LONDÝN – Zranitelné společenství nejvíce trpí na dopady klimatické změny – od stoupajících hladin moří a extrémních výkyvů počasí, až po dlouhotrvající sucha a záplavy. Podle Světové banky by klimatické změny bez efektivních zmírňujících opatření mohly do roku 2030 více než 100 milionů lidí uvrhnout do chudoby.
Aby se nejzranitelnější společenství stala odolnější vůči efektům klimatických změn, měly by finanční instituce podpořit malé a středně velké podniky (SME). V rodících se ekonomikách tvoří SME skoro 45% zaměstnanosti a až 33% HDP – a tato čísla jsou ještě výrazně vyšší, pokud zahrneme neoficiální SME. Pokud si SME vytváří vlastní klimatickou odolnost, může to mít kaskádový efekt na komunity okolo.
Vlastnící SME mají bohužel obecně problémy s obstaráváním bankovních půjček a musí místo toho volit neoficiální formy půjček a alternativní formy financování jejich podnikání. Podle Světové banky postrádá 50% oficiálních SME přístup k formálním půjčkám a celková úvěrová mezera pro oficiální i neoficiální SME je celosvětově 2,6 bilionu dolarů. Mezera se v rámci regionů hodně liší, ale mimořádně velká je v Africe a Asii.
Mikrofinancování by tuto mezeru mohlo uzavřít pomocí malých půjček, které SME potřebují k odražení se od země a prosperování. Podle OECD již mikrofinanční instituce, včetně národních agentur pro zahraniční pomoc, bank, družstevních záložen a neziskových organizací, poskytují základní finanční služby více než 100 milionům světově nejchudších podnikatelů, z nichž jsou z 90% ženy.
Role mikrofinancování pro podpoření klimatické odolnosti SME je třeba detailněji definovat. V Africe, Asii a Latinské Americe umožnilo mikrofinancování SME investovat do plodin odolným vůči suchu, vystavět lepší závlahové systémy a zařídit si klimatickou pojistku na ochranu příjmů v případech, kdy se úrodě nedaří kvůli nedostatku/nadbytku dešťových srážek.
Tyto projekty již mají prokazatelné výsledky. Podle zhodnocení OECD zvýšilo v roce 2010v Bangladéši 43% mikrofinančních aktivit odolnost společenství. Tyto projekty zahrnují programy půjček na bydlení s velkou klimatickou odolností a na osivo s vysokou tolerancí vůči soli a suchu, a zvýšily odolnost vůči klimatické změně. V Nepálu jde podpora mikrofinancování na odstraňování následků živelných pohrom a připravenost, diverzifikaci plodin, a lepší přístup k zavlažování. Mikrofinancování může také pomoci přechodu SME na nízkouhlíkový obchodní model a to tím, že bude financovat jejich snahy pracovat s obnovitelnými zdroji energie a přesun k udržitelným výrobním a dodavatelským řetězcům.
Mikrofinancování není jediné řešení a rozhodně má své kritiky. K rozptýlení obav o chybné investování peněz by měly mikrofinanční instituce odměnit majitele SME, kteří používají půjčky k financování odolnosti ke klimatické změně a projektů obnovitelné energie. Nemusí to být akt sociální odpovědnosti podniků. Podle Business and Sustainable Development Commission, které předsedám, je ve skutečnosti takový přístup ve vlastním zájmu mikrofinančních institucí.
Soukromý sektor by měl chápat, že klimatická krize je také příležitost, zejména s ohledem na SME. Někteří v soukromém sektoru již si to popravdě uvědomují.
GSMA – obchodní uskupení, které reprezentuje stovky telekomunikačních operátorů a jehož ředitel, Mats Granryd, je členem Business Commission – a její členové ulehčují mikrofinancování ve vesnických oblastech. S mobilními telefony mohou farmáři rychle dohledávat informace, od cen osiva po počasí, a mají okamžitý přístup k fondům, které potřebují k dokončení transakcí. Tyto mobilní informace vedou k lepšímu rozhodování, čímž šetří farmářům peníze a zvyšují jejich odolnost k extrémním výkyvům počasí a suchům. A mobilní poskytovatelé samozřejmě také profitují z poskytování služeb na rozšířeném trhu.
Existují také příležitosti v podobě peer-to-peer sítí na půjčování, jejichž prostřednictvím by online služby propojovaly věřitel přímo s vypůjčovateli. P2P platformy pro mikro-půjčky jako je lendwithcare.org, Lendico, a RainFin se staly populární a mohly by oživit mikrofinanční komunitu a poskytnout širší přístup k půjčkám pro SME v rozvojových zemích. Finanční produkty jako jsou povětrností deriváty – které pojišťují produkty a podniky SME a světově nejchudších lidí – mají také svůj potenciál.
Pokud to svět myslí se zmírňováním těch nejhorších efektů klimatické změny vážně, zejména s jejím nepřiměřeným dopadem na zranitelná společenství, tak by jak veřejný, tak soukromý sektor měli podpořit snahu rozšířit mikrofinancování SME. Ti v popředí ochrany života a živobytí to nemohou dělat sami.
LONDÝN – Zranitelné společenství nejvíce trpí na dopady klimatické změny – od stoupajících hladin moří a extrémních výkyvů počasí, až po dlouhotrvající sucha a záplavy. Podle Světové banky by klimatické změny bez efektivních zmírňujících opatření mohly do roku 2030 více než 100 milionů lidí uvrhnout do chudoby.
Aby se nejzranitelnější společenství stala odolnější vůči efektům klimatických změn, měly by finanční instituce podpořit malé a středně velké podniky (SME). V rodících se ekonomikách tvoří SME skoro 45% zaměstnanosti a až 33% HDP – a tato čísla jsou ještě výrazně vyšší, pokud zahrneme neoficiální SME. Pokud si SME vytváří vlastní klimatickou odolnost, může to mít kaskádový efekt na komunity okolo.
Vlastnící SME mají bohužel obecně problémy s obstaráváním bankovních půjček a musí místo toho volit neoficiální formy půjček a alternativní formy financování jejich podnikání. Podle Světové banky postrádá 50% oficiálních SME přístup k formálním půjčkám a celková úvěrová mezera pro oficiální i neoficiální SME je celosvětově 2,6 bilionu dolarů. Mezera se v rámci regionů hodně liší, ale mimořádně velká je v Africe a Asii.
Mikrofinancování by tuto mezeru mohlo uzavřít pomocí malých půjček, které SME potřebují k odražení se od země a prosperování. Podle OECD již mikrofinanční instituce, včetně národních agentur pro zahraniční pomoc, bank, družstevních záložen a neziskových organizací, poskytují základní finanční služby více než 100 milionům světově nejchudších podnikatelů, z nichž jsou z 90% ženy.
Role mikrofinancování pro podpoření klimatické odolnosti SME je třeba detailněji definovat. V Africe, Asii a Latinské Americe umožnilo mikrofinancování SME investovat do plodin odolným vůči suchu, vystavět lepší závlahové systémy a zařídit si klimatickou pojistku na ochranu příjmů v případech, kdy se úrodě nedaří kvůli nedostatku/nadbytku dešťových srážek.
Tyto projekty již mají prokazatelné výsledky. Podle zhodnocení OECD zvýšilo v roce 2010v Bangladéši 43% mikrofinančních aktivit odolnost společenství. Tyto projekty zahrnují programy půjček na bydlení s velkou klimatickou odolností a na osivo s vysokou tolerancí vůči soli a suchu, a zvýšily odolnost vůči klimatické změně. V Nepálu jde podpora mikrofinancování na odstraňování následků živelných pohrom a připravenost, diverzifikaci plodin, a lepší přístup k zavlažování. Mikrofinancování může také pomoci přechodu SME na nízkouhlíkový obchodní model a to tím, že bude financovat jejich snahy pracovat s obnovitelnými zdroji energie a přesun k udržitelným výrobním a dodavatelským řetězcům.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Mikrofinancování není jediné řešení a rozhodně má své kritiky. K rozptýlení obav o chybné investování peněz by měly mikrofinanční instituce odměnit majitele SME, kteří používají půjčky k financování odolnosti ke klimatické změně a projektů obnovitelné energie. Nemusí to být akt sociální odpovědnosti podniků. Podle Business and Sustainable Development Commission, které předsedám, je ve skutečnosti takový přístup ve vlastním zájmu mikrofinančních institucí.
Soukromý sektor by měl chápat, že klimatická krize je také příležitost, zejména s ohledem na SME. Někteří v soukromém sektoru již si to popravdě uvědomují.
GSMA – obchodní uskupení, které reprezentuje stovky telekomunikačních operátorů a jehož ředitel, Mats Granryd, je členem Business Commission – a její členové ulehčují mikrofinancování ve vesnických oblastech. S mobilními telefony mohou farmáři rychle dohledávat informace, od cen osiva po počasí, a mají okamžitý přístup k fondům, které potřebují k dokončení transakcí. Tyto mobilní informace vedou k lepšímu rozhodování, čímž šetří farmářům peníze a zvyšují jejich odolnost k extrémním výkyvům počasí a suchům. A mobilní poskytovatelé samozřejmě také profitují z poskytování služeb na rozšířeném trhu.
Existují také příležitosti v podobě peer-to-peer sítí na půjčování, jejichž prostřednictvím by online služby propojovaly věřitel přímo s vypůjčovateli. P2P platformy pro mikro-půjčky jako je lendwithcare.org, Lendico, a RainFin se staly populární a mohly by oživit mikrofinanční komunitu a poskytnout širší přístup k půjčkám pro SME v rozvojových zemích. Finanční produkty jako jsou povětrností deriváty – které pojišťují produkty a podniky SME a světově nejchudších lidí – mají také svůj potenciál.
Pokud to svět myslí se zmírňováním těch nejhorších efektů klimatické změny vážně, zejména s jejím nepřiměřeným dopadem na zranitelná společenství, tak by jak veřejný, tak soukromý sektor měli podpořit snahu rozšířit mikrofinancování SME. Ti v popředí ochrany života a živobytí to nemohou dělat sami.