PAŘÍŽ – Od července 2012, kdy prezident Evropské centrální banky Mario Draghi proslule přislíbil, že pro záchranu společné měny udělá, „cokoli bude zapotřebí,“ evropští lídři věnují budoucnosti eurozóny pramálo pozornosti. Zajišťování stability a integrity eurozóny už víc než čtyři roky v zásadě ponechávají na subdodávkách centrálních bankéřů. Avšak přestože ECB odvádí svou práci obratně, toto mlčky uzavřené, výhodné uspořádání se blíží ke svému konci, protože žádná centrální banka nemůže rozetnout politické ani ústavní hlavolamy. Evropské hlavy států a vlád by projevily moudrost, kdyby za sebe nenechaly rozhodovat okolnosti, začaly od Adama a uvažovaly o eventualitách budoucnosti eurozóny.
PAŘÍŽ – Od července 2012, kdy prezident Evropské centrální banky Mario Draghi proslule přislíbil, že pro záchranu společné měny udělá, „cokoli bude zapotřebí,“ evropští lídři věnují budoucnosti eurozóny pramálo pozornosti. Zajišťování stability a integrity eurozóny už víc než čtyři roky v zásadě ponechávají na subdodávkách centrálních bankéřů. Avšak přestože ECB odvádí svou práci obratně, toto mlčky uzavřené, výhodné uspořádání se blíží ke svému konci, protože žádná centrální banka nemůže rozetnout politické ani ústavní hlavolamy. Evropské hlavy států a vlád by projevily moudrost, kdyby za sebe nenechaly rozhodovat okolnosti, začaly od Adama a uvažovaly o eventualitách budoucnosti eurozóny.