Zatímco většina vyspělých zemí světa čelí narůstajícím těžkostem ve snaze vyrovnat se se silami globalizace a konkurence ze zemí s nízkými mzdami, skandinávské země – Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko – se dokázaly, jak se zdá, s těmito výzvami vypořádat velice dobře. Jistěže, skandinávský růst je nevalný. S průměrným ročním růstem HDP o 2,2% mezi lety 1995 až 2005 za neskandinávskými státy evropské patnáctky, které rostly v průměru o 2,8%, zaostal. Skandinávie si však vede dobře co do výše HDP na hlavu a nezaměstnanosti. Její průměrný HDP na hlavu byl o 39% vyšší než v ostatních zemích EU a průměrná míra nezaměstnanosti dosahovala 6,7%, v porovnání s 8% ve staré části EU.
Zatímco většina vyspělých zemí světa čelí narůstajícím těžkostem ve snaze vyrovnat se se silami globalizace a konkurence ze zemí s nízkými mzdami, skandinávské země – Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko – se dokázaly, jak se zdá, s těmito výzvami vypořádat velice dobře. Jistěže, skandinávský růst je nevalný. S průměrným ročním růstem HDP o 2,2% mezi lety 1995 až 2005 za neskandinávskými státy evropské patnáctky, které rostly v průměru o 2,8%, zaostal. Skandinávie si však vede dobře co do výše HDP na hlavu a nezaměstnanosti. Její průměrný HDP na hlavu byl o 39% vyšší než v ostatních zemích EU a průměrná míra nezaměstnanosti dosahovala 6,7%, v porovnání s 8% ve staré části EU.