnitř takové oblasti.
Nadto není vždy spravedlivý, předvídatelný a průhledný ani americký režim upravující zahraniční investice. Co se týče označování navržených investic za hrozbu pro národní bezpečnost, kritéria jsou velice volná.
Podle amerických právníků, kteří radí s přeshraničními fúzemi a akvizicemi, s nimiž jsem mluvil, musí čínské firmy často zaplatit 15 % navíc, aby jejich nabídka byla životaschopná, neboť procesy při prověřování obchodů zahrnujících čínské investory mohou zatěžovat dlouhá a nepředvídatelná zpoždění. Tímto způsobem americký režim zahraničních investic vlastně olupuje čínské firmy, které chtějí investovat v USA.
Neefektivní či pokřivující politiky jsou zřídka jednoduše chyby. Je pravidlem, že slouží zájmům mocných a dobře organizovaných zájmových skupin, které se patrně budou bránit jakékoli změně. Pokud ale Čína a USA dospějí k velké dohodě na souboru změn v politických přístupech, které by omezily nebo odstranily pokřivení na obou stranách, mohlo by být snazší domácí odpor překonat.
Taková spolupráce by se mohla rozšířit tak, aby pomohla dosáhnout dohody na reformách WTO, které by dále podpořily spravedlivost globální soustavy. Bylo by kupříkladu možné lépe harmonizovat antidumpingová pravidla s těmi domácími a vytvořit nebo posílit předpisy s cílem minimalizovat diskriminační účinky dohod o volném obchodu a znemožnit vládám používat subvencí do státních firem k obcházení pravidel WTO.
Takový vyvážený a reciproční přístup by pomohl zmírnit napětí v oblasti přeshraničního obchodu a investic. Neméně důležité je, že by posílil spravedlivost a efektivitu ve dvou největších ekonomikách na planetě – a taková změna by prospěla nejen USA a Číně, ale celému světu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The finance underpinning supply chains is crucial, but too many small businesses in emerging and developing economies cannot access it, cutting them off from the benefits of global trade. Plucking this relatively low-hanging fruit can drive progress toward many development goals at once.
show how a lack of supply-chain finance keeps many businesses and economies on the sidelines.
Diane Coyle
advocates a new public philosophy that rejects viewing “government” and “market” as opposites, explains why time-use data must shape technological development, warns that policymakers are devising AI regulation in a thick conceptual fog, and more.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
NEW YORK – Pro mnoho spojenců Spojených států nespočívají vady obchodní války prezidenta Donalda Trumpa s Čínou – po schůzce Si a Trumpa v Argentině pozastavené na 90 dnů – v motivaci, nýbrž v přístupu. Evropa a Japonsko se v mnohém cítí stejně ukřivděně jako Trump. Nedokážou si ale připustit, že pro to, aby byl globální obchodní systém – a jejich vztahy s Čínou – spravedlivější a efektivnější, mohou také hodně udělat.
Ovšemže Čína musí podniknout kroky k reformě svých politik. V prvé řadě jsou čínské celní i necelní bariéry vyšší než ty, jež uplatňují USA a další země s vysokými příjmy (byť ne vyšší než u většiny rozvojových zemí se srovnatelnou výší příjmů). Zahraniční firmy, které chtějí působit v Číně, zase svazuje řada restrikcí, včetně omezení zahraničního vlastnictví domácích firem.
Snížení bariér na čínském trhu by prospělo nejen zahraničním výrobcům, ale i čínským domácnostem a firmám, které používají díly z dovozu. Liberalizace obchodu by působila jako snížení daní, neboť by zvýšila příjmy a zlepšila efektivitu, aniž by vláda musela zvětšit rozpočtový schodek. Dřívější zkušenost Číny s liberalizací obchodu, po přistoupení ke Světové obchodní organizaci před 17 lety, naznačuje, že ke zvýšení nezaměstnanosti by takový krok nevedl, jestliže čínský trh práce zůstane dostatečně pružný.
Čína by také udělala dobře, kdyby reagovala na další klíčovou stížnost a posílila ochranu duševního vlastnictví. Čínská vláda tvrdí, že od politiky vyžadující, aby zahraniční nadnárodní společnosti výměnou za přístup na trh sdílely své duševní vlastnictví, už před dvěma desítkami let upustila. Americké a evropské obchodní komory v Číně ale říkají, že skutečná praxe je jiná.
V minulosti, kdy vlastní inovační schopnost Číny byla slabá, by silnější ochrana duševního vlastnictví znamenala pouze vyšší renty pro zahraniční firmy. Dnes však, kdy čínské firmy vyvíjejí vlastní cenné duševní vlastnictví a jejich globální stopa se výrazně rozrostla, by silnější, vzájemná opatření na ochranu duševního vlastnictví prospěla čínským firmám stejně jako zahraničním.
Čína by dále měla reformovat své dotační programy a režim průmyslových politik. Daní a subvencí k podpoře určitých hospodářských činností využívá většina zemí. Podíl vládních programů, které spíš vytvářejí deformace a neefektivitu, než aby řešily nedostatky trhu, je přesto v Číně vyšší než v zemích s vysokými příjmy.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Mezi takové politiky patří dotace upřednostňující státní firmy před soukromými, které vedou k mrhání a ztrátám produktivity. Vládní programy by měly být podrobeny systematičtější analýze nákladů a výnosů, aby se srovnala hrací plocha v soutěži mezi čínskými a zahraničními firmami.
Pokud však má být globální obchod opravdu poctivý, vyspělé ekonomiky – a zejména Spojené státy – musí také zavést určité změny. Bariéry vůči čínskému zboží a investicím nejsou v těchto zemích tak nízké, jak se všeobecně věří.
V USA jsou například cla z dovozu mnoha textilních a oděvních výrobků, jichž je Čína nejefektivnějším výrobcem na světě, ve 20% pásmu, mnohem vyšším než průměrná americká sazba. Další zvyšování účinných cel, jimž čelí čínské firmy, je antidumpingový režim využívaný často jako nástroj protekcionismu, s pravidly vychýlenými v neprospěch čínských výrobců. Průměrná celní sazba USA výrazně bagatelizuje skutečné sazby cel uplatňovaných na čínské zboží.
Rovněž dohody USA o volném obchodu uměle odklánějí americkou poptávku od efektivnějších čínských výrobců k méně nákladově efektivním firmám v zemích jako Mexiko. Podstatou dohod o volném obchodu není navzdory slovu „volný“ v jejich názvu volnější obchod, neboť firmy ze zemí mimo jimi regulovaná území diskriminují ve prospěch někdy méně efektivních firem ze zemí zúčastněných. Tento efekt, jejž stávající pravidla Světové obchodní organizace dostatečně nepotlačují, podrývá efektivní alokaci zdrojů a škodí nejen pracujícím mimo oblast volného obchodu, již dohoda vytváří, ale v mnoha případech i domácnostem s nízkými příjmy uvnitř takové oblasti.
Nadto není vždy spravedlivý, předvídatelný a průhledný ani americký režim upravující zahraniční investice. Co se týče označování navržených investic za hrozbu pro národní bezpečnost, kritéria jsou velice volná.
Podle amerických právníků, kteří radí s přeshraničními fúzemi a akvizicemi, s nimiž jsem mluvil, musí čínské firmy často zaplatit 15 % navíc, aby jejich nabídka byla životaschopná, neboť procesy při prověřování obchodů zahrnujících čínské investory mohou zatěžovat dlouhá a nepředvídatelná zpoždění. Tímto způsobem americký režim zahraničních investic vlastně olupuje čínské firmy, které chtějí investovat v USA.
Neefektivní či pokřivující politiky jsou zřídka jednoduše chyby. Je pravidlem, že slouží zájmům mocných a dobře organizovaných zájmových skupin, které se patrně budou bránit jakékoli změně. Pokud ale Čína a USA dospějí k velké dohodě na souboru změn v politických přístupech, které by omezily nebo odstranily pokřivení na obou stranách, mohlo by být snazší domácí odpor překonat.
Taková spolupráce by se mohla rozšířit tak, aby pomohla dosáhnout dohody na reformách WTO, které by dále podpořily spravedlivost globální soustavy. Bylo by kupříkladu možné lépe harmonizovat antidumpingová pravidla s těmi domácími a vytvořit nebo posílit předpisy s cílem minimalizovat diskriminační účinky dohod o volném obchodu a znemožnit vládám používat subvencí do státních firem k obcházení pravidel WTO.
Takový vyvážený a reciproční přístup by pomohl zmírnit napětí v oblasti přeshraničního obchodu a investic. Neméně důležité je, že by posílil spravedlivost a efektivitu ve dvou největších ekonomikách na planetě – a taková změna by prospěla nejen USA a Číně, ale celému světu.
Z angličtiny přeložil David Daduč