PRAHA/NAIROBI – Už brzy bude možné poskytnout digitální identitu jednotlivým divoce žijícím živočichům, jejichž druhu hrozí vyhynutí. V současnosti je jedinou ekonomickou hodnotou těchto živočichů hodnota jejich zpracovaných tělesných částí. Pokud budou vybaveni digitální peněženkou navázanou na jejich identitu a schopností utrácet peníze za vlastní ochranu, mohlo by to zkvalitnit jejich životy a zvýšit naději na jejich přežití.
Lidoopové, jako jsou gorily a šimpanzi, představují ideální počáteční kandidáty pro projekt „mezidruhových peněz“ („Interspecies Money“). Našich nejbližších vývojových bratranců přežívá jen asi 700 000 kusů a jejich počet dál prudce klesá: představme si populaci rovnající se počtu obyvatel Washingtonu, která žije roztroušená v lesích podél polních cest nebo na okraji mnoha tisíc izolovaných, chudých a rychle rostoucích vesnic. Lidé a lidoopové spolu během průmyslové éry nežili dobře, ale v postindustriálním věku to můžeme zlepšit.
Navrhujeme začít u orangutanů. V lesních biotopech Sumatry a Bornea dosud žije jen asi 120 000 kusů těchto inteligentních zrzavých opic. Ačkoliv se na jejich ochranu vynaložila od roku 2000 miliarda dolarů, více než 100 000 jedinců ve stejném období zahynulo v důsledku odlesňování, útrap a zabíjení. Situace mohla být ještě horší – nebýt záchranného úsilí, zahynulo by přibližně 135 000 orangutanů –, avšak podobné investice lze jen stěží označit za úspěšné.
V případě orangutanů je ochranářská logika docela jednoduchá. Lidoopové sdílejí les s lidmi, kteří si vydělávají na živobytí pěstováním plodin a lesních produktů. Obě skupiny mají rády stejné produkty. Vznikají konflikty. Žádat lidi žijící v lese, aby se usmířili se sousedy orangutany, nestačí. Lidé potřebují vědět, že je to pro ně i přínosné. Jen malá část peněz určených na ochranu přírody se však dostane na frontovou linii, kde může mít největší účinek.
A právě zde nabízejí technologie nové možnosti kvalitnějšího dozoru nad životem zvířecích druhů na zeměkouli. V oblasti hardwaru nám bouřlivá exploze výpočetního výkonu, datové kapacity, chytrých telefonů, fotoaparátů, senzorů, dronů, pozemních robotů, satelitů a genomiky umožňuje sledovat přírodu ve vyšším rozlišení a při nižších nákladech. Na straně softwaru pak pokroky v oblasti umělé inteligence, herních platforem budujících metaverza a distribuovaných krypto a blockchainových řešení umožní prezentovat jiné druhy na internetu veskrze novátorskými způsoby.
V kryptoměnách je k dispozici spousta peněz, které by mohly podpořit novou „tokenomiku“ pro přírodu; kryptoinovátoři zaznamenávají neuvěřitelné úspěchy při vytváření digitálního nedostatku, jehož hodnota se zvyšuje. Je zákonité, že i živoucí nedostatek ohrožených druhů se stane pro držitele kryptoměn svébytnou třídou aktiv. Otázka zní, jaký přístup zvolit, aby byl užitečný pro daný druh i pro lidi, kteří o něj pečují.
Máme v plánu financovat první digitální peněženky pro orangutany z výtěžku z prodeje odpovídajících „nezaměnitelných žetonů“ (NFT). Ke každé peněžence budou přidělení vědci a další signatáři, kteří budou mít za úkol rozhodovat v zájmu orangutana. Postupem času se tento proces stane „schrödingerovským“: peněženka bude vytvořena, jakmile bude lidoop poprvé spolehlivě pozorován. „Mezidruhové peníze“ pak lidé obdrží z prostředků v peněženkách, pokud budou dodržovat jednoduchá a ověřitelná pravidla. Tato pravidla budou stanovovat orangutani (nebo přesněji řečeno lidští a výpočetní zástupci reprezentující jejich potřeby). Mezi tato pravidla by mohly patřit úkoly typu „průběžně mě pozoruj“, „nech můj strom na pokoji“ či „nezabíjej mě“.
Současné výdaje na ochranu činí 1,30 dolaru denně na jednoho divoce žijícího orangutana. My se domníváme, že jeden dolar denně v peněžence orangutana by mohl ve většině situací znamenat převratnou změnu. Čtyři sta dolarů ročně je sice víc, než může ve formě rozvojové pomoci očekávat dítě žijící v přilehlých komunitách, avšak přežití orangutanů je natolik nejisté, že lze tuto nerovnováhu ospravedlnit. Protože navíc projekt mezidruhových peněz explicitně spojuje zvířata s lidskými opatrovníky, bude se velká část peněz stejně přesouvat z peněženek orangutanů k farmářům a jejich dětem formou plateb za sběr dat nebo odškodného za ztráty na úrodě.
Pokud se projekt mezidruhových peněz podaří vyladit tak, aby fungoval u orangutanů, pak může fungovat i u ostatních lidoopů, v neposlední řadě u poddruhu gorily nížinné, kterou obyvatelé konžského pralesa loví na maso. Mezi další živočichy, kteří by v počáteční fázi mohli získat mezidruhové peníze, patří mimo jiné dugongové, žirafy nebo kosatky. Od charismatických savců by se pak mezidruhové peníze mohly potenciálně rozšířit na stromy, ptáky, a dokonce i na hmyz a mikrobiální populace. Pro jiné druhy by mohla vzniknout digitální měna, která by fungovala jako centrální banka pro biodiverzitu. NFT vzácných druhů by zase mohly představovat uschovatele hodnoty, z níž by se taková instituce financovala.
Ohrožení lidoopů nám připomíná, že pokud jde o obecnější ochranu jiných druhů, neprojevujeme příliš velké ambice. Vzhledem k rozšiřující se lidské populaci mohou lidoopové přežít jen za podmínky, že se lidé shodnou na pokojném životě po jejich boku. Průhledné a stálé platby nejchudším lidem žijícím vedle nejbohatší biodiverzity světa představují krok k dosažení tohoto cíle.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
PRAHA/NAIROBI – Už brzy bude možné poskytnout digitální identitu jednotlivým divoce žijícím živočichům, jejichž druhu hrozí vyhynutí. V současnosti je jedinou ekonomickou hodnotou těchto živočichů hodnota jejich zpracovaných tělesných částí. Pokud budou vybaveni digitální peněženkou navázanou na jejich identitu a schopností utrácet peníze za vlastní ochranu, mohlo by to zkvalitnit jejich životy a zvýšit naději na jejich přežití.
Lidoopové, jako jsou gorily a šimpanzi, představují ideální počáteční kandidáty pro projekt „mezidruhových peněz“ („Interspecies Money“). Našich nejbližších vývojových bratranců přežívá jen asi 700 000 kusů a jejich počet dál prudce klesá: představme si populaci rovnající se počtu obyvatel Washingtonu, která žije roztroušená v lesích podél polních cest nebo na okraji mnoha tisíc izolovaných, chudých a rychle rostoucích vesnic. Lidé a lidoopové spolu během průmyslové éry nežili dobře, ale v postindustriálním věku to můžeme zlepšit.
Navrhujeme začít u orangutanů. V lesních biotopech Sumatry a Bornea dosud žije jen asi 120 000 kusů těchto inteligentních zrzavých opic. Ačkoliv se na jejich ochranu vynaložila od roku 2000 miliarda dolarů, více než 100 000 jedinců ve stejném období zahynulo v důsledku odlesňování, útrap a zabíjení. Situace mohla být ještě horší – nebýt záchranného úsilí, zahynulo by přibližně 135 000 orangutanů –, avšak podobné investice lze jen stěží označit za úspěšné.
V případě orangutanů je ochranářská logika docela jednoduchá. Lidoopové sdílejí les s lidmi, kteří si vydělávají na živobytí pěstováním plodin a lesních produktů. Obě skupiny mají rády stejné produkty. Vznikají konflikty. Žádat lidi žijící v lese, aby se usmířili se sousedy orangutany, nestačí. Lidé potřebují vědět, že je to pro ně i přínosné. Jen malá část peněz určených na ochranu přírody se však dostane na frontovou linii, kde může mít největší účinek.
A právě zde nabízejí technologie nové možnosti kvalitnějšího dozoru nad životem zvířecích druhů na zeměkouli. V oblasti hardwaru nám bouřlivá exploze výpočetního výkonu, datové kapacity, chytrých telefonů, fotoaparátů, senzorů, dronů, pozemních robotů, satelitů a genomiky umožňuje sledovat přírodu ve vyšším rozlišení a při nižších nákladech. Na straně softwaru pak pokroky v oblasti umělé inteligence, herních platforem budujících metaverza a distribuovaných krypto a blockchainových řešení umožní prezentovat jiné druhy na internetu veskrze novátorskými způsoby.
V kryptoměnách je k dispozici spousta peněz, které by mohly podpořit novou „tokenomiku“ pro přírodu; kryptoinovátoři zaznamenávají neuvěřitelné úspěchy při vytváření digitálního nedostatku, jehož hodnota se zvyšuje. Je zákonité, že i živoucí nedostatek ohrožených druhů se stane pro držitele kryptoměn svébytnou třídou aktiv. Otázka zní, jaký přístup zvolit, aby byl užitečný pro daný druh i pro lidi, kteří o něj pečují.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Máme v plánu financovat první digitální peněženky pro orangutany z výtěžku z prodeje odpovídajících „nezaměnitelných žetonů“ (NFT). Ke každé peněžence budou přidělení vědci a další signatáři, kteří budou mít za úkol rozhodovat v zájmu orangutana. Postupem času se tento proces stane „schrödingerovským“: peněženka bude vytvořena, jakmile bude lidoop poprvé spolehlivě pozorován. „Mezidruhové peníze“ pak lidé obdrží z prostředků v peněženkách, pokud budou dodržovat jednoduchá a ověřitelná pravidla. Tato pravidla budou stanovovat orangutani (nebo přesněji řečeno lidští a výpočetní zástupci reprezentující jejich potřeby). Mezi tato pravidla by mohly patřit úkoly typu „průběžně mě pozoruj“, „nech můj strom na pokoji“ či „nezabíjej mě“.
Současné výdaje na ochranu činí 1,30 dolaru denně na jednoho divoce žijícího orangutana. My se domníváme, že jeden dolar denně v peněžence orangutana by mohl ve většině situací znamenat převratnou změnu. Čtyři sta dolarů ročně je sice víc, než může ve formě rozvojové pomoci očekávat dítě žijící v přilehlých komunitách, avšak přežití orangutanů je natolik nejisté, že lze tuto nerovnováhu ospravedlnit. Protože navíc projekt mezidruhových peněz explicitně spojuje zvířata s lidskými opatrovníky, bude se velká část peněz stejně přesouvat z peněženek orangutanů k farmářům a jejich dětem formou plateb za sběr dat nebo odškodného za ztráty na úrodě.
Pokud se projekt mezidruhových peněz podaří vyladit tak, aby fungoval u orangutanů, pak může fungovat i u ostatních lidoopů, v neposlední řadě u poddruhu gorily nížinné, kterou obyvatelé konžského pralesa loví na maso. Mezi další živočichy, kteří by v počáteční fázi mohli získat mezidruhové peníze, patří mimo jiné dugongové, žirafy nebo kosatky. Od charismatických savců by se pak mezidruhové peníze mohly potenciálně rozšířit na stromy, ptáky, a dokonce i na hmyz a mikrobiální populace. Pro jiné druhy by mohla vzniknout digitální měna, která by fungovala jako centrální banka pro biodiverzitu. NFT vzácných druhů by zase mohly představovat uschovatele hodnoty, z níž by se taková instituce financovala.
Ohrožení lidoopů nám připomíná, že pokud jde o obecnější ochranu jiných druhů, neprojevujeme příliš velké ambice. Vzhledem k rozšiřující se lidské populaci mohou lidoopové přežít jen za podmínky, že se lidé shodnou na pokojném životě po jejich boku. Průhledné a stálé platby nejchudším lidem žijícím vedle nejbohatší biodiverzity světa představují krok k dosažení tohoto cíle.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.