MADRID – Vítězství demokracie a tržní ekonomiky – onen „konec dějin“, jak to slavně označil americký politický filozof Francis Fukuyama –, které mělo být po pádu Berlínské zdi nevyhnutelné, se záhy ukázalo jako pouhý přelud. Po čínské intelektuální piruetě s cílem udržet vládu jedné strany a současně přijmout za své kapitalistické krédo však vykladači dějin přesunuli pozornost na ekonomiku: ne všichni budou svobodní a mít možnost volit vlastní vládu, avšak kapitalistická prosperita zavládne celosvětově.
MADRID – Vítězství demokracie a tržní ekonomiky – onen „konec dějin“, jak to slavně označil americký politický filozof Francis Fukuyama –, které mělo být po pádu Berlínské zdi nevyhnutelné, se záhy ukázalo jako pouhý přelud. Po čínské intelektuální piruetě s cílem udržet vládu jedné strany a současně přijmout za své kapitalistické krédo však vykladači dějin přesunuli pozornost na ekonomiku: ne všichni budou svobodní a mít možnost volit vlastní vládu, avšak kapitalistická prosperita zavládne celosvětově.