WASHINGTON, DC – Až příští rok vyprší lhůta pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG), bude svět moci poukázat na několik významných úspěchů dosažených po jejich vytyčení v roce 2000. Extrémní chudoba se během stanoveného období snížila na polovinu, odhadem 100 milionů obyvatel slumů získalo přístup k bezpečné pitné vodě, miliony dalších ke zdravotní péči a značný počet dívek dnes dostává vzdělání. Zároveň však přetrvává obrovské množství nedokončené práce a značný nesoulad ve výkonnosti.
Rozvojová agenda pro období po roce 2015 bude pokračovat tam, kde MDG skončily, a zahrne i další cíle týkající se začleňování komunit, trvalé udržitelnosti, pracovních míst, růstu a kvalitního vládnutí. Úspěch nadcházejících Trvale udržitelných rozvojových cílů (SDG) bude záviset na tom, jak se budou vyvíjet, zavádět a měřit nové programy.
Silný hospodářský růst umožňuje lidem zlepšovat vlastní životy a vytváří prostor pro zdárné šíření nových myšlenek. Ruku v ruce s tímto růstem však mnohdy jde snižování kvality životního prostředí, které zhoršuje lidské zdraví a kvalitu života, ohrožuje zásoby vody a narušuje ekosystémy, čímž brání růstu pro budoucí generace. Krátkodobý růst, jenž narušuje přírodní kapitál, je navíc zranitelný vůči hospodářským cyklům a může způsobit, že lidé žijící těsně nad hranicí chudoby spadnou hluboko pod ni.
Zaujetí dlouhodobějšího pohledu na růst a zohlednění jeho sociálních, ekonomických a ekologických aspektů musí být v rozvojové agendě pro období po roce 2015 hlavní prioritou. Diskuse o SDG dnes začíná brát v úvahu potřebu zahrnovat i potravinovou, vodní a energetickou bezpečnost spolu s městským plánováním a biodiverzitou. Proměna potenciálních cílů v činy na úrovni států však nebude možná bez měřitelných a smysluplných ukazatelů, které budou určovat další politiku a měřit pokrok.
Jednu z metod měření představuje „účetnictví přírodního kapitálu“, které v rozvojovém plánování a národních účtech odhaduje hodnotu přírodních zdrojů, stejně jako rodina započítává při rozhodování o tom, jak velká část jejího pravidelného příjmu půjde na spotřebu, také hodnotu domu – a náklady na jeho údržbu. Nedávná zpráva Světového ekonomického fóra navrhuje „přístrojovou desku“ pro všeobecně spravedlivý a trvale udržitelný růst. Tento model spojuje účetnictví přírodního kapitálu, index lidských příležitostí, index genderové propasti, měřítka veřejných investic vyjádřených jako procento HDP, index konkurenceschopnosti, ukazatele sdílené prosperity a údaje o neúhrnné nezaměstnanosti.
Partnerství pod vedením Světové banky, které nese název Účtování bohatství a hodnocení služeb ekosystému (WAVES), ukazuje vládám, jak určité chování vyčerpává přírodní statky a jak může účetnictví přírodního kapitálu pomoci se zaváděním trvaleji udržitelné rozvojové politiky. V reakci na kampaň na summitu Rio+20 v roce 2012 se k účetnictví přírodního kapitálu přihlásilo 70 vlád včetně těch, které zastupují 40 středněpříjmových a nízkopříjmových zemí.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Tato metoda se už s úspěchem využívá po celém světě. Například „lesní účetnictví“ odhalilo, že Guatemala vykazuje nejrychlejší tempo odlesňování ve Střední a Jižní Americe, přičemž nekontrolované kácení jde z největší části na vrub domácností, které potřebují oheň k vaření. Tato informace vedla guatemalskou vládu k přehodnocení tamního zákona o lesích a k financování nových strategií kontroly spotřeby palivového dříví, prevence nepovoleného kácení a motivace rodin k využívání alternativních zdrojů energie.
Snahu Botswany o diverzifikaci ekonomiky zase omezuje nedostatek vody; „vodní účetnictví“ však pomáhá vládě identifikovat sektory – včetně zemědělství, hornictví a cestovního ruchu –, které dokážou růst i s minimální spotřebou vody.
Na Filipínách, kde 60% HDP generuje průmysl a na něj navazující služby v regionu kolem jezera Laguna de Bay v metropolitní oblasti Manily, už znečištění a nánosy bahna snížily hloubku tohoto jezera o jednu třetinu. „Účetnictví ekosystému“ se stalo významným nástrojem při stanovování, jak tento zdroj spravovat lépe. Tento typ účetnictví se používá také ke zkvalitnění lesního hospodářství v indickém státě Himáčalpradéš, kde lesy představují životně důležitý zdroj pro dva hlavní růstové sektory, totiž cestovní ruch a hydroelektrárny.
Tyto zkušenosti mají při utváření rozvojové agendy pro období po roce 2015 stěžejní význam. Začlenění ukazatele trvalé udržitelnosti nutí vlády a firmy k tomu, aby přemýšlely o ekologickém dopadu svých rozhodnutí. Zpráva OSN vyzývá všechny vlády, aby používaly účetnictví přírodního kapitálu, díky čemuž může být jejich úsilí o trvalou udržitelnost důsledné, přesné a dlouhodobě porovnatelné. Díky této institucionalizaci se z trvalé udržitelnosti stane nedílná součást každodenního vládnutí.
Pouze přechodem na širší chápání růstu a rozvoje může svět řešit palčivé problémy nerovnosti a trvalé udržitelnosti. Umístíme-li toto chápání do srdce SDG, pomůžeme tím zlepšit zdraví a blahobyt všech společností daleko do budoucna.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
WASHINGTON, DC – Až příští rok vyprší lhůta pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG), bude svět moci poukázat na několik významných úspěchů dosažených po jejich vytyčení v roce 2000. Extrémní chudoba se během stanoveného období snížila na polovinu, odhadem 100 milionů obyvatel slumů získalo přístup k bezpečné pitné vodě, miliony dalších ke zdravotní péči a značný počet dívek dnes dostává vzdělání. Zároveň však přetrvává obrovské množství nedokončené práce a značný nesoulad ve výkonnosti.
Rozvojová agenda pro období po roce 2015 bude pokračovat tam, kde MDG skončily, a zahrne i další cíle týkající se začleňování komunit, trvalé udržitelnosti, pracovních míst, růstu a kvalitního vládnutí. Úspěch nadcházejících Trvale udržitelných rozvojových cílů (SDG) bude záviset na tom, jak se budou vyvíjet, zavádět a měřit nové programy.
Silný hospodářský růst umožňuje lidem zlepšovat vlastní životy a vytváří prostor pro zdárné šíření nových myšlenek. Ruku v ruce s tímto růstem však mnohdy jde snižování kvality životního prostředí, které zhoršuje lidské zdraví a kvalitu života, ohrožuje zásoby vody a narušuje ekosystémy, čímž brání růstu pro budoucí generace. Krátkodobý růst, jenž narušuje přírodní kapitál, je navíc zranitelný vůči hospodářským cyklům a může způsobit, že lidé žijící těsně nad hranicí chudoby spadnou hluboko pod ni.
Zaujetí dlouhodobějšího pohledu na růst a zohlednění jeho sociálních, ekonomických a ekologických aspektů musí být v rozvojové agendě pro období po roce 2015 hlavní prioritou. Diskuse o SDG dnes začíná brát v úvahu potřebu zahrnovat i potravinovou, vodní a energetickou bezpečnost spolu s městským plánováním a biodiverzitou. Proměna potenciálních cílů v činy na úrovni států však nebude možná bez měřitelných a smysluplných ukazatelů, které budou určovat další politiku a měřit pokrok.
Jednu z metod měření představuje „účetnictví přírodního kapitálu“, které v rozvojovém plánování a národních účtech odhaduje hodnotu přírodních zdrojů, stejně jako rodina započítává při rozhodování o tom, jak velká část jejího pravidelného příjmu půjde na spotřebu, také hodnotu domu – a náklady na jeho údržbu. Nedávná zpráva Světového ekonomického fóra navrhuje „přístrojovou desku“ pro všeobecně spravedlivý a trvale udržitelný růst. Tento model spojuje účetnictví přírodního kapitálu, index lidských příležitostí, index genderové propasti, měřítka veřejných investic vyjádřených jako procento HDP, index konkurenceschopnosti, ukazatele sdílené prosperity a údaje o neúhrnné nezaměstnanosti.
Partnerství pod vedením Světové banky, které nese název Účtování bohatství a hodnocení služeb ekosystému (WAVES), ukazuje vládám, jak určité chování vyčerpává přírodní statky a jak může účetnictví přírodního kapitálu pomoci se zaváděním trvaleji udržitelné rozvojové politiky. V reakci na kampaň na summitu Rio+20 v roce 2012 se k účetnictví přírodního kapitálu přihlásilo 70 vlád včetně těch, které zastupují 40 středněpříjmových a nízkopříjmových zemí.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Tato metoda se už s úspěchem využívá po celém světě. Například „lesní účetnictví“ odhalilo, že Guatemala vykazuje nejrychlejší tempo odlesňování ve Střední a Jižní Americe, přičemž nekontrolované kácení jde z největší části na vrub domácností, které potřebují oheň k vaření. Tato informace vedla guatemalskou vládu k přehodnocení tamního zákona o lesích a k financování nových strategií kontroly spotřeby palivového dříví, prevence nepovoleného kácení a motivace rodin k využívání alternativních zdrojů energie.
Snahu Botswany o diverzifikaci ekonomiky zase omezuje nedostatek vody; „vodní účetnictví“ však pomáhá vládě identifikovat sektory – včetně zemědělství, hornictví a cestovního ruchu –, které dokážou růst i s minimální spotřebou vody.
Na Filipínách, kde 60% HDP generuje průmysl a na něj navazující služby v regionu kolem jezera Laguna de Bay v metropolitní oblasti Manily, už znečištění a nánosy bahna snížily hloubku tohoto jezera o jednu třetinu. „Účetnictví ekosystému“ se stalo významným nástrojem při stanovování, jak tento zdroj spravovat lépe. Tento typ účetnictví se používá také ke zkvalitnění lesního hospodářství v indickém státě Himáčalpradéš, kde lesy představují životně důležitý zdroj pro dva hlavní růstové sektory, totiž cestovní ruch a hydroelektrárny.
Tyto zkušenosti mají při utváření rozvojové agendy pro období po roce 2015 stěžejní význam. Začlenění ukazatele trvalé udržitelnosti nutí vlády a firmy k tomu, aby přemýšlely o ekologickém dopadu svých rozhodnutí. Zpráva OSN vyzývá všechny vlády, aby používaly účetnictví přírodního kapitálu, díky čemuž může být jejich úsilí o trvalou udržitelnost důsledné, přesné a dlouhodobě porovnatelné. Díky této institucionalizaci se z trvalé udržitelnosti stane nedílná součást každodenního vládnutí.
Pouze přechodem na širší chápání růstu a rozvoje může svět řešit palčivé problémy nerovnosti a trvalé udržitelnosti. Umístíme-li toto chápání do srdce SDG, pomůžeme tím zlepšit zdraví a blahobyt všech společností daleko do budoucna.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.