PRINCETON – Důvody, jimiž ruský prezident Vladimir Putin vysvětlil invazi na Ukrajinu, nebyly právě originální. Jak už poznamenali jiní, jeho tvrzení, že si ji vyžádala „genocida“ páchaná na etnických Rusech na Donbase, připomíná Hitlerovu strategii směřující k rozbití demokratického Československa v předvečer druhé světové války.
Hitler vyhrožoval vpádem do Československa, aby k říši přičlenil pohraniční oblasti s německy hovořícím obyvatelstvem. Invazi provést nemusel, protože představitelé Británie, Francie a Itálie, s krveprolitím první světové války v čerstvé paměti, na Mnichovské konferenci roku 1938 přistoupili na jeho požadavky. Během šesti měsíců ale nacisté mnichovskou dohodu porušili, ustavili Protektorát Čechy a Morava a vytvořili formálně nezávislý slovenský loutkový stát. Pak si Hitler začal dělat nároky na kus Polska.
Putinův útok proti Ukrajině začal podobně, uchvácením Krymu a ustavením dvou Kremlem podporovaných státečků na rusky hovořícím východním Donbase v roce 2014. Jednalo se o flagrantní porušení Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách, na jehož základě se Ukrajina, společně s Běloruskem a Kazachstánem, vzdaly jaderných arzenálů, které zdědily po Sovětském svazu. Rusko, Velká Británie a Spojené státy jim na oplátku daly ujištění, že budou respektovat suverenitu a nezávislost všech tří zemí v jejich stávajících hranicích.
Tak jako Británie a Francie nijak podstatně nereagovaly, když Hitler postupně trhal Versailleskou smlouvu, žádná země neudělala nic dostatečně vážného, aby Rusy přiměla litovat ohromně populární anexe Krymu a podpory separatismu na Donbase.
Hitlerův nárok na Československé Sudety měl být, jak tehdy prohlásil, „můj poslední územní nárok v Evropě“. Jenže každý, kdo četl Mein Kampf, měl vědět o jeho ambicích vytvořit pro Němce ve východní Evropě Lebensraum. Podobně můžeme mít důvodné podezření, že Putin, který označil rozpad Sovětského svazu za katastrofu, chce obnovit ruskou nadvládu nad někdejším sovětským územím. Jestliže Putinovi projde okupace Ukrajiny a dosazení loutkového režimu, budou na řadě dřívější sovětské republiky v Pobaltí, zejména Estonsko a Lotyšsko, kde žijí rozsáhlé rusky hovořící menšiny?
Putin má jednu velkou výhodu, která Hitlerovi naštěstí chyběla: jaderné zbraně. Země, které by se mohly pokusit do ruské „vojenské operace“ na Ukrajině zasáhnout, varoval Putin tím, že krátce před zahájením invaze provedl zkoušku rakety schopné nést jadernou hlavici, a prohlášením, že země, která by se do věci vměšovala, bude čelit „důsledkům, jaké jste ještě nikdy neviděli“. Čtyři dny po zahájení invaze uvedl ruské jaderné síly do pohotovosti.
Jak lze tedy Putina zastavit?
Hospodářské sankce už se zavádějí, pro ruská letadla se uzavírá vzdušný prostor a začínají bojkoty ruského zboží. Sousední země, zejména Polsko, by také měly uzavřít pozemní komunikace pro ruské nákladní vozy. Tato opatření bohužel uškodí všem Rusům, včetně těch, kteří jsou proti válce. Existuje ale jiný způsob, jak Putinovi znemožnit, aby dosáhl svých cílů?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvážně zůstal v Kyjevě a sjednotil Ukrajince v boji proti postupujícím Rusům. Pokud dokážou ruským silám způsobit podstatné ztráty, mohlo by to pomoci Putina zastavit, byť je většina vojenských exportů přesvědčena, že vojenské vítězství Ruska je neodvratné.
Snad právě s tímto vědomím Zelenskyj apeloval na ruský lid, aby válku ukončil. Mnozí Rusové se o to snaží. Po ohlášení invaze proběhly ve zhruba 55 městech napříč Ruskem protesty. Nezávislá organizace, která situaci sleduje, uvádí, že za účast na protestech bez předchozího povolení už bylo zatčeno 5000 lidí, ale mnozí další v protestech pokračují. V době, kdy toto píšu, už víc než milion odvážných Rusů připojil své jméno pod petici „Zastavit válku s Ukrajinou“.
Tím protesty nekončí. Dmitrij Muratov, nositel Nobelovy ceny míru za rok 2021 a šéfredaktor Novaja Gazeta, jedněch ze zbývajících ruských nezávislých novin, zveřejnil video, ve kterém Rusy vyzval, aby proti válce povstali, a řekl: „Život na této planetě může zachránit jedině protiválečné hnutí Rusů.“ Ředitelka státního Meyercholdova divadelního centra Jelena Kovalskaja na protest proti útoku na Ukrajinu rezignovala a řekla: „Není možné pracovat pro vraha a brát od něj výplatu“. Víc než 150 vědců a vědeckých žurnalistů podepsalo dopis, uveřejněný na ruském vědeckém webu, v němž vyjadřují smutek na tím, že se Rusko odsoudilo do izolace a do postavení ničemného státu. Podobný počet zastupitelů mnoha měst podepsal dopis, který útok odsuzuje jako „bezprecedentní zvěrstvo“ a dodává, že „se nám před očima hroutí naděje na dobrý život v Rusku“.
Teď je ještě potřeba, aby v nespravedlivé válce na Ukrajině přestali bojovat ruští vojáci. Nepotvrzené zprávy naznačují, že někteří už odmítli na Ukrajinu jet. Rusové mají přístup k širokému spektru informací mimo propagandu tamních státních médií, takže by měli vědět, že jsou součástí útočné války. Záměrné zabíjení lidí bez dostačujícího důvodu je vraždění a právě toho se ruští vojáci budou dopouštět, jestliže uposlechnou příkazů, aby proti Ukrajincům použili smrtící zbraně. Vykonávání příkazů je neomlouvá, stejně jako neomlouvalo ty, jimž velel Hitler.
Dokud bude v čele Ruska Putin, je odteď nutné k této zemi přistupovat jako k mezinárodnímu vyvrheli. Sankce musí být natolik silné, aby Rusové nemohli nevidět, že jejich naděje na dobrý život se rozpadají.
Obzvlášť nespravedlivé je to vůči těm, kteří se veřejně postavili proti válce. Jak jinak si ale mohou dělat naděje, že Putina nahradí někým, kdo je připraven se řídit mravními zásadami a mezinárodním právem? Poražení občas dojdou k pohledu na své utrpení jako na vysvobození. Jen se zeptejte dnešních Němců.
Z angličtiny přeložil David Daduč
PRINCETON – Důvody, jimiž ruský prezident Vladimir Putin vysvětlil invazi na Ukrajinu, nebyly právě originální. Jak už poznamenali jiní, jeho tvrzení, že si ji vyžádala „genocida“ páchaná na etnických Rusech na Donbase, připomíná Hitlerovu strategii směřující k rozbití demokratického Československa v předvečer druhé světové války.
Hitler vyhrožoval vpádem do Československa, aby k říši přičlenil pohraniční oblasti s německy hovořícím obyvatelstvem. Invazi provést nemusel, protože představitelé Británie, Francie a Itálie, s krveprolitím první světové války v čerstvé paměti, na Mnichovské konferenci roku 1938 přistoupili na jeho požadavky. Během šesti měsíců ale nacisté mnichovskou dohodu porušili, ustavili Protektorát Čechy a Morava a vytvořili formálně nezávislý slovenský loutkový stát. Pak si Hitler začal dělat nároky na kus Polska.
Putinův útok proti Ukrajině začal podobně, uchvácením Krymu a ustavením dvou Kremlem podporovaných státečků na rusky hovořícím východním Donbase v roce 2014. Jednalo se o flagrantní porušení Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách, na jehož základě se Ukrajina, společně s Běloruskem a Kazachstánem, vzdaly jaderných arzenálů, které zdědily po Sovětském svazu. Rusko, Velká Británie a Spojené státy jim na oplátku daly ujištění, že budou respektovat suverenitu a nezávislost všech tří zemí v jejich stávajících hranicích.
Tak jako Británie a Francie nijak podstatně nereagovaly, když Hitler postupně trhal Versailleskou smlouvu, žádná země neudělala nic dostatečně vážného, aby Rusy přiměla litovat ohromně populární anexe Krymu a podpory separatismu na Donbase.
Hitlerův nárok na Československé Sudety měl být, jak tehdy prohlásil, „můj poslední územní nárok v Evropě“. Jenže každý, kdo četl Mein Kampf, měl vědět o jeho ambicích vytvořit pro Němce ve východní Evropě Lebensraum. Podobně můžeme mít důvodné podezření, že Putin, který označil rozpad Sovětského svazu za katastrofu, chce obnovit ruskou nadvládu nad někdejším sovětským územím. Jestliže Putinovi projde okupace Ukrajiny a dosazení loutkového režimu, budou na řadě dřívější sovětské republiky v Pobaltí, zejména Estonsko a Lotyšsko, kde žijí rozsáhlé rusky hovořící menšiny?
Putin má jednu velkou výhodu, která Hitlerovi naštěstí chyběla: jaderné zbraně. Země, které by se mohly pokusit do ruské „vojenské operace“ na Ukrajině zasáhnout, varoval Putin tím, že krátce před zahájením invaze provedl zkoušku rakety schopné nést jadernou hlavici, a prohlášením, že země, která by se do věci vměšovala, bude čelit „důsledkům, jaké jste ještě nikdy neviděli“. Čtyři dny po zahájení invaze uvedl ruské jaderné síly do pohotovosti.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Jak lze tedy Putina zastavit?
Hospodářské sankce už se zavádějí, pro ruská letadla se uzavírá vzdušný prostor a začínají bojkoty ruského zboží. Sousední země, zejména Polsko, by také měly uzavřít pozemní komunikace pro ruské nákladní vozy. Tato opatření bohužel uškodí všem Rusům, včetně těch, kteří jsou proti válce. Existuje ale jiný způsob, jak Putinovi znemožnit, aby dosáhl svých cílů?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvážně zůstal v Kyjevě a sjednotil Ukrajince v boji proti postupujícím Rusům. Pokud dokážou ruským silám způsobit podstatné ztráty, mohlo by to pomoci Putina zastavit, byť je většina vojenských exportů přesvědčena, že vojenské vítězství Ruska je neodvratné.
Snad právě s tímto vědomím Zelenskyj apeloval na ruský lid, aby válku ukončil. Mnozí Rusové se o to snaží. Po ohlášení invaze proběhly ve zhruba 55 městech napříč Ruskem protesty. Nezávislá organizace, která situaci sleduje, uvádí, že za účast na protestech bez předchozího povolení už bylo zatčeno 5000 lidí, ale mnozí další v protestech pokračují. V době, kdy toto píšu, už víc než milion odvážných Rusů připojil své jméno pod petici „Zastavit válku s Ukrajinou“.
Tím protesty nekončí. Dmitrij Muratov, nositel Nobelovy ceny míru za rok 2021 a šéfredaktor Novaja Gazeta, jedněch ze zbývajících ruských nezávislých novin, zveřejnil video, ve kterém Rusy vyzval, aby proti válce povstali, a řekl: „Život na této planetě může zachránit jedině protiválečné hnutí Rusů.“ Ředitelka státního Meyercholdova divadelního centra Jelena Kovalskaja na protest proti útoku na Ukrajinu rezignovala a řekla: „Není možné pracovat pro vraha a brát od něj výplatu“. Víc než 150 vědců a vědeckých žurnalistů podepsalo dopis, uveřejněný na ruském vědeckém webu, v němž vyjadřují smutek na tím, že se Rusko odsoudilo do izolace a do postavení ničemného státu. Podobný počet zastupitelů mnoha měst podepsal dopis, který útok odsuzuje jako „bezprecedentní zvěrstvo“ a dodává, že „se nám před očima hroutí naděje na dobrý život v Rusku“.
Teď je ještě potřeba, aby v nespravedlivé válce na Ukrajině přestali bojovat ruští vojáci. Nepotvrzené zprávy naznačují, že někteří už odmítli na Ukrajinu jet. Rusové mají přístup k širokému spektru informací mimo propagandu tamních státních médií, takže by měli vědět, že jsou součástí útočné války. Záměrné zabíjení lidí bez dostačujícího důvodu je vraždění a právě toho se ruští vojáci budou dopouštět, jestliže uposlechnou příkazů, aby proti Ukrajincům použili smrtící zbraně. Vykonávání příkazů je neomlouvá, stejně jako neomlouvalo ty, jimž velel Hitler.
Dokud bude v čele Ruska Putin, je odteď nutné k této zemi přistupovat jako k mezinárodnímu vyvrheli. Sankce musí být natolik silné, aby Rusové nemohli nevidět, že jejich naděje na dobrý život se rozpadají.
Obzvlášť nespravedlivé je to vůči těm, kteří se veřejně postavili proti válce. Jak jinak si ale mohou dělat naděje, že Putina nahradí někým, kdo je připraven se řídit mravními zásadami a mezinárodním právem? Poražení občas dojdou k pohledu na své utrpení jako na vysvobození. Jen se zeptejte dnešních Němců.
Z angličtiny přeložil David Daduč