Potravinové ohrožení lidské civilizace

PALO ALTO – Lidstvo čelí stále většímu komplexu závažných a silně provázaných ekologických problémů. Patří mezi ně nejen velmi diskutovaná témata typu klimatických změn, ale i stejně vážné nebo dokonce vážnější hrozby pro přežití organismů podporujících naše životy tím, že zajišťují klíčové funkce ekosystému, jako jsou opylování plodin nebo hubení zemědělských škůdců. Kromě toho čelíme i řadě dalších hrozeb: šíření toxických syntetických chemikálií po celém světě, rozsáhlým epidemiím a dramatickému poklesu kvality a dostupnosti nerostných zdrojů, vody a půdy.

Války o zdroje jsou již realitou; víme, že kdyby například mezi Indií a Pákistánem vypukla „malá“ jaderná válka o zdroje, pak by samotná tato válka pravděpodobně znamenala konec civilizace.

Podle našeho odhadu však bude nejzávažnější hrozbou trvalé globální udržitelnosti v příštích desítkách let hrozba, na níž se všichni shodnou: rostoucí problémy s odvracením rozsáhlých hladomorů. Jak stojí v letošní zprávě Světového ekonomického fóra: „Globální potravinová a výživová bezpečnost je velkou celosvětovou obavou v době, kdy se svět připravuje uživit rostoucí populaci ze snižující se základny zdrojů, v éře zvýšené nevyzpytatelnosti a nejistoty.“ Ve zprávě se také uvádí, že více než „870 milionů lidí dnes trpí hladem a další lidé jsou ohroženi klimatickými jevy a prudkými vzestupy cen“. Potřeba opatření na „zlepšení potravinové bezpečnosti [tak] nikdy nebyla naléhavější“.

Podle našeho názoru ovšem prakticky všechna podobná varování potravinový problém ještě podceňují. Například nedostatek stopových prvků může postihnout až dvě miliardy dalších lidí. A podceňuje se i mnoho jiných zdrojů zranitelnosti: potenciální dopad narušení klimatu na zemědělství a rybářství, zhoršení produkce potravin vlivem odklonu od spalování fosilních paliv, otázka, jak samotné zemědělství coby významný producent skleníkových plynů urychlí klimatické změny, nebo důsledky nadměrného vyčerpávání podzemních vod a postupného zhoršování kvality půdy. I zemědělství samozřejmě patří k hlavním příčinám ztráty biodiverzity – a tím ztráty funkcí, které ekosystém poskytuje zemědělství a dalším lidským činnostem – a také k hlavním zdrojům globální toxifikace.

A co je zřejmě nejdůležitější, prakticky všechny analýzy předpokládají, že se počet obyvatel na zeměkouli zvýší do roku 2050 o 2,5 miliardy lidí, místo aby lidstvo hledalo cesty, jak tento počet snížit. Optimismus mnoha analytiků, že dokážeme tyto další miliardy lidí uživit, je dosti znepokojivý vzhledem k tomu, že už dnes zemřou na podvýživu miliony lidí ročně a mnoho dalších lidí trpí takovou podvýživou, že poškozuje jejich život. Bude-li tak snadné uživit o 35% větší populaci, proč nejsou všichni lidé na světě dobře živení už dnes?

Jako řešení potravinového problému se obvykle doporučuje pět kroků: přestat zvyšovat podíl zemědělské půdy (za účelem zachování přirozených funkcí ekosystému), zvyšovat výnosy, kde je to možné, zvyšovat účinnost hnojiv, vody a energie, více se přiklánět k vegetariánství a omezit plýtvání potravinami. K tomu by se ještě dalo dodat: přestat plundrovat oceány, výrazně zvýšit investice do zemědělského výzkumu a vývoje a přesunout adekvátní výživu pro všechny na první místo globální politické agendy.

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
PS_Sales_Holiday2024_1333x1000

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week

At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.

Subscribe Now

Všechny tyto kroky vyžadují dlouho doporučované změny lidského chování. Většina lidí si neuvědomuje rostoucí naléhavost jejich přijetí, protože nechápe zemědělský systém a jeho komplexní nelineární (disproporční) souvislost s mechanismy vedoucími ke zhoršování životního prostředí. Veškeré vstupy potřebné k uživení každého dalšího člověka budou v průměru pocházet ze vzácnějších, chudších a vzdálenějších zdrojů, spotřebuje se na ně disproporčně větší objem energie a vytvoří se přitom disproporčně větší množství skleníkových plynů.

Více než tisíciletí měnících se teplotních a srážkových režimů, které jsou pro produkci plodin životně důležité, vyslalo planetu na dráhu stále intenzivnějších bouří, such a záplav. Udržení – nemluvě o rozšíření – produkce potravin tak bude stále obtížnější.

Zapotřebí je zde nějaké lidové hnutí, které nasměruje kulturní povědomí k používání „prozíravé inteligence“ a k zemědělskému, ekologickému a demografickému plánování, jež trhy nedokážou zajistit. Teprve pak můžeme začít seriózně řešit populační katastrofu – zvážit nutriční a zdravotní přínos humánního ukončení růstu počtu obyvatel ještě předtím, než dosáhne hranice devíti miliard, a zahájení jeho postupného poklesu.

Nejlepší cestou k dosažení takového poklesu je podle našeho názoru zajištění plných práv a příležitostí pro ženy a zpřístupnění moderní antikoncepce a „záložních“ potratů všem sexuálně aktivním lidem. Otázka, do jaké míry by tyto kroky snížily úhrnnou plodnost, je sice předmětem sporů, avšak rozhodně by znamenaly značný sociální a hospodářský přínos, neboť by uvolnily obrovský rezervoár čerstvých mozků pro řešení našich problémů a současně ušetřily statisíce životů snížením počtu nebezpečných potratů.

Může se lidstvo vyhnout kolapsu způsobenému hladem? Ano, může – i když pravděpodobnost, že se to stane, v současné době odhadujeme na pouhých 10%. A jakkoliv může znít toto číslo chmurně, věříme, že v zájmu budoucích generací stojí za to bojovat za jeho zvýšení na 11%.

Jeden z našich nejrenomovanějších kolegů, biogeograf a energetický expert James Brown z Novomexické univerzity, s tím nesouhlasí. Pravděpodobnost zachování lidské civilizace odhaduje zhruba na 1%, ale myslí si, že stojí za to snažit se o jeho zvýšení na 1,1%.

Rozvoj prozíravé inteligence a mobilizace občanské společnosti za trvalou udržitelnost, to jsou hlavní cíle Miléniové aliance za lidstvo a biosféru (MAHB) se sídlem na Stanfordově univerzitě. Ti, kdo se k MAHB připojí, se připojí k tomu nejlepšímu z globální občanské společnosti v boji za odvrácení konce civilizace.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/RawChAVcs