LONDÝN – Před třiceti lety, dne 16. září 1992, přinutili měnoví spekulanti britskou vládu ustoupit od závazku libry šterlinků vůči Evropskému mechanismu směnných kurzů. Ve dnech následujících po „černé středě“ britská libra ztratila na hodnotě 15 %. Do začátku roku 1993 pak přišla o téměř třetinu své hodnoty.
Nedávná ochablost libry – minulý týden klesla vůči dolaru na nejnižší úroveň od roku 1985 – pochopitelně vyvolala vzpomínky na předchozí epizodu a objevila se přirovnání libry k měně rozvíjejícího se trhu. Takové přirovnání je ale nepřesné a zřejmě nesprávné. Navzdory svým současným ekonomickým těžkostem si Spojené království zachovává silné instituce, vzkvétající demokracii a smysluplnou historii slušného růstu a nízké inflace.
Co se tedy vlastně pokazilo? A skutečně libru ohrožuje riziko plynoucí z obecnější ztráty důvěry v britská aktiva?
Jako téměř každé jiné měně, kromě amerického dolaru a snad eura, chybí libře znaky dominantní měny. Mimo obchodování uvnitř Spojeného království a mezi několika malými zeměmi Commonwealthu neexistuje přirozená mezinárodní poptávka po libře.
Nic nenasvědčuje ani tomu, že by byly libry drženy jako uchovatel hodnoty. Když udeří nejistota, britské vládní dluhopisy obvykle stoupnou na hodnotě (nynější okolnosti ponechme stranou), ale libra má sklon oproti dolaru klesat. Libře chybí vlastnosti vytvářející dojem bezpečného přístavu, jaké má americký dolar a několik dalších měn, jimž prospívají rozsáhlé zásoby zahraničních aktiv – jelikož po dlouhou dobu setrvale hospodaří s obchodními přebytky.
To znamená, že hodnota libry, podobně jako většiny ostatních měn, závisí na tom, zda zahraniční investoři považují ekonomické politiky vlády za prozíravé.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Brexit se v jistém smyslu nelišil od jiných negativních šoků postihujících směnné relace země: patřičně devalvovala měna. Posílil ale také obavy o setrvalou schopnost Spojeného království levně si půjčovat, vzhledem k nadcházejícímu rozvodu se svým největším obchodním partnerem.
Rané důkazy naznačují, že tyto obavy byly přehnané. Britská potřeba externího financování, odrážející se ve schodku běžného účtu, se z 2,6 % HDP během první dekády současného století zvýšila do roku 2020 na téměř 4 % HDP. Přesto po korekci o inflaci náklady Spojeného království na financování v období po brexitu ve skutečnosti klesly.
V ještě nedávnější době vedl prudký vzestup účtu za energie k dalšímu zhoršení běžného účtu Spojeného království a výsledkem je rekordně vysoký deficit, v prvním čtvrtletí roku 2022 přes 8 %, a podstatně vyšší výpůjční náklady.
Ovšemže, Velká Británie není jedinou vyspělou ekonomikou, která se prokousává důsledky pandemie covidu-19 a probíhající války na Ukrajině. Skutečnost, že se Spojenému království nedaří hůř než některým jiným zemím, přesto není důvodem k pocitu sebeuspokojení.
Rozhodnutí vlády ministerské předsedkyně Trussové zastropovat tuzemské ceny energií pro domácnosti s cílem omezit dopady vyšších velkoobchodních cen na spotřebu je analogií k neúspěšnému britskému zavěšení směnného kurzu před 30 lety. Pokud velkoobchodní ceny plynu vyletí, jelikož Rusko zastaví dodávky do Evropy anebo protože se zahraniční dodavatelé samotného Spojeného království rozhodnou omezit vývoz plynu, aby zmírnili účinky vysokých cen energií na své domácí ekonomiky, mohla by nákladnost tohoto subvenčního programu astronomicky stoupat. Při expozici bilance vlády potenciálním obřím ztrátám by byly její výpůjční náklady úzce navázané na velkoobchodní cenu plynu, nad níž nemá žádnou moc.
Jinými slovy, Spojené království vytváří cenové zavěšení, které bude finančně těžké unést a politicky těžké odhodit. Další vzestupy cen plynu by vedly k ještě vyšším úrokovým sazbám; vzhledem k vysokým hladinám britského zadlužení by téměř jistě následovala hluboká recese. Žádné zavěšení měny jako takové by sice neexistovalo, a přece by se libra stala kolaterální obětí, až by vyschlo zahraniční financování.
Zde vyjádřené názory se nemusí shodovat s názory PIMCO.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The United States is not a monarchy, but a federal republic. States and cities controlled by Democrats represent half the country, and they can resist Donald Trump’s overreach by using the tools of progressive federalism, many of which were sharpened during his first administration.
see Democrat-controlled states as a potential check on Donald Trump’s far-right agenda.
Though the United States has long led the world in advancing basic science and technology, it is hard to see how this can continue under President Donald Trump and the country’s ascendant oligarchy. America’s rejection of Enlightenment values will have dire consequences.
predicts that Donald Trump’s second administration will be defined by its rejection of Enlightenment values.
LONDÝN – Před třiceti lety, dne 16. září 1992, přinutili měnoví spekulanti britskou vládu ustoupit od závazku libry šterlinků vůči Evropskému mechanismu směnných kurzů. Ve dnech následujících po „černé středě“ britská libra ztratila na hodnotě 15 %. Do začátku roku 1993 pak přišla o téměř třetinu své hodnoty.
Nedávná ochablost libry – minulý týden klesla vůči dolaru na nejnižší úroveň od roku 1985 – pochopitelně vyvolala vzpomínky na předchozí epizodu a objevila se přirovnání libry k měně rozvíjejícího se trhu. Takové přirovnání je ale nepřesné a zřejmě nesprávné. Navzdory svým současným ekonomickým těžkostem si Spojené království zachovává silné instituce, vzkvétající demokracii a smysluplnou historii slušného růstu a nízké inflace.
Co se tedy vlastně pokazilo? A skutečně libru ohrožuje riziko plynoucí z obecnější ztráty důvěry v britská aktiva?
Jako téměř každé jiné měně, kromě amerického dolaru a snad eura, chybí libře znaky dominantní měny. Mimo obchodování uvnitř Spojeného království a mezi několika malými zeměmi Commonwealthu neexistuje přirozená mezinárodní poptávka po libře.
Nic nenasvědčuje ani tomu, že by byly libry drženy jako uchovatel hodnoty. Když udeří nejistota, britské vládní dluhopisy obvykle stoupnou na hodnotě (nynější okolnosti ponechme stranou), ale libra má sklon oproti dolaru klesat. Libře chybí vlastnosti vytvářející dojem bezpečného přístavu, jaké má americký dolar a několik dalších měn, jimž prospívají rozsáhlé zásoby zahraničních aktiv – jelikož po dlouhou dobu setrvale hospodaří s obchodními přebytky.
To znamená, že hodnota libry, podobně jako většiny ostatních měn, závisí na tom, zda zahraniční investoři považují ekonomické politiky vlády za prozíravé.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Brexit se v jistém smyslu nelišil od jiných negativních šoků postihujících směnné relace země: patřičně devalvovala měna. Posílil ale také obavy o setrvalou schopnost Spojeného království levně si půjčovat, vzhledem k nadcházejícímu rozvodu se svým největším obchodním partnerem.
Rané důkazy naznačují, že tyto obavy byly přehnané. Britská potřeba externího financování, odrážející se ve schodku běžného účtu, se z 2,6 % HDP během první dekády současného století zvýšila do roku 2020 na téměř 4 % HDP. Přesto po korekci o inflaci náklady Spojeného království na financování v období po brexitu ve skutečnosti klesly.
V ještě nedávnější době vedl prudký vzestup účtu za energie k dalšímu zhoršení běžného účtu Spojeného království a výsledkem je rekordně vysoký deficit, v prvním čtvrtletí roku 2022 přes 8 %, a podstatně vyšší výpůjční náklady.
Ovšemže, Velká Británie není jedinou vyspělou ekonomikou, která se prokousává důsledky pandemie covidu-19 a probíhající války na Ukrajině. Skutečnost, že se Spojenému království nedaří hůř než některým jiným zemím, přesto není důvodem k pocitu sebeuspokojení.
Rozhodnutí vlády ministerské předsedkyně Trussové zastropovat tuzemské ceny energií pro domácnosti s cílem omezit dopady vyšších velkoobchodních cen na spotřebu je analogií k neúspěšnému britskému zavěšení směnného kurzu před 30 lety. Pokud velkoobchodní ceny plynu vyletí, jelikož Rusko zastaví dodávky do Evropy anebo protože se zahraniční dodavatelé samotného Spojeného království rozhodnou omezit vývoz plynu, aby zmírnili účinky vysokých cen energií na své domácí ekonomiky, mohla by nákladnost tohoto subvenčního programu astronomicky stoupat. Při expozici bilance vlády potenciálním obřím ztrátám by byly její výpůjční náklady úzce navázané na velkoobchodní cenu plynu, nad níž nemá žádnou moc.
Jinými slovy, Spojené království vytváří cenové zavěšení, které bude finančně těžké unést a politicky těžké odhodit. Další vzestupy cen plynu by vedly k ještě vyšším úrokovým sazbám; vzhledem k vysokým hladinám britského zadlužení by téměř jistě následovala hluboká recese. Žádné zavěšení měny jako takové by sice neexistovalo, a přece by se libra stala kolaterální obětí, až by vyschlo zahraniční financování.
Zde vyjádřené názory se nemusí shodovat s názory PIMCO.
Z angličtiny přeložil David Daduč