ATÉNY – Právo na lenost bývá tradičně vyhrazeno pouze pro majetné bohaté, zatímco chudí musí bojovat za slušné mzdy a pracovní podmínky, za pojištění proti nezaměstnanosti a invaliditě, za všeobecnou zdravotní péči a další atributy důstojného života. Představa, že by chudí lidé měli dostávat ničím nepodmíněný příjem, ze kterého lze vyžít, byla a je trnem v oku nejen pro mocné a vysoce postavené, ale i pro dělnické hnutí, jež vyznávalo etiku reciprocity, solidarity a příspěvků společnosti.
ATÉNY – Právo na lenost bývá tradičně vyhrazeno pouze pro majetné bohaté, zatímco chudí musí bojovat za slušné mzdy a pracovní podmínky, za pojištění proti nezaměstnanosti a invaliditě, za všeobecnou zdravotní péči a další atributy důstojného života. Představa, že by chudí lidé měli dostávat ničím nepodmíněný příjem, ze kterého lze vyžít, byla a je trnem v oku nejen pro mocné a vysoce postavené, ale i pro dělnické hnutí, jež vyznávalo etiku reciprocity, solidarity a příspěvků společnosti.