PEKING – Trh dluhopisů amerického ministerstva financí patří k největším a nejaktivnějším dluhovým trhům na světě, který poskytuje investorům bezpečnou formu uložení hodnoty a spolehlivý zdroj příjmů, přičemž současně pomáhá snížit náklady americké vlády na obsluhu dluhu. Podle amerického ministerstva financí však zahraniční investoři prodali v dubnu letošního roku dlouhodobé americké dluhy v hodnotě rekordních 54,5 miliardy dolarů, přičemž jen Čína ztenčila své zásoby o 5,4 miliardy dolarů. Tento výprodej amerického státního dluhu zahraničními investory zvěstuje pro USA konec éry levného financování.
Současný stav je takový, že americká vláda drží zhruba 40% svého dluhu prostřednictvím Federálního rezervního systému a vládních agentur, jako je Social Security Trust Fund, zatímco američtí a zahraniční investoři drží po třiceti procentech. Hlavními kupci amerického dluhu jsou přitom rozvíjející se ekonomiky – z nichž mnohé využívají velkých obchodních přebytků k tažení růstu HDP a z výsledného přílivu kapitálu doplňují své rezervy v zahraniční měně.
V posledních deseti letech se devizové rezervy těchto zemí rozrostly ze 750 miliard na 6,3 bilionu dolarů – což je více než 50% celkové globální hodnoty – a představují významný zdroj financování, který účinně snižuje americké náklady na dlouhodobé půjčky. Vzhledem k tomu, že výnos z desetiletých amerických dluhopisů klesal v letech 2000 až 2012 v průměru o 45% ročně, mohly USA financovat svůj dluh za výjimečně příznivých podmínek.
Pokračující znehodnocování amerického dolaru – jehož hodnota klesla od zrušení brettonwoodského systému v roce 1971 téměř o polovinu – podkopává spolu s rostoucím objemem amerického vládního dluhu kupní sílu investorů do amerických vládních dluhopisů. To těmto zemím snižuje hodnotu devizových rezerv, což ohrožuje jejich fiskální a kurzovou politiku a nahlodává jejich finanční bezpečnost.
Nikde to nepůsobí větší problémy než v Číně, která navzdory nedávnému výprodeji zůstává zdaleka největším zahraničním věřitelem Ameriky, neboť disponuje více než 22 procenty amerického dluhu drženého zahraničními subjekty. Čínská poptávka po dluhopisech amerického ministerstva financí umožnila USA v posledních deseti letech téměř ztrojnásobit svůj státní dluh, z přibližně 6 na 16,7 bilionu dolarů. Na druhé straně to vedlo k navyšování čínských devizových rezerv zhruba o 28% ročně.
Čínské nákupy amerického dluhu v podstatě přenášely oficiální rezervy získané díky čínskému obchodnímu přebytku zpět na americký trh. Počátkem roku 2000 držela Čína americký dluh v hodnotě pouhých 71,4 miliardy dolarů a její podíl na celkových zahraničních investicích v USA činil 8%. Na konci roku 2012 už tato hodnota dosáhla 1,2 bilionu dolarů, což představovalo 22% zahraničních investic v USA.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Čínské rezervy však v důsledku toho dlouho trpěly, neboť výnos z desetiletých amerických dluhopisů činil pouhá 2% i v době, kdy měly tyto cenné papíry nést 3-5%. Výnos z přímých zahraničních investic se přitom v průměru pohybuje kolem 20% ročně. Zatímco tedy tříbilionové čínské rezervy v zahraničních měnách vynesou jen asi 100 miliard dolarů ročně, čínské přímé zahraniční investice v objemu 1,53 bilionu dolarů by mohly dosáhnout celkového výnosu kolem 300 miliard dolarů ročně.
Navzdory tak nízké návratnosti Čína dál investuje své rezervy v USA, a to převážně kvůli neschopnosti vlastního špatně vyvinutého finančního trhu generovat dostatečnou nabídku bezpečných aktiv. V prvních čtyřech měsících letošního roku obohatila Čína své rezervy o dluhopisy amerického ministerstva financí v hodnotě 44,3 miliardy dolarů, což znamená, že tento dluh dnes představuje 38% celkových čínských devizových rezerv. Rostoucí riziko spojené s dluhopisy amerického ministerstva financí by však mělo přimět Čínu, aby snížila objem amerického dluhu, který má v držení.
Květnové oznámení Federálního rezervního systému, že možná do konce letošního roku utlumí svůj program kvantitativního uvolňování (QE) – tedy rozsáhlých nákupů dlouhodobých finančních aktiv –, rozdmýchalo obavy ze zhroucení trhu dluhopisů na způsob roku 1994. Strach z možnosti, že prudké zvýšení úrokových sazeb způsobí propad hodnoty dluhopisových portfolií, přispěl k nedávnému úprku zahraničních investorů od amerického dluhu – a tento trend bude pravděpodobně pokračovat tak dlouho, dokud bude Fed realizovat utlumování QE.
Výnosy z desetiletých amerických dluhopisů dnes činí 2,95%, což je od prvního čtvrtletí letošního roku zvýšení o 58%. Vzhledem k tomu se rozdíl v úrokové sazbě u dvouletých a desetiletých dluhopisů rozšířil na 248 základních bodů. Podle Kongresového rozpočtového úřadu se výnos u desetiletých dluhopisů bude nadále zvyšovat, do roku 2019 dosáhne 5% a na této nebo ještě vyšší úrovni setrvá dalších pět let. Ačkoliv je nepravděpodobné, že tento vývoj povede ke katastrofě srovnatelné s rokem 1994 – zejména s ohledem na skutečnost, že současný výnos je podle historických měřítek stále velmi nízký –, rozhodně to destabilizuje americký dluhový trh.
Pro Čínu už výhody spojené s držením velkého objemu amerických dolarů nejsou vyšší než rizika, takže Peking musí přikročit ke snižování podílu amerických dluhopisů ve svém portfoliu devizových rezerv. Vzhledem k tomu, že Čína omezí také celkovou velikost svých rezerv, neboť její obyvatelstvo stárne a model hospodářského růstu se posouvá směrem k domácí spotřebě, je výrazný rozprodej amerického dluhu nevyhnutelný – a spolu s ním je nevyhnutelné i značné a trvalé zvýšení amerických nákladů na financování dluhu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US President Donald Trump’s import tariffs have triggered a wave of retaliatory measures, setting off a trade war with key partners and raising fears of a global downturn. But while Trump’s protectionism and erratic policy shifts could have far-reaching implications, the greatest victim is likely to be the United States itself.
warns that the new administration’s protectionism resembles the strategy many developing countries once tried.
It took a pandemic and the threat of war to get Germany to dispense with the two taboos – against debt and monetary financing of budgets – that have strangled its governments for decades. Now, it must join the rest of Europe in offering a positive vision of self-sufficiency and an “anti-fascist economic policy.”
welcomes the apparent departure from two policy taboos that have strangled the country's investment.
PEKING – Trh dluhopisů amerického ministerstva financí patří k největším a nejaktivnějším dluhovým trhům na světě, který poskytuje investorům bezpečnou formu uložení hodnoty a spolehlivý zdroj příjmů, přičemž současně pomáhá snížit náklady americké vlády na obsluhu dluhu. Podle amerického ministerstva financí však zahraniční investoři prodali v dubnu letošního roku dlouhodobé americké dluhy v hodnotě rekordních 54,5 miliardy dolarů, přičemž jen Čína ztenčila své zásoby o 5,4 miliardy dolarů. Tento výprodej amerického státního dluhu zahraničními investory zvěstuje pro USA konec éry levného financování.
Současný stav je takový, že americká vláda drží zhruba 40% svého dluhu prostřednictvím Federálního rezervního systému a vládních agentur, jako je Social Security Trust Fund, zatímco američtí a zahraniční investoři drží po třiceti procentech. Hlavními kupci amerického dluhu jsou přitom rozvíjející se ekonomiky – z nichž mnohé využívají velkých obchodních přebytků k tažení růstu HDP a z výsledného přílivu kapitálu doplňují své rezervy v zahraniční měně.
V posledních deseti letech se devizové rezervy těchto zemí rozrostly ze 750 miliard na 6,3 bilionu dolarů – což je více než 50% celkové globální hodnoty – a představují významný zdroj financování, který účinně snižuje americké náklady na dlouhodobé půjčky. Vzhledem k tomu, že výnos z desetiletých amerických dluhopisů klesal v letech 2000 až 2012 v průměru o 45% ročně, mohly USA financovat svůj dluh za výjimečně příznivých podmínek.
Pokračující znehodnocování amerického dolaru – jehož hodnota klesla od zrušení brettonwoodského systému v roce 1971 téměř o polovinu – podkopává spolu s rostoucím objemem amerického vládního dluhu kupní sílu investorů do amerických vládních dluhopisů. To těmto zemím snižuje hodnotu devizových rezerv, což ohrožuje jejich fiskální a kurzovou politiku a nahlodává jejich finanční bezpečnost.
Nikde to nepůsobí větší problémy než v Číně, která navzdory nedávnému výprodeji zůstává zdaleka největším zahraničním věřitelem Ameriky, neboť disponuje více než 22 procenty amerického dluhu drženého zahraničními subjekty. Čínská poptávka po dluhopisech amerického ministerstva financí umožnila USA v posledních deseti letech téměř ztrojnásobit svůj státní dluh, z přibližně 6 na 16,7 bilionu dolarů. Na druhé straně to vedlo k navyšování čínských devizových rezerv zhruba o 28% ročně.
Čínské nákupy amerického dluhu v podstatě přenášely oficiální rezervy získané díky čínskému obchodnímu přebytku zpět na americký trh. Počátkem roku 2000 držela Čína americký dluh v hodnotě pouhých 71,4 miliardy dolarů a její podíl na celkových zahraničních investicích v USA činil 8%. Na konci roku 2012 už tato hodnota dosáhla 1,2 bilionu dolarů, což představovalo 22% zahraničních investic v USA.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Čínské rezervy však v důsledku toho dlouho trpěly, neboť výnos z desetiletých amerických dluhopisů činil pouhá 2% i v době, kdy měly tyto cenné papíry nést 3-5%. Výnos z přímých zahraničních investic se přitom v průměru pohybuje kolem 20% ročně. Zatímco tedy tříbilionové čínské rezervy v zahraničních měnách vynesou jen asi 100 miliard dolarů ročně, čínské přímé zahraniční investice v objemu 1,53 bilionu dolarů by mohly dosáhnout celkového výnosu kolem 300 miliard dolarů ročně.
Navzdory tak nízké návratnosti Čína dál investuje své rezervy v USA, a to převážně kvůli neschopnosti vlastního špatně vyvinutého finančního trhu generovat dostatečnou nabídku bezpečných aktiv. V prvních čtyřech měsících letošního roku obohatila Čína své rezervy o dluhopisy amerického ministerstva financí v hodnotě 44,3 miliardy dolarů, což znamená, že tento dluh dnes představuje 38% celkových čínských devizových rezerv. Rostoucí riziko spojené s dluhopisy amerického ministerstva financí by však mělo přimět Čínu, aby snížila objem amerického dluhu, který má v držení.
Květnové oznámení Federálního rezervního systému, že možná do konce letošního roku utlumí svůj program kvantitativního uvolňování (QE) – tedy rozsáhlých nákupů dlouhodobých finančních aktiv –, rozdmýchalo obavy ze zhroucení trhu dluhopisů na způsob roku 1994. Strach z možnosti, že prudké zvýšení úrokových sazeb způsobí propad hodnoty dluhopisových portfolií, přispěl k nedávnému úprku zahraničních investorů od amerického dluhu – a tento trend bude pravděpodobně pokračovat tak dlouho, dokud bude Fed realizovat utlumování QE.
Výnosy z desetiletých amerických dluhopisů dnes činí 2,95%, což je od prvního čtvrtletí letošního roku zvýšení o 58%. Vzhledem k tomu se rozdíl v úrokové sazbě u dvouletých a desetiletých dluhopisů rozšířil na 248 základních bodů. Podle Kongresového rozpočtového úřadu se výnos u desetiletých dluhopisů bude nadále zvyšovat, do roku 2019 dosáhne 5% a na této nebo ještě vyšší úrovni setrvá dalších pět let. Ačkoliv je nepravděpodobné, že tento vývoj povede ke katastrofě srovnatelné s rokem 1994 – zejména s ohledem na skutečnost, že současný výnos je podle historických měřítek stále velmi nízký –, rozhodně to destabilizuje americký dluhový trh.
Pro Čínu už výhody spojené s držením velkého objemu amerických dolarů nejsou vyšší než rizika, takže Peking musí přikročit ke snižování podílu amerických dluhopisů ve svém portfoliu devizových rezerv. Vzhledem k tomu, že Čína omezí také celkovou velikost svých rezerv, neboť její obyvatelstvo stárne a model hospodářského růstu se posouvá směrem k domácí spotřebě, je výrazný rozprodej amerického dluhu nevyhnutelný – a spolu s ním je nevyhnutelné i značné a trvalé zvýšení amerických nákladů na financování dluhu.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.