NEW YORK – Klimatické změny jsou zřejmě nejnaléhavější globální výzvou dneška a my je neřešíme dostatečně rychle. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet růst globálních teplot pod hranicí 2° Celsia oproti předindustriální úrovní. Současné záruky snižování emisí skleníkových plynů (GHG) ze strany národních vlád však stále směřují k tomu, že globální oteplení přesáhne do konce tohoto století 3°C. Abychom tomu zabránili, musíme jednat rychleji, v širším měřítku a disruptivněji – zejména v případě vývoje a financování trvale udržitelných infrastrukturálních projektů.
Stávající infrastruktura – která je široce definovaná jako doprava, energie, telekomunikace, voda a budovy – představuje téměř 70% globálních emisí GHG. V době, kdy jsou hnacím motorem populačního růstu a urbanizace nízkopříjmové a středněpříjmové země, se navíc budou právě ony nejvíce podílet na očekávaném zdvojnásobení infrastrukturálních aktiv do roku 2050, vesměs prostřednictvím projektů na zelené louce. Chceme-li se vyhnout katastrofálním klimatickým změnám, musíme ve velkém měřítku rozvíjet novou trvale udržitelnou infrastrukturu a současně odstavovat nebo zdokonalovat trvale neudržitelná aktiva.
Zatím se však tento cíl ukazuje jako obtížně dosažitelný. Nabídka bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů je nedostatečná a úzká, zejména v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. A financování také přichází pomalu, obzvláště ze soukromého sektoru.
OECD odhaduje, že investiční potřeby na infrastrukturu pro roky 2016 až 2030 činí přibližně 6,3 bilionu dolarů ročně a přibližně o 10% více (tzn. 6,9 bilionu), aby bylo dosaženo teplotního cíle méně než 2°C. V roce 2018 však globální investice do infrastruktury dosahovaly 3,4-4,4 bilionu dolarů, podle použité metriky. To naznačuje roční výpadek ve výši 2,5-3,5 bilionu, z čehož zhruba dvě třetiny připadají na nízkopříjmové a středněpříjmové země.
Rozvinuté ekonomiky sice obecně mívají dobře zavedené regulační rámce a rychle dostupné finance pro trvale udržitelné infrastrukturální projekty, avšak většina nízkopříjmových a středněpříjmových zemí čelí velkým problémům. Protože jde o komplexní a dlouhodobé projekty, u nichž návratnost často přesahuje deset let, mají soukromí investoři tendenci držet se stranou, poněvadž je odrazují regulační rizika a změny politik. Až dosud financovaly trvale udržitelnou infrastrukturu většinou multilaterální a národní rozvojové banky (MDB a NDB). Přilákání soukromého kapitálu proto bude klíčem k překonání této investiční propasti.
Abychom napomohli k rozšíření rozvoje a financování trvale udržitelné infrastruktury v nízkopříjmových a středněpříjmových ekonomikách, navrhujeme nový holistický rámec vyvinutý Pracovní skupinou laboratoře One Planet Lab pro financování trvale udržitelné infrastruktury, jejímž je jeden z nás (Déséglise) členem. Tento rámec s názvem „Vize pro ekologicky zodpovědný přechod – Infrastruktura“ (VERT-Infra) si klade za cíl pomoci uvolňovat stavidla projektů a rozvíjet trvale udržitelnou infrastrukturu coby třídu aktiv, a tím otevírat dveře rozsáhlým investicím institucionálních investorů z celého světa.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
VERT-Infra zpočátku pokrývá čtyři podsektory trvale udržitelné infrastruktury: energii, skladování energie, dopravu a budovy, a to se zvláštním důrazem na projekty v městských oblastech. Rámec však lze rozšířit tak, aby zahrnoval drtivou většinu z investic o objemu 6,9 bilionu dolarů, které jsou každoročně zapotřebí.
One Planet Lab čerpá z rámce řízení, který tvořil základ vývoje trhu zelených dluhopisů, a doporučuje integraci rozmanité palety aktérů do jediné pružné organizace založené na členství. Mezi její členy by patřily organizace aktivní v oblasti infrastrukturálních investic a rozvojové pomoci, ale i vlády, MDB, finanční instituce, majitelé a manažeři aktiv, nevládní organizace a univerzity.
V zájmu řešení problémů během celé životnosti trvale udržitelných infrastrukturálních projektů se VERT-Infra zaměřuje na čtyři doplňkové a navzájem se posilující složky. Ty zahrnují mechanismy financování i budování kapacit, které jsou obzvláště důležité pro rozvoj projektů na zelené louce v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.
Pro začátek by takzvané Fondy projektové přípravy – kapitalizované dárci, MDB, fondy finančního zprostředkovatelství a filantropickými organizacemi – poskytovaly technickou pomoc, aby podpořily vznik bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů. Kapacity trvale udržitelného financování by pak poskytovaly levné finance NDB a místním finančním institucím, jež splňují podmínky, a přitom postrádají pravidelný přístup k mezinárodním kapitálovým trhům. Tyto instituce by dále půjčovaly prostředky trvale udržitelným infrastrukturálním projektům (obvykle novým).
Za účelem doplnění těchto kapacit a úhrady refinancování stávajících projektů by Fondy trvale udržitelné infrastruktury nakupovaly nebo participovaly na úvěrech pro provozní aktiva, která už byla financována regionálními rozvojovými bankami, NDB a místními institucemi. Tím by se uvolnil kapitál pro nové a dodatečné investice.
A konečně by VERT-Infra fungovala v partnerství s dalšími iniciativami zaměřenými na rozvoj Fondů politik a plánování. Tyto fondy by podporovaly dlouhodobé budování kapacit, které pomáhá nízkopříjmovým a středněpříjmovým zemím plánovat a zajišťovat trvale udržitelnou infrastrukturu a posilovat stěžejní rámce řízení a politik v souladu s národně determinovanými politikami.
Navrhujeme dva koordinované směry postupu: za prvé generování rámců politik, které budou rychle usměrňovat kapitál směrem k trvale udržitelné infrastruktuře; a za druhé spojovat dohromady klíčové aktéry za účelem mobilizace financí. Mezi tyto aktéry patří instituce rozvojových financí, MDB a NDB, soukromé finanční instituce, institucionální investoři a inovátoři v oblasti digitálních financí.
Ne všechny infrastrukturální projekty samozřejmě nabízejí komerční příležitosti. Inkluzivní, open-source podstata VERT-Infra, která se odráží v jejím modelu řízení, by však měla upřednostňovat vznik standardizovaných a měřitelných mechanismů, které umožní finančním trhům výrazněji podporovat trvale udržitelnou infrastrukturu.
Celosvětový přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v souladu s cíli pařížské dohody čelí silným protitlakům, přičemž jsou naléhavě zapotřebí smělejší kroky, díky nimž se vyhneme nepřijatelným rizikům globálního oteplování. Rámec VERT-Infra řeší stávající slabá místa v rozvoji a financování trvale udržitelné infrastruktury, díky čemuž může přispět k transformaci tohoto klíčového sektoru a k zesílení globálního boje proti klimatickým změnám.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Recent developments that look like triumphs of religious fundamentalism represent not a return of religion in politics, but simply the return of the political as such. If they look foreign to Western eyes, that is because the West no longer stands for anything Westerners are willing to fight and die for.
thinks the prosperous West no longer understands what genuine political struggle looks like.
Readers seeking a self-critical analysis of the former German chancellor’s 16-year tenure will be disappointed by her long-awaited memoir, as she offers neither a mea culpa nor even an acknowledgment of her missteps. Still, the book provides a rare glimpse into the mind of a remarkable politician.
highlights how and why the former German chancellor’s legacy has soured in the three years since she left power.
NEW YORK – Klimatické změny jsou zřejmě nejnaléhavější globální výzvou dneška a my je neřešíme dostatečně rychle. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet růst globálních teplot pod hranicí 2° Celsia oproti předindustriální úrovní. Současné záruky snižování emisí skleníkových plynů (GHG) ze strany národních vlád však stále směřují k tomu, že globální oteplení přesáhne do konce tohoto století 3°C. Abychom tomu zabránili, musíme jednat rychleji, v širším měřítku a disruptivněji – zejména v případě vývoje a financování trvale udržitelných infrastrukturálních projektů.
Stávající infrastruktura – která je široce definovaná jako doprava, energie, telekomunikace, voda a budovy – představuje téměř 70% globálních emisí GHG. V době, kdy jsou hnacím motorem populačního růstu a urbanizace nízkopříjmové a středněpříjmové země, se navíc budou právě ony nejvíce podílet na očekávaném zdvojnásobení infrastrukturálních aktiv do roku 2050, vesměs prostřednictvím projektů na zelené louce. Chceme-li se vyhnout katastrofálním klimatickým změnám, musíme ve velkém měřítku rozvíjet novou trvale udržitelnou infrastrukturu a současně odstavovat nebo zdokonalovat trvale neudržitelná aktiva.
Zatím se však tento cíl ukazuje jako obtížně dosažitelný. Nabídka bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů je nedostatečná a úzká, zejména v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. A financování také přichází pomalu, obzvláště ze soukromého sektoru.
OECD odhaduje, že investiční potřeby na infrastrukturu pro roky 2016 až 2030 činí přibližně 6,3 bilionu dolarů ročně a přibližně o 10% více (tzn. 6,9 bilionu), aby bylo dosaženo teplotního cíle méně než 2°C. V roce 2018 však globální investice do infrastruktury dosahovaly 3,4-4,4 bilionu dolarů, podle použité metriky. To naznačuje roční výpadek ve výši 2,5-3,5 bilionu, z čehož zhruba dvě třetiny připadají na nízkopříjmové a středněpříjmové země.
Rozvinuté ekonomiky sice obecně mívají dobře zavedené regulační rámce a rychle dostupné finance pro trvale udržitelné infrastrukturální projekty, avšak většina nízkopříjmových a středněpříjmových zemí čelí velkým problémům. Protože jde o komplexní a dlouhodobé projekty, u nichž návratnost často přesahuje deset let, mají soukromí investoři tendenci držet se stranou, poněvadž je odrazují regulační rizika a změny politik. Až dosud financovaly trvale udržitelnou infrastrukturu většinou multilaterální a národní rozvojové banky (MDB a NDB). Přilákání soukromého kapitálu proto bude klíčem k překonání této investiční propasti.
Abychom napomohli k rozšíření rozvoje a financování trvale udržitelné infrastruktury v nízkopříjmových a středněpříjmových ekonomikách, navrhujeme nový holistický rámec vyvinutý Pracovní skupinou laboratoře One Planet Lab pro financování trvale udržitelné infrastruktury, jejímž je jeden z nás (Déséglise) členem. Tento rámec s názvem „Vize pro ekologicky zodpovědný přechod – Infrastruktura“ (VERT-Infra) si klade za cíl pomoci uvolňovat stavidla projektů a rozvíjet trvale udržitelnou infrastrukturu coby třídu aktiv, a tím otevírat dveře rozsáhlým investicím institucionálních investorů z celého světa.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
VERT-Infra zpočátku pokrývá čtyři podsektory trvale udržitelné infrastruktury: energii, skladování energie, dopravu a budovy, a to se zvláštním důrazem na projekty v městských oblastech. Rámec však lze rozšířit tak, aby zahrnoval drtivou většinu z investic o objemu 6,9 bilionu dolarů, které jsou každoročně zapotřebí.
One Planet Lab čerpá z rámce řízení, který tvořil základ vývoje trhu zelených dluhopisů, a doporučuje integraci rozmanité palety aktérů do jediné pružné organizace založené na členství. Mezi její členy by patřily organizace aktivní v oblasti infrastrukturálních investic a rozvojové pomoci, ale i vlády, MDB, finanční instituce, majitelé a manažeři aktiv, nevládní organizace a univerzity.
V zájmu řešení problémů během celé životnosti trvale udržitelných infrastrukturálních projektů se VERT-Infra zaměřuje na čtyři doplňkové a navzájem se posilující složky. Ty zahrnují mechanismy financování i budování kapacit, které jsou obzvláště důležité pro rozvoj projektů na zelené louce v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.
Pro začátek by takzvané Fondy projektové přípravy – kapitalizované dárci, MDB, fondy finančního zprostředkovatelství a filantropickými organizacemi – poskytovaly technickou pomoc, aby podpořily vznik bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů. Kapacity trvale udržitelného financování by pak poskytovaly levné finance NDB a místním finančním institucím, jež splňují podmínky, a přitom postrádají pravidelný přístup k mezinárodním kapitálovým trhům. Tyto instituce by dále půjčovaly prostředky trvale udržitelným infrastrukturálním projektům (obvykle novým).
Za účelem doplnění těchto kapacit a úhrady refinancování stávajících projektů by Fondy trvale udržitelné infrastruktury nakupovaly nebo participovaly na úvěrech pro provozní aktiva, která už byla financována regionálními rozvojovými bankami, NDB a místními institucemi. Tím by se uvolnil kapitál pro nové a dodatečné investice.
A konečně by VERT-Infra fungovala v partnerství s dalšími iniciativami zaměřenými na rozvoj Fondů politik a plánování. Tyto fondy by podporovaly dlouhodobé budování kapacit, které pomáhá nízkopříjmovým a středněpříjmovým zemím plánovat a zajišťovat trvale udržitelnou infrastrukturu a posilovat stěžejní rámce řízení a politik v souladu s národně determinovanými politikami.
Navrhujeme dva koordinované směry postupu: za prvé generování rámců politik, které budou rychle usměrňovat kapitál směrem k trvale udržitelné infrastruktuře; a za druhé spojovat dohromady klíčové aktéry za účelem mobilizace financí. Mezi tyto aktéry patří instituce rozvojových financí, MDB a NDB, soukromé finanční instituce, institucionální investoři a inovátoři v oblasti digitálních financí.
Ne všechny infrastrukturální projekty samozřejmě nabízejí komerční příležitosti. Inkluzivní, open-source podstata VERT-Infra, která se odráží v jejím modelu řízení, by však měla upřednostňovat vznik standardizovaných a měřitelných mechanismů, které umožní finančním trhům výrazněji podporovat trvale udržitelnou infrastrukturu.
Celosvětový přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v souladu s cíli pařížské dohody čelí silným protitlakům, přičemž jsou naléhavě zapotřebí smělejší kroky, díky nimž se vyhneme nepřijatelným rizikům globálního oteplování. Rámec VERT-Infra řeší stávající slabá místa v rozvoji a financování trvale udržitelné infrastruktury, díky čemuž může přispět k transformaci tohoto klíčového sektoru a k zesílení globálního boje proti klimatickým změnám.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka