CAMBRIDGE – Jednou hádankou světové ekonomiky je to, že bohaté země světa 200 let rostly rychleji než ty chudší; Lant Pritchett tento proces výstižně nazval „obří rozbíhavostí“. Když Adam Smith v roce 1776 psal Bohatství národů, příjem na hlavu v nejbohatší zemi světa – zřejmě Nizozemsku – byl oproti nejchudším zemím asi čtyřnásobný. Dvě století nato bylo Nizozemsko 40krát bohatší než Čína, 24krát než Indie a desetkrát než Thajsko.
CAMBRIDGE – Jednou hádankou světové ekonomiky je to, že bohaté země světa 200 let rostly rychleji než ty chudší; Lant Pritchett tento proces výstižně nazval „obří rozbíhavostí“. Když Adam Smith v roce 1776 psal Bohatství národů, příjem na hlavu v nejbohatší zemi světa – zřejmě Nizozemsku – byl oproti nejchudším zemím asi čtyřnásobný. Dvě století nato bylo Nizozemsko 40krát bohatší než Čína, 24krát než Indie a desetkrát než Thajsko.