Smír mezi předáky dvou hlavních palestinských skupin, Hamásu a Fatahu, který byl právě dojednán v Saúdské Arábii, se velebí jako zásadní politický průlom. Avšak vláda národní jednoty vzniklá z této dohody čelí mnoha znepokojivým výzvám. Po dohodě musí následovat úsilí o ukončení ekonomického a administrativního obležení Palestiny, stejně jako seriózní mírové rozhovory s Izraelem zaměřené na ukončení 39 let trvající okupace Západního břehu a pásma Gazy. Doma musí nová vláda najít peníze na výplaty pro státní úředníky, obnovit právní řád a ukončit chaos, který se na palestinských územích stal normou.
Interní boje v Palestině začaly zčásti v důsledku politické bezvýchodnosti, která se vyvinula, když Izrael a mezinárodní společenství na palestinskou samosprávu uvalily hospodářské embargo. Toto ekonomické obklíčení, horlivě prosazované i arabskými a islámskými bankami, následovalo poté, co vláda vedená Hamásem odmítla vyhovět požadavku „čtyřky“ – Spojených států, Evropské unie, Organizace spojených národů a Ruska –, aby uznala Izrael, přijala dřívější dohody s Izraelem a distancovala se od terorismu.
Palestinci si stěžovali, že mezinárodní společenství jednalo nespravedlivě, a to jednoduše proto, že nebylo spokojené s výsledkem svobodných a čestných voleb na palestinských územích, v nichž drtivě zvítězil Hamás. Kvůli mezinárodní bankovní blokádě a odmítnutí Izraele převést miliony dolarů, vybrané jménem palestinského lidu na daních, nedokázala vláda sestavená po volbách z ledna 2006 platit státní úředníky.
Po měsících bez výplat byla vláda Ismaíla Haníji z Hamásu nucena v září čelit vážné výzvě, když státní zaměstnanci začali stávkovat a požadovat, aby dostali své výplaty. Neshody mezi prezidentským úřadem Mahmúda Abbáse z Fatahu a islamistickou vládou Hamásu se rozlily do ulic. Abbásovy pohrůžky, že k vyřešení bezvýchodnosti budou uspořádány nové volby, podle všeho ještě přilévaly olej do ohně.
Vzhledem k narůstající nezaměstnanosti, rekordnímu propadu příjmů a vyostřování vnitřních napětí propukly mezi zastánci Hamásu a Fatahu boje. Pokusy o usmíření těchto dvou stran začaly v Gaze a později se přesunuly do Káhiry, Damašku a konečně do Mekky pod dohled saúdského krále Abdalláha, jehož země je už desítky let finančním přispěvatelem Palestinců.
Jednou z první výzev pro novou vládu bude přesvědčit mezinárodní společenství, že uznává dřívější palestinské dohody. To zahrnuje vzájemné uznání OOP a Izraele a dále dohody z Osla. Prohlášením, že přijímá dřívější dohody, a podporou arabské mírové iniciativy by nová vláda měla být schopna finančně zruinovanou palestinskou samosprávu ekonomicky normalizovat.
Peníze ovšem nejsou jediným cílem. Dohodu o příměří mezi palestinskými frakcemi a Izraelem bude potřeba naplnit oddaností obou stran a paralelním politickým procesem. Mezinárodní společenství, zejména USA, verbálně vyjadřuje podporu zahájení seriózních palestinsko-izraelských rozhovorů a Dohoda z Mekky Abbásovi připravila cestu k vyjednání konce okupace. To bude zkouškou odhodlání Izraele i mezinárodního společenství dosáhnout při opětovném zahájení rozhovorů hmatatelného pokroku.
Nově vytvořená vláda národní jednoty ovšem čelí ještě další znepokojivé výzvě. Má-li se předejít politickému násilí a ničení majetku, bude zapotřebí nové bezpečnostní politiky. Je třeba dostat pod kontrolu bezpočet milicí, skupin, gangů i jedinců, již vlastní a používají zbraně. Nová vláda národní jednoty musí trvat na vybudování jediné, sjednocené ozbrojené síly.
Aby se zabránilo všeobecné nezákonnosti, palestinské bezpečnostní vedení bude muset odstranit ochranu, jíž požívají ozbrojení jedinci, kteří své zbraně beztrestně používají k ubližování na zdraví, zabíjení a ničení majetku. Právní řád se skutečně musí stát nejvyšší prioritou vlády národní jednoty, vzhledem k nutnosti obnovit důvěru palestinské veřejnosti v palestinské lídry všech frakcí.
Minulý rok patřil k nejtěžším v moderních palestinských dějinách. Celá léta svět palestinskému lidu záviděl pevné společenské sepjetí, neboť navzdory okupaci držel pohromadě. Se silným smyslem pro národní identitu se Palestinci chlubili, že mají jasný sjednocující záměr: ukončení izraelské okupace a ustavení nezávislého a demokratického státu.
Poslední měsíce vnitřních bojů však v Palestincích zanechaly hlubokou jizvu. Má-li se tato jizva zahojit, bude zapotřebí vyvinout mnoho úsilí o oživení fungujícího hospodářství, posílení vnitřní bezpečnosti a zlepšení vztahů mezi Palestinci a jejich sousedy a mezinárodním společenstvím.
Smír mezi předáky dvou hlavních palestinských skupin, Hamásu a Fatahu, který byl právě dojednán v Saúdské Arábii, se velebí jako zásadní politický průlom. Avšak vláda národní jednoty vzniklá z této dohody čelí mnoha znepokojivým výzvám. Po dohodě musí následovat úsilí o ukončení ekonomického a administrativního obležení Palestiny, stejně jako seriózní mírové rozhovory s Izraelem zaměřené na ukončení 39 let trvající okupace Západního břehu a pásma Gazy. Doma musí nová vláda najít peníze na výplaty pro státní úředníky, obnovit právní řád a ukončit chaos, který se na palestinských územích stal normou.
Interní boje v Palestině začaly zčásti v důsledku politické bezvýchodnosti, která se vyvinula, když Izrael a mezinárodní společenství na palestinskou samosprávu uvalily hospodářské embargo. Toto ekonomické obklíčení, horlivě prosazované i arabskými a islámskými bankami, následovalo poté, co vláda vedená Hamásem odmítla vyhovět požadavku „čtyřky“ – Spojených států, Evropské unie, Organizace spojených národů a Ruska –, aby uznala Izrael, přijala dřívější dohody s Izraelem a distancovala se od terorismu.
Palestinci si stěžovali, že mezinárodní společenství jednalo nespravedlivě, a to jednoduše proto, že nebylo spokojené s výsledkem svobodných a čestných voleb na palestinských územích, v nichž drtivě zvítězil Hamás. Kvůli mezinárodní bankovní blokádě a odmítnutí Izraele převést miliony dolarů, vybrané jménem palestinského lidu na daních, nedokázala vláda sestavená po volbách z ledna 2006 platit státní úředníky.
Po měsících bez výplat byla vláda Ismaíla Haníji z Hamásu nucena v září čelit vážné výzvě, když státní zaměstnanci začali stávkovat a požadovat, aby dostali své výplaty. Neshody mezi prezidentským úřadem Mahmúda Abbáse z Fatahu a islamistickou vládou Hamásu se rozlily do ulic. Abbásovy pohrůžky, že k vyřešení bezvýchodnosti budou uspořádány nové volby, podle všeho ještě přilévaly olej do ohně.
Vzhledem k narůstající nezaměstnanosti, rekordnímu propadu příjmů a vyostřování vnitřních napětí propukly mezi zastánci Hamásu a Fatahu boje. Pokusy o usmíření těchto dvou stran začaly v Gaze a později se přesunuly do Káhiry, Damašku a konečně do Mekky pod dohled saúdského krále Abdalláha, jehož země je už desítky let finančním přispěvatelem Palestinců.
Jednou z první výzev pro novou vládu bude přesvědčit mezinárodní společenství, že uznává dřívější palestinské dohody. To zahrnuje vzájemné uznání OOP a Izraele a dále dohody z Osla. Prohlášením, že přijímá dřívější dohody, a podporou arabské mírové iniciativy by nová vláda měla být schopna finančně zruinovanou palestinskou samosprávu ekonomicky normalizovat.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Peníze ovšem nejsou jediným cílem. Dohodu o příměří mezi palestinskými frakcemi a Izraelem bude potřeba naplnit oddaností obou stran a paralelním politickým procesem. Mezinárodní společenství, zejména USA, verbálně vyjadřuje podporu zahájení seriózních palestinsko-izraelských rozhovorů a Dohoda z Mekky Abbásovi připravila cestu k vyjednání konce okupace. To bude zkouškou odhodlání Izraele i mezinárodního společenství dosáhnout při opětovném zahájení rozhovorů hmatatelného pokroku.
Nově vytvořená vláda národní jednoty ovšem čelí ještě další znepokojivé výzvě. Má-li se předejít politickému násilí a ničení majetku, bude zapotřebí nové bezpečnostní politiky. Je třeba dostat pod kontrolu bezpočet milicí, skupin, gangů i jedinců, již vlastní a používají zbraně. Nová vláda národní jednoty musí trvat na vybudování jediné, sjednocené ozbrojené síly.
Aby se zabránilo všeobecné nezákonnosti, palestinské bezpečnostní vedení bude muset odstranit ochranu, jíž požívají ozbrojení jedinci, kteří své zbraně beztrestně používají k ubližování na zdraví, zabíjení a ničení majetku. Právní řád se skutečně musí stát nejvyšší prioritou vlády národní jednoty, vzhledem k nutnosti obnovit důvěru palestinské veřejnosti v palestinské lídry všech frakcí.
Minulý rok patřil k nejtěžším v moderních palestinských dějinách. Celá léta svět palestinskému lidu záviděl pevné společenské sepjetí, neboť navzdory okupaci držel pohromadě. Se silným smyslem pro národní identitu se Palestinci chlubili, že mají jasný sjednocující záměr: ukončení izraelské okupace a ustavení nezávislého a demokratického státu.
Poslední měsíce vnitřních bojů však v Palestincích zanechaly hlubokou jizvu. Má-li se tato jizva zahojit, bude zapotřebí vyvinout mnoho úsilí o oživení fungujícího hospodářství, posílení vnitřní bezpečnosti a zlepšení vztahů mezi Palestinci a jejich sousedy a mezinárodním společenstvím.