ADDIS ABEBA – Letošní listopadová konference OSN o změně klimatu (COP27) proběhne v době ekonomického a geopolitického rozvratu, postihujícího potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví a další oblasti. Bezprostřední výzvy, s nimiž se střetáme, však nesmí odvést naši pozornost od nevyvratitelné pravdy: vůbec nejdůležitější bitvou, jíž bude naše generace čelit, je boj proti změně klimatu.
Extrémní srážky letos zapříčinily jednu z nejsmrtelnějších pohrom v Jižní Africe v tomto století. Nejhorší záplavy v dějinách Pákistánu nyní zanechávají třetinu země pod vodou. Takové závažné povětrnostní události, jejichž výskyt není zdaleka mimořádný, se stávají novým normálem. Odborníci mají za to, že extrémní srážky jsou teď dvojnásob pravděpodobné, a to v důsledku změny klimatu, která způsobuje i další typy devastace, například sucha a přírodní požáry.
Afrika je těmito dopady obzvlášť zranitelná. Podle pověřeného hlavního ekonoma Africké rozvojové banky (AfDB) změna klimatu aktuálně stojí kontinent mezi 5 % a 15 % růstu HDP na hlavu. Plynutím času by tyto ztráty mohly podstatně narůstat, přičemž nejvíc utrpí zemědělství. To by mělo zničující důsledky nejen pro hospodářský rozvoj, ale také pro potravinovou bezpečnost.
Mnozí COP27 – pořádanou v egyptském Šarm aš-Šajchu – nazývají „africkou COP“. My v Africe ji ale raději vidíme jako „implementační COP“, setkání, které vykročí za vznešené aspirace a neurčité přísliby, aby předložilo komplexní program orientovaný na výsledky. A, ano, součástí této agendy by mělo být zajištění větší podpory – finanční i jiné – pro Afriku, která ke změně klimatu přispěla nejméně.
Jak už uvedl prezident AfDB Akinwumi Adesina, my Afričané nepřicházíme žebrat, přicházíme se zdroji a řešeními. Už dnes uskutečňujeme konkrétní aktivity k urychlení zelené tranzice a k vlastní ochraně před nejhoršími důsledky změny klimatu.
V prvé řadě si africké země osvojují zelenou energetiku. V posledních letech na kontinentu prudce přibylo kapacit obnovitelné energie; roční přírůstky energie ze slunce, větru a vody jsou dvojciferné. Afrika je domovem dvou z největších solárních projektů na světě (v Egyptě a Maroku) a dvě z dvaceti nejrychleji rostoucích afrických společností v roce 2022 působí v odvětví solární energetiky. Země od Nigérie po Namibii zavádějí technologie přátelské ke klimatu, jako je zelený vodík.
Komise Africké unie se ve zvládání změny klimatu plně angažuje na mnoha frontách. Mandát Komise AU v oblasti zemědělství, rozvoje venkova, modré ekonomiky a udržitelného životního prostředí (ARBE) byl rozšířen tak, aby odrážel důležitost vytváření odolnosti, adaptace a mitigace. Odbor ARBE pracuje s partnerskými organizacemi na řadě určujících projektů, včetně rozpracování podrobností Strategie AU pro oblast změny klimatu. Nedávno také přispěl k vytvoření integrované strategie, jíž se v Africe bude řídit rozvoj a uplatňování meteorologických a klimatických služeb.
Zároveň specializované agentury AU, například Skupina pro africkou rizikovou kapacitu (ARC), pomáhají africkým zemím využívat technologických systémů včasného varování a připravenosti, aby zlepšovaly jejich odolnost. Organizace úzce spolupracuje s vládami, aby posilovala jejich schopnosti chránit životy a podporovat obnovu poškozené infrastruktury po přírodních pohromách. Prostřednictvím ARC Limited, pojišťovny přidružené ke skupině, poskytuje parametrické pojištění proti extrémním povětrnostním událostem.
Co se týče AfDB, přesunula ke změně klimatu svou pozornost – i zdroje. V roce 2020 šlo 63 % financování od AfDB do projektů souvisejících s adaptací na změnu klimatu, což největší podíl ze všech institucí rozvojového financování. Letos banka vyčlenila dalších 12,5 miliardy dolarů na financování klimatické adaptace prostřednictvím Programu urychlení adaptace Afriky (AAAP) – tělesa mnoha zainteresovaných stran pod africkým vedením, založeného v roce 2021.
Africká potřeba adaptačního financování do konce roku 2030 se odhaduje na 52,7 miliardy dolarů ročně. Finanční cíl AAAP byl stanoven na 25 miliard dolarů s tím, že pokrytí zbytku se očekává od bohatých zemí. Jenže ačkoliv Afrika uskutečňuje – a financuje – opatření v oblasti klimatu, závazky mezinárodního společenství nadále zaostávají za očekáváními.
Závazky jsou přitom jen první krok. Vyzdvihujeme úspěch britské vlády, jíž se loni na COP26 v Glasgow podařilo mobilizovat nejen mezinárodní společenství, ale i soukromý sektor a občanskou společnost, takže se sešly rekordní závazky k financování klimatických opatření. Rok nato ale mnohé z těchto závazků zůstávají stále tímtéž: sliby.
Možná že by nás to nemělo překvapovat. Vždyť na COP 2009 v Kodani se bohaté země zavázaly poskytovat sto miliard dolarů ročního financování s cílem pomoci rozvojovým zemím do roku 2020 dosáhnout pokroku u cílů mitigace a adaptace. Dva roky po cílovém datu zůstávají závazky bohatých zemí z velké části nesplněné.
Proto vyzýváme k zavedení propracovanějších mechanismů monitorování a evidence závazků klimatického financování. Nemělo by být složité k závazkům připojit jasné harmonogramy a kritéria hodnocení implementace. Také je zapotřebí zjednodušit procesy pro přístup k tomuto financování.
Zásadní bude na COP27 přenést pozornost od rozhodování k aktivitě. Nepotřebujeme víc dohod na budoucím pokroku. Musíme spíš přetavit úspěchy dřívějších summitů v globální spolupráci a komplexní opatření v oblasti klimatu. Například iniciativy k posílení managementu rizik mimořádných událostí si musí osvojit holistický přístup a pokrýt vše od mobilizace zdrojů přes systémy včasného varování až po transfer technologií a budování kapacit.
Důkladněji holistický přístup je nezbytný také v Africe, která je nejen silně zranitelná změnou klimatu, ale také má podstatné rozvojové potřeby. Takový přístup bude vyžadovat významné kapitálové výdaje, které nelze financovat půjčkami, aniž by už beztak dluhově obtěžkané africké země mířily ke krizi.
Vedle splnění závazků financování musí mezinárodní aktéři poskytnout širší výběr možností financování všem africkým zemím, bez ohledu na jejich finanční pozici. Toto úsilí by mělo zahrnovat soukromý sektor. Africké země budou k podpoře implementace potřebovat přístup ke vhodné technické podpoře.
Velikost klimatické výzvy je nedozírná. Abychom se s ní vypořádali, bude zapotřebí kombinace mitigace, budování odolnosti a adaptace, již umožní strategická partnerství, efektivní sdílení znalostí a poskytnutí dostatečné finanční podpory a technického know-how.
Afrika svůj díl úkolu plní. Ostatní svět musí svůj díl plnit též – počínaje COP27.
Z angličtiny přeložil David Daduč
ADDIS ABEBA – Letošní listopadová konference OSN o změně klimatu (COP27) proběhne v době ekonomického a geopolitického rozvratu, postihujícího potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví a další oblasti. Bezprostřední výzvy, s nimiž se střetáme, však nesmí odvést naši pozornost od nevyvratitelné pravdy: vůbec nejdůležitější bitvou, jíž bude naše generace čelit, je boj proti změně klimatu.
Extrémní srážky letos zapříčinily jednu z nejsmrtelnějších pohrom v Jižní Africe v tomto století. Nejhorší záplavy v dějinách Pákistánu nyní zanechávají třetinu země pod vodou. Takové závažné povětrnostní události, jejichž výskyt není zdaleka mimořádný, se stávají novým normálem. Odborníci mají za to, že extrémní srážky jsou teď dvojnásob pravděpodobné, a to v důsledku změny klimatu, která způsobuje i další typy devastace, například sucha a přírodní požáry.
Afrika je těmito dopady obzvlášť zranitelná. Podle pověřeného hlavního ekonoma Africké rozvojové banky (AfDB) změna klimatu aktuálně stojí kontinent mezi 5 % a 15 % růstu HDP na hlavu. Plynutím času by tyto ztráty mohly podstatně narůstat, přičemž nejvíc utrpí zemědělství. To by mělo zničující důsledky nejen pro hospodářský rozvoj, ale také pro potravinovou bezpečnost.
Mnozí COP27 – pořádanou v egyptském Šarm aš-Šajchu – nazývají „africkou COP“. My v Africe ji ale raději vidíme jako „implementační COP“, setkání, které vykročí za vznešené aspirace a neurčité přísliby, aby předložilo komplexní program orientovaný na výsledky. A, ano, součástí této agendy by mělo být zajištění větší podpory – finanční i jiné – pro Afriku, která ke změně klimatu přispěla nejméně.
Jak už uvedl prezident AfDB Akinwumi Adesina, my Afričané nepřicházíme žebrat, přicházíme se zdroji a řešeními. Už dnes uskutečňujeme konkrétní aktivity k urychlení zelené tranzice a k vlastní ochraně před nejhoršími důsledky změny klimatu.
V prvé řadě si africké země osvojují zelenou energetiku. V posledních letech na kontinentu prudce přibylo kapacit obnovitelné energie; roční přírůstky energie ze slunce, větru a vody jsou dvojciferné. Afrika je domovem dvou z největších solárních projektů na světě (v Egyptě a Maroku) a dvě z dvaceti nejrychleji rostoucích afrických společností v roce 2022 působí v odvětví solární energetiky. Země od Nigérie po Namibii zavádějí technologie přátelské ke klimatu, jako je zelený vodík.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Komise Africké unie se ve zvládání změny klimatu plně angažuje na mnoha frontách. Mandát Komise AU v oblasti zemědělství, rozvoje venkova, modré ekonomiky a udržitelného životního prostředí (ARBE) byl rozšířen tak, aby odrážel důležitost vytváření odolnosti, adaptace a mitigace. Odbor ARBE pracuje s partnerskými organizacemi na řadě určujících projektů, včetně rozpracování podrobností Strategie AU pro oblast změny klimatu. Nedávno také přispěl k vytvoření integrované strategie, jíž se v Africe bude řídit rozvoj a uplatňování meteorologických a klimatických služeb.
Zároveň specializované agentury AU, například Skupina pro africkou rizikovou kapacitu (ARC), pomáhají africkým zemím využívat technologických systémů včasného varování a připravenosti, aby zlepšovaly jejich odolnost. Organizace úzce spolupracuje s vládami, aby posilovala jejich schopnosti chránit životy a podporovat obnovu poškozené infrastruktury po přírodních pohromách. Prostřednictvím ARC Limited, pojišťovny přidružené ke skupině, poskytuje parametrické pojištění proti extrémním povětrnostním událostem.
Co se týče AfDB, přesunula ke změně klimatu svou pozornost – i zdroje. V roce 2020 šlo 63 % financování od AfDB do projektů souvisejících s adaptací na změnu klimatu, což největší podíl ze všech institucí rozvojového financování. Letos banka vyčlenila dalších 12,5 miliardy dolarů na financování klimatické adaptace prostřednictvím Programu urychlení adaptace Afriky (AAAP) – tělesa mnoha zainteresovaných stran pod africkým vedením, založeného v roce 2021.
Africká potřeba adaptačního financování do konce roku 2030 se odhaduje na 52,7 miliardy dolarů ročně. Finanční cíl AAAP byl stanoven na 25 miliard dolarů s tím, že pokrytí zbytku se očekává od bohatých zemí. Jenže ačkoliv Afrika uskutečňuje – a financuje – opatření v oblasti klimatu, závazky mezinárodního společenství nadále zaostávají za očekáváními.
Závazky jsou přitom jen první krok. Vyzdvihujeme úspěch britské vlády, jíž se loni na COP26 v Glasgow podařilo mobilizovat nejen mezinárodní společenství, ale i soukromý sektor a občanskou společnost, takže se sešly rekordní závazky k financování klimatických opatření. Rok nato ale mnohé z těchto závazků zůstávají stále tímtéž: sliby.
Možná že by nás to nemělo překvapovat. Vždyť na COP 2009 v Kodani se bohaté země zavázaly poskytovat sto miliard dolarů ročního financování s cílem pomoci rozvojovým zemím do roku 2020 dosáhnout pokroku u cílů mitigace a adaptace. Dva roky po cílovém datu zůstávají závazky bohatých zemí z velké části nesplněné.
Proto vyzýváme k zavedení propracovanějších mechanismů monitorování a evidence závazků klimatického financování. Nemělo by být složité k závazkům připojit jasné harmonogramy a kritéria hodnocení implementace. Také je zapotřebí zjednodušit procesy pro přístup k tomuto financování.
Zásadní bude na COP27 přenést pozornost od rozhodování k aktivitě. Nepotřebujeme víc dohod na budoucím pokroku. Musíme spíš přetavit úspěchy dřívějších summitů v globální spolupráci a komplexní opatření v oblasti klimatu. Například iniciativy k posílení managementu rizik mimořádných událostí si musí osvojit holistický přístup a pokrýt vše od mobilizace zdrojů přes systémy včasného varování až po transfer technologií a budování kapacit.
Důkladněji holistický přístup je nezbytný také v Africe, která je nejen silně zranitelná změnou klimatu, ale také má podstatné rozvojové potřeby. Takový přístup bude vyžadovat významné kapitálové výdaje, které nelze financovat půjčkami, aniž by už beztak dluhově obtěžkané africké země mířily ke krizi.
Vedle splnění závazků financování musí mezinárodní aktéři poskytnout širší výběr možností financování všem africkým zemím, bez ohledu na jejich finanční pozici. Toto úsilí by mělo zahrnovat soukromý sektor. Africké země budou k podpoře implementace potřebovat přístup ke vhodné technické podpoře.
Velikost klimatické výzvy je nedozírná. Abychom se s ní vypořádali, bude zapotřebí kombinace mitigace, budování odolnosti a adaptace, již umožní strategická partnerství, efektivní sdílení znalostí a poskytnutí dostatečné finanční podpory a technického know-how.
Afrika svůj díl úkolu plní. Ostatní svět musí svůj díl plnit též – počínaje COP27.
Z angličtiny přeložil David Daduč