Mnohé programy mezinárodní pomoci selžou, protože jsou špatně naplánované nebo příliš složité, anebo obojí. Výsledkem je, že chudí nedostanou pomoc, již potřebují, a daňoví poplatníci v bohatých zemích ztratí důvěru ve využívání fondů určených k pomoci.
Učebnicovým příkladem je potírání malárie. Pokud bohaté země zavedou jednodušší a praktičtější strategie pomoci Africe s bojem proti malárii, mohou zachránit miliony Afričanů a zároveň si získat nadšenou podporu svých občanů.
Malárie je smrtelná nemoc přenášená jistým druhem komárů. Závisí na vyšších teplotách, a je tedy především tropickým onemocněním. Afrika se ocitá v obzvlášť smolné pozici, protože má jak vysoké teploty, tak komáry, kteří snadno nemoc přenášejí. V důsledku toho na Afriku připadá 90% všech úmrtí na malárii na světě – včetně zhruba dvou milionů dětí ročně.
Avšak i v Africe lze malárii do velké míry preventivně předcházet a plně ji léčit, a to s nízkými náklady. Až dosud se pro potírání malárie udělalo příliš málo. Prevence se nejlépe uskutečňuje moderními protimalarickými moskytiérami, ošetřenými insekticidy. Tyto sítě chrání lidi během spánku a odpuzují nebo zabíjejí komáry, kteří obvykle koušou v noci. Moskytiéry snižují počet kousnutí i výskyt nemoci, ale neodstraňují je úplně. Jestliže člověka poštípají komáři navzdory ochranné síti, potřebuje léčbu během několika hodin od výskytu příznaků.
Řešení problému malárie stojí v cestě dvě zásadní překážky. Zaprvé, afričtí chudí lidé si moskytiéry napuštěné insekticidy ani patřičné léky nemohou dovolit. Mnozí skončí užíváním levných léků, které nejsou účinné, protože si na ně parazit malárie vytvořil rezistenci. Zadruhé, afričtí obyvatelé vesnic nemají po ruce osobní ani nákladní auta, takže musejí ujít pěšky několik mil, než dojdou na kliniku. Nakažené dítě je často mrtvé nebo v kómatu, než se jeho matka na kliniku dostane.
Kdyby vlády v bohatých zemích přemýšlely o malárii prakticky a kdyby pochopily, že jde o rozsáhlý stav nouze, mohly by podpořit jednoduchá a praktická řešení: moskytiéry a včasný přístup k lékům. Bohaté země by nakoupily sítě proti komárům od společností, které je vyrábějí, a spolupracovaly by s africkými vládami na jejich distribuci zdarma do každé africké domácnosti. Dále by s africkými vládami spolupracovaly na tom, aby zajistily, že správné léky budou v každé vesnici dostupné k rychlému užití.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V movitých dárcovských zemích žije miliarda lidí a celkové náklady komplexního přístupu k potírání malárie v Africe – bezplatné distribuce moskytiér všem Afričanům a poskytnutí správných léků do každé vesnice – jsou zhruba 2,5 miliardy USD ročně, tedy pouhých 2,50 dolaru na jednoho obyvatele bohatých států.
Bohaté země ovšem místo toho zavedly neúspěšné strategie. Místo rozdávání moskytiér se je organizace z movitých států, například Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, snaží krajně chudým lidem prodávat, třebaže s výraznou slevou. Tato politika odráží krátkozrakou ambici propagovat trhy místo přímých a prvořadých cílů záchrany životů a odstraňování překážek na cestě k dlouhodobému hospodářskému rozvoji. Tragickým důsledkem je velice malé využití sítí ve většině Afriky, poněvadž lidé žijící v bídě nemají kupní sílu, aby si moskytiéry pořídili.
Dárcovské země dále nedokázaly podpořit jednoduché způsoby zajištění dostupnosti léků ve vesnicích po celém kontinentu. Místo aby léky odesílaly do každé země na základě odhadů potřeb, dárcovské agentury vybudovaly komplikovaný nákupní systém, který vedl k dodávání léků do vesnic s mnohaletým zpožděním.
Farmaceutický průmysl, vedený společností Novartis, dárcovské agentury předstihl. Firma Novartis svolila, že tyto léky dá k dispozici za výrobní cenu. Avšak navzdory ohromné výrobní kapacitě Novartisu nedokázaly dárcovské agentury objednat, nakoupit a dopravit léčiva v žádoucích množstvích.
Potírání malárie dnes stojí před obdobím rostoucí naléhavosti i oživené naděje. Malárie se šíří a nové vědecké důkazy naznačují, že u lidí nakažených HIV je vyšší pravděpodobnost, že virus přenesou na další lidi, jestliže se zároveň nakazí malárií. Projevuje se ovšem také sílící poznání, že malárie je pohroma, se kterou je třeba se vypořádat. Americký prezident George W. Bush zahájil významnou novou iniciativu, aby pomohl 15 africkým zemím potírat malárii, a v prosinci uspořádal v Bílém domě nebývalý summit k oživení podpory ze strany soukromého sektoru.
Nedávno rovněž oznámily plány na navýšení svých příspěvků na boj proti malárii čínská vláda, Světová banka a Islámská rozvojová banka. Významná nová občanská iniciativa nazvaná Malaria No More shromažďuje soukromé prostředky na distribuci protimalarických moskytiér.
Lidé po celé Africe prokázali, že jsou připraveni mobilizovat své snahy, jestliže jim nabídneme praktické způsoby pomoci. Světová bezpečnost, včetně bezpečnosti lidí žijících v bohatých zemích, závisí na schopnosti světové obce prokázat, že poskytne pomoc každému, kdo je v zoufalé tísni. Pomoc dokáže divy, je-li praktická a zaměřená na ty, kdo ji potřebují. Potírání malárie může toto spásné ponaučení znovu potvrdit.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Not only did Donald Trump win last week’s US presidential election decisively – winning some three million more votes than his opponent, Vice President Kamala Harris – but the Republican Party he now controls gained majorities in both houses on Congress. Given the far-reaching implications of this result – for both US democracy and global stability – understanding how it came about is essential.
By voting for Republican candidates, working-class voters effectively get to have their cake and eat it, expressing conservative moral preferences while relying on Democrats to fight for their basic economic security. The best strategy for Democrats now will be to permit voters to face the consequences of their choice.
urges the party to adopt a long-term strategy aimed at discrediting the MAGA ideology once and for all.
Mnohé programy mezinárodní pomoci selžou, protože jsou špatně naplánované nebo příliš složité, anebo obojí. Výsledkem je, že chudí nedostanou pomoc, již potřebují, a daňoví poplatníci v bohatých zemích ztratí důvěru ve využívání fondů určených k pomoci.
Učebnicovým příkladem je potírání malárie. Pokud bohaté země zavedou jednodušší a praktičtější strategie pomoci Africe s bojem proti malárii, mohou zachránit miliony Afričanů a zároveň si získat nadšenou podporu svých občanů.
Malárie je smrtelná nemoc přenášená jistým druhem komárů. Závisí na vyšších teplotách, a je tedy především tropickým onemocněním. Afrika se ocitá v obzvlášť smolné pozici, protože má jak vysoké teploty, tak komáry, kteří snadno nemoc přenášejí. V důsledku toho na Afriku připadá 90% všech úmrtí na malárii na světě – včetně zhruba dvou milionů dětí ročně.
Avšak i v Africe lze malárii do velké míry preventivně předcházet a plně ji léčit, a to s nízkými náklady. Až dosud se pro potírání malárie udělalo příliš málo. Prevence se nejlépe uskutečňuje moderními protimalarickými moskytiérami, ošetřenými insekticidy. Tyto sítě chrání lidi během spánku a odpuzují nebo zabíjejí komáry, kteří obvykle koušou v noci. Moskytiéry snižují počet kousnutí i výskyt nemoci, ale neodstraňují je úplně. Jestliže člověka poštípají komáři navzdory ochranné síti, potřebuje léčbu během několika hodin od výskytu příznaků.
Řešení problému malárie stojí v cestě dvě zásadní překážky. Zaprvé, afričtí chudí lidé si moskytiéry napuštěné insekticidy ani patřičné léky nemohou dovolit. Mnozí skončí užíváním levných léků, které nejsou účinné, protože si na ně parazit malárie vytvořil rezistenci. Zadruhé, afričtí obyvatelé vesnic nemají po ruce osobní ani nákladní auta, takže musejí ujít pěšky několik mil, než dojdou na kliniku. Nakažené dítě je často mrtvé nebo v kómatu, než se jeho matka na kliniku dostane.
Kdyby vlády v bohatých zemích přemýšlely o malárii prakticky a kdyby pochopily, že jde o rozsáhlý stav nouze, mohly by podpořit jednoduchá a praktická řešení: moskytiéry a včasný přístup k lékům. Bohaté země by nakoupily sítě proti komárům od společností, které je vyrábějí, a spolupracovaly by s africkými vládami na jejich distribuci zdarma do každé africké domácnosti. Dále by s africkými vládami spolupracovaly na tom, aby zajistily, že správné léky budou v každé vesnici dostupné k rychlému užití.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V movitých dárcovských zemích žije miliarda lidí a celkové náklady komplexního přístupu k potírání malárie v Africe – bezplatné distribuce moskytiér všem Afričanům a poskytnutí správných léků do každé vesnice – jsou zhruba 2,5 miliardy USD ročně, tedy pouhých 2,50 dolaru na jednoho obyvatele bohatých států.
Bohaté země ovšem místo toho zavedly neúspěšné strategie. Místo rozdávání moskytiér se je organizace z movitých států, například Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, snaží krajně chudým lidem prodávat, třebaže s výraznou slevou. Tato politika odráží krátkozrakou ambici propagovat trhy místo přímých a prvořadých cílů záchrany životů a odstraňování překážek na cestě k dlouhodobému hospodářskému rozvoji. Tragickým důsledkem je velice malé využití sítí ve většině Afriky, poněvadž lidé žijící v bídě nemají kupní sílu, aby si moskytiéry pořídili.
Dárcovské země dále nedokázaly podpořit jednoduché způsoby zajištění dostupnosti léků ve vesnicích po celém kontinentu. Místo aby léky odesílaly do každé země na základě odhadů potřeb, dárcovské agentury vybudovaly komplikovaný nákupní systém, který vedl k dodávání léků do vesnic s mnohaletým zpožděním.
Farmaceutický průmysl, vedený společností Novartis, dárcovské agentury předstihl. Firma Novartis svolila, že tyto léky dá k dispozici za výrobní cenu. Avšak navzdory ohromné výrobní kapacitě Novartisu nedokázaly dárcovské agentury objednat, nakoupit a dopravit léčiva v žádoucích množstvích.
Potírání malárie dnes stojí před obdobím rostoucí naléhavosti i oživené naděje. Malárie se šíří a nové vědecké důkazy naznačují, že u lidí nakažených HIV je vyšší pravděpodobnost, že virus přenesou na další lidi, jestliže se zároveň nakazí malárií. Projevuje se ovšem také sílící poznání, že malárie je pohroma, se kterou je třeba se vypořádat. Americký prezident George W. Bush zahájil významnou novou iniciativu, aby pomohl 15 africkým zemím potírat malárii, a v prosinci uspořádal v Bílém domě nebývalý summit k oživení podpory ze strany soukromého sektoru.
Nedávno rovněž oznámily plány na navýšení svých příspěvků na boj proti malárii čínská vláda, Světová banka a Islámská rozvojová banka. Významná nová občanská iniciativa nazvaná Malaria No More shromažďuje soukromé prostředky na distribuci protimalarických moskytiér.
Lidé po celé Africe prokázali, že jsou připraveni mobilizovat své snahy, jestliže jim nabídneme praktické způsoby pomoci. Světová bezpečnost, včetně bezpečnosti lidí žijících v bohatých zemích, závisí na schopnosti světové obce prokázat, že poskytne pomoc každému, kdo je v zoufalé tísni. Pomoc dokáže divy, je-li praktická a zaměřená na ty, kdo ji potřebují. Potírání malárie může toto spásné ponaučení znovu potvrdit.