NEW HAVEN – Píšu o tržních spekulacích, a tak se mě lidé často vyptávají, kde se nejspíš objeví příští velká spekulativní bublina. Bude to znovu v realitách? Bude to na trhu cenných papírů?
Nevím, byť mám jistá tušení. Přesně předpovídat bubliny nedokáže nikdo. Podle mého mínění jsou bubliny sociální epidemií, vycházející z určité nákazy, která se šíří mezi lidmi. Bublina vzniká tehdy, když narůstá tempo přenosu myšlenkových choroboplodných zárodků podporujících bublinu. Rychlost šíření nákazy ale závisí na vzorcích myšlení, které se hodnotí těžko.
Velké spekulativní bubliny jsou zřídkavou událostí. (Malé bubliny, třeba u cen konkrétních akcií, se vyskytují neustále a nepřinášejí odpověď na naši otázku.) Poněvadž velké bubliny trvají řadu let, předpovídat je znamená dělat prognózu na mnoho let do budoucna, což je tak trochu jako odhadovat, kdo povede vládu v přespříštím volebním období.
Některá místa se však oproti ostatním jeví jako mírně pravděpodobnější rodiště bublin. Prvním místem, kam člověk logicky pohlédne, je akciový trh, neboť jde o investice opřené o silnou dluhovou páku – a existuje tu určitá historie bublin. V uplynulém století se na akciovém trhu objevily tři kolosální bubliny: v letech dvacátých, šedesátých a devadesátých. Naproti tomu na trhu bydlení byla ve Spojených státech v posledním století taková bublina jen jedna, v první dekádě nového milénia.
Zaznamenali jsme obrovský skok ode dna, jehož světové akciové trhy dosáhly v roce 2009. Index S&P 500 od 9. března onoho roku v reálných hodnotách vzrostl o 87 %. Avšak třebaže jsou dějiny prognóz vývoje akciového trhu posety mnoha neúspěšnými pokusy určit, zda odraz ode dna bude trvat ještě mnohem déle, nevypadá to jako bublina, ale spíše jako konec děsu z představy deprese. Vzestup cen akcií nepřišel s nakažlivým příběhem o „nové éře“, nýbrž o „úlevném výdechu“.
Na několika místech, zřetelně v Číně, Brazílii a Kanadě, zažívají v posledním roce či dvou vzestup také ceny domů a mohly by stoupat i v mnoha dalších místech. Další bublina obytných nemovitostí však v zemích, kde právě taková bublina praskla, nepředstavuje bezprostřední riziko. Konzervativní vládní politiky patrně omezí podporu vlastního bydlení a nynější nálada na těchto trzích patrně bublinu nepřipustí.
Jako pravděpodobnější se jeví pokračování dnešního boomu komoditních cen, neboť právě k němu se silněji váže představa „nové éry“. Sílící obavy z globálního oteplování a jeho účinků na ceny potravin či z chladných zim s větším množstvím sněhu na severní polokouli a jejich účinků na ceny topných paliv jsou nakažlivé příběhy. Mají dokonce vazbu na hlavní událost přítomnosti, revoluce na Středním východě, které podle některých líčení vyvolala všeobecná nespokojenost nad vysokými cenami potravin – a které zase samy mohou vyvolat další zvýšení cen ropy.
Mým favorizovaným černým koněm mezi kandidáty na bublinu ve zhruba příští dekádě je však zemědělská půda – a nejen proto, že se v posledních měsících objevují zprávy o boomu cen zemědělské půdy v USA a Velké Británii.
Samozřejmě, zemědělská půda je mnohem méně významná než jiná spekulativní aktiva. V USA například měla zemědělská půda v roce 2010 celkovou hodnotu 1,9 bilionu dolarů, kdežto hodnota amerického akciového trhu činila 16,5 bilionu a amerického trhu s bydlením 16,6 bilionu. Rozsáhlé bubliny zemědělské půdy jsou velmi ojedinělé: za celé dvacáté století došlo v USA k jediné, během poděšenosti z populačního růstu během 70. let.
Zdá se však, že zemědělskou půdu přinejmenším v některých místech právě teď provázejí ty nejnakažlivější zprávy o „nové éře“. Nedávno prožívala boom, když v USA v reálných hodnotách posílila o 74 % během desetiletí, které se roku 2008 uzavřelo jejím cenovým vrcholem. Nadto nesmírně nakažlivé zprávy o globálním oteplování vykreslují scénář nedostatku potravin a posunů v hodnotách půdy v různých částech světa, což může zájem investorů dále stupňovat.
Lidé dnes navíc mají blízko k představě, že se trhy s bydlením a zemědělskou půdou vždy pohybují společně, protože v nedávné minulosti, zkraje nového milénia, zažívaly konjunkturu zároveň. Jenže korelace mezi ročním reálným růstem cen obytných domů a zemědělské půdy v USA činila v letech 1911 až 2010 pouhých 5 % a nejčerstvější údaje o zemědělské půdě nevykazují nic, co by se podobalo poklesu cen obytných domů. Do roku 2010 reálné ceny farem v USA klesly od svého vrcholu z roku 2008 jen o 5 %, na rozdíl od 37% snížení reálných cen obytných domů od jejich maxim v roce 2006.
Boom cen realit v první dekádě nového milénia nebyl o mnoho víc než nedostatečností nabídky v oblasti výstavby, neschopností dostatečně rychle uspokojit investiční poptávku, a jeho konec přinesla (a v některých místech přinese) masivní expanze nabídky. Naproti tomu k žádnému rozšíření nabídky zemědělské půdy nedochází a jsme obklopeni zprávami, jež vytvářejí vhodné podmínky pro nákazu entuziazmem, jak tomu v USA bylo už v 70. letech, kdy podobné strašení cenami potravin zplodilo jedinou bublinu zemědělské půdy v minulém století.
Je však třeba mít na paměti nesnadnost předpovídání bublin. Odvážným investorům navíc nestačí najít si bublinu, do níž se vmáčknou. Musejí se také pokusit určit, kdy inkasovat zisk a vložit peníze jinam.
NEW HAVEN – Píšu o tržních spekulacích, a tak se mě lidé často vyptávají, kde se nejspíš objeví příští velká spekulativní bublina. Bude to znovu v realitách? Bude to na trhu cenných papírů?
Nevím, byť mám jistá tušení. Přesně předpovídat bubliny nedokáže nikdo. Podle mého mínění jsou bubliny sociální epidemií, vycházející z určité nákazy, která se šíří mezi lidmi. Bublina vzniká tehdy, když narůstá tempo přenosu myšlenkových choroboplodných zárodků podporujících bublinu. Rychlost šíření nákazy ale závisí na vzorcích myšlení, které se hodnotí těžko.
Velké spekulativní bubliny jsou zřídkavou událostí. (Malé bubliny, třeba u cen konkrétních akcií, se vyskytují neustále a nepřinášejí odpověď na naši otázku.) Poněvadž velké bubliny trvají řadu let, předpovídat je znamená dělat prognózu na mnoho let do budoucna, což je tak trochu jako odhadovat, kdo povede vládu v přespříštím volebním období.
Některá místa se však oproti ostatním jeví jako mírně pravděpodobnější rodiště bublin. Prvním místem, kam člověk logicky pohlédne, je akciový trh, neboť jde o investice opřené o silnou dluhovou páku – a existuje tu určitá historie bublin. V uplynulém století se na akciovém trhu objevily tři kolosální bubliny: v letech dvacátých, šedesátých a devadesátých. Naproti tomu na trhu bydlení byla ve Spojených státech v posledním století taková bublina jen jedna, v první dekádě nového milénia.
Zaznamenali jsme obrovský skok ode dna, jehož světové akciové trhy dosáhly v roce 2009. Index S&P 500 od 9. března onoho roku v reálných hodnotách vzrostl o 87 %. Avšak třebaže jsou dějiny prognóz vývoje akciového trhu posety mnoha neúspěšnými pokusy určit, zda odraz ode dna bude trvat ještě mnohem déle, nevypadá to jako bublina, ale spíše jako konec děsu z představy deprese. Vzestup cen akcií nepřišel s nakažlivým příběhem o „nové éře“, nýbrž o „úlevném výdechu“.
Na několika místech, zřetelně v Číně, Brazílii a Kanadě, zažívají v posledním roce či dvou vzestup také ceny domů a mohly by stoupat i v mnoha dalších místech. Další bublina obytných nemovitostí však v zemích, kde právě taková bublina praskla, nepředstavuje bezprostřední riziko. Konzervativní vládní politiky patrně omezí podporu vlastního bydlení a nynější nálada na těchto trzích patrně bublinu nepřipustí.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Jako pravděpodobnější se jeví pokračování dnešního boomu komoditních cen, neboť právě k němu se silněji váže představa „nové éry“. Sílící obavy z globálního oteplování a jeho účinků na ceny potravin či z chladných zim s větším množstvím sněhu na severní polokouli a jejich účinků na ceny topných paliv jsou nakažlivé příběhy. Mají dokonce vazbu na hlavní událost přítomnosti, revoluce na Středním východě, které podle některých líčení vyvolala všeobecná nespokojenost nad vysokými cenami potravin – a které zase samy mohou vyvolat další zvýšení cen ropy.
Mým favorizovaným černým koněm mezi kandidáty na bublinu ve zhruba příští dekádě je však zemědělská půda – a nejen proto, že se v posledních měsících objevují zprávy o boomu cen zemědělské půdy v USA a Velké Británii.
Samozřejmě, zemědělská půda je mnohem méně významná než jiná spekulativní aktiva. V USA například měla zemědělská půda v roce 2010 celkovou hodnotu 1,9 bilionu dolarů, kdežto hodnota amerického akciového trhu činila 16,5 bilionu a amerického trhu s bydlením 16,6 bilionu. Rozsáhlé bubliny zemědělské půdy jsou velmi ojedinělé: za celé dvacáté století došlo v USA k jediné, během poděšenosti z populačního růstu během 70. let.
Zdá se však, že zemědělskou půdu přinejmenším v některých místech právě teď provázejí ty nejnakažlivější zprávy o „nové éře“. Nedávno prožívala boom, když v USA v reálných hodnotách posílila o 74 % během desetiletí, které se roku 2008 uzavřelo jejím cenovým vrcholem. Nadto nesmírně nakažlivé zprávy o globálním oteplování vykreslují scénář nedostatku potravin a posunů v hodnotách půdy v různých částech světa, což může zájem investorů dále stupňovat.
Lidé dnes navíc mají blízko k představě, že se trhy s bydlením a zemědělskou půdou vždy pohybují společně, protože v nedávné minulosti, zkraje nového milénia, zažívaly konjunkturu zároveň. Jenže korelace mezi ročním reálným růstem cen obytných domů a zemědělské půdy v USA činila v letech 1911 až 2010 pouhých 5 % a nejčerstvější údaje o zemědělské půdě nevykazují nic, co by se podobalo poklesu cen obytných domů. Do roku 2010 reálné ceny farem v USA klesly od svého vrcholu z roku 2008 jen o 5 %, na rozdíl od 37% snížení reálných cen obytných domů od jejich maxim v roce 2006.
Boom cen realit v první dekádě nového milénia nebyl o mnoho víc než nedostatečností nabídky v oblasti výstavby, neschopností dostatečně rychle uspokojit investiční poptávku, a jeho konec přinesla (a v některých místech přinese) masivní expanze nabídky. Naproti tomu k žádnému rozšíření nabídky zemědělské půdy nedochází a jsme obklopeni zprávami, jež vytvářejí vhodné podmínky pro nákazu entuziazmem, jak tomu v USA bylo už v 70. letech, kdy podobné strašení cenami potravin zplodilo jedinou bublinu zemědělské půdy v minulém století.
Je však třeba mít na paměti nesnadnost předpovídání bublin. Odvážným investorům navíc nestačí najít si bublinu, do níž se vmáčknou. Musejí se také pokusit určit, kdy inkasovat zisk a vložit peníze jinam.