SOUL – Východní Asie by si mohla vzít z krize v eurozóně dvě drahocenná ponaučení. Za prvé že nemá uspěchat proces finanční a měnové integrace a za druhé že má rozvinout dostatečné institucionální rámce, než přistoupí k dalším krokům.
Po pravdě řečeno není pravděpodobné, že východoasijské země budou v bezprostřední budoucnosti podnikat kroky směrem k regionálnímu fixnímu směnnému kurzu nebo měnové unii s jedinou měnou, a to kvůli obrovským odlišnostem hospodářských a politických podmínek v regionu. Za několik desítek let však možná země v tomto regionu vytvoří instituce na podporu finanční integrace, jako je jednotný orgán pro dohled nad bankami stejného typu, jaký dnes vytváří Evropská unie.
Asijští politici by každopádně měli zlepšit kooperační mechanismy zaměřené na prevenci a řízení krizí. Nejslibnějším z nich je Multilateralizace čiangmajské iniciativy (CMIM) skupiny ASEAN+3 – tedy deseti členů Sdružení národů jihovýchodní Asie rozšířených o Čínu, Japonsko a Jižní Koreu. Tento regionální rezervní fond s objemem 120 miliard dolarů vznikl v roce 2010 s cílem poskytovat členům v případě naléhavé potřeby krátkodobou likviditu.
Skupina ASEAN+3 nyní posiluje CMIM zdvojnásobením celkového objemu fondu na 240 miliard dolarů. Skupina se rovněž dohodla na rozšíření flexibility CMIM snížením minimálního podílu krizových půjček, který je nutno navázat na úvěrový program Mezinárodního měnového fondu z 80% na 70%.
CMIM zatím neprošla krizí, která by ji otestovala. V počátcích možná nedokáže poskytnout dostatečnou nouzovou podporu včas a pružně. Fond ve výši 240 miliard dolarů je malý – činí pouze asi 1,5% HDP celého regionu. Evropské zkušenosti naznačují, že systémové šoky velkého rozsahu volají po větší finanční podpoře.
Na rozdíl od MMF nebo Evropského stabilizačního mechanismu řídí příspěvky CMIM samy úřady v příslušných zemích. A země se mohou rozhodnout, že na danou žádost nepřispějí. Z toho vyplývá, že CMIM by mohla mít svázané ruce zejména v případě systémových šoků nebo politických sporů mezi členskými státy.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V těch zemích regionu, které byly nespokojené s rolí MMF během asijské finanční krize z let 1997-1998, navíc přetrvává „stigma MMF“. Vázání aktivace většiny půjček na splnění podmínek MMF by mohlo vyvolat v jednotlivých státech zdráhavost obracet se se žádostí o podporu na CMIM.
Další překážku představuje omezená kapacita CMIM v oblasti hospodářského dohledu a monitoringu. Loni zřídila skupina ASEAN+3 regionální dohlížecí jednotku, takzvaný Úřad ASEAN+3 pro makroekonomický výzkum (AMRO), který má monitorovat regionální ekonomiky, odhalovat rýsující se slabá místa a podporovat efektivní rozhodování CMIM. Není však jasné, zda má AMRO dostatečnou kapacitu a odbornost k tomu, aby účinně monitorovala 13 zemí.
Východoasijským státům skutečně může připadat složité dohlížet skrytě na politiku jednotlivých zemí a uplatňovat pevnou politickou podmíněnost. Příklad Řecka před krizí v eurozóně i po ní ukazuje, že pro státy je často těžké být tvrdé vůči svým sousedům.
Skupina ASEAN+3 musí dál navyšovat zdroje, prohlubovat nezávislost a zlepšovat operativní procedury. Plně funkční regionální finanční záchranná síť by mohla zvládat nákazu finančních šoků vyvěrajících z jednotlivých ekonomik a bránit narušení klíčových motorů růstu v regionu – vnitroregionálního obchodu a investic. CMIM by také mohla pomoci východoasijským zemím při snižování jejich odkázanosti na akumulaci nákladných rezerv coby jisté formy sebepojištění, která prohlubuje globální nerovnováhy.
Díky větším prostředkům a zlepšené struktuře vládnutí by AMRO mohlo hrát efektivnější roli v oblasti regionálního ekonomického dohledu a monitorování, bez něhož by se zvýšila rizika morálního hazardu spojená s existencí finančních záchranných sítí. Zvýšená regionální podpora by také přispěla k lepšímu sdílení informací a rozhodování, z čehož vyplývá, že podíl krizových úvěrů CMIM navázaných na MMF by se mohl snižovat ruku v ruce s posilováním kapacity a výkonu AMRO.
Skupina ASEAN+3 by si měla dát za cíl rozvinout CMIM v plnohodnotnou regionální finanční záchrannou síť podporovanou AMRO jakožto schopný a důvěryhodný sekretariát – jako de facto Asijský měnový fond, snad jen s širším členstvím. Dokud však CMIM a AMRO nebudou plně rozvinuté, je jejich úzká spolupráce s MMF žádoucí. Na summitu skupiny G-20 v Cannes v listopadu 2011 se nejvyšší představitelé dohodli na zásadách spolupráce mezi MMF a regionálními finančními strukturami včetně otevřeného sdílení informací a společných misí.
Zejména by finanční aranžmá MMF a ASEAN+3 mělo zřídit pravidelný kanál dialogu, který by zprostředkovával výměnu informací a připravoval konkrétní směrnice pro spolupráci a odpovídající rozdělení úkolů. Vytvoření konstruktivních a efektivních směrnic by mohlo napomoci při prevenci konfliktů a chaosu v otázce podmínek úvěrování během krizí, čehož jsme byli v eurozóně svědky mezi MMF, EU a Evropskou centrální bankou. Vzhledem ke „stigmatu MMF“ v Asii by instituce společného financování, která by oprávněným členským zemím poskytovala preventivní úvěrové linky bez politických podmínek, byla jistě užitečná.
Asijské země si vzaly z vlastní regionální krize v 90. letech, ale i z probíhající krize v eurozóně poučení, že efektivní management přeshraničních kapitálových toků vyžaduje dobře konstruované národní, regionální i globální reakce. V zájmu efektivní reakce na krize musí východoasijské země pokračovat ve zdokonalování regionální finanční záchranné sítě i dohlížecího mechanismu a současně posilovat spolupráci s MMF.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
While the Democrats have won some recent elections with support from Silicon Valley, minorities, trade unions, and professionals in large cities, this coalition was never sustainable. The party has become culturally disconnected and disdainful of precisely the voters it needs to win.
thinks Kamala Harris lost because her party has ceased to be the political home of American workers.
This year’s many elections, not least the heated US presidential race, have drawn attention away from the United Nations Climate Change Conference (COP29) in Baku. But global leaders must continue to focus on combating the climate crisis and accelerating the green transition both in developed and developing economies.
foresees multilateral development banks continuing to play a critical role in financing the green transition.
SOUL – Východní Asie by si mohla vzít z krize v eurozóně dvě drahocenná ponaučení. Za prvé že nemá uspěchat proces finanční a měnové integrace a za druhé že má rozvinout dostatečné institucionální rámce, než přistoupí k dalším krokům.
Po pravdě řečeno není pravděpodobné, že východoasijské země budou v bezprostřední budoucnosti podnikat kroky směrem k regionálnímu fixnímu směnnému kurzu nebo měnové unii s jedinou měnou, a to kvůli obrovským odlišnostem hospodářských a politických podmínek v regionu. Za několik desítek let však možná země v tomto regionu vytvoří instituce na podporu finanční integrace, jako je jednotný orgán pro dohled nad bankami stejného typu, jaký dnes vytváří Evropská unie.
Asijští politici by každopádně měli zlepšit kooperační mechanismy zaměřené na prevenci a řízení krizí. Nejslibnějším z nich je Multilateralizace čiangmajské iniciativy (CMIM) skupiny ASEAN+3 – tedy deseti členů Sdružení národů jihovýchodní Asie rozšířených o Čínu, Japonsko a Jižní Koreu. Tento regionální rezervní fond s objemem 120 miliard dolarů vznikl v roce 2010 s cílem poskytovat členům v případě naléhavé potřeby krátkodobou likviditu.
Skupina ASEAN+3 nyní posiluje CMIM zdvojnásobením celkového objemu fondu na 240 miliard dolarů. Skupina se rovněž dohodla na rozšíření flexibility CMIM snížením minimálního podílu krizových půjček, který je nutno navázat na úvěrový program Mezinárodního měnového fondu z 80% na 70%.
CMIM zatím neprošla krizí, která by ji otestovala. V počátcích možná nedokáže poskytnout dostatečnou nouzovou podporu včas a pružně. Fond ve výši 240 miliard dolarů je malý – činí pouze asi 1,5% HDP celého regionu. Evropské zkušenosti naznačují, že systémové šoky velkého rozsahu volají po větší finanční podpoře.
Na rozdíl od MMF nebo Evropského stabilizačního mechanismu řídí příspěvky CMIM samy úřady v příslušných zemích. A země se mohou rozhodnout, že na danou žádost nepřispějí. Z toho vyplývá, že CMIM by mohla mít svázané ruce zejména v případě systémových šoků nebo politických sporů mezi členskými státy.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V těch zemích regionu, které byly nespokojené s rolí MMF během asijské finanční krize z let 1997-1998, navíc přetrvává „stigma MMF“. Vázání aktivace většiny půjček na splnění podmínek MMF by mohlo vyvolat v jednotlivých státech zdráhavost obracet se se žádostí o podporu na CMIM.
Další překážku představuje omezená kapacita CMIM v oblasti hospodářského dohledu a monitoringu. Loni zřídila skupina ASEAN+3 regionální dohlížecí jednotku, takzvaný Úřad ASEAN+3 pro makroekonomický výzkum (AMRO), který má monitorovat regionální ekonomiky, odhalovat rýsující se slabá místa a podporovat efektivní rozhodování CMIM. Není však jasné, zda má AMRO dostatečnou kapacitu a odbornost k tomu, aby účinně monitorovala 13 zemí.
Východoasijským státům skutečně může připadat složité dohlížet skrytě na politiku jednotlivých zemí a uplatňovat pevnou politickou podmíněnost. Příklad Řecka před krizí v eurozóně i po ní ukazuje, že pro státy je často těžké být tvrdé vůči svým sousedům.
Skupina ASEAN+3 musí dál navyšovat zdroje, prohlubovat nezávislost a zlepšovat operativní procedury. Plně funkční regionální finanční záchranná síť by mohla zvládat nákazu finančních šoků vyvěrajících z jednotlivých ekonomik a bránit narušení klíčových motorů růstu v regionu – vnitroregionálního obchodu a investic. CMIM by také mohla pomoci východoasijským zemím při snižování jejich odkázanosti na akumulaci nákladných rezerv coby jisté formy sebepojištění, která prohlubuje globální nerovnováhy.
Díky větším prostředkům a zlepšené struktuře vládnutí by AMRO mohlo hrát efektivnější roli v oblasti regionálního ekonomického dohledu a monitorování, bez něhož by se zvýšila rizika morálního hazardu spojená s existencí finančních záchranných sítí. Zvýšená regionální podpora by také přispěla k lepšímu sdílení informací a rozhodování, z čehož vyplývá, že podíl krizových úvěrů CMIM navázaných na MMF by se mohl snižovat ruku v ruce s posilováním kapacity a výkonu AMRO.
Skupina ASEAN+3 by si měla dát za cíl rozvinout CMIM v plnohodnotnou regionální finanční záchrannou síť podporovanou AMRO jakožto schopný a důvěryhodný sekretariát – jako de facto Asijský měnový fond, snad jen s širším členstvím. Dokud však CMIM a AMRO nebudou plně rozvinuté, je jejich úzká spolupráce s MMF žádoucí. Na summitu skupiny G-20 v Cannes v listopadu 2011 se nejvyšší představitelé dohodli na zásadách spolupráce mezi MMF a regionálními finančními strukturami včetně otevřeného sdílení informací a společných misí.
Zejména by finanční aranžmá MMF a ASEAN+3 mělo zřídit pravidelný kanál dialogu, který by zprostředkovával výměnu informací a připravoval konkrétní směrnice pro spolupráci a odpovídající rozdělení úkolů. Vytvoření konstruktivních a efektivních směrnic by mohlo napomoci při prevenci konfliktů a chaosu v otázce podmínek úvěrování během krizí, čehož jsme byli v eurozóně svědky mezi MMF, EU a Evropskou centrální bankou. Vzhledem ke „stigmatu MMF“ v Asii by instituce společného financování, která by oprávněným členským zemím poskytovala preventivní úvěrové linky bez politických podmínek, byla jistě užitečná.
Asijské země si vzaly z vlastní regionální krize v 90. letech, ale i z probíhající krize v eurozóně poučení, že efektivní management přeshraničních kapitálových toků vyžaduje dobře konstruované národní, regionální i globální reakce. V zájmu efektivní reakce na krize musí východoasijské země pokračovat ve zdokonalování regionální finanční záchranné sítě i dohlížecího mechanismu a současně posilovat spolupráci s MMF.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.