WASHINGTON, DC – Když papež František navštívil v červenci Latinskou Ameriku, vyjádřil naléhavou prosbu o ochranu amazonského pralesa a jeho obyvatel. “Náš společný domov je pleněn, pustošen a beztrestně poškozován,“ řekl aktivistům shromážděným na Světovém setkání lidových hnutí v Bolívii. “Zbabělé obhajování výše zmíněného je vážný hřích.“
Věnovat pozornost Františkově výzvě k činům není jen otázka morální roviny, ale také ryze praktické. Až se později v tomto roce sejdou v Paříži světoví lídři na konferenci OSN pro změnu klimatu, aby vytvořili reakci na výzvy globálního oteplování, měli by zavést opatření k ochraně tropických lesů a lidí, pro které jsou tyto lesy domovem.
František je stěží prvním misionářem, který navštívil Amazonii. Františkánští, jezuitští a dominikánští kněží šířili v regionu evangelium po staletí. Co činí Františkovu výzvu jinou je skutečnost, že jeho slova nebyla ani tak namířena na lokální obyvatelstvo, jako spíše na obyvatele Severní Ameriky a Evropy, kde poptávka po dřevu, biopalivech a zemědělských produktech živí destrukci deštných pralesů a ohrožuje životy domorodých obyvatel.
Amazonské komunity těžce trpí kvůli ekonomickým stimulům plynoucím z kácení deštných pralesů. Domorodci po celém světě jsou zabíjeni, je jim vyhrožováno a jsou vytlačováni ze svých domovů. Z celkového počtu 116 ekologických aktivistů, kteří byli zabiti v roce 2014, bylo 40% lokálních lídrů. Například Edwin Chota a tři další lídři komunity Ashaninka v Peru, byli v září 2014 brutálně zavražděni, s největší pravděpodobností lokálními těžaři. O dva měsíce později byl při cestě na protest proti těžařským projektům, které ohrožují domácí obyvatelstvo, mučen a zavražděn José Isidro Tendetza Antún, vůdce lidu Shuar v Ekvádoru.
Vedle toho, že jde o urážku lidských práv, je odlesňování a k němu přidružený útok na původní obyvatelstvo vážnou hrozbou pro boj s klimatickými změnami. Pojítko mezi ztrátou lesního porostu a globálním oteplováním je velmi dobře zdokumentováno. Emise oxidu uhličitého z kácení a vypalování lesů tvoří téměř 10% světových emisí.
Mezitím ukázali lidé žijící v lesích, že jsou mnohdy nejlepšími ochránci stromů, na kterých závisí jejich živobytí. Lesy, kde domorodci obvykle žijí, zadržují často více uhlíku než ty, které jsou spravovány jinými majiteli, ať již soukromými, nebo veřejnými. Domorodí správci v brazilské Amazonii hrají klíčovou roli ve snížení míry odlesňování – za značnou cenu. Za posledních 12 let bylo v Brazílii zabito více aktivistů a domorodých vůdců než v jakékoliv jiné zemi.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Během řízení v Paříži v další části letošního roku se od zemí očekává prezentace národních plánů, známých jako Intended Nationally Determined Contributions (INDCs), které představí konkrétní kroky, které země podniknou ke snížení emisí CO2. A pokud má být respektována výzva papeže Františka, tyto kroky musí zahrnovat závazky k pomoci domorodcům zajistit si právo na jejich území a umožnit jim chránit jejich lesy proti zničení.
Zatím předala předběžné INDCs ke zhodnocení pouze jen čtvrtina ze všech zemí světa. Bohužel, jen málo zemí s tropickými pralesy předalo své plány a ze zemí v oblasti Amazonie tak neučinila dokonce ani jedna.
Naopak Mexiko dává dobrý příklad. Vláda použila její INDCs k určení několika ambiciozních cílů, včetně závazku k nulovému odlesňování až do roku 2030 a k obnovení lesních ekosystémů v rozvodí země. A přesto, i když má Mexiko relativně silná formální práva pro území a nemovitosti domorodých obyvatel a lokálních společenství, tato práva musí být ještě integrována do směrnic – což brání jakémukoliv ekonomickému rozvoji.
Industrializované země, jako jsou Spojené státy americké a členské stát EU, nesou mimořádnou zodpovědnost za zajištění řešení problému odlesňování. Komunitám lidí žijící v zalesněných oblastech musí být poskytnuta pomoc se správou jejich zdrojů a udržením živobytí. Green Climate Fund, který byl založen OSN s cílem pomoci rozvojovým zemím snížit emise CO2 a přizpůsobit se klimatickým změnám, by měl zahrnout také opatření specifická pro domorodé obyvatelstvo, v souladu Dedicated Grant Mechanism Klimatického investičního fondu (Climate Investment Fund).
Nadcházející cesty papeže Františka budou zahrnovat návštěvy Washingtonu, DC a Paříže, kde se očekává pokračování jeho podpory ve jménu životního prostředí. Je na našich lídrech, aby vyslyšeli jeho výzvu a přetvořily modlitby do politiky.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
WASHINGTON, DC – Když papež František navštívil v červenci Latinskou Ameriku, vyjádřil naléhavou prosbu o ochranu amazonského pralesa a jeho obyvatel. “Náš společný domov je pleněn, pustošen a beztrestně poškozován,“ řekl aktivistům shromážděným na Světovém setkání lidových hnutí v Bolívii. “Zbabělé obhajování výše zmíněného je vážný hřích.“
Věnovat pozornost Františkově výzvě k činům není jen otázka morální roviny, ale také ryze praktické. Až se později v tomto roce sejdou v Paříži světoví lídři na konferenci OSN pro změnu klimatu, aby vytvořili reakci na výzvy globálního oteplování, měli by zavést opatření k ochraně tropických lesů a lidí, pro které jsou tyto lesy domovem.
František je stěží prvním misionářem, který navštívil Amazonii. Františkánští, jezuitští a dominikánští kněží šířili v regionu evangelium po staletí. Co činí Františkovu výzvu jinou je skutečnost, že jeho slova nebyla ani tak namířena na lokální obyvatelstvo, jako spíše na obyvatele Severní Ameriky a Evropy, kde poptávka po dřevu, biopalivech a zemědělských produktech živí destrukci deštných pralesů a ohrožuje životy domorodých obyvatel.
Amazonské komunity těžce trpí kvůli ekonomickým stimulům plynoucím z kácení deštných pralesů. Domorodci po celém světě jsou zabíjeni, je jim vyhrožováno a jsou vytlačováni ze svých domovů. Z celkového počtu 116 ekologických aktivistů, kteří byli zabiti v roce 2014, bylo 40% lokálních lídrů. Například Edwin Chota a tři další lídři komunity Ashaninka v Peru, byli v září 2014 brutálně zavražděni, s největší pravděpodobností lokálními těžaři. O dva měsíce později byl při cestě na protest proti těžařským projektům, které ohrožují domácí obyvatelstvo, mučen a zavražděn José Isidro Tendetza Antún, vůdce lidu Shuar v Ekvádoru.
Vedle toho, že jde o urážku lidských práv, je odlesňování a k němu přidružený útok na původní obyvatelstvo vážnou hrozbou pro boj s klimatickými změnami. Pojítko mezi ztrátou lesního porostu a globálním oteplováním je velmi dobře zdokumentováno. Emise oxidu uhličitého z kácení a vypalování lesů tvoří téměř 10% světových emisí.
Mezitím ukázali lidé žijící v lesích, že jsou mnohdy nejlepšími ochránci stromů, na kterých závisí jejich živobytí. Lesy, kde domorodci obvykle žijí, zadržují často více uhlíku než ty, které jsou spravovány jinými majiteli, ať již soukromými, nebo veřejnými. Domorodí správci v brazilské Amazonii hrají klíčovou roli ve snížení míry odlesňování – za značnou cenu. Za posledních 12 let bylo v Brazílii zabito více aktivistů a domorodých vůdců než v jakékoliv jiné zemi.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Během řízení v Paříži v další části letošního roku se od zemí očekává prezentace národních plánů, známých jako Intended Nationally Determined Contributions (INDCs), které představí konkrétní kroky, které země podniknou ke snížení emisí CO2. A pokud má být respektována výzva papeže Františka, tyto kroky musí zahrnovat závazky k pomoci domorodcům zajistit si právo na jejich území a umožnit jim chránit jejich lesy proti zničení.
Zatím předala předběžné INDCs ke zhodnocení pouze jen čtvrtina ze všech zemí světa. Bohužel, jen málo zemí s tropickými pralesy předalo své plány a ze zemí v oblasti Amazonie tak neučinila dokonce ani jedna.
Naopak Mexiko dává dobrý příklad. Vláda použila její INDCs k určení několika ambiciozních cílů, včetně závazku k nulovému odlesňování až do roku 2030 a k obnovení lesních ekosystémů v rozvodí země. A přesto, i když má Mexiko relativně silná formální práva pro území a nemovitosti domorodých obyvatel a lokálních společenství, tato práva musí být ještě integrována do směrnic – což brání jakémukoliv ekonomickému rozvoji.
Industrializované země, jako jsou Spojené státy americké a členské stát EU, nesou mimořádnou zodpovědnost za zajištění řešení problému odlesňování. Komunitám lidí žijící v zalesněných oblastech musí být poskytnuta pomoc se správou jejich zdrojů a udržením živobytí. Green Climate Fund, který byl založen OSN s cílem pomoci rozvojovým zemím snížit emise CO2 a přizpůsobit se klimatickým změnám, by měl zahrnout také opatření specifická pro domorodé obyvatelstvo, v souladu Dedicated Grant Mechanism Klimatického investičního fondu (Climate Investment Fund).
Nadcházející cesty papeže Františka budou zahrnovat návštěvy Washingtonu, DC a Paříže, kde se očekává pokračování jeho podpory ve jménu životního prostředí. Je na našich lídrech, aby vyslyšeli jeho výzvu a přetvořily modlitby do politiky.