KÁHIRA – Mezera mezi zdroji potřebnými k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zdroji, které jsou k dispozici, dosahuje v současnosti bilionů dolarů – a dál se rozšiřuje. Jelikož mnohé rozvojové a rozvíjející se ekonomiky ztrácejí v důsledku pandemie půdu pod nohama, je nutné mobilizovat soukromý a veřejný kapitál s cílem urychlit mitigační a adaptační úsilí. To však vyžaduje, aby vlády sestavovaly věrohodné plány zaměřené na dosahování globálních cílů udržitelnosti, aby samy takové politiky utvářely a uskutečňovaly a aby zajistily, že náklady a přínosy těchto strategií budou spravedlivě rozložené.
Loňská listopadová Konference OSN o změně klimatu (COP27), která proběhla v Egyptě pod přezdívkou „implementační COP“, položila základ pro férovější a robustnější systém klimatického financování. „Cestovní průvodce“ vzešlý z konference vyzval mezinárodní společenství, aby rozvíjelo transformační agendu, která zohlední národní priority rozvojových zemí a zajistí férový přístup k finančním a technickým zdrojům. Do své definice klimatické spravedlnosti zahrnul „férový přístup ke kvalitě a kvantitě klimatického financování“, který zohlední „historickou odpovědnost za změnu klimatu“ a „podpoří odolné rozvojové cesty a nenechá nikoho na holičkách“.
S ohledem na to Egypt během COP27 spustil svůj investiční program Prolnutí vody, potravin a energií (NWFE), který poskytuje praktický a přenositelný vzor pro zajištění spravedlivé transformace k nulovým čistým emisím pomocí koncepce „platforem zemí“, předložené v NWFE. Tyto platformy mají za cíl pomoci zemím budovat si kapacity a zdůrazňují význam vlastního přičinění rozvojových zemí.
NWFE (vyslovováno „nuafí“, což v arabštině znamená „plnění závazků“) se opírá o egyptské závazky v rámci Pařížské dohody z roku 2015 a chce přilákat finanční podporu pro rozvojovou agendu země a současně urychlit opatření na ochranu klimatu. Mezi zainteresované patří multilaterální rozvojové banky (MRB) jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Africká rozvojová banka, Evropská investiční banka a Asijská banka pro investice do infrastruktury.
Platforma NWFE integruje několik projektů nejvyšší priority v oblastech vody, potravin a energie – všechny vybrané egyptskou vládou – v celkové hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Cílem těchto projektů je nahradit stávající neefektivní tepelné elektrárny obnovitelnou energetikou, posílit adaptaci drobných zemědělců na klimatická rizika, modernizovat zemědělské postupy tak, aby stoupla účinnost zavlažování a zvýšily se výnosy sklizně, posílit odolnost zranitelných regionů, vytvářet kapacity pro odsolování vody a zřizovat systémy včasného varování.
Využitím inovativních mechanismů financování k mobilizaci veřejných prostředků, technické pomoci a soukromých investic chce Egypt zužitkovat svá partnerství s MRB a dalšími zainteresovanými rozvojovými aktéry, aby urychlil svou klimatickou agendu. To by podpořilo zelenou transformaci země a ukázalo, že opatření v oblasti klimatu a hospodářský rozvoj mohou jít ruku v ruce. Egypt se také na tato partnerství může spolehnout, že mu pomohou ustoupit od „hnědé“ ropy, plynu a nerostných aktiv. Například částečně zvýhodněná finanční podpora od Spojených států umožní zemi rekvalifikovat (nebo penzionovat) ty, kdo pracují v oblasti fosilních paliv.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Nejinovativnějšími instrumenty jsou však patrně swapy dluh-klima, v jejichž rámci Egypt obdrží částečné odpuštění dluhu, kupříkladu od Německa, výměnou za závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto typy finančních instrumentů s vazbou na plnění by mnoha rozvojovým a rozvíjejícím se zemím mohly dát příležitost snížit své dluhové zatížení nebo získat levné financování. Navázáním rozvojové pomoci na pokrok u společných globálních cílů by se takové swapy mohly ukázat jako podstatné pro mitigaci nejhorších důsledků změny klimatu.
Jak podotýká zpráva z roku 2018 od Skupiny význačných osobností G20 pro globální finanční správu, společný postup skrze platformy zemí má potenciál uvolnit veřejné a soukromé investice k dosažení klimaticky odolného a udržitelného rozvoje. Takové investiční platformy mohou mít různou podobu. Kupříkladu Partnerství pro spravedlivou energetickou transformaci (JETP) – poprvé představená během COP26 ve Skotsku roku 2021 – mají za cíl nasměrovat soukromý kapitál k dekarbonizačním cílům v sektoru energetiky. Od spuštění v Jižní Africe byla JETP zřízena také v Indonésii, Indii, Vietnamu a Senegalu.
Egyptská iniciativa NWFE poskytuje užitečný vzor pro to, jak rozvojové a rozvíjející se země mohou urychlit uskutečňování svých národních klimatických agend v souladu s globálními prioritami. Povzbuzením koordinace napříč domácími a vnějšími zainteresovanými stranami mohou takové programy pomoci k přemostění informační mezery, vytvořit sdílené standardy a zvýšit počet slibných projektů.
Úspěch platformy ale závisí na domácím přičinění, transparentnosti a zodpovědnosti při řízení těchto partnerství. Nejdůležitější je, že zelená transformace musí být vnímána jako spravedlivá, aby byla udržitelná. Pro chudé je obzvlášť důležitá předvídatelnost a pro dlouhodobou veřejnou podporu klimatických opatření má zásadní význam férovost. K dosažení těchto cílů se do čela klimatického financování musí postavit vlády. Transformace k nulovým čistým emisím na tom závisí.
South Korea's latest political crisis is further evidence that the 1987 constitution has outlived its usefulness. To facilitate better governance and bolster policy stability, the country must establish a new political framework that includes stronger checks on the president and fosters genuine power-sharing.
argues that breaking the cycle of political crises will require some fundamental reforms.
Among the major issues that will dominate attention in the next 12 months are the future of multilateralism, the ongoing wars in Ukraine and the Middle East, and the threats to global stability posed by geopolitical rivalries and Donald Trump’s second presidency. Advances in artificial intelligence, if regulated effectively, offer a glimmer of hope.
asked PS contributors to identify the national and global trends to look out for in the coming year.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
KÁHIRA – Mezera mezi zdroji potřebnými k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zdroji, které jsou k dispozici, dosahuje v současnosti bilionů dolarů – a dál se rozšiřuje. Jelikož mnohé rozvojové a rozvíjející se ekonomiky ztrácejí v důsledku pandemie půdu pod nohama, je nutné mobilizovat soukromý a veřejný kapitál s cílem urychlit mitigační a adaptační úsilí. To však vyžaduje, aby vlády sestavovaly věrohodné plány zaměřené na dosahování globálních cílů udržitelnosti, aby samy takové politiky utvářely a uskutečňovaly a aby zajistily, že náklady a přínosy těchto strategií budou spravedlivě rozložené.
Loňská listopadová Konference OSN o změně klimatu (COP27), která proběhla v Egyptě pod přezdívkou „implementační COP“, položila základ pro férovější a robustnější systém klimatického financování. „Cestovní průvodce“ vzešlý z konference vyzval mezinárodní společenství, aby rozvíjelo transformační agendu, která zohlední národní priority rozvojových zemí a zajistí férový přístup k finančním a technickým zdrojům. Do své definice klimatické spravedlnosti zahrnul „férový přístup ke kvalitě a kvantitě klimatického financování“, který zohlední „historickou odpovědnost za změnu klimatu“ a „podpoří odolné rozvojové cesty a nenechá nikoho na holičkách“.
S ohledem na to Egypt během COP27 spustil svůj investiční program Prolnutí vody, potravin a energií (NWFE), který poskytuje praktický a přenositelný vzor pro zajištění spravedlivé transformace k nulovým čistým emisím pomocí koncepce „platforem zemí“, předložené v NWFE. Tyto platformy mají za cíl pomoci zemím budovat si kapacity a zdůrazňují význam vlastního přičinění rozvojových zemí.
NWFE (vyslovováno „nuafí“, což v arabštině znamená „plnění závazků“) se opírá o egyptské závazky v rámci Pařížské dohody z roku 2015 a chce přilákat finanční podporu pro rozvojovou agendu země a současně urychlit opatření na ochranu klimatu. Mezi zainteresované patří multilaterální rozvojové banky (MRB) jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Africká rozvojová banka, Evropská investiční banka a Asijská banka pro investice do infrastruktury.
Platforma NWFE integruje několik projektů nejvyšší priority v oblastech vody, potravin a energie – všechny vybrané egyptskou vládou – v celkové hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Cílem těchto projektů je nahradit stávající neefektivní tepelné elektrárny obnovitelnou energetikou, posílit adaptaci drobných zemědělců na klimatická rizika, modernizovat zemědělské postupy tak, aby stoupla účinnost zavlažování a zvýšily se výnosy sklizně, posílit odolnost zranitelných regionů, vytvářet kapacity pro odsolování vody a zřizovat systémy včasného varování.
Využitím inovativních mechanismů financování k mobilizaci veřejných prostředků, technické pomoci a soukromých investic chce Egypt zužitkovat svá partnerství s MRB a dalšími zainteresovanými rozvojovými aktéry, aby urychlil svou klimatickou agendu. To by podpořilo zelenou transformaci země a ukázalo, že opatření v oblasti klimatu a hospodářský rozvoj mohou jít ruku v ruce. Egypt se také na tato partnerství může spolehnout, že mu pomohou ustoupit od „hnědé“ ropy, plynu a nerostných aktiv. Například částečně zvýhodněná finanční podpora od Spojených států umožní zemi rekvalifikovat (nebo penzionovat) ty, kdo pracují v oblasti fosilních paliv.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Nejinovativnějšími instrumenty jsou však patrně swapy dluh-klima, v jejichž rámci Egypt obdrží částečné odpuštění dluhu, kupříkladu od Německa, výměnou za závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto typy finančních instrumentů s vazbou na plnění by mnoha rozvojovým a rozvíjejícím se zemím mohly dát příležitost snížit své dluhové zatížení nebo získat levné financování. Navázáním rozvojové pomoci na pokrok u společných globálních cílů by se takové swapy mohly ukázat jako podstatné pro mitigaci nejhorších důsledků změny klimatu.
Jak podotýká zpráva z roku 2018 od Skupiny význačných osobností G20 pro globální finanční správu, společný postup skrze platformy zemí má potenciál uvolnit veřejné a soukromé investice k dosažení klimaticky odolného a udržitelného rozvoje. Takové investiční platformy mohou mít různou podobu. Kupříkladu Partnerství pro spravedlivou energetickou transformaci (JETP) – poprvé představená během COP26 ve Skotsku roku 2021 – mají za cíl nasměrovat soukromý kapitál k dekarbonizačním cílům v sektoru energetiky. Od spuštění v Jižní Africe byla JETP zřízena také v Indonésii, Indii, Vietnamu a Senegalu.
Egyptská iniciativa NWFE poskytuje užitečný vzor pro to, jak rozvojové a rozvíjející se země mohou urychlit uskutečňování svých národních klimatických agend v souladu s globálními prioritami. Povzbuzením koordinace napříč domácími a vnějšími zainteresovanými stranami mohou takové programy pomoci k přemostění informační mezery, vytvořit sdílené standardy a zvýšit počet slibných projektů.
Úspěch platformy ale závisí na domácím přičinění, transparentnosti a zodpovědnosti při řízení těchto partnerství. Nejdůležitější je, že zelená transformace musí být vnímána jako spravedlivá, aby byla udržitelná. Pro chudé je obzvlášť důležitá předvídatelnost a pro dlouhodobou veřejnou podporu klimatických opatření má zásadní význam férovost. K dosažení těchto cílů se do čela klimatického financování musí postavit vlády. Transformace k nulovým čistým emisím na tom závisí.